Rubio objasnil Trumpovy záměry. Vysvětlil, jak je to s Grónskem a Panamským průplavem
Šéf americké diplomacie Marco Rubio potvrdil zájem administrativy prezidenta Donalda Trumpa o koupi Grónska. Koncem týdne zamíří také za panamským prezidentem Josém Raúlem Mulinem, který doufá ve „vyčištění stolu“ mezi USA a svou zemí – od té chce totiž Trump získat Panamský průplav.
Obyvatelé Grónska konečně promluvili: Ať se sem Trump přijede podívat. Vůbec neví, o čem mluví
Zatímco americký prezident Donald Trump se zdá být odhodlaný získat kontrolu nad Grónskem, odborníci místních oblastí varují, že dosažení kontroly nad potenciálně lukrativní námořní trasou nebude snadné. Niels Clemensen, vedoucí pracovník grónské lodní společnosti Royal Arctic Line, má pro Trumpa, či kohokoli jiného, kdo se chce etablovat v Grónsku, jasnou radu: „Přijďte sem a podívejte se, s čím vlastně máte co do činění.“
Evropa Trumpův zájem o Grónsko ignoruje. Ten ji přitom chytil do pasti
Donald Trump v posledních dnech opět rozvířil vody mezinárodní politiky, když obnovil svůj zájem o koupi Grónska, autonomního území Dánska. Tentokrát však svou rétoriku výrazně přitvrdil. Během 45minutového telefonátu s dánskou premiérkou Mette Frederiksenovou údajně hrozil zavedením tvrdých obchodních sankcí, pokud Kodaň neprodá ostrov Spojeným státům. Trump zároveň zesměšnil nedávné zvýšení dánských vojenských výdajů na obranu Arktidy a označil je za „psí spřežení“, které se nemůže rovnat americké vojenské přítomnosti v regionu.
Došlo jim, že to není vtip. Evropští lídři se spojují proti Trumpovi
Evropská unie se ocitla v napjaté situaci kvůli novému geopolitickému konfliktu: návratu Donalda Trumpa do Bílého domu a jeho odhodlání získat Grónsko. Původně absurdní nápad, který vzbudil spíše posměch, nyní přerostl v naléhavé téma mezinárodních jednání. Dánská premiérka Mette Frederiksenová intenzivně jedná s evropskými lídry, aby zabránila možnému americkému zásahu do suverenity této arktické oblasti, uvedl server Politico.
Grónsko bude naše. Jeho obyvatelé chtějí být Američani, prohlásil Trump
Donald Trump znovu rozvířil mezinárodní vody svými výroky o zájmu USA o ovládnutí Grónska. Při rozhovoru na palubě prezidentského letadla Air Force One prezident prohlásil, že věří, že USA "Grónsko získají" a tvrdil, že tamní obyvatelé "chtějí být s námi". Trump podle The Guardian uvedl, že převzetí ostrova má souvislost s "ochranou svobody ve světě" a ne přímo s geopolitickými zájmy USA.
Trump chce získat Grónsko a Panamský průplav. Proč vlastně?
Prezident Donald Trump znovu vyvolal kontroverze svými prohlášeními o zájmu získat Grónsko a Panamský průplav. Oba regiony jsou geograficky vzdálené, ale jejich strategická a ekonomická hodnota vyvolává vlnu odporu od spojenců i dalších států, uvedl server SkyNews.
Politico: Američané Grónsku prakticky velí už teď. Invaze by byla nejkratší válkou v dějinách
Donald Trump, nově zvolený americký prezident, způsobil šok v Evropě svým prohlášením, že nevylučuje použití vojenské síly k anexi Grónska – autonomního území Dánska s 57 000 obyvateli. Tento strategicky významný ostrov, bohatý na nerosty a ropu, je už dlouho v hledáčku Spojených států, avšak Trumpovo vyjádření posouvá debatu do zcela nového rozměru.
Může Trump skutečně získat Grónsko? USA už to jednou zkusily, tentokrát mohou uspět
Myšlenka, že by Donald Trump mohl koupit Grónsko, může znít absurdně, ale technicky to není zcela nemožné. Pokud by Spojené státy skutečně usilovaly o získání kontroly nad největším ostrovem na světě, nabízí se několik možností, jak by tento proces mohl proběhnout. Nicméně každý z těchto scénářů čelí zásadním právním, politickým a etickým výzvám, uvedl server Politico.
