historie

Život jako z telenovely: Paličatá Eva z Rožmberka skončila chudá a opuštěná

První útok Vikingů šokoval Evropu. Nájezd na klášter Lindisfarne otřásl celým světem

Krutí válečníci ze severu naháněli strach obyvatelům západní a jižní Evropy po několik staletí. Dnes je známe především jako Vikingy, zuřivé bojovníky, vynikající mořeplavce a obchodníky. Jejich útoky byly rychlé a rázné. Dobývali jak vesnice, tak města i kláštery. Období strachu začalo v 8. století, kdy napadli klášter Lindisfarne.

Zámek Pardubice: Jak vznikl skvost postavený na malé tvrzi?

Pardubický zámek představuje skvostné dílo, ve kterém se pojí prvky pozdně gotické a především renesanční architektury panského sídla. Společně s okolním opevněním a tzv. Příhrádkem, který navazuje na blízké město, tvoří unikání komplex, který nemá ve střední Evropě obdoby. Původně zde přitom stávala jen malá vodní tvrz, která dala jméno slavnému rodu, jenž získal svůj věhlas při dobývání Milána.

Husy na stráži? Důmyslná zabezpečení, která se užívala pro obranu hradů

Dneska často vnímáme hrady jen jako tiché pamětníky dávných časů rytířů, králů a velkých bitev. Hrady ale byly ve své době především místem života, prostředkem, kterým majitel zajišťoval řád a pořádek, jakožto i svou moc a vůli v daném kraji. Hrady byly domovem, správním centrem i pevností. Všechny jeho aspekty byly promyšlené a třeba nad důmyslností jejich obrany dnes jen žasneme.

Před 75 lety vyjel Kastnerův vlak. Zachránil stovky židů, organizátor akce dopadl zle

Téměř 1700 Židů se podařilo v červnu 1944 zachránit před deportací do koncentračních a vyhlazovacích táborů a téměř jistou smrtí díky vlaku, který byl vypraven z Budapešti do Švýcarska zásluhou maďarsko-židovského právníka a novináře Rudolfa Kastnera. Takzvaný Kastnerův vlak, jehož vypravení Kastner vyjednal s nacistou Adolfem Eichmannem výměnou za peníze a cennosti, odjel z Budapeští 30. června 1944. Někteří jeho pasažéři se do bezpečí ve Švýcarsku dostali v srpnu, většina pak v prosinci téhož roku.

Jak se dělá z hradu zámek? Horšovský Týn je překrásnou českou dominantou

Zámek Horšovský Týn je hrad přestavěný na zámek v historickém centru stejnojmenného města v okrese Domažlice v západních Čechách. Jedná se o hojně navštěvovanou národní kulturní památku, která vyniká svou renesanční krásou. Srdce tohoto zámku je však gotické. Jeho provedení bylo navíc symbolem vzdoru biskupa vůči panovníkovi.

Jak nacisté rozsévali smrt? Výcvikový tábor Waffen-SS v srdci Čech přinesl zkázu tisícům lidí

Tento zlověstný prostor vytyčili nacisté v srdci Čech. Tragicky se zde protnuly osudy místních obyvatel, příslušníků SS a vězňů z desítky koncentračních táborů, které tu nacisté během války zřídili. Výsledkem byly jak obrovské škody na majetku tak stovky obětí.

Úder komunistům: Manifest Několik vět prolomil hranici mezi opozicí a disidentstvím

První polovina roku 1989 byla v tehdejším Československu ve znamení sílících opozičních aktivit, které postupně pronikaly i mimo oblast disentu. Jednou z klíčových událostí té doby byl vznik manifestu Několik vět, k němuž připojili svůj podpis i představitelé oficiální kultury a vědy. Několik vět bylo poprvé zveřejněno 29. června 1989, kdy text i s výběrem jmen prvních signatářů odvysílala rozhlasová stanice Svobodná Evropa. Text v týž den vysílaly i stanice Hlas Ameriky a BBC, následující den ho zveřejnil rakouský deník Der Standard a výběr z něj přinesly i některé další zahraniční deníky. V Československu manifest poprvé vyšel v letním dvojčísle tehdy nelegálních Lidových novin v červenci 1989.

Ukrajina zpřístupní archivy represivních orgánů SSSR. Řada dokumentů je však nenávratně zničena

Archivní dokumenty sovětských represivních orgánů uložené v Kyjevě budou brzy dostupné všem Ukrajincům: přístupné k nahlédnutí budou po podání žádosti a předložení osobního průkazu. Na facebooku to oznámil ukrajinský vicepremiér Stepan Kubiv.

Barbarská nebo pokroková? Takhle vypadala medicína v pravěku a starověku

Lékařství a medicínu můžeme řadit k vůbec nejstarším vědním oborům. Počátky medicíny je možné hledat již v období pravěku a starověku. Doklady léčebných postupů (mnohdy kuriózních) se nám dochovaly ze starověkého Egypta, Řecka i Říma, nebo třeba z Mezopotámie. Archeologické nálezy pak svědčí o úrovni pravěkého léčitelství na území střední Evropy.

Jan Kraus odhalil rodinné tajemství: Co byla "kauza dílna"?

Herec a moderátor Jan Kraus se v Česku těší velké popularitě. Historie jeho rodiny je však jen málo známá. Jeho otec přežil koncentrační tábor a tato zkušenost formovala nejen jeho, ale i hlavní tvář jedné z nejpopulárnějších večerních talk-show.

Tři přeživší vzpomínají na vyvraždění Lidic. Co jim zachránilo život?

Tři přeživší "lidické děti" dnes v Praze navštívily několik míst spjatých s osudem obyvatel jejich vyhlazené obce. Nejprve položily květiny v krčské Thomayerově nemocnici, kde za války přebývalo osm lidických kojenců. Dalšími zastávkami byly někdejší tajný ústav gestapa pro těhotné vězenkyně ve vinohradské Dykově ulici, střelnice v Kobylisích a strašnické krematorium.

Neohrožený indián, či vrah bělochů? Apačský náčelník Geronimo dodnes budí kontroverze

Život apačského náčelníka Geronima je dodnes zahalen pochybnostmi. Pro spolubojovníky byl neohroženým obhájcem práv indiánů, jiní v něm naopak viděli obyčejného vraha bělochů. Spekulace se vedou také o významu jeho odboje v dějinách indiánských válek i o Geronimově oblíbenosti mezi vlastním lidem. A neví se ani, kdy se přesně narodil, nejčastěji se uvádí, že to bylo před 190 lety, 16. června 1829. Kapitulace "posledního svobodného náčelníka" v září 1886 se stala významným milníkem v dějinách amerických indiánů.

Kde se vzala marihuana? Lidé její účinky užívají tisíce let

Konopí je jednou z nejrozšířenějších rostlin na celém světě. Přestože se jedná o velmi populární záležitost, zejména díky psychoaktivním účinkům rostliny, ví se jen velmi málo o jejím původu.

Bujará fantazie českého historika? Vondruška demonstrantům počítá nohy

Komentář Radima Červenky - Populární spisovatel historických románu Vlastimil Vondruška rovněž rád prezentuje své názory na politické a společenské dění, které s oblibou srovnává s historickými událostmi. Tentokrát se pustil do protivládních demonstrací a popustil uzdu své fantazii, kdy srovnal události s rekordním množstvím historických událostí.

Lipnice nad Sázavou: Hrad českého krále, který nikdy nedostal korunu

Dnes je velkolepý hrad Lipnice nad Sázavou z části zřícenina, která si však i přes mladší zásahy a borcení uchovala kouzlo středověku. Již od počátku 14. století se hrad nepřehlédnutelně vypíná nad stejnojmenným městem, které ho za ta staletí obklopilo ze všech stran. Byl domovem pánů z Lichtenburka, Trčků z Lípy, později též rodů Palmů či Trauttmansdorffů, ale především též Jindřicha z Lipé, který je někdy označován jako nekorunovaný český král.

Černobyl nebyl jediný. O Kyštymské katastrofě se svět neměl nikdy dozvědět

Poblíž města Ozjorsk v Čeljabinské oblasti v bývalém SSSR byla na konci druhé světové války vězni z pracovního táboru Gulagu v utajení postavena továrna na zpracování radioaktivních materiálů Majak, jinak zvaná Kyštym. Do historie země se v následujících letech zapsala hned několikrát, byl zde spuštěn první ruský reaktor A-1, vyrobilo se zde palivo pro první ruskou atomovou bombu RDS-1, a poté došlo k havárii katastrofálních rozměrů, která v několika ohledech překonává i výbuch v jaderné elektrárně Černobyl.

Emma z Normandie: Vládkyně poloviny Evropy bojovala s vikingy i se syny

Málokterá žena historie má na kontě tolik titulů královen. Ema z Normandie byla sama dvakrát královnou Anglie a dvakrát královnou-matkou. K tomu ještě můžeme přidat titul královny Dánska a Norska. Aby je ale získala, musela se postavit nejen Vikingům, ale i vlastním a nevlastním synům. To vše vypovídá to zejména o bouřlivé době, která v Anglii na počátku 11. století panovala a kde se králové střídali jak na běžícím páse.

Britský politik patrně nevěděl, že spolupracuje s rozvědkou ČSSR

Poradce někdejšího britského premiéra Harolda Wilsona Ernest Fernyhough v 50 a 60. letech poskytoval informace československé rozvědce, podle materiálů Archivu bezpečnostních složek ale pravděpodobně nevěděl, komu informace dodává a rozvědčíky považoval za diplomaty. ČTK to dnes řekla Světlana Ptáčníková z Archivu bezpečnostních složek. Na spolupráci Fernyhougha s československou rozvědkou upozornila o víkendu britská média.

Nejen Omaha. Hlavním bojištěm dne D bylo pět pláží, přišel i úder ze vzduchu

Během 6. června 1944 bylo na pobřeží Normandie vysazeno zhruba 156.000 spojeneckých vojáků, většina z nich na pěti vyloďovacích plážích (Utah, Omaha, Gold, Juno a Sword) mezi Cotentinským poloostrovem a městem Caen. Na západním a východním křídle útoku pak už v noci před vyloděním přistáli výsadkáři.