Profil editora

Související články:

Z Muska je troska. Trump nešetří kritikou kvůli vzniku nové politické strany

Americký prezident Donald Trump se ostře vymezil vůči zakladateli Tesly Elonu Muskovi, který v uplynulých dnech oznámil záměr založit novou politickou stranu. Jejich někdejší spojenectví se tak již definitivně rozpadá. 

BRICS rozšiřuje úsilí o omezení dolaru. Globální dominance americké měny zůstává navzdory sankcím a vyhrocené bezpečnostní situaci stabilní

Skupina BRICS se snaží oslabit dominanci amerického dolaru a vytvořit alternativní finanční systém pro rozvojové trhy. Přesto většina globálních transakcí zůstává v dolarech díky jeho stabilitě a likviditě. Snahy o tzv. de-dolarizaci posiluje rostoucí geopolitické napětí a zkušenost Ruska se sankcemi. Klíčovou roli hraje čínský renminbi, i když jeho globální význam zatím zůstává omezený.

Podzimní volby v ohrožení? Cizí mocnosti zintenzivňují své vlivové operace, Čína se rychle učí

Vliv cizích mocností na české volby letos dosahuje nebývalé intenzity. Rusko i Čína kombinují dezinformační kampaně, podporu spřízněných politiků a mediální operace s cílem oslabit prozápadní orientaci země. Podle expertů využívají například klonování zpravodajských webů, virální obsah na TikToku či placené cesty pro influencery. Vedle tradičních aktérů, jako jsou Tomio Okamura či Jaroslav Foldyna, se k šiřitelům proruských a pročínských narativů přidávají i Kateřina Konečná nebo Andrej Babiš, který sice přímo Moskvu nepodporuje, ale stále častěji využívá euroskeptickou rétoriku.

Skrytá tvář izraelsko-amerických úderů: Íránský jaderný program bude fungovat ve větším utajení a bez dozoru MAAE

Útoky izraelských a amerických sil na íránská jaderná zařízení přinesly částečný taktický úspěch, ovšem jejich skutečný dopad zůstává nejasný. Komplex Fordo byl vážně poškozen, ale Írán pravděpodobně i nadále obohacuje uran a odmítl další spolupráci s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii. Mezinárodní dohled se tak rozpadl a diplomatické cesty jsou minimálně dočasně zablokované. Útok měl tedy důsledky, které mohou být v dlouhodobém horizontu kontraproduktivní a velmi nebezpečné.

Východní křídlo NATO nese tíhu samo. Pokud má Aliance obstát, musí konečně sdílet odpovědnost za jeho fyzickou ochranu

Severoatlantická aliance mluví o kolektivní obraně, ale východní křídlo zůstává na všechno samo. Polsko, Finsko a pobaltské státy čelí přímé hrozbě z Ruska, investují, budují zábrany, odolávají hybridním útokům – a přesto slyší, že to nestačí. Společný rozpočet přitom pokrývá sotva jedno procento výdajů. Je čas přestat jen mluvit o solidaritě a konečně sdílet odpovědnost i prostředky.

NATO lavíruje mezi tlakem USA a hrozbou z Ruska. Spojenci chtějí uklidnit Trumpa a zároveň rozumně zajistit svou obranu

Spojenci v NATO souhlasili s navýšením obranných výdajů na pět procent HDP. Požadavek, který v lednu vznesl americký prezident Donald Trump, vyvolal debatu nejen o tempu a reálnosti tohoto cíle, ale i o rozdílných závazcích USA a evropských států. Zatímco Washington se výjimky domáhá, evropské vlády lavírují mezi tlakem z Bílého domu a vlastními strategickými potřebami. Kritici varují, že číslo 5 % je víc politickým gestem než bezpečnostní nutností.

Írán podle jaderného fyzika Wagnera pravděpodobně obohacuje uran s cílem získat jadernou zbraň

Írán podle jaderného fyzika Vladimíra Wagnera z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR zřejmě směřuje k získání jaderné zbraně. Nasvědčují tomu úrovně obohacení uranu, které dalece převyšují potřeby civilního jaderného programu. „Případné školní nebo výzkumné reaktory, které by Irán chtěl realizovat pro svůj jaderný výzkum a vzdělávání, vystačí s nízko obohaceným uranem do 20 %,″ uvedl Wagner pro EuroZprávy.cz. Íránci přitom mají k dispozici uran obohacený až na více než 80 %.

Dvojí metr v jaderném světě: Íránu terčem útoku kvůli podezření z vývoje zbraní, zatímco izraelský arzenál zůstává nedotčen

Írán podle amerických zpravodajců stále nerozhodl, zda začne vyrábět jadernou zbraň, ačkoli má dostatek materiálu k jejímu sestrojení. Spojené státy i Izrael však varují, že by se k tomu Teherán mohl odhodlat v případě vojenského útoku nebo atentátu na ajatolláha. Zatímco íránský program budí obavy kvůli netransparentnosti a výhrůžkám, izraelský jaderný arzenál Západ dlouhodobě toleruje.

Z Babiše se stala hlava zkorumpované hydry, kterou zapomněl zlikvidovat

Vrchní soud odmítl kauzu Čapí hnízdo uzavřít a rozhodl o jejím novém projednání. Andrej Babiš se tak po letech úniků, výmluv a teatrálních projevů opět vrátí na soudní lavici. Namísto definitivní tečky přichází další kapitola příběhu, který už dávno překročil hranice právního sporu a stal se politickým zrcadlem celé jedné éry. A s každým novým soudním rozhodnutím je zřejmější, že nejde jen o odpovědnost jednoho muže, ale i o to, jak hluboko se jeho styl vládnutí zakořenil v systému, který původně slíbil očistit.

Trumpovo narychlo uvařené příměří nemá šanci vydržet. Írán získává prostor pro výrobu jaderné zbraně

Příměří mezi Íránem a Izraelem, které Donald Trump okázale prezentuje jako vlastní triumf, ve skutečnosti přikrývá doutnající sud prachu jen velice chatrným víkem. Po raketových salvách a absolutním znemožnění íránského letectva i protivzdušné obrany nepřichází mír, ale iluze klidu, která sotva maskuje realitu. Zakořeněná nenávist, aktivní zástupné síly a cílené snahy Teheránu o zničení Izraele i vývoj jaderné zbraně napovídají, že další – a horší – konflikt je jen otázkou času.

Jak Írán zareaguje na americký útok? Může to být podobná, ale daleko rozsáhlejší reakce než po zabití Sulejmáního, míní Salem

Napětí mezi Íránem, Izraelem a Spojenými státy se dále vyostřuje. Podle experta Paula Salema z Middle East Institute může Teherán odpovědět na útoky „ve zřetelně větším měřítku“, i když se bude snažit vyhnout přímé konfrontaci. Cílem Íránu je ukončení izraelských úderů a omezení americké eskalace. Opatrná deeskalace je podle něj možná, ale dohoda s USA zůstává nepravděpodobná.

Izrael opět zachraňuje svět. Před čtyřiceti lety se mu to povedlo se Saddámem, teď se pokouší o totéž proti Íránu

Když Izrael v roce 1981 zničil irácký jaderný reaktor Osirak, sklidil celosvětové odsouzení. Přesto se později ukázalo, že šlo o krok s dalekosáhlými důsledky. Dnes se situace opakuje: izraelské letectvo zaútočilo na íránská jaderná zařízení – a Spojené státy se poprvé přidaly. Kritika je silná a riziko eskalace vysoké. Ale možná, že svět opět jednou uzná, že tento zásah přišel v pravou chvíli.

Lukašenkův režim útočí i v zahraničí. Běloruským disidentům se škodí mnoha způsoby

Běloruští disidenti, kteří před režimem Alexandra Lukašenka uprchli do zahraničí, promluvili o výhrůžkách, které dostávají jak oni, tak jejich příbuzní v domovské zemi. Ve své nové reportáži o tom informovala britská stanice BBC.  

Írán není Irák. Trump má před sebou nemožné rozhodnutí

Donald Trump stojí před nezáviděníhodným rozhodnutím, které může na Blízkém východě rozpoutat ještě horší konflikt. Úder proti Íránu by možná uspokojil spojence v Izraeli, ale mohl by stát životy tisíce amerických vojáků, destabilizovat celý svět a vyvolat bouři i uvnitř Spojených států. Ať už se Trump rozhodne jakkoli, musí mít na paměti, že Írán není Irák ani Afghánistán, a Američanům může pobyt v okolí Perského zálivu velmi znepříjemnit.

Jak se někdo může rozhodnout střílet po spolužácích a učitelích? Psycholožka promluvila o motivacích i varovných signálech

Školní střelby mají kořeny v kombinaci psychických poruch, frustrace, izolace a selhání okolí. Psycholožka Vendula Bechná z online porady MOJRA v rozhovoru pro EuroZprávy.cz upozorňuje na rizikové faktory jako šikana, odmítnutí či fascinace násilím. Média a sociální sítě navíc hrají roli nejen v inspiraci, ale i v posilování motivace pachatelů. Včasné rozpoznání varovných signálů přitom může zachránit životy.

Írán je připraven na tvrdý úder i za cenu sebezničení. Hrozí nevratná eskalace

Američtí představitelé varují, že případné zaminování Hormuzského průlivu Íránem by mohlo paralyzovat lodní dopravu a ohrozit tisíce amerických vojáků v regionu. Teherán hrozí tímto krokem, pokud se USA zapojí do izraelských útoků. Zablokování klíčové trasy pro ropu a plyn by vyvolalo prudké globální otřesy. Podle expertů je Írán schopen stále způsobit velice rozsáhlé škody, a to i za cenu vlastního zničení.

Čína a Blízký východ. Peking je na straně Teheránu, má to ale háček

Čína posiluje partnerství s Íránem a prezentuje se jako globální protiváha Spojeným státům. V případě amerického útoku na Teherán by však její role zůstala omezená na rétoriku a diplomacii. Podle expertů nemá Peking vojenské kapacity ani vůli zasáhnout a jeho vliv na Blízkém východě naráží na vlastní hranice. Výsledkem je pozice, v níž Peking zůstává závislý na stabilitě zajišťované jinými, především Spojenými státy

Kreml varuje kvůli válce Íránu s Izraelem. Peskov mluví o taktických jaderných zbraních

Napětí na Blízkém východě podle Moskvy ohrožuje nejen region, ale i světovou stabilitu. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov varoval před možným zapojením dalších mocností do konfliktu a označil zprávy o zvažovaném nasazení taktických jaderných zbraní ze strany USA za spekulace s potenciálně katastrofálními následky.

Evropa si proráží cestu k většímu vlivu. V Ženevě budou ministři jednat s Íránci

V Ženevě se dnes scházejí ministři zahraničí Velké Británie, Francie a Německa s íránským protějškem Abbasem Aragčím. Cílem je obnovit diplomatický dialog o íránském jaderném programu a zabránit další eskalaci konfliktu na Blízkém východě. Evropa se v minulosti podílela na vzniku historické jaderné dohody s Íránem a nyní se pokouší sehrát podobně klíčovou roli.

Česko uzavírá ambasádu v Teheránu, přidávají se další. Situace je nebezpečná, lidé dostali varování

V reakci na zhoršující se bezpečnostní situaci v Íránu oznámilo české ministerstvo zahraničí dočasné uzavření ambasády v Teheránu. Stejný krok podnikly i Austrálie, Nový Zéland a Švýcarsko. Občané postižených zemí jsou vyzýváni k opuštění Íránu, pokud je to možné a bezpečné.