komentář

Satirické události Petra Nutila: Vánoční apokalypsa

Komentář

Komentář

Před 80 lety vypukla Operace Anthropoid. Kubiš s Gabčíkem se snesli z nebes zabít tyrana. Bez odboje by neuspěli

Tušili, že se z mise, na níž se pečlivě připravovali, živí nevrátí. Do svých deníků si rotmistři Jan Kubiš a Josef Gabčík napsali, že je čeká zvláštní, nebezpečný úkol, jehož se nebojí a nezastaví je ani to nejhorší. Přesně před osmdesáti lety vypukla slavná Operace Anthropoid, jejímž cílem bylo zneškodnění třetího nejvyššího muže Třetí říše, a to zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, architekta holocaustu. Parašutisté se neplánovaně u Nehvizd snesli z nebes do Protektorátu Čechy a Moravy, aby v mrazivé noci 29. prosince 1941 ve 2:24 hodin započali měnit dějiny druhé světové války. Geniální dvojice po výsadku prokázala mimořádné hrdinství, talent, chladnokrevnost i schopnosti. Avšak bez odvahy domácích odbojářů by se atentát na tyrana nezdařil, jen díky nim se rozkaz naplnil.

Komentář

Zeman byl ve vánočním poselství nepřesný a státnicky chladný. Zapomněl na sváteční empatii i na postižené tornádem

Jedovatou slinu do svátečního času letos nevypustil. Prezident Miloš Zeman ve svém devátém vánočním poselství přednesl smířlivou rétoriku. Nenechme se ale o svátcích zase tolik rozněžnit, hlava státu si totiž uvědomuje, že na novou vládu Petra Fialy už nebude mít takový vliv jako na Babišův kabinet. Proto jeho projev nebyl agresivní, ani nenávistný, výjimečně ani neurážel novináře. Nejvyšší ústavní činitel se skutečně vyvaroval jakéhokoli skandálu, pouze vyjádřil své názory na povinné očkování, odchod z Afghánistánu či na zelený úděl a státní rozpočet. Jeho vystupování působilo jako by se už připravoval na státnický odchod, který nastane v roce 2023. Za umírněností mohou stát i Zemanovy vážné zdravotní problémy, kvůli nimž mohl získat tolik dříve chybějící nadhled, i když dobrosrdečnost a empatie vypadá jinak. Například na postižené tornádem úplně zapomněl, nedal jim žádné povzbuzení, naději, neocenil jejich vůli. Škoda, že byl tak státnicky chladný, ale i nepřesný.

Komentář

Sváteční slovo farářky Martiny Viktorie Kopecké: Vánoce jsou o putování, nacházení cíle a naději. Zastavme se

Přicházejí každý rok. A pokaždé nás zastihnou v jiné fázi našeho životního příběhu. Vánoc se jednou téměř nemůžeme dočkat, a jindy se zase děsíme, že nevyhnutelně přijdou a s nimi všechny situace, na které nechceme ani pomyslet. Svátky mají mnoho podob, od těch v kostelích, až po ty, které prožívají lidé, kteří jsou sami se svým trápením. Vánoce jsou o putování a nacházení cíle, stejně tak to prožil Josef s Marií, kteří neměli, kde by hlavu složili. Pokud víte o osamělých lidech, prosím, zavolejte jim, anebo jim napište. Přeji vám, aby vám nadcházející dny daly vědět, že přichází naděje. A tu všichni moc potřebujeme, stejně jako určité zastavení, píše exkluzivně pro EuroZprávy.cz farářka Martina Viktorie Kopecká.

Komentář

Statečná Milada Horáková se narodila před 120 lety. Nikdy ze svých názorů neustoupila, proto vadila totalitám

Dnes slavíme především Boží hod vánoční, kdy si podle tradice připomínáme narození Páně. Na sváteční sobotu ale připadá také 120. výročí narození člověka, který nám může posloužit jako důkaz, že rozhodně Češi nejsou národem zbabělců, jak bývají někdy vykreslováni. A právě politička Milada Horáková v našich dějinách zastupuje statečné a odvážné lidi. Nikdy ze svých názorů a přesvědčení neustoupila, a proto tolik vadila totalitním režimům, jak nacistickému, tak i komunistickému, který ji 27. června 1950 zavraždil. Osud neměla jednoduchý, což platilo nejen pro její politické působení, ale i osobní život, v němž ztratila sourozence. Ani těžkosti, kterých zažila za celý svůj život bezpočet, její vůli nezlomily.

