historie

Pražské povstání proti nacistům: Velitele "ocenili" komunisté doživotním vězením

Zámek Náměšť nad Oslavou – pozapomenuté letní sídlo prezidenta republiky

Mluví-li se o sídle prezidenta republiky, každý si jistě vybaví Pražský hrad, popřípadě zámek v Lánech. Pravdou ovšem je, že českoslovenští prezidenti měli původně v rámci republiky více sídel, mezi něž patřil též moravský zámek v Náměšti nad Oslavou. Tento původně gotický hrad nabízí poutavou historii od středověku až po počátky našeho moderního státu.

"Krvavý pes" Tito zanechal v dějinách kontroverzní stopu, nebál se vzdorovat Stalinovi

Jugoslávský vůdce Josip Broz Tito zanechal nesmazatelnou, ale kontroverzní stopu v dějinách jihoslovanských zemí. Stát vedený rodákem z malé vsi Kumrovec na chorvatsko-slovinském pomezí během studené války dovedně těžil ze soupeření Západu a Východu a Titův režim také dokázal držet na uzdě etnické napětí.

Historie zdravotnictví je úzce spojena s církevními řády. Řeholníci pečují o nemocné dodnes

Zdravotní péče je dnes soustředěna převážně do nemocnic a rukou vzdělaného zdravotnického personálu. V minulosti však byla úzce spojena s řeholními řády a kongregacemi, z nichž některé vznikly primárně proto, aby jejich členové pečovali v duchu křesťanského milosrdenství o nemocné a chudé. Zdravotnictví prošlo v dějinách celou řadou proměn a reforem, činnost řeholníků a řeholnic téměř vymizela v důsledku snahy o jejich likvidaci za komunistického režimu. Přesto zajišťují některé řády zdravotní péči dodnes.

Jan Marek Marci z Kronlandu. První český fyzik i osobní lékař dvou císařů

Jan Marek Marci z Kronlandu je jméno, které laické veřejnosti mnoho neříká. Na tuto osobnost českých dějin se tak trochu zapomíná. Přitom byl významným barokním polyhistorem. Výborně se orientoval v oblasti fyziky, matematiky, astronomie, filozofie, hlavně však medicíny. Působil jako lékař dvou císařů.

Jak se zrodilo moderní zdravotnictví? Jeho počátky lze hledat v reformách 18. století

Dnes nám lékaři nabízejí kvalitní zdravotní péči a v případě potřeby se o nás postarají v dobře vybavených nemocnicích. Díky důrazu kladenému na prevenci nás již zvládají úspěšně vyléčit z chorob, na které se ještě v poměrně nedávné minulosti běžně umíralo. Počátky tohoto moderního zdravotnictví je možné hledat ve druhé polovině 18. století.

Fronta na maso. Stalinův pomník na Letné vydržel jen sedm let

Obří kamenná socha sovětského vůdce Josifa Stalina měla podle představ svých objednavatelů shlížet z pražské Letenské pláně na věčné časy. Nedlouho po slavnostním odhalení pomníku před 65 lety, 1. května 1955, se však nad Stalinovým odkazem začala stahovat mračna.

Pamětnice osvobození: Byl strach, šířily se zvěsti o krutosti Rusů

Dnes čtyřiaosmdesátiletá Aloisie Foltýnková jako devítiletá zažila osvobozovací boje v rodných Markvartovicích na Opavsku. Před frontou se i s pěti sourozenci schovala ve sklepě. Když do vesnice přišli sovětští vojáci, raději před nimi nemluvila. Jako obyvatelka Hlučínska, které patřilo k Německu, mluvila jen německy.

Sestřelení U-2 ukončilo špionážní lety USA nad SSSR, dodnes se pohřešuje 130 letců

Během studené války podnikly USA několik tisíc špionážních letů nad území Sovětského svazu či k jeho hranicím. Kolem 20 letounů bylo sestřeleno a na 130 letců se dodnes "pohřešuje".

Hitler rozpoutal nejkrvavější válku v dějinách, dle historika ale největším masovým vrahem není

Jeho charismatu zdatného řečníka a idejím o budování nového národního společenství propadla i značná část jednoho z nejcivilizovanějších národů. Nacistický vůdce Adolf Hitler, který 30. dubna 1945 spáchal sebevraždu, se stal z nedostudovaného syna státního úředníka obratným manipulátorem davů, jenž rozpoutal světovou válku a způsobil smrt milionů lidí.

