Válka na Ukrajině

Ve čtvrtek 24. února ráno zahájila ruská armáda invazi na Ukrajinu. Vladimir Putin označil akci za speciální vojenskou operaci a jeho jednotky pronikly za ukrajinsko-ruské hranice, čímž Kreml završil rusko-ukrajinskou krizi datující se do roku 2013.

Tehdy v listopadu odmítl proruský prezident Viktor Janukovyč podepsat plánovanou Asociační dohodu s EU a naopak se chtěl zasloužit o rozšíření spolupráce s Ruskem. Odmítnutí ale vyvolalo masivní demonstrace na Majdanu a v roce 2014 za pomocí hnutí Euromajdan vedlo až ke státnímu převratu a útěku Janukovyče ze země.

K moci se dostala prozápadní vláda, což Rusko neslo jen těžce, a ještě téhož roku anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Následně vypukly na východě Ukrajiny ozbrojené konflikty mezi proruskými separatisty podporovanými Moskvou a ukrajinskou armádou.

Kde a jak lze přispět na pomoc válkou zasažené Ukrajině?

Situace vyeskalovala o čtvrt roku později, kdy nad Donbasem došlo k sestřelení civilního letadla Boeing 777 známého jako let MH17 s 298 lidmi na palubě, který sestřelila raketa BUK přivezená z Ruska. 

Situaci v rusko-ukrajinském pohraničí se během následujících let nepodařilo uklidnit. Rusko naopak podnítilo obavy z války, když v roce 2021 začalo přesouvat značné vojenské síly na hranice. O necelý rok později, v polovině února roku 2022, vyjádřily USA obavy z chystané ruské invaze na Ukrajinu, které se záhy ukázaly jako pravdivé.

Ruská armáda pronikla 24. února časně z rána na ukrajinské území a zahájila invazi na několika frontách. Soustředila se na velká města jako Kyjev či Charkov. Putin za hlavní příčiny označil například snahy o rozšiřování NATO na východ nebo takzvanou denacifikaci Ukrajiny. Ačkoliv Rusko invazí rozpoutalo plnohodnotnou válku, tamní cenzura tento termín zakazuje a úřady za toto označení zavedly přísné sankce.

V následujících týdnech se ruské jednotky rozprostřely po severní, východní i jižní hranici Ukrajiny a útoky se nevyhnuly ani hlavnímu městu Kyjevu, u kterého ale Rusové neuspěli a svou armádu stáhli. Ukrajině se po měsících odhodlaného bránění podařilo přejít do protiútoku a ruské jednotky začala vytlačovat ze země.

Ústupem ruské armády ale vyšla najevo zvěrstva páchaná jejími vojáky. Z mnoha míst Ukrajiny přicházejí zprávy o mučení, znásilňování i krutém vraždění civilistů, kterých podle různých zdrojů zemřelo už několik tisíc, včetně stovek dětí. Tragickému číslu přispívá i ruské bombardování, které se soustředí nejen na kritickou infrastrukturu, ale i na civilní cíle.

Přesný počet civilních obětí ale není znám, stejně jako počty mrtvých vojáků na obou stranách konfliktu. Odhaduje se, že RUsko i Ukrajina sčítají ztráty ve svých vojenských řadách v desetitisících.

Válka na Ukrajině: Rozhovory

Ukrajincům můžeme závidět jejich pohostinnost, říká ukrajinista Kalina. Prozradil, jak moc se liší od Čechů Rusko by při střetu s NATO nemělo šanci. Jaderná válka by ale neměla vítěze, skončil by svět jak ho známe, říká vojenský historik Jaderné zbraně jsou jasná červená čára, Ukrajina by je zřejmě nedokázala sestřelit, říká náčelník vojenské policie
Putin je v této situaci schopen všeho, říká expert Dvořák. Počítat je třeba i s možným jaderným úderem Uprchlíci nejvíce trpí podchlazením a dehydratací, problém je i tuberkulóza, říkají Lékaři bez hranic V Číně se o válce neinformuje jako v Česku. Návrat studené války si nepřeje, říká expert

Dopady války na Ukrajině pocítil celý svět. Po zahájení invaze došlo k uvalení celé řady sakncí, které vedly prakticky k ekonomické i turistické izolaci Ruska. Mnoho předních světových firem a značek ze země odešlo a nespokojenost s Putinovým režimem a jím rozpoutaným konfliktem vyjadřují i sami ruští obyvatelé, včetně těch nejmajetnějších.

