II. světová válka

Protektorát Čechy a Morava: Před 80 lety svěřil Hácha osud Čechů do rukou řvoucího Hitlera a bestiálního maniaka v Praze

Rozpad ČSR v roce 1939? Projev morální krize Evropy, Slováci vyháněli Čechy, říká historik

Zachování společného státu Čechů a Slováků před 80 lety patrně nebylo udržitelné, již po mnichovské dohodě z roku 1938 Československo ztratilo spojence. Režim takzvaného slovenského státu, který byl vyhlášen 14. března 1939 a který byl spjat s nacistickým Německem, se stal autoritativním a totalitním s výraznými fašistickými prvky. ČTK to řekl slovenský historik Ivan Kamenec. V českých zemích došlo v polovině března 1939 k zahájení okupace nacistickým Německem a k vytvoření Protektorátu Čechy a Morava.

Datum 15. března 1939 je klíčové. Z nacistické okupace se lze poučit i dnes, říká historik

Blížící se výročí začátku okupace českých zemí nacistickým Německem připomene klíčové události českých moderních dějin. Poučit se z nich může i dnešní generace mladých lidí. Měla by vědět, jak brutální nacistický režim byl a jak fungovala jeho propaganda a sociální demagogie. ČTK to řekl historik Petr Koura z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. Podle odborníků by se ve školách mělo učit o moderních dějinách více.

Češi ve spárech nacistů. Protektorát byl autonomní součástí Třetí říše, "Neněmci" byli druhořadí

Česko-Slovensko, tzv. druhá republika, zaniklo 14. března 1939 vyhlášením samostatného Slovenského státu. Po německé okupaci vyhlásil Adolf Hitler 16. března 1939 autonomní Protektorát Čechy a Morava, který se dle jeho výnosu stal součástí Německé říše. Protektorát neměl mezinárodněprávní subjektivitu a jeho jménem v zahraničních vztazích vystupovala říše.

Před 75 lety nacisté popravili nejvíc Čechoslováků. Tohle je jejich příběh

Byla to největší jednorázová hromadná poprava československých občanů za druhé světové války. Nacisté pomocí plynu před 75 lety, v noci z 8. na 9. března 1944, zabili ve vyhlazovacím táboře v Osvětimi-Březince 3792 židovských mužů, žen a dětí z tzv. českého (či terezínského) rodinného tábora.

Masakr v Osvětimi: Před 75 lety nacisté popravili nejvíc Čechů najednou

Byla to největší jednorázová hromadná poprava československých občanů za druhé světové války. Nacisté pomocí plynu před 75 lety, v noci z 8. na 9. března 1944, zabili ve vyhlazovacím táboře v Osvětimi-Březince 3792 židovských mužů, žen a dětí z tzv. českého (či terezínského) rodinného tábora. Další část osazenstva rodinného tábora byla zlikvidována v červenci 1944. Podle některých historiků snese tato událost srovnání s masakrem obyvatel Lidic a Ležáků z roku 1942.

Paktovala se církev s Hitlerem? Papež zpřístupní vatikánské archivy z doby 2. světové války

Vatikán zpřístupní archivy z doby úřadování papeže Pia XII., který bývá někdy kritizován za to, že nedokázal dost důrazně vystoupit proti nacistickému vyhlazování Židů. Papež František dnes oznámil, že archivy otevře 2. března 2020, informovala agentura Reuters. Zprávu už přivítalo izraelské ministerstvo zahraničí, památník Jad vašem či americký židovský výbor, podle něhož tento krok pomůže objektivně zhodnotit činnost církve za holokaustu.

V Bělorusku objevili masový hrob. Skrýval stovky lidských těl

V centru běloruského města Brest byl nalezen hrob s ostatky stovek lidí zavražděných během druhé světové války. Informovala o tom dnes agentura Reuters, podle níž se hrob nachází na místě někdejšího židovského ghetta.

Bitva nad Českem: Nepomuk si připomněl 75 let od sestřelení amerického bombardéru

V Nepomuku na Plzeňsku si dnes přes 300 lidí připomnělo 75. výročí sestřelení amerického bombardéru B-24 Liberator. V jeho troskách zahynulo 22. února 1944 na nedalekém vrchu Dubeč deset členů posádky. Leteckou bitvu s německými stíhačkami Messerschmitt přežil jen boční střelec Raymond Noury. Nepomuk po druhé světové válce dvakrát navštívil a v prosinci 2013 zemřel v Americe ve věku 90 let. Akci spojeneckých letců u města chápou místní jako velmi důležitou, řekl ČTK starosta Jiří Švec.

Hitler mohl druhou světovou vyhrát. Udělal chyby, které nás zachránily před nacismem

Jen málokdo si dokáže představit, jak by dnes vypadal svět, kdyby Adolf Hitler vyhrál druhou světovou válku. Podle historiků k tomu měl velmi blízko, naštěstí ale udělal několik chyb, díky kterým jeho plán na ovládnutí světa ztroskotal.

Finští esesáci vraždili za války židy

Finský dobrovolnický prapor Waffen-SS (zvláštní jednotky německé nacistické armády) se během druhé světové války dopouštěl na Ukrajině a na Kavkaze zvěrstev proti Židům i dalším civilistům. Tvrdí to nezávislá zpráva, kterou finská vláda nechala vypracovat na žádost Centra Simona Wiesenthala. Proti závěrům zprávy, která byla vydána před týdnem, se nyní ohradil finský ministr obrany Jussi Niinistö. Ten podle televize YLE dokumentu vytknul, že nepřináší žádné nové důkazy a místo toho jen šíří stíny pochybnosti.

Snaha o získání nacistických dokumentů ukrytých v ČSR skončila skandálem. Kvůli čemu Američané tak riskovali?

V roce 1946 bylo komando amerických vojáků posláno, aby získalo v Československu ukryté nacistické dokumenty. Jejich počínání způsobilo velký diplomatický skandál a obrovskou PR katastrofu pro USA, čehož ihned využili komunisté. Američané s hanbou museli získané dokumenty vrátit Praze.

I 70 let po válce nacházejí Rakušané ročně desítky tun munice

I více než sedmdesát let po konci druhé světové válce nachází rakouská armáda ročně desítky tun nevybuchlé munice. Loni pyrotechnici našli a zneškodnili 35,3 tuny válečného materiálu, o pět tun více než v roce 2017, informovalo rakouské ministerstvo obrany.

Satira, nebo rouhání? Ruské komedii se všichni nesmějí

Ačkoliv se neobjevil na plátnech kin, ruský film Prazdnik (Svátek) je ve vlasti osočován ze všech hříchů. Zločin této černé komedie? Odehrává se za strašlivého obléhání Leningradu nacistickou armádou, napsala agentura AFP.

Žádná země není v bezpečí? Démoni ve společnosti nadále číhají

Neznalosti o holocaustu se prohlubují, především mezi mladými lidmi, varuje Harry D. Wall v komentáři pro server CNN. Člen dozorčí rady Institutu Olgy Lengyelové pro studium holocaustu a lidských práv poukazuje, že loňský průzkum ve Spojených státech například odhalil, že 66% tamních miléniálů netuší, co byl koncentrační a vyhlazovací tábor v Osvětimi.

Tragická historie hrozivého obléhání Leningradu. Jeho vůdce nechal Stalin po válce popravit

Rusko si dnes připomíná 75 let od zřejmě nejkrvavějšího a nejničivějšího vojenského obléhání vůbec, obléhání Leningradu (dnešní Petrohrad). Jednalo se o klíčovou bitvu druhé světové války, která rozhodla její osud. Odražení Němců zapříčinilo konečnou porážku Třetí říše. Těžce zkoušené město však nečekal dobrý osud. Vůdce SSSR, Josif Stalin, zde po válce provedl brutální čistky, které se dotkly i vůdců odpovědných za jeho úspěšnou obranu.

Před 75 lety prolomila sovětská armáda obklíčení Leningradu

Před 75 lety, 27. ledna 1944, se podařilo sovětské armádě prolomit po 872 dní trvajícím obklíčení německou armádou blokádu města Leningrad. Během blokády se životní podmínky ve městě zhoršily až na samou hranici přežití. Podle některých odhadů v Leningradu zemřelo více než milion obyvatel.

Hitler byl o krok napřed. Tajné dokumenty odhalily nečekané spojence

Nacistický vůdce Adolf Hitler měl spojence i v zemích, které bojovaly proti jeho armádám. Zajistil si například poslušnost několika Britů, kteří ho měli varovat před blížícím se útokem. Díky nim měl být před Brity o krok napřed.

Nacistický plán na odstavení Roosevelta. Klíčovou postavou byl americký ropný magnát

USA obviňuje Rusko, že se pokusilo ovlivnit americké prezidentské volby v jeho prospěch. Rusko to odmítá. Americký prezident Donald Trump naznačil, že do voleb se mohli vměšovat i jiní aktéři, např. Čína či Írán. Ať už je skutečnost jakákoliv, nebylo by to poprvé, kdy cizí stát se pokoušel ovlivnit americké volby tak, aby dopadly podle jeho představ. V roce 1940 se o totéž pokusilo nacistické Německo.

Konec války na poslední chvíli? Archívy ukázaly, jak blízko měl Hitler k objevu atomové bomby

Dokumenty objevené v americkém archivu naznačují, že nacistické Německo mohlo před koncem druhé světové války otestovat funkční atomovou bombu. Podle dokumentu, který získal německý deník Bild, bylo úkolem akademiků mezi roky 1944 a 1947 provádět „vyšetřování, výzkum, vývoj a následně v praxi využít německou atomovou bombu“.