Trumpovy nároky na Grónsko pobouřily svět. Exministr před Trumpem couvá, Rusko zavírá oči
Plán prezidenta USA Donalda Trumpa na potenciální získání Grónska, autonomního území Dánska, vyvolal vlnu reakcí na mezinárodní scéně. Trump naznačil, že by Spojené státy mohly využít ekonomický nebo vojenský nátlak k zajištění kontroly nad touto strategickou arktickou oblastí. Jeho výroky však vyvolaly ostré odsouzení ze strany evropských lídrů i znepokojení Kremlu, který označil situaci za "dramatickou".
Trumpova touha po Grónsku dokazuje, že se v otázce počasí spletl
Zatímco prohlášení bývalého prezidenta Donalda Trumpa o koupi Grónska mohlo působit jako absurdní návrat do dob koloniální expanze, bližší pohled odhaluje, že jde spíše o reakci na rychle se měnící svět formovaný klimatickou změnou. Tání ledovců v Arktidě a strategické soupeření mezi USA, Ruskem a Čínou ukazují, že Grónsko hraje v tomto globálním zápase klíčovou roli. Uvedl to server Politico.
Dánsko zesměšňuje Trumpa: Mám s ním své zkušenosti neměl by všechno říkat nahlas, vzkazuje Rasmussen
Dánský ministr zahraničí Lars Løkke Rasmussen vyzval k uklidnění situace poté, co nově zvolený americký prezident Donald Trump odmítl vyloučit možnost vojenského převzetí Grónska, autonomního území Dánska. Rasmussen v rozhovoru pro dánská média zdůraznil, že nevnímá situaci jako krizi ve vztazích mezi oběma zeměmi, a vyzval k „snížení tepu“ v této otázce.
Jaké počasí letos čeká Evropu? Vědci to dokáží určit z grónského ledovce
Nová studie naznačuje, že rychlost tání grónského ledovce může poskytnout určitý náhled na to, jaké počasí může letos v létě očekávat Evropa. Podle serveru The Guardian rozsah a intenzita nedávných jevů spojených s táním sladkovodních zdrojů naznačuje, že jih Evropy může letos zasáhnout neobvyklé teplo a sucho.
Velká část Grónska v příštím roce změní časové pásmo
Grónsko se přesune do východnějšího časového pásma. Od příštího podzimu se tak ostrovní země, která je autonomní součástí Dánského království, časově o hodinu přiblíží Evropě, informovala dnes agentura DPA. Oproti Kodani nebo také Praze bude mít o tři hodiny méně, zatímco nyní je časový posun čtyřhodinový.
Hladiny moří nevratně stoupnou o 30 centimetrů. Už tomu nejde zabránit, upozorňují vědci
Mohutné tání ledovců v Grónsku může v blízké budoucnosti způsobit vzrůst úrovně hladiny světových moří až o třicet centimetrů. Podle nových výzkumů tomu není možné zabránit, ani kdyby tímto okamžikem skončila produkce veškerých emisí, které zahřívají naši planetu.
V Grónsku naměřili až o 30 stupňů vyšší teploty, než je sezónní průměr
Dánští meteorologové v Grónsku v posledních dnech naměřili o 20 stupňů Celsia a v některých případech až o 30 stupňů vyšší teploty, než je průměr pro toto roční období. Rozsáhlé arktické území na rozhraní Atlantického a Severního ledového oceánu místy zažilo i teploty nad bodem mrazu, nikde ovšem nepadl rekord. Informovala o tom agentura AFP.
Extrémní počasí dál sužuje Zemi. V Grónsku za den roztálo 8,5 miliardy tun ledu
V oblasti na severovýchodě Grónska padl teplotní rekord, když teploměry ve středu naměřily 19,8 stupně Celsia, a ledovce na ostrově nyní odtávají obrovskou rychlostí. V úterý roztálo 8,5 miliardy tun ledu, což je množství, které by podle vědců stačilo na to, aby celý americký stát Florida pokrylo pět centimetrů vysokou vrstvou vody. Na twitteru to oznámila Světová meteorologická organizace (WMO).
Grónsko zjistilo rekordně nízkou teplotu, údaj je ale 28 let starý
V Grónsku naměřili nejnižší teplotu na severní polokouli, údaj byl ale zaznamenán už před 28 lety. Informuje o tom dnes agentura AFP s odvoláním na Dánský meteorologický ústav. Dne 22. prosince 1991 teplota klesla na -69,6 stupně Celsia.
Největší existující arktický ledovec se rozpadá. Utrhl se kus velký jako polovina Brna
Na severovýchodě Grónska se odtrhla část ledovce o rozloze 113 kilometrů čtverečních, což je rozloha srovnatelná s polovinou Brna. Podle vědců citovaných agenturou AP je tání ledovců v Grónsku důkazem klimatických změn a přispívá k růstu hladiny oceánů.
Ledovce tají podle nejhoršího scénáře, odhalila nejnovější studie
Tání ledových příkrovů v Grónsku a na Antarktidě odpovídá nejhoršímu možnému scénáři Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) ohledně zvyšování hladiny oceánů. Vyplývá to z nové studie publikované v magazínu Nature Climate Change, podle níž ledovce z Grónska a Antarktidy zvedly hladinu oceánů od roku 1992 o takřka 1,8 centimetru.
Aktualizováno před 43 minutami
Opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhraje volby v Maďarsku. Orbán přiznal porážku
Aktuálně se děje
před 18 minutami
Index: Voliči v Praze stáli hodinové fronty. Příznivci Orbána byli v menšině
Parlamentní volby nezpůsobily rekordní zájem voličů pouze na území Maďarska, ale také na zahraničních zastupitelských úřadech. Výjimkou podle webu index.hu nebylo ani hlavní město České republiky, kde se před maďarskou ambasádou v Praze tvořily dlouhé, několikasetmetrové fronty. Přestože v Praze panovalo citelně horší počasí než v Budapešti, odhodlání voličů to neoslabilo a zástupy lidí byly k vidění po celou neděli až do odpoledních hodin.
před 35 minutami
Z obdivovatele Orbána politickým dravcem. Kdo je pravděpodobný budoucí premiér Maďarska Péter Magyar?
Péter Magyar, pětačtyřicetiletý muž, který stojí v čele své strany Tisza, urazil neuvěřitelnou cestu. Jako dítě měl nad postelí plakát Viktora Orbána v době, kdy byl nynější premiér symbolem demokratizačních změn po pádu komunismu. Dnes je to právě Magyar, kdo se stal hlavní silou hnutí usilujícího o Orbánovo svržení a ukončení jeho šestnáctileté éry.
Aktualizováno před 43 minutami
Opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhraje volby v Maďarsku. Orbán přiznal porážku
Maďarská opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála parlamentní volby. Naznačuje to jak průběžné sčítání hlasů, tak i přiznání porážky, které na tiskové konferenci zaznělo z úst lídra vládní strany Fidesz a maďarského premiéra Viktora Orbána. Magyar na sociálních sítích oznámil, že už mu Orbán zavolal a poblahopřál mu k vítězství ve volbách.
před 1 hodinou
Sečtena čtvrtina hlasů. Volby v Maďarsku vyhrává opozice
Sčítání hlasů v maďarských parlamentních volbách pokračuje a dosavadní výsledky naznačují, že opoziční strana Tisza směřuje k drtivému vítězství. Podle aktuálních dat Národního volebního úřadu, která vycházejí z 22,05 % zpracovaných lístků pro stranické kandidátky, získala Tisza 51,22 % hlasů. Vládní koalice Fidesz-KDNP zatím zaostává se ziskem 40,11 %.
Aktualizováno před 2 hodinami
Volby v Maďarsku skončily. První průzkumy ukazují na drtivé vítězství strany Tisza
Maďarsko má za sebou historický nedělní večer, který pravděpodobně přepíše politickou mapu země. V 19 hodin se po celém státě definitivně uzavřely volební místnosti, čímž skončilo hlasování v parlamentních volbách roku 2026. Od tohoto okamžiku začal v sídlech volebních komisí mravenčí proces sčítání hlasů, který vzhledem k obrovskému zájmu občanů potrvá celou noc.
