historie

Proč se ve středověku tak rychle šířily nemoci?

Jak vypadaly šlechtické salony v 18. a 19. století?

Důležitou součástí společenského života evropské šlechty byly salony, kde docházelo k významným schůzkám či diplomatickým jednáním, ale také k intrikám. Platila v něm jistá pravidla, byl specifickou formou kulturního života.

Zámek Mělník v sobě ukrývá jeden z nejstarších kamenných hradů

Zámek Mělník je neodmyslitelným symbolem soutoku Vltavy a Labe. Dnes je známý jako sídlo rodu Lobkoviců, ale významnou kapitolou jeho historie bylo období, kdy sloužil jako věnné sídlo manželek českých knížat a králů, počínaje kněžnou Emmou. Málokdo si přitom uvědomí, že jeho bájné počátky sahají až do dob kněžny Ludmily. Původní hrad, schovaný v jádře zámku, patří mezi nejstarší u nás.

Jak se lišila domácnost na středověkém hradě a v podhradí?

I ve středověku platila určitá „předpojatá“ pravidla, jako dnes, kdy se lidé velikostí a stylem provedení svého domu snaží reprezentovat sebe sama. Ve středověku však větší roli hrála symbolika a pragmatičnost. Mezi bydlením na hradě a v podhradí byl na jedné straně propastný rozdíl, na druhé straně se však okem dnešního člověka příliš nelišilo.

Od umučení svatého Jana Sarkandera uplynulo 400 let. Kdo byl tento světec?

Dne 17. března uplynulo 400 let od umučení Jana Sarkandera. Kdo byl tento světec a proč musel zemřít krutě na mučidlech?

Putin o bolševické revoluci: Byl to počátek státní tragédie

Ruský prezident Vladimir Putin dnes označil bolševickou revoluci v Rusku z roku 1917 za úvod "nesmírné státní tragédie", jejíž následky je třeba překonat. Informovala o tom agentura TASS, podle níž šéf Kremlu tento názor na "Velkou říjnovou socialistickou revoluci (VŘSR)" vyslovil v Sevastopolu na anektovaném Krymu.

Polský ministr Czaputowicz připustil hlavní roli Sovětů v porážce Německa

Šéf polské diplomacie Jacek Czaputowicz v ruském listu RBK uvedl, že Sovětský svaz sehrál hlavní roli ve vítězství nad nacistickým Německem, které nese hlavní vinu za rozpoutání druhé světové války. Varšava se ale nadále neshoduje s Moskvou v hodnocení paktu Molotov-Ribbentrop, tedy tajným ujednáním, podle kterého se sovětští vojáci přidali 17. září 1939 k německému útoku na Polsko.

Zimní válka: Sovětský svaz napadl Finsko. Ztratilo část území, suverenitu ale uhájilo

Před 80 lety, 12. března 1940, skončila po třech měsících rusko-finská válka, která byla jedním z důsledků tajného dodatku k paktu Molotov - Ribbentrop, v němž si v srpnu 1939 nacistické Německo a komunistický Sovětský svaz rozdělily východní Evropu a další území. Sovětský svaz požadoval na Finsku bezprecedentní územní ústupky, což vláda prezidenta Kyöstiho Kallia odmítla, a v listopadu 1939 sovětské jednotky vpadly do Finska. Pro Finsko válka znamenal územní ztráty, na rozdíl od Moskvou anektovaných pobaltských republik však zůstalo suverénním státem.

Kluky jsem neudal, brání se tvrdě Zábrodský

Prolomil mlčení, alespoň na chvíli. Autor článku se před deseti lety dovolal na předměstí Stockholmu, a to tehdejšímu kapitánovi dvojnásobných mistrů světa Vladimíru Zábrodskému, aby se jej zeptal na jeho kontroverzní pověst, která jej už léta provází ohledně politického procesu se zatčenými hokejisty z roku 1950. Ač byl Zábrodský šéf mužstva, jeho bratr Oldřich emigroval, sám uvažoval, že odejde v roce 1948 do zahraničí, nikdy nebyl na rozdíl od kolegů zatčen, či odsouzen.

StB před 70 lety uvěznila hokejové mistry světa. „Denně nás mlátili a ponižovali,“ vzpomínal pro EZ Bubník

Rozhovor - Nosili je na ramenou, každý si s nimi chtěl popřát pravicí. Byli považováni za modly. A není divu! Československý hokejový tým, který v letech 1947 a 1949 vybojoval titul mistrů světa i zlaté medaile evropských šampionů a v roce 1948 na olympijských hrách ve Svatém Mořici dobyl stříbro, se stal miláčkem všech fanoušků v zemi. Žádnou další euforii ale mužstvo kolem brankáře Bohumila Modrého, Vladimíra Zábrodského, Stanislava Konopáska či Václava Roziňáka už nerozpoutalo. Bohužel se o to nepostarali soupeři, ale Státní tajná bezpečnost, která tým rozmetala, uvěznila do uranových jáchymovských dolů a připravila tak hrdiny o další gejzíry zlatých radostí.

