historie

Pamětnice osvobození: Byl strach, šířily se zvěsti o krutosti Rusů

Sestřelení U-2 ukončilo špionážní lety USA nad SSSR, dodnes se pohřešuje 130 letců

Během studené války podnikly USA několik tisíc špionážních letů nad území Sovětského svazu či k jeho hranicím. Kolem 20 letounů bylo sestřeleno a na 130 letců se dodnes "pohřešuje".

Hitler rozpoutal nejkrvavější válku v dějinách, dle historika ale největším masovým vrahem není

Jeho charismatu zdatného řečníka a idejím o budování nového národního společenství propadla i značná část jednoho z nejcivilizovanějších národů. Nacistický vůdce Adolf Hitler, který 30. dubna 1945 spáchal sebevraždu, se stal z nedostudovaného syna státního úředníka obratným manipulátorem davů, jenž rozpoutal světovou válku a způsobil smrt milionů lidí.

ÚSTR má doklady o vyšetřování československých občanů v SSSR

Digitalizované spisy československých občanů či krajanů, kteří byli ve 30. až 50. letech 20. století vyšetřováni sovětskými bezpečnostními orgány na Ukrajině, získal Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR). První část dokumentů byla v březnu digitalizována na Ukrajině.

Jak doopravdy vypadaly středověké hrady ve své době?

Internet a ilustrované knihy dnes nabízí celou řadu barvitých rekonstrukcí středověkých hradů. Někdy je dokonce možné se setkat s více variantami, jak daný hrad vypadal. Jak se takové rekonstrukce dnes dělají a z čeho badatelé vychází? Je možné někde najít autentické vyobrazení, jak doopravdy hrady ve své době vypadaly?

Hrad Český Šternberk a jeho unikátní předsunutá bašta láká k návštěvě

Starobylý hrad Šternberk, nazývaný v minulosti též Šternberk nad Sázavou, dnes Český Šternberk, patří mezi nejstarší a nejzachovalejší hrady v Posázaví. Díky své bohaté historii, vkusné interiérové expozici a celkové malebnosti je též jedním z nejnavštěvovanějším objektů v kraji. Za pozornost však stojí nejen hrad, ale i jeho předsunuté opevnění.

Naražení na kůl patřilo k těm nejkrutějším trestům smrti

V historii bylo praktikováno nespočet trestů smrti. Většina z nich byla velmi krutá a k těm vůbec nejkrutějším patřilo naražení na kůl. Odsouzený trpěl dlouhé hodiny, než ho vysvobodila smrt.

Každodenní strach a kolektivní panika. Morová epidemie v dobových pramenech

Epidemie moru zasáhla v dějinách Evropu v několika vlnách od roku 1348 do roku 1720. Z tohoto dlouhého období se dochovalo značné množství písemných svědectví, ze kterých je patrný každodenní strach či kolektivní panika.

Mnichovo Hradiště – Od kláštera, přes tvrz až k baroknímu zámku

Zámek Mnichovo Hradiště a stejnojmenné město, nazývané dříve také jako Hradiště nad Jizerou, leží v okrese Mladá Boleslav, asi 60 km severovýchodně od Prahy a asi 14 km severně od Mladé Boleslavi, na okraji turisticky vyhledávaného Českého ráje. Zdejší zámek oslní návštěvníky nejen svou krásou, ale též pestrou historií, kterou jen tak dějiny nepíší.

Rodiny neznají osud dvou milionů sovětských vojáků, píše list Kommnersant

Dokonce i 75 let po válce zůstává neznámý osud dvou milionů sovětských zajatců, upozornil ruský list Kommersant. "Nepátrají po nich ani vdovy, ani děti, ale vnuci a pravnuci. Je to bolest, kterou je stále cítit," řekl listu Kommersant Viktor Tumarkin z nevládní organizace Memorial, která svého času spustila první databázi s údaji o zajatých vojácích.

Před 108 lety se potopil Titanic. Loď, kterou nikdo nehledal, brzy potká druhá katastrofa

Titanic se potopil během své první a zároveň poslední plavby 15. dubna 1912. Bezprostřední příčinou neštěstí, které si vyžádalo přes 1500 životů, byla srážka gigantické lodi s ledovcem. A zatímco lidstvo stále čeká na Titanic 2, legendární loď se mezitím rozpadá na prach.

