Ursula von der Leyenová

Ursula von der Leyenová je německá politička, která od 1. prosince 2019 zastává funkci předsedkyně Evropské komise. Narodila se 8. října 1958 v Ixelles a pochází z politické rodiny; její otec, Ernst Albrecht, byl německým politikem a členem Křesťanskodemokratické unie (CDU).

Ursula von der Leyenová studovala ekonomii na Londýnské škole ekonomie a politologie na univerzitě v Hannoveru. Poté pracovala jako asistentka v nemocnicích v německých městech Göttingen a Hannover.

Její politická kariéra začala v roce 2005, kdy byla zvolena do Spolkového sněmu Německa za stranu CDU. V průběhu let zastávala několik významných politických funkcí v německé vládě. Byla ministrou rodiny, seniorů, žen a mládeže (2005–2009), ministrou práce a sociálních věcí (2009–2013) a ministrou obrany (2013–2019) v kabinetu kancléřky Angely Merkelové.

V červenci 2019 byla Ursula von der Leyenová zvolena Evropským parlamentem na pozici předsedkyně Evropské komise. Stala se tak první ženou ve funkci předsedy Evropské komise. Její mandát je zaměřen na vedení výkonného orgánu Evropské unie a řízení klíčových politik EU. Její úkol zahrnuje spolupráci s členskými státy, formulaci legislativy a zajištění správného fungování evropských politik.
 
 
 
 

Související články:

Zoufale slabá EU? Prestižní server mluví o jednom ponížení za druhým

EU představila plány pro příští roky. Kde na ně vezme?

Komentář - Jedním z nejambicióznějších cílů Evropské unie pro nadcházející volební období je zavedení takových opatření, které napomohou k dosažení cíle, který si představitelé a zástupci nejvyšších unijních institucí vytyčili na konci loňského roku – a to dosažení klimaticky neutrální Evropy do roku 2050. Je zřejmé, že pro dosažení stanoveného cíle budou zapotřebí dodatečné investice, a to jak z veřejného sektoru na unijní úrovni i úrovni členských států, tak ze sektoru soukromého. Jakým způsobem hodlá před pár dny předložený investiční plán Zelené dohody pro Evropu mobilizovat tyto dodatečné finanční prostředky?

Klimatický plán EU podpořil parlament, o jádru ani slovo

Poslanci Evropského parlamentu dnes podpořili klimatický plán nové Evropské komise Ursuly von der Leyenové. Takzvaná Evropská zelená dohoda má za cíl snížit do roku 2030 emise oxidů uhlíku o nejméně 50 procent proti hodnotám z roku 1990. Poslanci vyzvali, aby byl cíl vyšší. Dva pozměňovací návrhy, které uznávaly roli jaderné energetiky při dosažení klimatických cílů, ale europoslanci odmítli.

Výsledek chorvatského předsednictví: Bude se EU rozšiřovat?

Chorvatsko, nejmladší člen Evropské unie, se na počátku nového roku ujalo rotujícího předsednictví Rady Evropské unie. Země v pomyslném čele unie stanula od svého vstupu do EU v roce 2013 poprvé. Chorvatský premiér při úvodním projevu zdůraznil důležitost vztahu EU se státy Balkánu. A předsedkyně Evropské komise s ním souhlasila. Von der Leyenová tak znovuotevřela téma přístupových rozhovorů se Severní Makedonií a Albánií – podle ní dodrží Evropská unie svůj slib.

Dodržování práv občanů EU? Británie bude pod dozorem Bruselu

Evropská komise (EK) bude pozorně sledovat, zda po brexitu Británie dodržuje všechny závazky v oblasti práv unijních občanů. Poslance Evropského parlamentu o tom dnes na plenárním zasedání ve Štrasburku ujistila předsedkyně EK Ursula von der Leyenová. Ochranu práv občanů ze sedmadvaceti unijních zemí označila šéfka komise za nejvyšší prioritu. Británie s největší pravděpodobností EU opustí na konci ledna, tedy za 17 dní.

Složité vyjednávání o budoucích vztazích Británie a EU. Bude stačit jedna dohoda?

Komentář – Jelikož ve čtvrtek 9. ledna 2020 došlo ke schválení tzv. prováděcího zákona k brexitu v dolní komoře britského parlamentu a očekává se, že legislativu podpoří i členové Sněmovny lordů, brexit k poslednímu lednu vypadá reálně. Po odchodu Spojeného království z EU 31. ledna však bude do konce roku trvat tzv. přechodné období, během kterého budou probíhat intenzivní jednání o podobě budoucích vztahů mezi dvěma entitami. Podaří se vyjednat jednotný komplexní dokument, nebo se strany uchýlí k vytvoření několika sektorových dohod?

Johnson jednal s von der Leyenovou. Znovu odmítl prodloužení přechodného období

Britský premiér Boris Johnson chce za 11 měsíců od počátku února do konce prosince 2020 dojednat s Evropskou unií "dohodu o volném obchodu v kanadském stylu". Šéfce Evropské komise Ursule von den Leyenové dnes na schůzce v Londýně zopakoval, že jeho kabinet nepočítá s možností prodlužovat přechodné období po britském odchodu z EU na konci ledna.

Íránskou krizi vyřeší dialog, EU k němu přispěje, říká Ursula von der Leyenová

Současné násilnosti na Blízkém východě ohrožují úspěšný boj proti teroristickým skupinám, který v Iráku vede mezinárodní koalice. Prohlásil to dnes šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell po mimořádném jednání Evropské komise (EK) k íránské krizi. Podle předsedkyně EK Ursuly von der Leyenové by měl používání zbraní nahradit dialog, v němž by EU mohla nabídnout své dobré vztahy se státy v regionu.

Pokračující jednání o brexitu - Von der Leyenová míří za Johnsonem do Británie

Dnes se poprvé od počátku nového roku sejdou zástupci Spojeného království a Evropské unie za účelem dalšího vyjednávání o vystoupení země z evropského bloku. Do Westminsteru za Borisem Johnsonem směřuje předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová spolu s unijním vyjednavačem pro brexit Michelem Barnierem. Rozhovory se budou mimo jiné týkat i budoucí obchodní dohody. Unijní představitelé jsou k jejímu rychlému dojednání spíše skeptičtí.

Konec jaderné dohody? Von der Leyenová hodlá působit na Írán

Evropská unie se bude snažit Írán přesvědčit, že dodržování jaderné dohody z roku 2015 je i v jeho vlastním zájmu. Uvedla to dnes v prohlášení předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Na středeční ráno svolala mimořádné jednání svého týmu, kde by měl šéf unijní diplomacie Josep Borrell a další komisaři své kolegy informovat o nejrůznějších dopadech stávajícího dění na Blízkém východě.

Německo v čele EU? Témata, která budou hýbat Bruselem v roce 2020

Komentář – V roce 2019 jsme na poli Evropské unie mohli zaznamenat mnohá zemětřesení, ať už se jednalo o opakované odkládání dlouho očekávaného brexitu, volby do Evropského parlamentu či následnou volbu hlavy Evropské komise a jejího sedmadvaceti členného týmu, nebo dokonce o klimatické stávky vyvolané mladou švédskou aktivistkou. Uplynulý rok tak byl pro úředníky a lídry Evropské unie po mnoha stránkách výzvou. Co bude Bruselem a Evropskou unií hýbat v tomto roce?

Další odklad kvůli brexitu? EU je velice znepokojena

Na vyjednávání o obchodní dohodě mezi Evropskou unií a Británií, s nímž se má začít po předpokládaném lednovém brexitu, bude nejspíš potřeba více času, než dosud plánovaných jedenáct měsíců. V rozhovoru pro dnešní vydání francouzského listu Les Echos to řekla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Obě strany by proto podle ní měly poctivě zvážit, zda by nebylo lepší dobu vyhrazenou pro jednání prodloužit. Británie zatím takový odklad rezolutně odmítá.

Silnější euro? Summit EU vyzval k další práci na měnové unii

K dokončení současných kroků ke hlubší hospodářské a měnové unii dnes vyzvali prezidenti a premiéři zemí EU. Na bruselském summitu zhodnotili pokračující reformu záchranného mechanismu eurozóny (ESM) či návrh základních parametrů takzvaného rozpočtu eurozóny. Podle předsedy Evropské rady Charlese Michela musí země platící eurem zajistit posílení globální role společné měny.

Co bude po brexitu? Summit EU řešil vztahy s Británií. Zde jsou závěry

Partnerství Evropské unie s Británií po brexitu musí být založené za rovnováze práv a povinností a zajišťovat rovné podmínky v hospodářské soutěži. Šéfové států a vlád zemí unie to dnes uvedli v závěrech vrcholné schůzky v Bruselu. Podle předsedy Evropské rady Charlese Michela je unie připravena co nejdříve začít vyjednávat o budoucích vztazích a chránit přitom zájmy členských zemí.

Rýsuje se Zelená dohoda. Klimatický plán EU počítá s 50 opatřeními

Při přechodu ke klimaticky odpovědnému hospodářství chce Evropská komise v nejbližších měsících přijít s řadou kroků a iniciovat masivní investice do ekologických projektů. Prohlásila to dnes šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová, která představila klimatický plán označovaný jako Evropská zelená dohoda.

Třetím zemím se má víc pomáhat. Von der Leyenová pojede na svou první mimounijní cestu do Afriky

Vyšší výdaje na rozvojovou pomoc třetím zemím patří k zásadním plánům nové předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, která v sobotu vyráží do Afriky na svou první cestu mimo EU. Německá politička chce posílit postavení unie v zahraničí a nasměrovat peníze do oblastí, z nichž do Evropy míří migranti. Její představa však narazila hned na počátku vyjednávání o podobě příštího dlouhodobého rozpočtu.

Škrty v rozpočtu EU? Návrh Finska vyvolal poprask, výhrady má i Česko

Nová šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová dnes zkritizovala snížení objemu dlouhodobého rozpočtu Evropské unie, s nímž ve svém návrhu počítá finské předsednictví. Varianta navrhující omezení celkových výdajů i peněz pro strukturální fondy se ale podle informací ČTK nelíbí ani většině členských států včetně Česka.

Von der Leyenová a Michel stanuli v čele EU. Toto jsou jejich priority

Němka Ursula von der Leyenová a Belgičan Charles Michel dnes oficiálně stanuli v čele dvou nejvýznamnějších orgánů Evropské unie. Von der Leyenová vystřídala ve vedení Evropské komise (EK) Jeana-Clauda Junckera, zatímco Michel se chopil role předsedy Evropské rady (ER) po Donaldu Tuskovi.

Europoslanci přijali rezoluci o klimatické nouzi. Zahradil se chytá za hlavu

Evropský parlament dnes rozhodl o symbolickém vyhlášení stavu klimatické nouze v Evropské unii. Rezoluci, která má za cíl zvýšit tlak na členské země k přijímání dalších závazků v boji proti klimatickým změnám, podpořila výrazná většina poslanců.

Von der Leyenová si podporu v EP odpracovala, tvrdí Jourová

Podporu, kterou dnes Evropský parlament vyjádřil nové Evropské komisi, přičítá česká eurokomisařka Věra Jourová práci její nové předsedkyně Ursuly von der Leyenové. Za své hlavní priority Jourová označila ochranu demokracie a svobody slova s tím, že se bude zabývat nezávislostí médií i regulérností voleb. Jourová to dnes řekla ČTK ve Štrasburku.