Komentář

Fialova vláda dá lidem šanci chovat se zodpovědně. Neměla by ale covid podcenit

Po letech tristního vládnutí Andreje Babiše se Česko konečně dočkalo demokratické vlády. K její škodě ale přichází do doby, která vyžaduje přesnou koordinaci a v níž musí nad postojem jednotlivce převážit nutnost ochrany celé společnosti. Jak toho dosáhnout, ale zatím ministři nesdělili, navzdory tomu, že jsme se po dvou letech pandemie už mnohé naučili.

Komentář

Zažije Česko nejdražší Vánoce v historii? Pro mnohé přijde Ježíšek až v lednu

Možná si říkáte, co se to děje. Média s chutí informují o tom, že lidé už na Vánoce nakupují od srpna, ale ten vánoční duch letos trochu vázne. Ani řada vánočních klipů, po kterých nejednomu divákovi ukápne jistě slza dojetím, nám totiž nakonec asi velkou radost nepřinese. Důvodem je totiž velké cenové pozdvižení, a to nejen to z posledních týdnů, které pořádně šponuje cenovky zboží. Jenže ono zdražení nepřichází nečekaně z čistého nebe. Už letos v létě totiž řada ekonomů upozorňovala na to, že Vánoce 2021 budou asi ty nejdražší v historii. A to ještě nebyla na obzoru aktuální energetická, ropná, ani jiná krize. Ale jak s oblibou říkají nejen zlí jazykové: „Nedivte se, milí spotřebitelé, že to tak je, protože všechno souvisí se vším.“

Komentář

Havel byl symbolem, z jeho odkazu může země profitovat i dnes. Měl však i své slabosti

Jeho pouť byla plná absurdit, o čemž svědčí až pohádkově znějící příběh, v němž se jako disident přerodil v prezidenta. Dramatikův život a dílo je i v současnosti předmětem zájmu nejen u odborníků z řad politologů, historiků či filosofů, ale také naprostých laiků. Proto rovněž inspiroval řadu autorů jako byl Michael Žantovský, Jiří Suk, anebo Daniel Kaiser, kteří o něm sepsali několik knih. Už za svého života se stal legendou a ikonou, která byla pro některé předmětem až nekritického obdivu a uctívání. Václav Havel, od jehož skonu dnes uplynulo deset let byl symbolem a z jeho odkazu může země profitovat i dnes. První český prezident měl ale i své slabosti, a proto jakékoli pokusy o jeho zbožšťování jsou nezdravé. Přesto se nesmazatelně zapsal do dějin.

Komentář

Fialova vláda přebírá rozsekanou zemi, na nápravu Babišových chyb má jeden pokus

Zadlužení země, covidová pandemie, energetická a cenová krize, inflace, nefunkční stát, zanedbaná infrastruktura, hrozba totalitních režimů vojenskými údery, nekonečná řada zákonů, které jsou zapleveleny nesmysly nebo úplně něco jiného? Před takovými výzvami totiž stojí dneska jmenovaná vláda Petra Fialy (ODS) a jeho týmů z pětikoalice. Zdá se ale, že vůbec tím prvním úkolem, který na nový kabinet čeká je prodloužení/neprodloužení nouzového stavu. Hned na začátku je jasné jedno: Ať se stane prioritou cokoli nebude mít vláda pod vedením lídra ODS více pokusů na to, aby udržela důvěru voličů při spravování doslova „rozsekané“ země.

Komentář

K očkování už vybízí Landa i Volný? Lumpenkavárna vrací úder aneb hybridní válka naruby

V posledních dnes se na sociálních sítích začaly objevovat fotografie Daniela Landy, doplněné všelijakými citáty o tom, jak skvělé je očkování. Je to nový trend mezi takzvanými „lidmi z pražské kavárny“ – a zdá se, že si poprvé všimli, jak snadné je vytvářet takový ten druh obsahu, za který by ještě před pár lety ukřižovali kdekoho – totiž fakenews. Je to hezký příklad toho, jak by řekl Machiavelli – účel světí prostředky.