Unikátní objev: Archeologové vykopali na poli na Přerovsku poklad

Archeologové odkryli na Přerovsku keramickou nádobu s 3000 let starými bronzovými předměty. Zakopaná byla na poli. Jde například o kruhové šperky zdobené rytou výzdobou, části spon a zejména kruhový předmět, takzvanou faléru z bronzového plechu s bohatě tepanou výzdobou.

Hrady Střekov či Hasištejn vyvrací fámy o králi Janu Lucemburském

Král Jan Lucemburský, v cizině známý též jako Jan Slepý či Jan Český, je v rámci české historiografie a studia hradního stavitelství považován spíše za krále cizince, který výstavbě hradů nevěnoval přílišnou pozornost. Jeho zakladatelské činnosti byla připisována jen hrstka staveb. Nové výzkumy však ukazují něco jiného.

Český ráj – krajina plná přírodních krás a hradních zřícenin

Když se řekne Český ráj, každý si jistě vybaví nádhernou krajinu se skalními věžemi a ladnými křivkami řeky Jizery. Celá oblast je bohatá nejen na přírodní, ale i kulturní památky v podobě hradů a hradních zřícenin. Je to dáno především díky příhodným terénním a přírodním podmínkám, které dokázali středověcí stavitelé obdivuhodně skloubit s architekturou.

Zlehčování epidemie? Docházelo k tomu i v případě moru

Mnozí o koronaviru hovořili jako o nemoci podobné "obyčejné" chřipce a značně situaci zlehčovali. Ukázalo se však, že se jedná o závažné onemocnění. V historii bývala stejně zlehčována třeba i morová epidemie. Nakonec však vždy vyšlo najevo, že izolace nemocných a omezení kontaktu mezi lidmi patří mezi nejúčinnější preventivní opatření.

Historik: Sověti v Brně za války bombardovali přesněji než USA

Sovětští vojáci za druhé světové války cíle v Brně bombardovali přesněji než Američané. Armáda Spojených států využívala plošné, kobercové bombardování, řekl ČTK Petr Vachůt z Muzea města Brna. Vachůt je spolutvůrcem internetové aplikace zobrazující na mapě Brna jednotlivé dopady bomb. V tomto týdnu uplyne 75. let od zahájení sovětského bombardování Brna.

Rytířská jeskyně skrývá unikátní hrad, jediný svého druhu u nás

Fenomén jeskynního hradu je v našich zemích téměř neznámý. Byť se jednalo o velice progresivní typ hradu, setkáme se u nás pouze s jedinou ukázkou. Nachází se v Jihomoravském kraji v oblasti Moravského krásu a nese příznačné jméno Rytířská jeskyně.

Poslední morová epidemie zasáhla Evropu před více než 300 lety. Jak probíhala u nás?

Poslední vlna morové epidemie zasáhla Evropu před více než tři sta lety. První nemocní byli zaznamenáni roku 1711, poslední o deset let později. Na našem území se mor šířil v letech 1713 až 1715.

Středověké epidemie v našich zemích. Jak probíhaly?

V období středověku se objevovaly epidemie v našich zemích poměrně často. V písemných pramenech se nejčastěji můžeme dočíst o morových epidemiích, ovšem pod slovem „mor“ se mnohdy mohlo ukrývat i jiné onemocnění. Každá epidemie s sebou však nesla strach, bezmoc, zoufalství a smrt.

Jak se bojovalo s poslední morovou epidemií v 18. století?

Poslední vlna morové epidemie zasáhla naše země v letech 1713 až 1715. Jak se v této době bojovalo proti této epidemii, to víme díky dochovaným písemným pramenům poměrně přesně. Dne 2. února 1705 vydalo Zemské hejtmanství v Brně infekční řád pro Markrabství moravské. Zde byly uvedeny pokyny pro vrchnostenské úřady, duchovní, zdravotní ředitele, lékaře, lékárníky, lazebníky, vedoucí nemocnic a špitálů, pošťáky, řemeslníky, hrobníky i čističe domů, které měly zabránit šíření morové nákazy.