Před 75 lety podnikli Američané devastující nálet na Tokio

V noci z 9. na 10 března 1945 se v Tokiu rozpoutalo peklo. Rozsáhlému leteckému náletu amerických bombardérů padlo za oběť přes sto tisíc lidí. Do dějin se tento nálet zapsal jako nejničivější letecký útok konvenčními prostředky za 2. světové války, byť dnes zůstává poněkud ve stínu svržení atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki.

Hrad Kunžvart: Tichý a záhadný strážce šumavského hvozdu

Dnes již osamělá zřícenina hradu Kunžvart se nachází v jižních Čechách, konkrétně v okrese Prachatice nedaleko státní hranice s Německem. Ač byla jeho kamenná věž přirozenou dominantou okolí, dnes již zůstává skryta v lesním porostu před zraky návštěvníků a hlubším zájmem odborníků. I díky tomu si uchovává mnohé otázky a záhady.

Hrad Český Šternberk patří k nejstarším dochovaným hradům u nás

Majestátní sídlo rodu Šternberků se tyčí na protáhlé ostrožně nad řekou Sázavou, ve které se zrcadlí už téměř 780 let. Dnes jeho palácová křídla připomínají rostlý zámek, který si však přes všechny úpravy uchoval prvky hradní architektury. Dodnes je domovem potomků svého zakladatele. Zajímavostí však nabízí mnohem více.

Proměna kuchyně v dějinách. Co dnes děláme jinak?

Pokrmy si poněkud primitivními způsoby připravovali již naši pravěcí předci. Postupem času se obyčejné venkovní ohniště přesunulo do kuchyně a člověk si začal vyrábět nádoby k vaření i ke stolování či skladování potravin. A kuchyně také v dějinách lidstva prošla proměnou.

Katastrofa pro české památky aneb poválečné konfiskace

Už samotné období 2. světové války přineslo pro české památky mnoho těžkostí, kdy byly hrady, zámky, ale třeba též paláce či vily, nevybíravě a hrubě upravovány pro potřeby štábů, vojenských jednotek či vůdčích osobností nacistického Německa. Některé cenné sbírky či vybavení byly nenávratně rozkradeny. Lepší časy nepřišly ani po konci války, které se z počátku nesly ve víru zmatků, pomstychtivosti a hrabivosti. Kulturní dědictví české historie tehdy utrpělo těžké ztráty.

Nevěra byla v minulosti častým jevem, rozvod byl však nepřípustný

Nevěra je strašákem partnerských i manželských vztahů. Mnohdy má za následek rozpad vztahu nebo manželství. V minulosti bylo na nevěru mnohdy nahlíženo jako na něco naprosto běžného, rozvod byl však nepřípustný.

Jak se papež Pius XII. stavěl k odsunu sudetských Němců? Vatikánské archivy odhalí i část z české historie

Nynější otevření vatikánských archivů z doby papeže Pia XII. (1939-1958) bude zajímavé nejen z hlediska holokaustu, ale například i vzhledem k tomu, jak se tento papež stavěl k událostem v poválečném Československu, míní historik Jaroslav Šebek. I on se do Vatikánu k bádání v těchto archiváliích na jaře chystá, zvědavý je mimo jiné na dokumenty týkající se poválečného odsunu německého obyvatelstva z Československa či papežových reakcí na utváření socialistického bloku v čele s Moskvou, řekl v rozhovoru s ČTK.

Vatikán otevřel archivy z doby "Hitlerova papeže" Pia XII., bádání narušila epidemie koronaviru

Do apoštolského archivu ve Vatikánu dnes dorazili první historici, kteří chtějí zkoumat dokumenty z doby pontifikátu Pia XII. (1939-1958). Archivy čítají miliony stránek textů a Vatikán je dnes otevřel poprvé. Po jejich zpřístupnění volaly léta zejména židovské organizace. Někteří totiž papeže Pia XII. kritizují, že veřejně důrazně neodsoudil vyvražďování Židů nacisty za druhé světové války. Část historiků se ale těší i na dokumenty z doby studené války.

V britském parlamentu objeveny tajné dveře, vedou k historickým pokladům

Tajná dvířka vedoucí do průchodu používaného mimo jiné při korunovacích v 17. století v sobě ukrývalo dřevěné obložení na jedné z chodeb Westminsterského paláce, v němž sídlí britský parlament. Vstup do zapomenutého prostoru nedávno objevili historici, kteří se podílejí na rekonstrukci dolní komory parlamentu.

Archeologové objevili na zámku v Břeclavi tři kostry, jsou staré asi 1000 let

Archeologové objevili v základech břeclavského zámku kosterní pozůstatky tří lidí. Jsou staré asi 1000 let, řekl dnes ČTK David Mahovský z břeclavské radnice. Kostry byly v těsné blízkosti a v extrémních pozicích. Podle archeologa Miroslava Dejmala mohli být lidé svázaní a mohlo jít o násilnou smrt. Archeologové budou nález dál zkoumat.