Komentář

Fialovi se vyplatila slušnost. Zemanovi vyrostl soupeř, na jakého není zvyklý. Babiš byl jen loutkou Hradu

Stává se z něj silný hráč, který dokonale rozptýlil pochybnosti, že navždy zůstane nevýrazným profesorem politologie bez charismatu. Designovaný premiér Petr Fiala však ukazuje, že jeho přednosti, jimiž je slušnost, klid a rozvaha, jej spolehlivě dovedou ke kýženému cíli, aniž by musel měnit svoji rétoriku. Miloši Zemanovi v závěru jeho prezidentského úřadu vyrostl soupeř, s nímž doposud neměl čest. Předseda ODS a šéf koalice Spolu dokázal v minulosti neústupnou hlavu státu přesvědčit, aby do jeho vlády jmenoval i ministra zahraničních věcí Jana Lipavského, proti jehož odbornosti a názorům se vymezuje. Hrozba kompetenční žaloba zabrala a Zeman už měl možnost poznat, že Fiala si za svým rozhodnutím skálopevně stojí na rozdíl od Andreje Babiše, který byl jakousi loutkou Hradu.

Komentář

Merkelová měla k Česku ze všech kancléřů nejblíže. Vůči Putinovi ale nevystupovala dostatečně tvrdě

Před několika dny nastal konec jedné velké éry. Z funkce německé kancléřky odešla po dlouhých 16 letech Angela Merkelová. Byla prvním ženou a po roce 1989 i prvním člověkem v čele německé vlády, který žil v komunistické NDR. Její smýšlení formovalo právě mládí prožité v prostředí komunistické totality. V čele vlády strávila dokonce bez pár dní stejně dlouho jako Helmut Kohl, který byl jejím velkým mentorem a dlouhou dobu ji podporoval v jejím vzestupu na politické výsluní.

Komentář

Babišova vláda víc slibovala, než konala. Pak nenáviděným EET zaklekla konkurenci

Přinese rok 2022 konečně v náladě lidí v České republice změnu, klid a úlevu od starostí s vysokými cenami snad všech položek týkajících se života, jiné chování politiků či změnu ve fungováním státu? Snad každý z nás jistě přemýšlí o tom, zda už konečně s novým rokem přijde vysvobození od pravidelného zveřejňování počtu nakažených covidovým virem nebo si budeme (někteří už tak činí) muset zvyknout a přizpůsobit se všemu, s čím jsme se museli setkávat a potýkat za poslední dva roky. Jedno je jisté. Vláda levicového populisty Andreje Babiše končí. A když s koncem roku přichází ono zúčtování, sečtěme i jí, co se povedlo a co ne.

Komentář

Škody, které napáchala Babišova vláda během pandemie. Lze je vůbec vyčíslit?

Dvacátá léta jednadvacátého století se do historie planety Země dozajista zapíšou jako Doba covidová. Zápisky budou jistě obsahovat z pohledu příštích lidí „suchá“ konstatování o tom, kolik obyvatel té které země umřelo, jak kvůli covidu klesly počty pracovních míst, výkon ekonomik a jaké následky řešení tohoto problému muselo lidstvo překonat, aby pandemii dokázalo vzdorovat. Nyní se nám zprávy o tom, že bude líp a že najdeme onen klíč, otevírající dveře ke klidu, zdají jako nereálné. Snad bude ale i pro tuto éru nakonec platit okřídlené moudro známé z českých pohádek, totiž, že vše dobře skončí.

Komentář

Japonci před 80 lety napadli Pearl Harbor. Útok paradoxně udělal ze Spojených států supervelmoc

Probudili spícího obra a donutili jej udělat strašlivé rozhodnutí, i když původní varování podcenili. Přesně před 80 lety, v neděli 7. prosince 1941, Japonci pod vedením admirála Isoroka Jamamoto ráno napadli námořní základnu Pearl Harbor nacházející se na havajském ostrově Oahu. Jednalo se bezesporu o jeden z nejdůležitějších okamžiků největšího světového konfliktu v dějinách lidstva. Do druhé světové války vstoupily USA, což mělo zásadní význam nejen v dalším průběhu války, ale i po jejím skončení. Paradoxem je, že právě útok na Pearl Harbor udělal ze Spojených států amerických supervelmoc.