Ukrajina se naopak dočkala obrovské vlny solidarity. Lidé v dobročiných sbírkách vybrali miliony korun na podporu lidem zasaženým válkou a řada zemí světa včetně České republiky podporují tamního prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho armádu dodávkami zbraní, munice i finančními prostředky. 

Válka se ale nevede pouze na bitevním poli. Velmi časté jsou například také kybernetické útoky nebo snahy Ruska poškodit ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Právě díky místy otřesným životním podmínkám, které mají na svědomí útoky ruské armády, už ze země uprchly miliony lidí, především do Polska či na Slovensko nebo do České republiky.

Válka na Ukrajině: Komentáře

Jednat o míru s Putinem? Ne. S teroristy se nevyjednává Rusko přežije případný Putinův pád. Na místo v Kremlu aspiruje několik osobností Putin ztrácí poslední zbytky zdravého rozumu. Doufejme, že referenda neposlouží jako záminka pro jaderný úder
Ukrajina Rusy děsí i mate. Dřevěnými raketomety Šest hřebíků do rakve. Rusové bojují o Záporožskou elektrárnu, mnohdy ani neznají pravdu o Černobylu Potvrzeno. Rusko páchá na Ukrajině genocidu. Už zase

Související články:

Ruská armáda, ilustrační foto

87. den války: Ruské síly se chystají na nový útok přes řeku Severní Doněc

Spojené státy poskytnou Ukrajině další mnohamiliardovou pomoc, což umožní zákon, který dnes podepsal prezident Joe Biden. Ruská armáda chce podle Ukrajiny obnovit útoky v Doněcké oblasti a dostat se přes řeku Severní Doněc. Británie se domnívá, že ruské vojenské operace může ovlivnit nedostatek bezpilotních letadel nezbytných k průzkumným letům. Rusko přitom už v pátek ohlásilo ukončení bojů o ocelárny Azovstal v Mariupolu a jeho plynárenská společnost Gazprom dnes přestala dodávat plyn do Finska.
Joe Biden

Biden dnes podepsal zákon o poskytnutí finanční pomoci Ukrajině

Americký prezident Joe Biden dnes podepsal zákon o poskytnutí finanční pomoci Ukrajině v objemu téměř 40 miliard dolarů (téměř 933 miliard Kč). Oznámil to Bílý dům. Podle médií jde o největší balík americké zahraniční pomoci za posledních alespoň 20 let.
Ukrajinská armáda

Ukrajinu podle Zelenského brání proti ruskému agresorovi na 700.000 vojáků

Ukrajinu v současné době brání proti ruskému agresorovi na 700.000 vojáků. Podle listu Ukrajinska pravda to dnes řekl prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajinský generální štáb v aktualizovaném přehledu ztrát nepřítele uvedl, že Rusko od začátku invaze už přišlo téměř o 29.000 vojáků. Podobné informace uváděné oběma válčícími stranami ovšem nelze nezávisle ověřit.
Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda údajně zničila na severozápadě Ukrajiny velké množství zbraní a techniky

Ruská armáda zničila na severozápadě Ukrajiny velké množství zbraní a techniky, které ukrajinským silám na Donbasu poslaly západní země. Podle mluvčího ministerstva obrany Igora Konašenkova, kterého citovala agentura TASS, šlo o úder raketami Kalibr odpálenými z moře. K této informaci, kterou nelze ověřit z nezávislých zdrojů, se ukrajinská strana zatím nevyjádřila.
Sergej Šojgu (ruský ministr obrany)

Šojgu podal Putinovi hlášení o dobytí oceláren Azovstal v Mariupolu

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu podal hlášení ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi o "úplném osvobození oceláren Azovstal a města Mariupolu". Stalo se tak poté, co se poslední obránci této východoukrajinské bašty vzdali, uvedla dnes večer agentura Interfax s odvoláním na ruské ministerstvo obrany.
Soud, ilustrační fotografie.

V Kyjevě pokračuje soud s ruským vojákem, prokurátor pro něj chce doživotí

Ukrajinský prokurátor dnes požádal o trest vězení na doživotí pro ruského vojáka, obžalovaného z válečného zločinu kvůli zastřelení civilisty na Ukrajině. Agentura AFP to uvedla ze soudní síně v Kyjevě, kde se koná první proces svého druhu od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Soud má podle stanice CNN pokračovat v pátek.
Evropský parlament

Europoslanci chtějí tribunál pro zločiny z Ukrajiny a sankce pro Schrödera

Poslanci Evropského parlamentu dnes vyzvali ke zřízení zvláštního tribunálu, který má vyšetřit možné válečné zločiny Ruska na Ukrajině. V přijatém usnesení rovněž žádají rozšíření protiruských sankcí mimo jiné na bývalého německého kancléře Gerharda Schrödera pracujícího pro ruské státní firmy. Požadují také, aby byl zabaven majetek ruských oligarchů a zisky použity na nápravu následků války. Schválili rovněž roční zrušení dovozních cel na zboží z Ukrajiny.
Olaf Scholz

Scholz: Rusko nesmí válku vyhrát, Ukrajina a Německo nikdy nepřijmou podmínky zastavení boje

Rusko nesmí válku na Ukrajině vyhrát a Ukrajina a také Německo nikdy nepřijmou podmínky zastavení boje, které by Rusko chtělo diktovat. Dnes to před poslanci Spolkového sněmu prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Řekl, že Německo bude Ukrajinu nadále podporovat, ale zatažení NATO do války je nepřijatelné. V projevu, ve kterém hovořil o tématech nadcházejícího mimořádného summitu Evropské unie, zdůraznil, že unijní země se již nyní musí připravovat na pomoc s rekonstrukcí Ukrajiny, která bude stát miliardy eur.
Moskva, Kreml

Kvůli nepodařené invazi padají hlavy. Rusko zbavilo funkce několik vojenských velitelů

Rusko v posledních týdnech zbavilo funkce několik vysoce postavených vojenských velitelů, jejichž výkon v počátečních fázích invaze na Ukrajinu byl považován za chabý. Informovalo o tom dnes ráno britské ministerstvo obrany v pravidelném hlášení, které se opírá o poznatky zpravodajských služeb. Podle Londýna tak o místo patrně přišel například velitel Černomořské flotily, viceadmirál Igor Osipov.
Záběry z místa, kde mělo dojít k výbuchu

Ukrajinští partyzáni zřejmě vyhodili do povětří ruský obrněný vlak

Ukrajinští partyzáni dokázali v okupovaném Melitopolu na jihu země vyhodit do povětří ruský obrněný vlak. Uvedl to dnes na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na místní média a štáb obrany Záporožské oblasti, kde se Melitopol nachází. Toto tvrzení nebylo možné ověřit z nezávislých zdrojů.

Aktuálně se děje

před 22 minutami

včera

Prezident Trump

Trump chce rozhodnout o tom, zda může Netflix koupit Warner Bros

Americký prezident Donald Trump investoval nejméně milion dolarů do nákupu dluhopisů společností Netflix a Warner Bros Discovery (WBD). Vyplývá to z finanční zprávy, kterou Bílý dům zveřejnil tento pátek. Na celé transakci je nejvíce kontroverzní její načasování; k nákupům totiž došlo jen několik dní poté, co Trump veřejně prohlásil, že hodlá osobně zasahovat do schvalovacího procesu plánovaného spojení těchto dvou mediálních gigantů.

včera

Jana Černochová

Nové vedení nestačí, říká pro EZ po prvním dni sjezdu Černochová. Členům poslala rázný vzkaz

