Profil editora

Související články:

Není spojenec jako spojenec. Máme věřit přátelství mezi Putinovým Ruskem a Kimovou KLDR?

Severní Korea během posledního roku poskytla Rusku značnou vojenskou pomoc – vojáky, balistické rakety a miliony kusů munice. Na oplátku získala moderní ruské zbraně a technologie. Tato skutečnost dokazuje, že autoritářské režimy sice spolupracují proti Západu, jejich spojenectví ale zůstává křehké a postavené na pragmatických zájmech, nikoli na hlubší důvěře. Historie již v řadě případů ukázala, že podobná partnerství často končí rozpadem a konfliktem.

Pokus o zákaz chemických zbraní, který tak úplně nevyšel. Největší hrozbou jsou teroristé

Před 35 lety podepsali George H. W. Bush a Michail Gorbačov dohodu o zastavení výroby chemických zbraní a odstartovali proces celosvětové likvidace tohoto druhu zbraní hromadného ničení. Dnes však Spojené státy obviňují Rusko i Súdán z jejich nasazení v ozbrojených konfliktech. O jejich získání navíc usilují teroristické organizace, z nichž některé je dokonce úspěšně použily. Chemické zbraně i po třech dekádách zůstávají bezprostředním bezpečnostním rizikem.

Čtvrt století poté: Hledá se Nemo a příběh generace, která může všechno změnit

Uplynulo neuvěřitelných dvaadvacet let od okamžiku, kdy studio Pixar uvedlo na svět kultovní animovaný snímek Hledá se Nemo. Tento film zasáhl srdce několika generací diváků – rodičů i jejich dětí. Pro ty z nás, kteří se narodili kolem roku 2000, toto výročí představuje nejen vzpomínku na dětství, ale i jemné připomenutí toho, že už nejsme tak docela mladí.

Česko podporuje Rutteho vizi 5% výdajů na obranu. Někteří spojenci stále nezvládají ani 2 % HDP

Generální tajemník NATO Mark Rutte vyvíjí tlak na členské státy, aby v nadcházejících letech dosáhly cílové hranice pěti procent HDP na obranu. České ministerstvo obrany pro EuroZprávy.cz potvrdilo, že tento cíl podporuje a hodlá jej následovat. Výzva přichází v situaci, kdy některé státy stále nedosahují ani původní dvouprocentní hranice, a na přímé cestě k pěti procentům je zatím jen několik málo spojenců.

NATO nesmí přijmout Putinův návrh. Je to past a pro Rusko další cár papíru

Ruský požadavek na zastavení rozšiřování NATO a zrušení sankcí představuje přímou výzvu západní bezpečnostní architektuře. Ústupek by znamenal kapitulaci před logikou síly, legitimizaci agrese vůči Ukrajině a ohrožení stability celé Evropy. Aliance musí trvat na principech, které ji definují.

Česko už předbíhají i Bulhaři. Ekonom pro EZ vysvětluje, zda by euro znamenalo zdražení

Bulhaři od příštího roku budou platit eurem, zelenou se mu k tomu chystá dát Evropská unie. Jeden z nejchudších států bloku se tak stane členem prestižní eurozóny, zatímco Česká republika stále zůstává u koruny. „Nemyslím, že by zavedení eura vedlo ke zdražování,“ podotkl pro EuroZprávy.cz ekonom Libor Žídek z brněnské Masarykovy univerzity. Nevole veřejnosti k přijetí eura podle něj vede k tomu, že politická reprezentace země téma přijetí evropské měny příliš nezmiňuje. 

Německo se tvrdě opřelo do Izraele. Netanjahu si už musí uvědomit, že dělá něco vážně špatně

Kritika izraelské vojenské operace v Pásmu Gazy ze strany německého kancléře Friedricha Merze představuje mimořádně silný signál. Pokud se k negativnímu hodnocení připojuje právě Německo, tedy země, která Izrael tradičně podporuje už kvůli vědomí historické odpovědnosti za holocaust, je zřejmé, že situace dosáhla kritického bodu.

Rusko dostává body za nic. Spolu s Běloruskem by ho IIHF měla poslat do nižších divizí

Rusko se záhadným způsobem ocitlo na čele žebříčku Mezinárodní hokejové federace (IIHF), ačkoli se posledních tří mistrovství světa vůbec neúčastnilo. Za každý z těchto tří šampionátů mu však byly přiznány body odpovídající třetímu místu, a to bez jakéhokoli sportovního výkonu či účasti. Tato situace je zcela neudržitelná. Pokud se v budoucnu Rusko a Bělorusko vrátí do mezinárodního hokeje, měla by je IIHF zařadit do nižších divizí. Tam by si měly svou pozici vybojovat znovu, stejně jako to musí činit všechny ostatní reprezentace.

Nepochopitelný postup české justice: Nepřímé důkazy stačí k odsouzení, ale ne k vyšetřování krádeže

Slovenská režisérka Zuzana Piussi před nedávnem otevřela kauzu, jíž lze jen stěží uvěřit. České soudy v některých případech uznávají pachovou stopu jako dostatečný nepřímý důkaz k odsouzení. Paradoxem je, že v jiných kauzách nepřímé důkazy vyšetřovatelé prakticky ignorují, jak ukazuje zkušenost mediální společnosti INCORP v případu odcizení několika miliard korun. Tento rozdílný přístup vyvolává vážné pochybnosti o rovnosti před zákonem a o tom, zda česká justice měří všem stejně.

Medveděv odhalil Putinovy cíle. Nárazníkovou zónu chce vytvořit na celé Ukrajině

Ruský vládce Vladimir Putin minulý týden oznámil, že ozbrojené síly Ruské federace vytvářejí podél hranic s Ukrajinou takzvanou „bezpečnostní nárazníkovou zónu“. Co si však pod tímto pojmem představit v ruském pojetí, zůstává krajně nejasné – a ještě méně zřetelné je, co dnes vlastně Moskva považuje za ukrajinské hranice. 

S internetovými podvody se roztrhl pytel. Lidé přicházejí o statisíce a pachatelé mizí beze stopy

Kybernetická kriminalita nabírá v Česku na síle – podvodníci mění taktiky, ale stále spoléhají na lidskou důvěřivost, spěch a nepozornost. WhatsApp, e-mail, falešné portály či napodobeniny známých značek – to vše jsou nástroje, které zločinci zneužívají k manipulaci, vydírání a finančním podvodům. Oběťmi se stávají lidé všech věkových kategorií. Pachatelé se vydávají za příbuzné, úředníky, zamilované partnery i obchodníky s auty. Společné mají jedno: z principu nekomunikují osobně a po inkasu peněz mizí beze stopy.

Pokud nemáš na právníka, nedopadneš dobře. Soudci se kryjí a nikdo to nechce změnit, říká o české justici Piussi

Slovenská režisérka Zuzana Piussi ve svém novém dokumentárním filmu Pachová stopa ostře kritizuje justiční praxi využívání pachových stop jako důkazního prostředku v trestním řízení. Dokument rozkrývá, jak středoevropské soudy, zejména v Česku a na Slovensku, stavějí verdikty na řetězci nepřímých důkazů, jehož klíčovým článkem může být právě – a někdy výhradně – pachová stopa. „Žádná vůle to změnit neexistuje. Soudci se navzájem kryjí. Brání svůj hrad,“ uvedla Piussi v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Režisérka upozorňuje, že i přes zjevnou vědeckou kontroverzi kolem spolehlivosti této metody se justice drží zavedené praxe ještě z dob Sovětského svazu.

Ve jménu spravedlivějšího světa. Jak Čína buduje napříč celu planetou globální síť nelegálních policejních stanic

Čínský režim buduje globální síť neoficiálních „zahraničních policejních stanic“, které podle řady zjištění slouží k monitorování a zastrašování čínských občanů žijících v exilu. Podle organizace dostupných informací jich funguje více než sto ve více než padesáti zemích, přičemž vážné problémy řeší úřady v Itálii, Spojených státech nebo Irsku. Tyto stanice, často maskované jako kulturní centra či neziskové organizace, představují reálnou hrozbu pro státní suverenitu i bezpečnost disidentů po celém světě.

Není to strašení, ale skutečná hrozba. Zatímco Evropa spí, Pobaltí se připravuje na útok Ruska

Ruské narušování estonského vzdušného prostoru, pohyb stínové flotily v Baltském moři i historická zkušenost se sovětskou okupací nutí pobaltské státy k mimořádné ostražitosti. Jak uvedla výzkumnice Pavlína Kutnarová z brněnské Masarykovy univerzity pro EuroZprávy.cz, Litva, Lotyšsko a Estonsko berou hrozbu z Moskvy vážněji než většina Evropy, včetně České republiky. Přizpůsobují tomu celý bezpečnostní aparát i veřejný diskurs.

Kim nařídil vyšetření „trestuhodné nedbalosti“ při spuštění lodi. Propaganda už přepisuje příběh

Severokorejské úřady zahájily interní vyšetřování vážného incidentu, k němuž došlo během slavnostního spuštění druhého torpédoborce nové generace na vodu v průběhu uplynulého týdne. Událost, která měla demonstrovat vojenský a technologický pokrok režimu, skončila technickým selháním, jež si okamžitě vyžádalo ostrou reakci samotného vůdce země Kim Čong-una.

Budou jednání úspěšná? Přicházejí zprávy o pravděpodobnosti dohody USA a Íránu

V Římě dnes oficiálně začíná páté kolo jednání mezi Spojenými státy americkými a Islámskou republikou Írán ohledně obnovení jaderné dohody. Přesto však panuje na obou stranách mimořádně napjatá atmosféra. Teherán vyjadřuje rostoucí skepsi vůči možnosti dosažení kompromisu. Požadavky americké strany jsou podle Íránců neakceptovatelné. 

Netanjahu zase šije do Starmera a spojenců: Chtějí, aby Hamás zůstal u moci

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu znovu vystoupil s mimořádně ostrou kritikou na adresu západních představitelů, především britského premiéra Keira Starmera, jehož přístup k izraelské ofenzivě v Pásmu Gazy označil za podporu masových vrahů, násilníků, vrahů dětí a únosců.

Boj o migraci v Německu pokračuje. Merkelová se tvrdě opřela do Merze, spor trvá dekády

Bývalá německá spolková kancléřka Angela Merkelová ostře zkritizovala současného kancléře Friedricha Merze za jeho přístup k migrační politice, který podle ní představuje závažné ohrožení jednoho ze základních pilířů evropské integrace – svobody pohybu. S odkazem na její slova to uvedl server Politico.

Co čeká trh s energiemi? Zeptali jsme se dodavatelů, jak se budou měnit ceny elektřiny

Češi mohou zůstat v klidu – velcí dodavatelé energií zdražovat nebudou. ČEZ, E.ON ani Pražská energetika zatím neplánují zvyšovat ceny, jak jejich mluvčí potvrdili pro EuroZprávy.cz. Naopak roste zájem o fixace, které zákazníkům v některých oblastech přinášejí nižší tarify a šanci ušetřit.

Pokud vyhraje Nawrocki, bude to mít ruská propaganda v Polsku snazší, říká Klípa

Polsko za necelé dva týdny čeká klíčové druhé kolo prezidentských voleb. Politolog Ondřej Klípa z Univerzity Karlovy pro EuroZprávy.cz upozornil na zásadní rozdíly mezi kandidáty. zatímco Rafał Trzaskowski je proevropský a podporuje Ukrajinu, Piotr Nawrocki má blízko k ruským narativům. Jeho vítězství by podle Klípy posílilo proruskou propagandu a zkomplikovalo vládní agendu.