před 4 hodinami
Jak funguje volební systém v Maďarsku? Patří k nejsložitějším na světě
Maďarský volební systém patří k těm nejsložitějším v Evropě i na celém světě. Pokud se chcete zorientovat v tom, jak se dnes rozhoduje o složení tamního jednokomorového parlamentu, přinášíme vám stručný přehled jeho fungování.
před 5 hodinami
Volby v Maďarsku míří do finále. Účast zřejmě bude rekordní
Maďarsko zažívá mimořádný volební den, který podle dosavadních čísel směřuje k historicky rekordní účasti. Podle údajů Národního volebního úřadu (NVI) odevzdalo do 15. hodiny svůj hlas již 66,01 % registrovaných voličů, což představuje téměř pět milionů lidí. Přestože dynamika růstu v odpoledních hodinách mírně zpomalila, zájem o volby zůstává nebývale vysoký a výrazně překonává i dosud rekordní rok 2018.
před 6 hodinami
Trump nařídil americkému námořnictvu blokádu Hormuzského průlivu
Americký prezident Donald Trump oznámil radikální změnu vojenské strategie v oblasti Blízkého východu. Ve svém prohlášení uvedl, že nařídil námořnictvu Spojených států zahájit blokádu všech lodí, které se pokoušejí vplout do Hormuzského průlivu nebo jej opustit. Tento krok přichází v době extrémního napětí, kdy se tato klíčová námořní cesta stala středobodem globálního konfliktu.
před 7 hodinami
Orbán je jako Havel, prohlásil Turek a pustil se do Pavla. Pak se přidal i úřad Macinky
Česká politická scéna zažívá další vlnu napětí mezi Pražským hradem a vládní koalicí. Hlavním tématem nedělní diskuse v pořadu Partie Terezie Tománkové se stal otevřený konflikt ohledně zahraniční politiky a role prezidenta Petra Pavla. Vládní zmocněnec pro klimatickou krizi Filip Turek v debatě ostře kritizoval hlavu státu a prohlásil, že jelikož prezident s vládou nespolupracuje, kabinet mu hodlá tento přístup oplácet stejnou mincí.
před 9 hodinami
Maďarsko hlásí rekordně vysokou volební účast. Podle Trumpova experta nahrává Orbánovi
Maďarské parlamentní volby provází mimořádný zájem voličů. Podle aktuálních dat dosahuje účast rekordních hodnot, které výrazně překonávají čísla z předchozích let. Už dopolední údaje naznačily, že půjde o historický moment, neboť v 9 hodin ráno odvolilo 16,89 procenta voličů. To je o více než šest procentních bodů více než v roce 2022 a o tři procentní body více než v roce 2018.
před 10 hodinami
Zastrašování, výhrůžky, hromadný svoz voličů. U voleb v Maďarsku dochází k řadě incidentů
Nedělní parlamentní volby v Maďarsku provázejí od časných ranních hodin četná obvinění z porušování volebního zákona a pokusů o ovlivňování voličů. Jedním z nejvýraznějších incidentů je oznámení hnutí Naše vlast (Mi Hazánk), které podává stížnost pro podezření z trestného činu proti volebnímu systému. Strana tvrdí, že disponuje informacemi o organizovaném svážení voličů k urnám.
před 11 hodinami
Žádné mobily ani papír s tužkou, policie do 15 minut. Volby v Maďarsku provází přísná pravidla
Zajištění transparentnosti a bezpečnosti parlamentních voleb v Maďarsku doprovází řada přísných pravidel, která se týkají jak technického vybavení volebních komisařů, tak součinnosti s bezpečnostními složkami. Členové komisí pro sčítání hlasů čelí zásadnímu omezení: od 6. hodiny ranní až do oficiálního ukončení hlasování nesmí ve volební místnosti používat žádná zařízení schopná zaznamenávat nebo přenášet data.
před 12 hodinami
Maďarsko hlásí rekordní volební účast. Odvoleno mají Orbán i Magyar
V Maďarsku právě probíhají klíčové parlamentní volby, na které upírá zrak celá Evropa. Důležitost tohoto hlasování podtrhuje i fakt, že na regulérnost a transparentnost celého procesu dohlíží rekordní počet mezinárodních pozorovatelů. Podle údajů Národní volební kanceláře (NVI) bylo registrováno zhruba devět set zahraničních expertů, což je srovnatelné s počtem z minulé volby před čtyřmi lety.