Komentář

Češi platí za mobilní tarify nejvíc v Evropě. Politici selhali a lidem je to jedno

Z některých států východní Evropy se stávají stále více, chce se říct „bolestivé rány“ kontinentu, plné zbytečných problémů. Stačí se třeba podívat na evropskou mapu „promořenosti“ zákeřným koronavirem kvůli antivaxerským náladám a postojům obyvatel a brzy zjistíte, kde jsou na „starém kontinentu“ ty největší obtíže. Anebo nejnověji pohled na mapu nejdražších mobilních služeb. A hned vám bude jasné, kdo v Evropě platí „jako mourovatej“ za služby, které jinde na tomto kontinentu dokážou nabídnout o dost levněji. Je jasné, že nejsem proto, aby něco někdo diktoval a že jsem pro zachování různorodosti cen, ale co je moc, to je moc. Bohužel je to tak. Čechy nejsou nejen best in covid, ale i „most expensive in mobile services“. Tedy nejdražší v mobilních službách.

Komentář

Nad potrestáním zločinů na železné oponě vysvitl paprsek naděje. Proud slz však neslábne

Jejich potemnělé duše částečně prosvítil tenký paprsek naděje, který alespoň na chvíli ztišil společný tragický žal. Nález Ústavního soudu, který v pátek zrušil rozhodnutí Městského státního zastupitelství v Praze o zastavení trestního stíhání komunistických prominentů bývalého předsedy vlády Lubomíra Štrougala a někdejšího federálního ministra vnitra Vratislava Vajnara za mrtvé a zraněné na železné oponě, znamená pro pozůstalé obětí i poškozené střelbou či zásahy vojáků na hranici povzbuzení, že spravedlnost není jen abstraktní pojem. Dosavadní ignorace zločinů ze strany zodpovědných funkcionářů špiní tvář demokratické země, která se zrodila při Sametové revoluci. Zlu se nesmí ustupovat.

Komentář

V Česku bují skrytý problém. Někteří Češi už nejsou schopni žít od výplaty k výplatě

Jedno procento lidí, nebo chcete-li přes tři procenta zaměstnanců, má v Česku druhou práci. Podle evropského statistického úřadu Eurostat totiž ve druhém čtvrtletí letošního roku stoupl v tuzemsku počet těch, kteří chodí i do druhé práce, na 132 tisíc. Oproti stejnému období loňského roku se jejich počet zvýšil o třináct tisíc. Podle dat je takových lidí v České republice i v porovnání s koncem loňského roku či s prvním čtvrtletím roku letošního opravdu více. Stejný zdroj dat z twitterového účtu říká, že v průměru musí do druhé práce v členských zemích Evropské unie chodit méně než čtyři procenta lidí. Nejvyšší míru v tomto ukazateli mají přitom země jako Nizozemsko (10 %), Finsko a Dánsko (7 %) a Estonsko a Litva (po 6 %).

Komentář

ANALÝZA: Před patnácti lety byl zatčen heparinový vrah Zelenka. Kauzu stále obestírá tajemství kolem motivu a dodnes budí vášně

I v relativně nedávné minulosti nalezneme události, které výrazně otřásly celou Českou republikou. Jednou z nich byla nepochybně i kauza takzvaného heparinového vraha Petra Zelenky, od jehož zatčení v jihlavské nemocnici dnes uplynulo patnáct let. Chladnokrevnost, s jakou měly být vraždy provedeny, tehdy šokovala celou společnost. Petr Zelenka, který nejdříve působil v havlíčkobrodské nemocnici jako zdravotní bratr, byl obviněný a následně odsouzený za sedm vražd a deset pokusů o vraždu. Těch se měl dopustit od května do září 2006 na ARO v havlíčkobrodské nemocnici, když pacientům v bezvědomí podával silné dávky heparinu. Byl odsouzen k odnětí svobody na doživotí. Bohužel nikdo z rodin obětí se nedočkal odškodnění. Tragickou událost stále obestírá tajemství kolem motivu a dodnes budí vášně.

Komentář

Důchody se příští rok zvyšují. Řešení problematiky penzí je však v nedohlednu

Dobrou zprávou pro české důchodce je to, že v příštím roce budou dostávat vyšší státní důchod než dosud. Aby bylo jasno: státní důchod se skládá ze základní výměry a procentní výměry důchodu. Jeho výsledná výše je pak součtem zmíněných dvou položek. Dle nových parametrů základní výměra vyroste v příštím roce o 350 korun na 3 900. Ta procentní, aniž bych chtěl nějak zabíhat do příliš velkých podrobností, se zvyšuje o 300 korun, a ještě i o 1,3 procenta aktuálně pobírané procentní výměry. Měsíční částka starobního důchodu přiznaného v roce 2022 bude i dál záviset na získané době pojištění a výši osobního vyměřovacího základu.