historie

Český ráj – krajina plná přírodních krás a hradních zřícenin

Zlehčování epidemie? Docházelo k tomu i v případě moru

Mnozí o koronaviru hovořili jako o nemoci podobné "obyčejné" chřipce a značně situaci zlehčovali. Ukázalo se však, že se jedná o závažné onemocnění. V historii bývala stejně zlehčována třeba i morová epidemie. Nakonec však vždy vyšlo najevo, že izolace nemocných a omezení kontaktu mezi lidmi patří mezi nejúčinnější preventivní opatření.

Historik: Sověti v Brně za války bombardovali přesněji než USA

Sovětští vojáci za druhé světové války cíle v Brně bombardovali přesněji než Američané. Armáda Spojených států využívala plošné, kobercové bombardování, řekl ČTK Petr Vachůt z Muzea města Brna. Vachůt je spolutvůrcem internetové aplikace zobrazující na mapě Brna jednotlivé dopady bomb. V tomto týdnu uplyne 75. let od zahájení sovětského bombardování Brna.

Rytířská jeskyně skrývá unikátní hrad, jediný svého druhu u nás

Fenomén jeskynního hradu je v našich zemích téměř neznámý. Byť se jednalo o velice progresivní typ hradu, setkáme se u nás pouze s jedinou ukázkou. Nachází se v Jihomoravském kraji v oblasti Moravského krásu a nese příznačné jméno Rytířská jeskyně.

Poslední morová epidemie zasáhla Evropu před více než 300 lety. Jak probíhala u nás?

Poslední vlna morové epidemie zasáhla Evropu před více než tři sta lety. První nemocní byli zaznamenáni roku 1711, poslední o deset let později. Na našem území se mor šířil v letech 1713 až 1715.

Středověké epidemie v našich zemích. Jak probíhaly?

V období středověku se objevovaly epidemie v našich zemích poměrně často. V písemných pramenech se nejčastěji můžeme dočíst o morových epidemiích, ovšem pod slovem „mor“ se mnohdy mohlo ukrývat i jiné onemocnění. Každá epidemie s sebou však nesla strach, bezmoc, zoufalství a smrt.

Jak se bojovalo s poslední morovou epidemií v 18. století?

Poslední vlna morové epidemie zasáhla naše země v letech 1713 až 1715. Jak se v této době bojovalo proti této epidemii, to víme díky dochovaným písemným pramenům poměrně přesně. Dne 2. února 1705 vydalo Zemské hejtmanství v Brně infekční řád pro Markrabství moravské. Zde byly uvedeny pokyny pro vrchnostenské úřady, duchovní, zdravotní ředitele, lékaře, lékárníky, lazebníky, vedoucí nemocnic a špitálů, pošťáky, řemeslníky, hrobníky i čističe domů, které měly zabránit šíření morové nákazy.

Proč se ve středověku tak rychle šířily nemoci?

V nastalé situaci, kdy se svět děsí pandemie koronoviru COVID-19, vyznívají různé otázky o možnostech a rychlosti šíření tohoto onemocnění a jeho důsledcích. Vir si již vyžádal několik tisíc mrtvých. Nejedná se však o jedinou nákazu v moderních, ani starších dějinách lidstva. Ve středověku do Evropy přišla doslova zkáza – mor. A to nejednou. Proč a jak se tehdy mor a jiné nemoci šířily?

Jak vypadaly šlechtické salony v 18. a 19. století?

Důležitou součástí společenského života evropské šlechty byly salony, kde docházelo k významným schůzkám či diplomatickým jednáním, ale také k intrikám. Platila v něm jistá pravidla, byl specifickou formou kulturního života.

Zámek Mělník v sobě ukrývá jeden z nejstarších kamenných hradů

Zámek Mělník je neodmyslitelným symbolem soutoku Vltavy a Labe. Dnes je známý jako sídlo rodu Lobkoviců, ale významnou kapitolou jeho historie bylo období, kdy sloužil jako věnné sídlo manželek českých knížat a králů, počínaje kněžnou Emmou. Málokdo si přitom uvědomí, že jeho bájné počátky sahají až do dob kněžny Ludmily. Původní hrad, schovaný v jádře zámku, patří mezi nejstarší u nás.

Jak se lišila domácnost na středověkém hradě a v podhradí?

I ve středověku platila určitá „předpojatá“ pravidla, jako dnes, kdy se lidé velikostí a stylem provedení svého domu snaží reprezentovat sebe sama. Ve středověku však větší roli hrála symbolika a pragmatičnost. Mezi bydlením na hradě a v podhradí byl na jedné straně propastný rozdíl, na druhé straně se však okem dnešního člověka příliš nelišilo.

Od umučení svatého Jana Sarkandera uplynulo 400 let. Kdo byl tento světec?

Dne 17. března uplynulo 400 let od umučení Jana Sarkandera. Kdo byl tento světec a proč musel zemřít krutě na mučidlech?

Putin o bolševické revoluci: Byl to počátek státní tragédie

Ruský prezident Vladimir Putin dnes označil bolševickou revoluci v Rusku z roku 1917 za úvod "nesmírné státní tragédie", jejíž následky je třeba překonat. Informovala o tom agentura TASS, podle níž šéf Kremlu tento názor na "Velkou říjnovou socialistickou revoluci (VŘSR)" vyslovil v Sevastopolu na anektovaném Krymu.

Polský ministr Czaputowicz připustil hlavní roli Sovětů v porážce Německa

Šéf polské diplomacie Jacek Czaputowicz v ruském listu RBK uvedl, že Sovětský svaz sehrál hlavní roli ve vítězství nad nacistickým Německem, které nese hlavní vinu za rozpoutání druhé světové války. Varšava se ale nadále neshoduje s Moskvou v hodnocení paktu Molotov-Ribbentrop, tedy tajným ujednáním, podle kterého se sovětští vojáci přidali 17. září 1939 k německému útoku na Polsko.

Zimní válka: Sovětský svaz napadl Finsko. Ztratilo část území, suverenitu ale uhájilo

Před 80 lety, 12. března 1940, skončila po třech měsících rusko-finská válka, která byla jedním z důsledků tajného dodatku k paktu Molotov - Ribbentrop, v němž si v srpnu 1939 nacistické Německo a komunistický Sovětský svaz rozdělily východní Evropu a další území. Sovětský svaz požadoval na Finsku bezprecedentní územní ústupky, což vláda prezidenta Kyöstiho Kallia odmítla, a v listopadu 1939 sovětské jednotky vpadly do Finska. Pro Finsko válka znamenal územní ztráty, na rozdíl od Moskvou anektovaných pobaltských republik však zůstalo suverénním státem.

Kluky jsem neudal, brání se tvrdě Zábrodský

Prolomil mlčení, alespoň na chvíli. Autor článku se před deseti lety dovolal na předměstí Stockholmu, a to tehdejšímu kapitánovi dvojnásobných mistrů světa Vladimíru Zábrodskému, aby se jej zeptal na jeho kontroverzní pověst, která jej už léta provází ohledně politického procesu se zatčenými hokejisty z roku 1950. Ač byl Zábrodský šéf mužstva, jeho bratr Oldřich emigroval, sám uvažoval, že odejde v roce 1948 do zahraničí, nikdy nebyl na rozdíl od kolegů zatčen, či odsouzen.

StB před 70 lety uvěznila hokejové mistry světa. „Denně nás mlátili a ponižovali,“ vzpomínal pro EZ Bubník

Rozhovor - Nosili je na ramenou, každý si s nimi chtěl popřát pravicí. Byli považováni za modly. A není divu! Československý hokejový tým, který v letech 1947 a 1949 vybojoval titul mistrů světa i zlaté medaile evropských šampionů a v roce 1948 na olympijských hrách ve Svatém Mořici dobyl stříbro, se stal miláčkem všech fanoušků v zemi. Žádnou další euforii ale mužstvo kolem brankáře Bohumila Modrého, Vladimíra Zábrodského, Stanislava Konopáska či Václava Roziňáka už nerozpoutalo. Bohužel se o to nepostarali soupeři, ale Státní tajná bezpečnost, která tým rozmetala, uvěznila do uranových jáchymovských dolů a připravila tak hrdiny o další gejzíry zlatých radostí.

Před 75 lety podnikli Američané devastující nálet na Tokio

V noci z 9. na 10 března 1945 se v Tokiu rozpoutalo peklo. Rozsáhlému leteckému náletu amerických bombardérů padlo za oběť přes sto tisíc lidí. Do dějin se tento nálet zapsal jako nejničivější letecký útok konvenčními prostředky za 2. světové války, byť dnes zůstává poněkud ve stínu svržení atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki.

Hrad Kunžvart: Tichý a záhadný strážce šumavského hvozdu

Dnes již osamělá zřícenina hradu Kunžvart se nachází v jižních Čechách, konkrétně v okrese Prachatice nedaleko státní hranice s Německem. Ač byla jeho kamenná věž přirozenou dominantou okolí, dnes již zůstává skryta v lesním porostu před zraky návštěvníků a hlubším zájmem odborníků. I díky tomu si uchovává mnohé otázky a záhady.

Hrad Český Šternberk patří k nejstarším dochovaným hradům u nás

Majestátní sídlo rodu Šternberků se tyčí na protáhlé ostrožně nad řekou Sázavou, ve které se zrcadlí už téměř 780 let. Dnes jeho palácová křídla připomínají rostlý zámek, který si však přes všechny úpravy uchoval prvky hradní architektury. Dodnes je domovem potomků svého zakladatele. Zajímavostí však nabízí mnohem více.