Exministryně obrany Jana Černochová neskrývá spokojenost s výsledky pražského kongresu ODS, který do čela strany vynesl Martina Kupku. Podle ní je nové složení vedení správným krokem, ale pro EuroZprávy.cz zároveň upozorňuje, že samotná změna ve špičkách strany k úspěchu stačit nebude. Černochová zdůraznila, že odpovědnost za restart občanských demokratů nesou všichni členové, kteří nyní musí společně pracovat na zásadní proměně politického stylu.

včera

včera

Martin Kupka

Koalice SPOLU jde k ledu. Kupka ji dál rozvíjet nehodlá

Jedním z nejzásadnějších prohlášení nového předsedy ODS byl postoj k budoucí spolupráci s koaličními partnery. Nový šéf strany Martin Kupka jasně deklaroval, že v rozvíjení projektu SPOLU již nehodlá pokračovat a chce se soustředit na samostatnou cestu občanských demokratů. 

Aktualizováno včera

Martin Červíček Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Zvrat na sjezdu ODS: Červíček se vzdal kandidatury, prvním místopředsedou je Portlík

Jednání o novém vedení ODS na pražském kongresu přineslo zvrat, o kterém se na sjezdu v zákulisí podle informací serveru EuroZprávy.cz spekulovalo celý den. O post statutárního místopředsedy se měla původně utkat dvojice silných kandidátů – senátor Martin Červíček a starosta Prahy 9 Tomáš Portlík. Červíček se však na závěr svého nominačního projevu rozhodl z boje odstoupit a vyzval delegáty, aby podpořili jeho soupeře Portlíka.

včera

Petr Pavel a Volodymyr Zelenskyj

Česko pošle Ukrajině bojové letouny, slíbil podle tamních médií Pavel v Kyjevě

Česká republika plánuje v blízké době posílit ukrajinské letectvo o stroje určené k likvidaci ruských bezpilotních letounů. Během své návštěvy Kyjeva to podle ukrajinských médií oznámil prezident Petr Pavel. Podle jeho slov může Česko v relativně krátkém časovém horizontu poskytnout několik bojových letounů, které vykazují vysokou efektivitu právě při potírání útoků drony.

Aktualizováno včera

Volební sjezd České pirátské strany Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Předsedou Pirátů zůstává Hřib. Pozici obhájil hned v prvním kole

Česká pirátská strana má o svém vedení jasno. Dosavadní předseda Zdeněk Hřib v sobotním hlasování Celostátního fóra v Prachaticích přesvědčivě obhájil svou pozici a stranu povede i v nadcházejících dvou letech. Zvítězil hned v prvním kole, kdy pro něj hlasovalo 469 z celkem 611 přítomných členů. Jeho protikandidát David Witosz obdržel 257 hlasů a Hřibovi k úspěchu pogratuloval s tím, že Piráti i nadále zůstávají živou a demokratickou stranou plnou různých názorů.

včera

Volební sjezd České pirátské strany

Piráti zvolili kompletní předsednictvo. Místopředsedy jsou Šmída i Richterová

Česká pirátská strana má po víkendovém jednání v Prachaticích kompletní nové vedení. K obhájenému mandátu předsedy Zdeňka Hřiba se přidala čtveřice místopředsedů, které si členská základna vybrala během sobotního Celostátního fóra. Post prvního místopředsedy uhájil poslanec Martin Šmída, druhou místopředsedkyní se stala poslankyně Kateřina Stojanová. Vedení dále doplnili investor Jiří Hlavenka na pozici třetího místopředsedy a poslankyně Olga Richterová jako čtvrtá místopředsedkyně.

včera

ODS si volí nového předsedu. (17.1.2026)

ODS hledala dokonalého šéfa. Našla ho? Jak delegáti grilovali Kupku a Ivana

ODS potřebuje dokonalého předsedu, zaznělo během diskuze před volbou nejvýše postaveného člena strany. Stal se jím nakonec Martin Kupka, dosavadní místopředseda a ministr dopravy v předchozí vládě. Podle Kupky je například nutné posílit stranickou značku, i když nový šéf občanských demokratů zároveň připustil, že není dokonalý.

včera

Tomio Okamura

Další bizarní krok Okamury: Z kanceláře nechal odstranit vlajku Evropské unie

Předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura pokračuje v symbolických změnách ve své úřadovně. Ve videu, které zveřejnil na sociálních sítích, ukázal, jak z kanceláře nechal odstranit vlajku Evropské unie. Ta tam zůstala po jeho předchůdkyni Markétě Pekarové Adamové, což se Okamura rozhodl změnit podle svého vkusu.

Aktualizováno včera

Martin Kupka Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Předsedou ODS se stal Martin Kupka

Občanští demokraté si na pražském sjezdu zvolili svého nového předsedu. Stal se jím Martin Kupka, který v souboji o vedení strany získal 327 hlasů. Jeho soupeř Radim Ivan obdržel podporu 138 delegátů z celkového počtu 508 platných lístků. Dosavadní lídr Petr Fiala, který se rozhodl funkci opustit, Kupku označil za svého přirozeného nástupce a garanta stability i budoucích úspěchů.

včera

Obyvatelé Kyjeva se před invazí ruské armády schovali do krytů

Zavřené školy, teploty hluboko pod nulou. Ukrajinci čelí jedné z nejnáročnějších zim za poslední desetiletí

Ukrajinci v těchto dnech čelí jedné z nejnáročnějších zim za poslední desetiletí. Kateryna Skurydina z Kyjeva popsala, že do postele uléhá v termoprádle a několika vrstvách oblečení pod tlustými dekami. Jejím netradičním pomocníkem v boji s mrazem je bezsrstý kocour jménem Pušok. Díky své vysoké tělesné teplotě funguje pro svou majitelku jako živý termofor. V jejím bytě se topení téměř nespustilo od masivního ruského útoku na energetiku z počátku ledna.

včera

včera

včera

včera

Clémence Guetté

Ve Francii se rodí návrh na okamžité vystoupení z NATO

Vztahy mezi Paříží a Washingtonem procházejí jednou z nejhlubších krizí v novodobé historii. To, co bylo dříve považováno za nepředstavitelný politický scénář, se nyní stává reálným tématem veřejné debaty. Vůbec poprvé byl totiž na půdu francouzského Národního shromáždění předložen konkrétní parlamentní návrh, který požaduje okamžité vystoupení Francie ze Severoatlantické aliance. Tato iniciativa, v jejímž čele stojí vlivná levicová poslankyně Clémence Guetté, odráží rostoucí frustraci Francouzů z dominance Spojených států.

včera

Donald Trump

Trump pohrozil uvalením cel na státy, které nesouhlasí s anexí Grónska

Americký prezident Donald Trump přitvrdil ve své rétorice ohledně Grónska a pohrozil uvalením obchodních cel na státy, které nebudou sdílet jeho ambici toto území anektovat. Během pátečního setkání v Bílém domě, které se původně mělo týkat zdravotní péče, prohlásil, že Spojené státy Grónsko nezbytně potřebují pro svou národní bezpečnost. Podle Trumpa existují dvě cesty, jak ostrova dosáhnout – buď „po dobrém“, tedy koupí, nebo „po zlém“, což mnozí interpretují jako hrozbu vojenskou silou.

včera

Petr Fiala na zahájení poslední fáze kampaně koalice SPOLU

Kdo nahradí Fialu a Hřiba? ODS a Piráti si dnes zvolí nové vedení

Pražský hotel Clarion se dnes stane dějištěm 32. kongresu Občanské demokratické strany. Zástupci členské základny z celé republiky se zde sejdou, aby v sobotu a v neděli rozhodli o budoucím kurzu tohoto politického uskupení. Hlavním bodem programu bude personální obměna, při níž delegáti vyberou předsedu i jeho zástupce na další dva roky. Ze stejného důvodu se dnes sejde v jihočeských Prachaticích i Celostátního fórum České pirátské strany, kde delegáti rovněž rozhodnou o novém složení nejužšího vedení. 

včera

Mrazivé počasí se vrátí do Česka. V noci se připravte na tuhou zimu

V Česku se v posledních dnech oteplilo, takže dorazila i obleva. V příštím týdnu se ale situace opět změní. Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) dorazí další ochlazení, které se nejvíce projeví v noci. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy