EU (Evropská unie)

Evropská unie (EU) představuje unikátní politický a ekonomický projekt, který vznikl s cílem dosáhnout míru, stability a prosperity v Evropě. V průběhu více než půlstoletí se vyvinula z původního společenství do složité politické a ekonomické entity, která zahrnuje řadu členských států.  

Začátky Evropské unie sahají do poválečného období, kdy byla snaha o zabránění dalším konfliktům v Evropě. Schumanova deklarace v roce 1950 položila základy vytvoření Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO), kde byla produkce uhlí a oceli převedena pod mezinárodní kontrolu. Toto společenství se postupně rozrostlo do Evropského hospodářského společenství (EHSS) a Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom).

Evropská unie byla oficiálně založena Maastrichtskou smlouvou v roce 1993. Od té doby se EU rozrostla o několik nových členských států, přičemž aktuálně má 27 členů. Každý členský stát podpisuje a dodržuje smlouvy, které stanovují pravidla a cíle EU.

Evropská unie má složitou strukturu institucí, které zahrnují Evropský parlament, Evropskou komisi, Radu Evropské unie, Evropskou centrální banku a Evropský soudní dvůr. Tyto instituce mají za úkol přijímat rozhodnutí, vyvíjet legislativu a zajišťovat fungování EU.

Evropská unie vyvíjí společnou zahraniční a bezpečnostní politiku s cílem zajistit stabilitu a řešit globální výzvy. Spolupracuje také v oblasti práva a lidských práv.

Související články:

EU začíná pracovat na navýšení kapacit obranného průmyslu. Komise načrtla první návrh

Všechny státy jsou si rovny, ale některé jsou si rovnější? Střed a východ Evropy už odmítá hrát druhé housle

Po dvaceti letech od vstupu do Evropské unie a NATO neskrývají země střední a východní Evropy obavy, že nezískají žádné klíčové pozice v těchto organizacích. Upozornil na to server Politico s tím, že východní Evropa se zamýšlí nad tím, nakolik si jsou státy v těchto organizacích rovny. Novější členové EU se tak podle serveru příliš netváří na pravděpodobné jmenování nizozemského premiéra Marka Rutteho šéfem NATO.

Osm evropských zemí včetně Česka žádá EU o sankce za smrt Navalného

Osm evropských zemí včetně Česka požádalo Evropskou unii o zavedení sankcí vůči ruským soudcům, prokurátorům a představitelům vězeňské služby v reakci na smrt ruského opozičníka Alexeje Navalného.

Europoslanci schválili další pomoc pro Ukrajinu. Kyjev získá 50 miliard eur

Evropský parlament v úterý schválil navýšení víceletého rozpočtu unie do roku 2027, v jehož rámci se počítá s poskytnutím 50 miliard eur (více než 1,2 bilionu korun) Ukrajině. Kyjev by měl během příštích čtyř let dostat 33 miliard eur formou půjček a dalších 17 miliard eur formou dotací. 

Jste blázen. Jděte se léčit, pokud na to máte v Rusku peníze, vzkázala Evropská komise Medveděvovi

Evropská komise (EK) nevidí důvod komentovat výroky ruského exprezidenta a místopředsedy Bezpečnostní rady Ruské federace Dmitrije Medvěděva. Mluvčí EK pro zahraničně-politické otázky Peter Stano v odpovědi na žádost o reakci na Medvěděvovy výroky doporučil ruskému politikovi léčbu svého duševního zdraví. 

Ukrajina v Evropské unii? Šéfka EK nastínila další kroky, věci se letos dají do pohybu

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová ve středu uvedla, že jejím cílem je předložit rámec přístupových jednání Evropské unie s Ukrajinou do začátku léta.  

EU se dohodla na dalších sankcích proti Rusku. Trestat chce i Čínu a KLDR

Evropská unie se ve středu dohodla na třináctém balíku protiruských sankcí kvůli vojenské agresi proti Ukrajině. Kromě Moskvy jim budou čelit například i čínské firmy či jeden severokorejský politik, půjde o trest za poskytování vojenské pomoci Rusku. 

Okamžitě zastavte boje, vyzvaly Izrael státy EU. Až na jeden

Státy Evropské unie, s výjimkou Maďarska, ve společném prohlášení v pondělí vyzvaly k okamžité humanitární přestávce ve válce mezi Izraelem a palestinským militantním hnutím Hamás v Pásmu Gazy.  

Rusko bude čelit novým sankcím kvůli smrti Navalného, má jasno EU

Evropská unie plánuje přijmout nové protiruské sankce kvůli pátečnímu úmrtí opozičního politika Alexeje Navalného ve vězení. Záměr v pondělí potvrdil šéf unijní diplomacie Josep Borrell. 

Původní zpráva

PŘEHLED: Česko čekají eurovolby. Politické strany řekly, co chtějí z Bruselu změnit

Občané Evropské unie si mezi 7. a 8. červnem letošního roku vyberou složení Evropského parlamentu pro příštích pět let. Česká republika je jedinou zemí, kde se volby konají ve dvou dnech. Kandidovat bude řada politických stran a hnutí. EuroZprávy.cz s žádostí o komentář k tomu, čeho chtějí jejich kandidáti dosáhnout, oslovily strany vládní i opoziční. Na dotazy zaslané prostřednictvím e-mailu neodpověděly strany ANO, SPD, SOCDEM a STAN. 

Orbán navrhuje odebrat občanům zemí EU právo volit europoslance

Maďarský premiér Viktor Orbán navrhuje odebrat občanům zemí EU právo volit poslance Evropského parlamentu a vrátit se k systému, kde národní parlamenty vysílají své zástupce do EP.

Glosa

Události Petra Nutila: Rok Petra Pavla, znovuzvolený Babiš a Debaty bez cenzury

Máme za sebou rok od chvíle, kdy se prezidentem stal Petr Pavel. Přes některá drobná škobrtnutí se dá s jistotou říct jedno – Petr Pavel naplnil očekávání pozitivní změny v nejvyšším úřadě, vrátil na Hrad důstojnost, slušnost a hodnotovou politiku. A to je přesně to, co po desetiletém kralování Miloše Zemana tahle země potřebovala jako sůl.  

Komentář

Rychlé změny v trestním zákoníku mohou na Slovensku vést k mafiánskému státu. Tentokrát doslova

Slovensko se nachází na pokraji nedemokracie. Urychlené schválení změn v trestním zákoníku může mít dalekosáhlé následky na samotný chod státu. Slovensko bylo po pádu komunismu vděčným cílem mafie a jiných organizovaných zločineckých skupin, nyní pro ně vládní koalice přichystala ještě lepší podmínky. Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová pochybuje o zákonnosti zrychleného legislativního procesu. Jeho schválení dokonce nahrává i několika poslancům, kteří jsou vyšetřováni právě v tuto chvíli. 

Česko možná pochybilo při nákupu vrtulníků Venom a Viper. EK zahájila řízení

Evropská komise zahájila řízení s Českem kvůli nákupu amerických vojenských vrtulníků Venom a Viper za přibližně 17 miliard korun. Praha podle unijních orgánů zřejmě porušila směrnici o veřejných zakázkách v oblasti obrany.

EK státy neposlechla. Protiruské sankce se zákazem dovozu nepočítají

Evropská komise (EK) neplánuje do chystaného 13. sankčního balíčku vůči Rusku zařadit nové zákazy dovozu. Informaci zveřejnila agentura Reuters s odvoláním na nejmenované evropské diplomatické zdroje.

Původní zpráva

Volíš euro, anebo korunu? Česko hledá odpověď už moc dlouho

Ať už jste, pro někoho možná starými pojmy řečeno, nazýváni příznivci politické pravice nebo levice, v problematice přijetí jednotné evropské měny, tedy eura, je to úplně jedno. Zjednodušeně řečeno: I když snad většina politiků, kteří nakonec musí o euru v ČR rozhodnout, tvrdí, že jsme ryze otevřenou exportní zemí, tudíž zemí závislou na vývozu, o euru zatím většina z nich neuvažuje. Koruna je prý lepší. Přestože ti, o kterých se mluvilo v předchozí větě, tedy exportéři, o přijetí eura marně mluví už pěkně dlouho.

EU udělila políček Putinovi. 50 miliard na čtyři roky je silným vzkazem Rusku

Čtyřletá pomoc EU pro Ukrajinu ve výši 50 miliard eur, na které se lídři členských zemí dohodli ve čtvrtek, je silným vzkazem ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Dnes to uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. 

Orbán kývnul na přelomovou dohodu pod čtyřmi podmínkami. Peníze Maďarů jsem vybojoval, prohlásil

Předseda maďarské vlády Viktor Orbán ve čtvrtek na Facebooku reagoval na dohodu lídrů členských států EU na mimořádném summitu v Bruselu o finanční pomoci pro Ukrajinu ve výši 50 miliard eur. "Vybojoval jsem, že peníze Maďarů nemohou dát Ukrajincům, " napsal Orbán.

EU se na mimořádném summitu dohodla na 50 miliardové finanční pomoci pro Ukrajinu

Předseda Evropské rady Charles Michel ve čtvrtek oznámil, že lídři členských států EU se na mimořádném summitu v Bruselu dohodli na finanční pomoci pro Ukrajinu ve výši 50 miliard eur. Uvedl to server Politico.

Nejsme unaveni z Ukrajiny, ale z Orbána. Evropským lídrům dochází s maďarským premiérem trpělivost

Čtvrteční mimořádný summit EU v Bruselu, který následuje po neúspěšném pokusu o revizi dlouhodobého rozpočtu EU s alokací 50 miliard eur na finanční pomoc pro Ukrajinu v prosinci, se stává podle týdeníku Politico zkouškou trpělivosti členských zemí vůči maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi.