historie

Naražení na kůl patřilo k těm nejkrutějším trestům smrti

Každodenní strach a kolektivní panika. Morová epidemie v dobových pramenech

Epidemie moru zasáhla v dějinách Evropu v několika vlnách od roku 1348 do roku 1720. Z tohoto dlouhého období se dochovalo značné množství písemných svědectví, ze kterých je patrný každodenní strach či kolektivní panika.

Mnichovo Hradiště – Od kláštera, přes tvrz až k baroknímu zámku

Zámek Mnichovo Hradiště a stejnojmenné město, nazývané dříve také jako Hradiště nad Jizerou, leží v okrese Mladá Boleslav, asi 60 km severovýchodně od Prahy a asi 14 km severně od Mladé Boleslavi, na okraji turisticky vyhledávaného Českého ráje. Zdejší zámek oslní návštěvníky nejen svou krásou, ale též pestrou historií, kterou jen tak dějiny nepíší.

Rodiny neznají osud dvou milionů sovětských vojáků, píše list Kommnersant

Dokonce i 75 let po válce zůstává neznámý osud dvou milionů sovětských zajatců, upozornil ruský list Kommersant. "Nepátrají po nich ani vdovy, ani děti, ale vnuci a pravnuci. Je to bolest, kterou je stále cítit," řekl listu Kommersant Viktor Tumarkin z nevládní organizace Memorial, která svého času spustila první databázi s údaji o zajatých vojácích.

Před 108 lety se potopil Titanic. Loď, kterou nikdo nehledal, brzy potká druhá katastrofa

Titanic se potopil během své první a zároveň poslední plavby 15. dubna 1912. Bezprostřední příčinou neštěstí, které si vyžádalo přes 1500 životů, byla srážka gigantické lodi s ledovcem. A zatímco lidstvo stále čeká na Titanic 2, legendární loď se mezitím rozpadá na prach.

Unikátní objev: Archeologové vykopali na poli na Přerovsku poklad

Archeologové odkryli na Přerovsku keramickou nádobu s 3000 let starými bronzovými předměty. Zakopaná byla na poli. Jde například o kruhové šperky zdobené rytou výzdobou, části spon a zejména kruhový předmět, takzvanou faléru z bronzového plechu s bohatě tepanou výzdobou.

Hrady Střekov či Hasištejn vyvrací fámy o králi Janu Lucemburském

Král Jan Lucemburský, v cizině známý též jako Jan Slepý či Jan Český, je v rámci české historiografie a studia hradního stavitelství považován spíše za krále cizince, který výstavbě hradů nevěnoval přílišnou pozornost. Jeho zakladatelské činnosti byla připisována jen hrstka staveb. Nové výzkumy však ukazují něco jiného.

Český ráj – krajina plná přírodních krás a hradních zřícenin

Když se řekne Český ráj, každý si jistě vybaví nádhernou krajinu se skalními věžemi a ladnými křivkami řeky Jizery. Celá oblast je bohatá nejen na přírodní, ale i kulturní památky v podobě hradů a hradních zřícenin. Je to dáno především díky příhodným terénním a přírodním podmínkám, které dokázali středověcí stavitelé obdivuhodně skloubit s architekturou.

Zlehčování epidemie? Docházelo k tomu i v případě moru

Mnozí o koronaviru hovořili jako o nemoci podobné "obyčejné" chřipce a značně situaci zlehčovali. Ukázalo se však, že se jedná o závažné onemocnění. V historii bývala stejně zlehčována třeba i morová epidemie. Nakonec však vždy vyšlo najevo, že izolace nemocných a omezení kontaktu mezi lidmi patří mezi nejúčinnější preventivní opatření.

Historik: Sověti v Brně za války bombardovali přesněji než USA

Sovětští vojáci za druhé světové války cíle v Brně bombardovali přesněji než Američané. Armáda Spojených států využívala plošné, kobercové bombardování, řekl ČTK Petr Vachůt z Muzea města Brna. Vachůt je spolutvůrcem internetové aplikace zobrazující na mapě Brna jednotlivé dopady bomb. V tomto týdnu uplyne 75. let od zahájení sovětského bombardování Brna.

Rytířská jeskyně skrývá unikátní hrad, jediný svého druhu u nás

Fenomén jeskynního hradu je v našich zemích téměř neznámý. Byť se jednalo o velice progresivní typ hradu, setkáme se u nás pouze s jedinou ukázkou. Nachází se v Jihomoravském kraji v oblasti Moravského krásu a nese příznačné jméno Rytířská jeskyně.

Poslední morová epidemie zasáhla Evropu před více než 300 lety. Jak probíhala u nás?

Poslední vlna morové epidemie zasáhla Evropu před více než tři sta lety. První nemocní byli zaznamenáni roku 1711, poslední o deset let později. Na našem území se mor šířil v letech 1713 až 1715.

Středověké epidemie v našich zemích. Jak probíhaly?

V období středověku se objevovaly epidemie v našich zemích poměrně často. V písemných pramenech se nejčastěji můžeme dočíst o morových epidemiích, ovšem pod slovem „mor“ se mnohdy mohlo ukrývat i jiné onemocnění. Každá epidemie s sebou však nesla strach, bezmoc, zoufalství a smrt.

Jak se bojovalo s poslední morovou epidemií v 18. století?

Poslední vlna morové epidemie zasáhla naše země v letech 1713 až 1715. Jak se v této době bojovalo proti této epidemii, to víme díky dochovaným písemným pramenům poměrně přesně. Dne 2. února 1705 vydalo Zemské hejtmanství v Brně infekční řád pro Markrabství moravské. Zde byly uvedeny pokyny pro vrchnostenské úřady, duchovní, zdravotní ředitele, lékaře, lékárníky, lazebníky, vedoucí nemocnic a špitálů, pošťáky, řemeslníky, hrobníky i čističe domů, které měly zabránit šíření morové nákazy.

Proč se ve středověku tak rychle šířily nemoci?

V nastalé situaci, kdy se svět děsí pandemie koronoviru COVID-19, vyznívají různé otázky o možnostech a rychlosti šíření tohoto onemocnění a jeho důsledcích. Vir si již vyžádal několik tisíc mrtvých. Nejedná se však o jedinou nákazu v moderních, ani starších dějinách lidstva. Ve středověku do Evropy přišla doslova zkáza – mor. A to nejednou. Proč a jak se tehdy mor a jiné nemoci šířily?

Jak vypadaly šlechtické salony v 18. a 19. století?

Důležitou součástí společenského života evropské šlechty byly salony, kde docházelo k významným schůzkám či diplomatickým jednáním, ale také k intrikám. Platila v něm jistá pravidla, byl specifickou formou kulturního života.

Zámek Mělník v sobě ukrývá jeden z nejstarších kamenných hradů

Zámek Mělník je neodmyslitelným symbolem soutoku Vltavy a Labe. Dnes je známý jako sídlo rodu Lobkoviců, ale významnou kapitolou jeho historie bylo období, kdy sloužil jako věnné sídlo manželek českých knížat a králů, počínaje kněžnou Emmou. Málokdo si přitom uvědomí, že jeho bájné počátky sahají až do dob kněžny Ludmily. Původní hrad, schovaný v jádře zámku, patří mezi nejstarší u nás.

Jak se lišila domácnost na středověkém hradě a v podhradí?

I ve středověku platila určitá „předpojatá“ pravidla, jako dnes, kdy se lidé velikostí a stylem provedení svého domu snaží reprezentovat sebe sama. Ve středověku však větší roli hrála symbolika a pragmatičnost. Mezi bydlením na hradě a v podhradí byl na jedné straně propastný rozdíl, na druhé straně se však okem dnešního člověka příliš nelišilo.

Od umučení svatého Jana Sarkandera uplynulo 400 let. Kdo byl tento světec?

Dne 17. března uplynulo 400 let od umučení Jana Sarkandera. Kdo byl tento světec a proč musel zemřít krutě na mučidlech?

Putin o bolševické revoluci: Byl to počátek státní tragédie

Ruský prezident Vladimir Putin dnes označil bolševickou revoluci v Rusku z roku 1917 za úvod "nesmírné státní tragédie", jejíž následky je třeba překonat. Informovala o tom agentura TASS, podle níž šéf Kremlu tento názor na "Velkou říjnovou socialistickou revoluci (VŘSR)" vyslovil v Sevastopolu na anektovaném Krymu.