před 14 hodinami
Fidesz, nebo Tisza? Maďaři dnes rozhodnou o budoucnosti své země, pod Orbánem se láme větev
Parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na dnešní den, představují v pořadí desáté hlasování o složení zákonodárného sboru od pádu komunismu v roce 1990. Občané budou v tomto termínu rozhodovat o obsazení celkem 199 poslaneckých křesel. Současná politická garnitura v čele s premiérem Viktorem Orbánem, jehož strana Fidesz v koalici s KDNP dominuje maďarské scéně nepřetržitě od roku 2010, se pokusí obhájit svůj mandát v atmosféře výrazných společenských změn. Během uplynulého funkčního období došlo mimo jiné k obměně na postu hlavy státu, kdy po rezignaci Katalin Novákové v únoru 2024 nastoupil do úřadu Tamás Sulyok.
před 15 hodinami
Počasí: Příští týden se citelně oteplí
Nadcházející týden přinese do Česka proměnlivé jarní počasí, které doprovodí citelné teplotní rozdíly i silnější vítr. Zatímco pondělí odstartuje s příjemnými teplotami až 19 °C a varováním před nárazy větru na Českomoravské vrchovině, polovina týdne se ponese ve znamení přibývající oblačnosti a občasných srážek. Výhled na závěr období však slibuje postupné vyjasňování a návrat jarního tepla s maximy dosahujícími hranice 20 °C.
včera
Ceny Anděl 2025 předány. Uspěli Michal Prokop, James Cole i Gufrau a Victor Kal
Na pražském Výstavišti se dnes odehrál slavnostní večer, během kterého byly předány prestižní hudební ceny Anděl. Celý ceremoniál mohli diváci sledovat v přímém přenosu České televize. O vítězích v celkem patnácti kategoriích rozhodovali svými hlasy odborníci sdružení v České hudební akademii.
včera
Bílý dům oficiálně odhalil plány Trumpova největšího oblouku na světě
Bílý dům oficiálně odhalil ambiciózní plány na výstavbu monumentálního vítězného oblouku, který má vyrůst přímo v hlavním městě Spojených států. Projekt, pro nějž se vžil název „Arc de Trump“, představil sám prezident Donald Trump. Ten neskrývá nadšení a na sociálních sítích uvedl, že půjde o největší a nejkrásnější triumfální oblouk na celém světě, který bude sloužit Američanům po mnoho nadcházejících desetiletí.
včera
Trump plánuje udělit milost každému, kdo se přiblížil k Oválné pracovně na 200 stop
Americký prezident Donald Trump údajně plánuje na konci svého druhého funkčního období rozsáhlou vlnu milostí pro své nejbližší spolupracovníky a poradce. Podle informací deníku Wall Street Journal, který se odvolává na anonymní zdroje, se Trump v neformálních rozhovorech nechal slyšet, že udělí milost každému, kdo se během jeho působení v úřadu „přiblížil k Oválné pracovně na 200 stop“ (zhruba 60 metrů).
včera
CNN: Američané odcházejí z USA do zemí jako je Česko. Hledají bezpečí, nižší náklady a pomalejší tempo
Zatímco tradiční destinace jako Francie, Itálie nebo Španělsko stále lákají tisíce emigrantů, v posledních letech se objevuje nový trend: Američané stále častěji obracejí svou pozornost k zemím střední a východní Evropy. Podle aktuálních dat a průzkumů veřejného mínění webu CNN touží po odchodu z USA rekordní množství lidí, přičemž země jako Polsko, Rumunsko, Albánie nebo Česká republika nabízejí to, co ve své domovině postrádají – bezpečí, nižší náklady na život a výrazně pomalejší životní tempo.
včera
Tesla slaví. První evropská země schválila autonomní řízení FSD
Automobilka Tesla dosáhla významného milníku na evropském trhu. Nizozemský úřad pro schvalování vozidel (RDW) jako první v Evropě oficiálně povolil provoz pokročilého softwaru Tesla Full Self-Driving (FSD) Supervised. Tato technologie umožňuje vozu automaticky zatáčet, brzdit i zrychlovat, a to nejen na dálnicích, ale nově i v městském provozu.
Zdroj: Libor Novák