Milada Horáková

Milada Horáková

Před 73 lety byla popravena Milada Horáková

Dne 27. června 1950, tedy před 73 lety, byla popravena Milada Horáková. O samotném vykonstruovaném procesu bylo napsáno a řečeno mnoho. Osobnost Milady Horákové také neupadla v zapomnění - do dějin se zapsala například svým bojem za práva žen i proti nacismu.
Ministryně obrany Jana Černochová (vlevo), senátorka Miroslava Němcová (uprostřed) a starostka Městské části Prahy 2 Alexandra Udženija právě odhalily pamětní desku doktorce Miladě Horákové na jejím rodném domě v Rumunské ulici.

Rodný dům Milady Horákové zdobí její pamětní deska. Pro pravdu obětovala svůj život, říká ministryně Černochová

Vybízí k zastavení a uvědomění, že demokracie a svoboda není samozřejmostí. Pamětní deska doktorce Miladě Horákové, která byla v úterý odhalena na jejím rodném domě na rohu Rumunské a Bělehradské ulice na Praze 2, však nemá symbolizovat jen poctu oběti komunistického režimu. „Byla především dcerou, maminkou i manželkou a její osud je navždy spojen s Městskou částí Prahy 2, v níž byla pokřtěna, chodila tu do školy a vdala se zde. Její vzdor proti nacistické a komunistické totalitě, která ji zavraždila, je obdivuhodný. S nasazením vlastního života hájila své názory a pravdu. Právem patří mezi největší hrdiny dějin 20. století,“ říká exkluzivně pro EuroZprávy.cz ministryně obrany Jana Černochová (ODS), která celý projekt ke 120. výročí narození političky ještě zahájila jako starostka Městské části Prahy 2.
Doktorka Milada Horáková, která se narodila přesně před 120 lety, kritizovala komunisty i po jejich nástupu k moci, ačkoli věděla, že se tím vystavuje velkému nebezpečí. Ze svých postojů ale neslevila. Komentář

Statečná Milada Horáková se narodila před 120 lety. Nikdy ze svých názorů neustoupila, proto vadila totalitám

Dnes slavíme především Boží hod vánoční, kdy si podle tradice připomínáme narození Páně. Na sváteční sobotu ale připadá také 120. výročí narození člověka, který nám může posloužit jako důkaz, že rozhodně Češi nejsou národem zbabělců, jak bývají někdy vykreslováni. A právě politička Milada Horáková v našich dějinách zastupuje statečné a odvážné lidi. Nikdy ze svých názorů a přesvědčení neustoupila, a proto tolik vadila totalitním režimům, jak nacistickému, tak i komunistickému, který ji 27. června 1950 zavraždil. Osud neměla jednoduchý, což platilo nejen pro její politické působení, ale i osobní život, v němž ztratila sourozence. Ani těžkosti, kterých zažila za celý svůj život bezpočet, její vůli nezlomily.
Starostka Městské části Praha 2 Jana Černochová (vpravo) se zdraví v roce 2018 s dcerou doktorky Milady Horákové Janou Kánskou při odhalení Pomníku obětem dvou totalitních režimů v zahradě Ztracenka. Komentář

KOMENTÁŘ Jany Černochové: Nejsme národem zbabělců a Švejků, jak ukazuje osud popravené doktorky Horákové. Vše, čemu věřila, také žila

Její jméno pro mě zůstává synonymem morální autority, která je téměř nedostižitelná. Paní doktorka Milada Horáková, kterou komunisté přesně před 71 lety popravili, byla statečnou a zásadovou ženou. Dokonale tak vyvrací chiméru, že jsme národem zbabělců a Švejků, jak si někdy necháme namlouvat. I když na parlamentní půdě bychom asi stály na odlišné straně politického spektra, vždy jsou pro mě inspirující její hodnoty, kterými byly demokracie, svoboda, republikanismus, vlastenectví a sociální spravedlnost. Jako starostka Městské části Praha 2 jsem hrdá, že se zde narodila a zdejší prostředí jí pomáhalo formovat osobnost. Vše, čemu věřila, také žila. Byla jedinečná a obdivuhodná.
Česko si připomnělo 70. let od popravy Milady Horákové

Historie se může opakovat, zase tu budou donašeči, varuje psycholog

Připomínka odkazu oběti justiční vraždy doktorky Milady Horákové opět rozproudila debaty o demokracii a faktorech, které jí ohrožují, i příčinách února 1948 a následných politických procesů v 50. letech minulého století. Je například možné, že by k takovým věcem mohlo docházet i dnes, více než 30 let po Sametové revoluci?
Česko si připomnělo 70. let od popravy Milady Horákové

Horáková se postavila komunistické obludě. Hrdinství není kýč, zaznělo při pietě

Politička Milada Horáková dokázala, že hrdinství není kýč a je zásadní trvat na svobodě, řekli dnes při pietě u jejího pomníku ve Sněmovní ulici v Praze zástupci organizace Post Bellum. Památku Horákové, která se stala před 70 lety obětí justiční vraždy, a dalších obětí komunistického režimu tam dnes uctilo asi 50 lidí. Zazněla také společná modlitba a státní hymna.
Česko si připomnělo 70. let od popravy Milady Horákové

Vystrčil: Pro Horákovou měla pravda vyšší cenu než její život

Pro političku Miladu Horákovou, která se stala před 70 lety obětí justiční vraždy, byly pravda, poctivost a spravedlnost hodnotou cennější než její život. Na dnešním pietním aktu k uctění památky obětí komunismu na pražském Újezdě to řekl předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Podle místopředsedy Sněmovny Petra Fialy (ODS) je komunismus zločinný režim všude na světě. Oba politici připomněli, že komunistická strana podporuje současnou vládu.
Andrej Babiš

KOMENTÁŘ: 70 let po smrti Horákové Babiš podporou od KSČM stále uráží oběti teroru

KOMENTÁŘ – Degradují její památku i odkaz. Kabinet Andreje Babiše, jehož podporují komunisté, se už dva roky dopouští nehoráznosti a neúcty vůči obětem bolševického režimu, jenž je ve vykonstruovaných procesech nechal popravit. Vláda pošlapává i krutý osud Milady Horákové, kterou rudí zločinci zavraždili na minutu přesně před 70 lety, 27. června v 5:35 ráno. Jakékoli vzletné fráze na adresu statečné právničky zní z vládních úst neupřímně, pokud se koalice opírá o KSČM. Její členové se ideologicky nerozešli s KSČ, která z politických důvodů zlikvidovala 248 nevinných lidí. Dokud současní komunisté budou mít ve svém středu členy jako Martu Semelovou, která tvrdí, že přiznání Horákové nebylo vynucené, jsou názorově stejní jako ti předlistopadoví. A vy, pane premiére, pokud KSČM nedáte vale, přestaňte se klanět zavražděným z vykonstruovaných procesů. Jinak urážíte Horákovou i další oběti rudého teroru!

Aktuálně se děje

před 15 minutami

před 1 hodinou

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za literaturu

Nobelovu cenu za literaturu získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová

Prestižní Nobelovu cenu za literaturu pro rok 2026 získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová. Oznámila to Švédská akademie ve Stockholmu s tím, že autorku oceňuje za její odvážné a vynalézavé dílo, které v hravém dialogu s antickou tradicí vytváří nové formy současné literatury. Šestasedmdesátiletá autorka známá žánrově nezařaditelnými texty se tak stala teprve devatenáctou ženou v historii, která toto nejvýznamnější světové literární ocenění získala.

před 1 hodinou

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Při nejničivějším letošním ruském úderu zemřelo na Ukrajině nejméně 33 lidí

Při nejničivějším ruském úderu letošního roku zahynulo na východě Ukrajiny nejméně 33 lidí. Útok v průmyslovém městě Kramatorsk v Doněcké oblasti zasáhl dva městské autobusy plné cestujících, které po zásahu vzplanuly. Dalších osmnáct lidí utrpělo těžká či středně těžká zranění. Místní úřady v reakci na tragédii okamžitě pozastavily provoz městské hromadné dopravy a zintenzivnily výzvy k evakuaci civilního obyvatelstva do bezpečnějších částí země.

před 2 hodinami

Lodní doprava, ilustrační foto

Z Jižní Koreje byly v létě vyvezeny do ruských přístavů tisíce tun nafty.

Analýza přístavních záznamů a dat o pohybu plavidel odhalila, že z Jižní Koreje bylo v průběhu července a srpna vyvezeno do ruských přístavů na Dálném východě více než 176 tisíc tun paliva, převážně motorové nafty. Ke přepravě ropných produktů byla využita i plavidla podléhající mezinárodním sankcím. Tento rozsáhlý obchod přichází v době, kdy se Moskva potýká s vážným nedostatkem pohonných hmot v důsledku pokračujícího válečného konfliktu na Ukrajině a ukrajinských útoků na ruské rafinérie.

před 3 hodinami

Brexit

Francie vyzvala Británii k návratu do EU

Francouzský ministr financí Roland Lescure veřejně vyzval Spojené království k návratu do Evropské unie. Reagoval tak na nedávná prohlášení britského premiéra Andyho Burnhama, který otevřel možnost přehodnocení dosavadních vztahů s evropským blokem včetně vypsání nového referenda. 

před 4 hodinami

Bakterie, ilustrační foto

Plicní mor v minulosti vyvolal tři zničující pandemie, lidé na něj umírají dodnes

Úmrtí osmadvacetileté výzkumnice Darji Šipilovové z protimorového ústavu v sibiřském Irkutsku a zprávy o dalším nemocném zaměstnanci vyvolaly mezinárodní obavy z možného výskytu plicního moru. Mladá žena vyhledala lékařskou péči v nedalekém Šelechovu, kde po třídenní hospitalizaci zemřela. Světová zdravotnická organizace vyzvala ruské úřady ke kompletní transparentnosti a k poskytnutí podrobných informací o celé události. Ve stejné oblasti zároveň úřady zavedly preventivní opatření u stovek lidí, kteří s pracovištěm přišli do styku.

před 5 hodinami

Christa Pikeová

Pikeová nemůže po neúspěšné popravě ovládat ruce. Probrala se krátce předtím, než ji odpojili od přístrojů

Padesátiletá Christa Pikeová, jediná žena odsouzená k trestu smrti ve státě Tennessee, se v nemocnici probudila naštvaná a zmatená poté, co minulý týden přežila dvě neúspěšné dávky smrtící injekce. Její právní tým potvrdil, že odsouzená začala komunikovat s okolím právě ve chvíli, kdy se zdravotníci chystali k jejímu odpojení od přístrojů zajišťujících životní funkce. Pikeová byla totiž v pondělí po selhání popravy prohlášena za mozkově mrtvou. V reakci na nečekaný zvrat nařídila soudkyně v Nashvillu státním orgánům okamžité zajištění a uchování veškerých Důkazů z exekuční komory.

před 6 hodinami

Světová zdravotnická organizace (WHO)

WHO stále nemá informace o záhadném úmrtí ruské vědkyně

Světová zdravotnická organizace upozornila, že nemá kompletní informace o úmrtí osmadvacetileté pracovnice výzkumného ústavu v sibiřském Irkutsku, u níž existuje podezření na nákazu moru. Generální ředitel organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus vyzval moskevské úřady k plné transparentnosti a včasnému sdílení dat, bez nichž není možné vyhodnotit případná zdravotní rizika pro veřejnost. Ruské orgány spojitost se smrtelnou infekcí odmítají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic neznámého původu.

před 7 hodinami

krimi

V USA popravili muže za vraždu, poprvé po neúspěšném pokusu o smrtící injekci

Ve věznici v texaském Huntsville byl ve středu večer popraven šestašedesátiletý Jamaal Howard, který byl odsouzen k trestu smrti za vraždu prodavačky při loupežném přepadení v roce 2000. Jedná se o první vykonanou popravu ve Spojených státech od neúspěšného pokusu o smrtící injekci v Tennessee z minulého týdne. Howard byl prohlášen za mrtvého v 20:03 místního času po podání smrtelné dávky pentobarbitalu.

před 7 hodinami

Maduro, Nicolas

Americká prokuratura se chystá vznést nová obvinění proti Madurovi za mučení Američanů

Americká federální prokuratura v New Yorku se chystá vznést nová obvinění proti bývalému venezuelskému prezidentovi Nicolási Madurovi a jeho manželce Cilii Floresové. Rozšíření obžaloby se týká údajného týrání a mučení více než desítky amerických občanů, kteří byli v minulých letech protiprávně zadržováni ve venezuelských věznicích jako političtí rukojmí.

před 8 hodinami

Prezident Trump

Trump zmírnil své kontroverzní výroky o íránském útoku na americká města

Americký prezident Donald Trump se na středečním předvolebním mítinku v texaském San Antoniu pokusil mírnit své dřívější kontroverzní výroky ohledně možného íránského útoku na americká města. Zatímco začátkem týdne na shromáždění v Nebrasce prohlásil, že by Írán v případě získání jaderné zbraně mohl zničit města jako Los Angeles nebo San Diego, tentokrát zdůraznil, že Spojené státy své obyvatele i města za všech okolností ochrání.

před 10 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce

Navzdory tomu, že události posledních dní naznačují spíše další eskalaci konfliktu, se prý válka na Ukrajině po čtyřech a půl letech bojů chýlí ke konci. Tvrdí to americký prezident Donald Trump, jehož administrativa se snaží dosáhnout míru mezi Moskvou a Kyjevem. 

včera

včera

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za chemii

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života

Nobelovu cenu za chemii získali francouzský vědec Henri B. Kagan a japonský výzkumník Kenzó Soai. Švédská královská akademie věd je ocenila za vyřešení dlouholeté záhady spojené s takzvanou asymetrií života. Vědci popsali způsob, jakým v přírodě vzniká pouze jedna ze dvou možných zrcadlových forem molekul, což má zásadní význam pro vývoj nových léčiv.

včera

Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství

Světoví lídři i veřejnost v řadě světových metropolí si v středu připomněli třetí výročí tragických teroristických útoků hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Zatímco hlavy států a představitelé mezinárodních organizací vyjadřovali solidaritu s oběťmi a závazek bojovat proti antisemitismu, v Londýně či Berlíně se konala vzpomínková shromáždění a pietní akce. Výroční vzpomínky doprovázely také bezpečnostní obavy a politické napětí před nadcházejícími izraelskými parlamentními volbami.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy