Počasí v zahraničí

Související články:

Hurikán Melissa je jednou z nejsilnějších bouří v historii. Mohou za to člověkem způsobené změny počasí?

Jamajka se připravuje na katastrofu. Hurikán Melissa se řítí rychlostí 280 km/h

Hurikán Melissa se po víkendové extrémně rychlé intenzifikaci nadále zesiluje a stal se nejsilnější bouří na planetě v tomto roce. Jde o vzácný hurikán kategorie 5 s trvalou rychlostí větru 175 mil za hodinu (přes 280 km/h) a ještě silnějšími poryvy, píše CNN. Melissa už si vyžádala tři oběti na Haiti a jednu v Dominikánské republice a nyní se stáčí směrem k Jamajce.

Počasí, jaké jsme ještě nezažili. Příští "bouře století" může být devastační, varuje nová studie

Podél východního pobřeží Spojených států hrozí nový klimatický fenomén s rostoucí intenzitou. Nor’easters – ničivé bouře, které sužují hustě osídlené oblasti silným větrem, vydatnými srážkami, sněhem a záplavami – mohou být v blízké budoucnosti ještě silnější. Upozorňuje na to nová vědecká studie, která propojuje jejich zvyšující se sílu s globálním oteplováním a znečištěním klimatu.

Počasí žene desítky milionů lidí na pokraj hladomoru, varují světové organizace

Desítky milionů lidí po celém světě se ocitají na pokraji hladovění v důsledku stále častějších a ničivějších such. Podle nové zprávy dochází k prudkému zhoršování situace, které je důsledkem klimatického rozvratu a špatného hospodaření s vodou.

Počasí se mění v tichého zabijáka. Co byste měli vědět o vlnách veder a jak se před nimi chránit?

S narůstajícími teplotami na planetě se z vln veder stává čím dál nebezpečnější fenomén. Lékaři je často označují jako „tiché zabijáky“, protože mají vážné dopady na lidské zdraví, přestože zřídkakdy bývají uvedeny jako přímá příčina smrti. Co přesně vlny veder způsobují a jak se proti nim bránit?

Nečekaná dohra extrémního počasí: Hrozí ničivé dopady na celoplanetární úrovni, varují vědci

Na první pohled mohou mohutné mořské vlny působit jako fascinující přírodní úkaz, který potěší romantiky i dobrodruhy. Jenže pod povrchem se skrývá znepokojivá pravda. Nejnovější vědecké studie odhalují, že jižní oceán – divoký pás vod obklopující Antarktidu – čelí dramatické proměně. Vlny tam nejen rostou na výšce, ale i nabývají síly a rychlosti, což má ničivé dopady na celoplanetární úrovni.

Je pozdě. I kdybychom změny počasí okamžitě zastavili, ledovce nezachráníme, zjistili vědci

Ledovce po celém světě čelí drastickému úbytku a téměř 40 % jejich celkové hmoty je podle nové vědecké studie již odsouzeno k zániku – a to i v případě, že by se globální teploty okamžitě přestaly zvyšovat. Výzkumníci z různých evropských institucí odhadují, že tento úbytek ledové hmoty povede v budoucnu ke zvýšení hladiny světových oceánů o 113 milimetrů.

Hranice 1,5 °C padla. Extrémní počasí oteplí planetu o mnohem víc, obávají se vědci

Navzdory častým zprávám o rekordních vlnách veder, extrémním počasí a neochotě některých států jednat se svět podle aktuálních vědeckých odhadů pravděpodobně vyhne nejhorším scénářům globálního oteplení. Vše ale nasvědčuje tomu, že do konce století se planeta ohřeje přibližně o 2,7 °C oproti době před průmyslovou revolucí. Tento výhled, přestože lepší než předpokládaný nárůst teploty o 4 až 5 stupňů z minulých dekád, zůstává alarmující a představuje vážné riziko pro stabilitu ekosystémů i samotné lidstvo.

První bude Andrea. Meteorologové vyhlížejí letošní hurikánovou sezónu

V Česku se již vyskytlo první letošní tornádo, hurikány se mu naštěstí vyhýbají. Obavy z nich ale rostou v oblasti Atlantiku, zejména v USA. Letošní sezóna bude pravděpodobně nadprůměrně aktivní, upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). 

Počasí v Indii zabíjelo: Přes Dillí se prohnala masivní bouře, šest mrtvých

Ve středu 21. května 2025 kolem 20. hodiny zasáhla Dillí a okolní oblasti masivní písečná bouře doprovázená krupobitím. Indický meteorologický úřad (IMD) vydal červený stupeň varování kvůli intenzivní povětrnostní aktivitě.

Afrika platí za změny počasí nejvyšší cenu. Za klimatickou krizi přitom vůbec nemůže

Podle nedávné zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) čelí Afrika stále vážnějším dopadům klimatických změn a extrémního počasí, které ohrožují rozvoj kontinentu. Zpráva upozorňuje na rostoucí teploty, častější sucha a povodně, které mají ničivé dopady na zemědělství, infrastrukturu a obživu obyvatel kontinentu. 

Počasí jako skrytá hrozba pro svět? Vědci varují před ohromným rizikem, které si uvědomuje jen málokdo

Na pobřeží po celém světě se valí vlna za vlnou. Ale tentokrát nejde jen o přirozený rytmus moře, nýbrž o varovný signál. Vědci hlásí, že vlny v jižním oceánu rostou – jsou větší, silnější a rychlejší než kdykoli předtím. A zatímco pro surfaře může jít o vzrušující výzvu, pro pobřežní oblasti po celém světě představují zvyšující se vlny jedno z nejvážnějších rizik spojených s klimatickou krizí.

Počasí jen v Evropě tvrdě dopadá na statisíce lidí. A bude to jen horší

Evropa zažila v roce 2024 nejteplejší období ve své historii, které bylo doprovázeno ničivými bouřemi a rozsáhlými povodněmi. Podle nové zprávy „Evropský stav klimatu“, kterou zveřejnily klimatické služby EU Copernicus a Světová meteorologická organizace (WMO), bylo přírodními katastrofami postiženo více než 413 000 obyvatel kontinentu.

Co se děje s počasím na Zemi? To, čeho se vědci obávali, se naplnilo

Ekosystémy v Arktidě, jednom z nejnehostinnějších míst planety, procházejí podle nové vědecké studie nečekanými proměnami, které odborníci považují za varovný signál rychle postupujících klimatických změn. Výzkum, na kterém se podílelo 54 vědců a který sledoval více než 2 000 rostlinných společenství na 45 místech napříč kanadskou Arktidou, Aljaškou a Skandinávií, ukazuje, že se tundra mění rychle a nepředvídatelně.

Ničivé vlny veder i konec kapitalismu. Expertka popsala, co může způsobit extrémní počasí

Německá vědkyně Friederike Otto, odborná asistentka na Imperial College v Londýně a spoluzakladatelka iniciativy World Weather Attribution, ve své nové knize Climate Injustice tvrdí, že klimatická krize je důsledkem globální nerovnosti a nespravedlnosti – a že bez řešení těchto problémů klimatickou změnu nezastavíme.

Komu poděkovat za extrémní počasí? Experti odhalili největší znečišťovatelé ovzduší

Nejnovější analýza odhalila, že polovina celosvětových emisí oxidu uhličitého pochází z fosilních paliv produkovaných pouhými 36 společnostmi. Výzkumníci tvrdí, že tato data posilují argumenty pro to, aby byly firmy odpovědné za svůj podíl na klimatické krizi.

Předpověď počasí prochází revolucí. Umělá inteligence strčí meteorology do kapsy

Nový přístup k předpovědi počasí, založený na umělé inteligenci, slibuje dramatické zlepšení rychlosti, přesnosti i nákladové efektivity oproti tradičním modelům. Podle výzkumu zveřejněného ve čtvrtek v prestižním vědeckém časopise Nature umožňuje technologie Aardvark Weather generovat předpovědi s tisíckrát nižšími výpočetními nároky, přičemž celý proces je desítkykrát rychlejší než současné systémy.

Předpovídat počasí je stále složitější. Meteorologové museli zavést nový pojem

Světové klima se stává stále nepředvídatelnějším, což vedlo odborníky k zavedení nového pojmu – globální podivnost („global weirding“). Tento termín odráží skutečnost, že rostoucí teploty vyvolávají extrémní a někdy protichůdné meteorologické jevy po celém světě. Města se potýkají s rychle se střídajícími katastrofami, což ztěžuje obnovu postižených oblastí. A podle vědců bude situace v budoucnu jen horší, uvedl The Week.

Situace v Arktidě je kritická. Vědci kvůli počasí bijí na poplach

Arktida, kdysi vnímaná jako majestátní a nedotčená divočina, nyní vysílá znepokojivé signály. Vědci bijí na poplach kvůli dramatickým změnám v tomto křehkém ekosystému, který hraje klíčovou roli v regulaci globálního klimatu. Situace se zhoršuje i v souvislosti s politikou amerického prezidenta Donalda Trumpa, který stáhl USA z mezinárodní klimatické strategie a oslabil klíčové vědecké agentury.

Jak moc se mění počasí na Zemi? Největší studie svého druhu přinesla znepokojivé odhalení

Vědecká analýza největšího rozsahu, jaká byla dosud provedena, ukazuje, že světové ledovce tají rychleji než kdykoli předtím, což je důsledek klimatických změn. Horský ledovce, které jsou vlastně zamrzlými řekami ledu, slouží jako zdroj sladké vody pro miliony lidí po celém světě. Pokud by se všechny ledovce roztály, zvedla by se hladina moří o 32 cm.