ÚSTR má doklady o vyšetřování československých občanů v SSSR

Digitalizované spisy československých občanů či krajanů, kteří byli ve 30. až 50. letech 20. století vyšetřováni sovětskými bezpečnostními orgány na Ukrajině, získal Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR). První část dokumentů byla v březnu digitalizována na Ukrajině.

Jak doopravdy vypadaly středověké hrady ve své době?

Internet a ilustrované knihy dnes nabízí celou řadu barvitých rekonstrukcí středověkých hradů. Někdy je dokonce možné se setkat s více variantami, jak daný hrad vypadal. Jak se takové rekonstrukce dnes dělají a z čeho badatelé vychází? Je možné někde najít autentické vyobrazení, jak doopravdy hrady ve své době vypadaly?

Hrad Český Šternberk a jeho unikátní předsunutá bašta láká k návštěvě

Starobylý hrad Šternberk, nazývaný v minulosti též Šternberk nad Sázavou, dnes Český Šternberk, patří mezi nejstarší a nejzachovalejší hrady v Posázaví. Díky své bohaté historii, vkusné interiérové expozici a celkové malebnosti je též jedním z nejnavštěvovanějším objektů v kraji. Za pozornost však stojí nejen hrad, ale i jeho předsunuté opevnění.

Naražení na kůl patřilo k těm nejkrutějším trestům smrti

V historii bylo praktikováno nespočet trestů smrti. Většina z nich byla velmi krutá a k těm vůbec nejkrutějším patřilo naražení na kůl. Odsouzený trpěl dlouhé hodiny, než ho vysvobodila smrt.

Každodenní strach a kolektivní panika. Morová epidemie v dobových pramenech

Epidemie moru zasáhla v dějinách Evropu v několika vlnách od roku 1348 do roku 1720. Z tohoto dlouhého období se dochovalo značné množství písemných svědectví, ze kterých je patrný každodenní strach či kolektivní panika.

Mnichovo Hradiště – Od kláštera, přes tvrz až k baroknímu zámku

Zámek Mnichovo Hradiště a stejnojmenné město, nazývané dříve také jako Hradiště nad Jizerou, leží v okrese Mladá Boleslav, asi 60 km severovýchodně od Prahy a asi 14 km severně od Mladé Boleslavi, na okraji turisticky vyhledávaného Českého ráje. Zdejší zámek oslní návštěvníky nejen svou krásou, ale též pestrou historií, kterou jen tak dějiny nepíší.

Rodiny neznají osud dvou milionů sovětských vojáků, píše list Kommnersant

Dokonce i 75 let po válce zůstává neznámý osud dvou milionů sovětských zajatců, upozornil ruský list Kommersant. "Nepátrají po nich ani vdovy, ani děti, ale vnuci a pravnuci. Je to bolest, kterou je stále cítit," řekl listu Kommersant Viktor Tumarkin z nevládní organizace Memorial, která svého času spustila první databázi s údaji o zajatých vojácích.

Před 108 lety se potopil Titanic. Loď, kterou nikdo nehledal, brzy potká druhá katastrofa

Titanic se potopil během své první a zároveň poslední plavby 15. dubna 1912. Bezprostřední příčinou neštěstí, které si vyžádalo přes 1500 životů, byla srážka gigantické lodi s ledovcem. A zatímco lidstvo stále čeká na Titanic 2, legendární loď se mezitím rozpadá na prach.

Unikátní objev: Archeologové vykopali na poli na Přerovsku poklad

Archeologové odkryli na Přerovsku keramickou nádobu s 3000 let starými bronzovými předměty. Zakopaná byla na poli. Jde například o kruhové šperky zdobené rytou výzdobou, části spon a zejména kruhový předmět, takzvanou faléru z bronzového plechu s bohatě tepanou výzdobou.

Hrady Střekov či Hasištejn vyvrací fámy o králi Janu Lucemburském

Král Jan Lucemburský, v cizině známý též jako Jan Slepý či Jan Český, je v rámci české historiografie a studia hradního stavitelství považován spíše za krále cizince, který výstavbě hradů nevěnoval přílišnou pozornost. Jeho zakladatelské činnosti byla připisována jen hrstka staveb. Nové výzkumy však ukazují něco jiného.