historie

Podivné záliby a choutky českého krále. Byl Václav IV. gay?

Útěk před komunisty měl svérázné podoby. Celníci v NDR kontrolovali i mrtvoly

I mrtvoly kontrolovali východoněmečtí celníci před pádem režimu na hranicích se západním Německem, aby zabránili tomu, že někdo takto "maskovaný" z komunistické Německé demokratické republiky (NDR) uprchne na Západ.

Velký střet muslimů s křesťany: Obléhání Evropy skončilo pohromou

Osmanská říše byla v historii úhlavním nepřítelem křesťanské Evropy. Vídeň však nebyla jediným terčem jejích nájezdů. Jedním z nich se stala například také Malta, ostrov ležící uprostřed Středozemního moře mezi územím současné Itálie a Libye. Vše začalo v květnu 1565. Obyvatelé Malty museli mnohonásobnější osmanské přesile čelit až do září téhož roku.

Bývalá Hitlerova pevnost na Ukrajině vydala tajemství

Ukrajinští vědci našli v místě bývalého nacistického velitelství na východní frontě známého jako Wehrwolf dosud neznámý podzemní čtyřpatrový objekt. Oznámila to dnes kyjevská agentura Ukrinform. Místo, které bylo jedním z několika operačních velitelství Adolfa Hitlera, leží nedaleko ukrajinského města Vinnycja asi 200 kilometrů jihozápadně od Kyjeva.

Jedna z největších záhad české historie: Kdo skutečně zavraždil Václava III.?

Na přelomu 13. a 14. století moc starobylého rodu Přemyslovců od pádu velkého krále Přemysla Otakara II. opět rostla a državy Koruny české zahrnovaly nejen české země, ale též Polsko a Uhersko. Velké panství však přinášelo velké starosti. Mír byl vratký a poslušnost dočasná. To se týkalo především Polska. V létě roku 1306 se král Václav III. vydal palčivou situaci vyřešit. Při shromažďování vojska v Olomouci byl ale 4. srpna zavražděn a osud mocného rodu byl zpečetěn.

Šestinedělí v minulosti doprovázely podivné pověry a zákazy

V minulosti byla žena po porodu považována za osobu tzv. nečistou. To mimo jiné znamenalo, že nesměla přijít do styku s ostatními lidmi a musela naopak dodržovat jisté zákazy. Období šestinedělí tak bylo doprovázeno omezeními a pověrami.

Češi jsou národem houbařů. Jak k tomuto titulu přišli?

Říká se, že Češi jsou národem houbařů. Houby tvořily součást jídelníčku našich předků již v pravěku. Po celá staletí byly houby oblíbenou ingrediencí v kuchyni. Vyhledávány však byly i druhy jedovaté nebo halucinogenní.

Čechy nelze pokořit silou? Bitva u Domažlic přinutila Řím k jednání

Během husitských válek bylo na našem území svedeno mnoho bitev, kromě slavných vítězství jako byla bitva u Sudoměře (přestože šlo o relativně malou a nepříliš významnou šarvátku) tam patří i bitva, která se prakticky ani neodehrála, protože 4. křížová výprava proti husitům skončila ještě dřív než pořádně začala.

Jediná námořní bitva československé flotily? Bolševici byli ostudně poraženi

Asi nikoho příliš nepřekvapí, že česká armáda za celou svou historii nesvedla mnoho námořních bitev. Přece jenom k tomu potřebujete přístup k moři a lodě a ani jednoho se nám nikdy nedostávalo. Pár výjimek by se ale našlo, nejznámější z nich je Bitva na Bajkalu během anabáze legionářů.

Berlínská zeď? Bez masivních protestů v Lipsku by nepadla, říká historik

Pád berlínské zdi by byl podle historika Jürgena Reicheho nepředstavitelný bez rozsáhlých protestů, které v září 1989 vyšly z Lipska a postupně zachvátily celou Německou demokratickou republiku (NDR). Lidé v nich totiž dali jasně najevo požadavky na změnu a hlavně to, že už se represivního komunistického režimu nebojí.

Výročí nejhoršího konfliktu v historii: Před 80 lety začala II. světová válka

Dnes už máme 1. září spojené především s nástupem dětí do školy. Před lety se však stala událost, na kterou bychom ani téměř po 80 letech neměli zapomenout. Nacistické Německo vstoupilo do Polska a započalo tak jeden z nejděsivějších konfliktů v historii lidstva.

Rok 1989 v NDR: Zoufalí lidé se vrhají do ledové vody, desítky umírají

Pod dohledem očí skrytých ve strážní věži, pohraničníků se samopaly i desítek pomocníků z řad veřejnosti trávili rekreanti až do roku 1989 svou plážovou dovolenou ve východoněmeckém Kühlungsbornu na pobřeží Baltského moře. Ani rozsáhlá síť opatření ale nezabránila několika tisícům východních Němců v tom, aby se z Kühlungsbornu i dalších pobřežních měst komunistické Německé demokratické republiky (NDR) nepokusily dostat přes moře na Západ.

Hitler držitelem Nobelovy ceny míru? Švédský antifašista si ze všech vystřelil!

Co mají Mahatma Gandhi, Eleanor Rooseveletová a Adolf Hitler společného? Všichni tři byli jednou nebo dokonce vícekrát nominováni na Nobelovu cenu míru. Sice by někteří mohli namítat, že se tak stalo ještě v době, kdy se Hitler neprojevil v celé své parádě, ale opak je pravdou. K samotné nominaci totiž došlo tři týdny před útokem na Polsko. Informoval o tom server Qz.com.

Vzpomínky na 21. srpen: Z dřívějších osvoboditelů se stali okupanti. Omluví se Putin?

Česko si dnes připomíná okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968 a oběti demonstrací v srpnu1969. Po celé zemi se chystají desítky akcí. Události tehdejší doby komentuje i řada českých politiků.

Při demonstracích v srpnu 1969 zemřelo víc lidí, než se uvádělo

Obětí potlačených demonstrací v srpnu 1969 v Československu bylo sedm, a ne pět, zjistili historici. Zranění utrpělo 50 lidí, ačkoliv se doposud uvádělo, že jich bylo 31. Při dnešním křtu nové knihy, která se věnuje právě událostem před 50 lety, to oznámili historici v čele s Danielem Povolným. V den ročního výročí okupace země vojsky Varšavské smlouvy, který v knize nazývá Dnem hanby, se českoslovenští občané postavili komunistickému režimu. Demonstrace byly ale zastaveny příslušníky československé armády a bezpečnostních složek režimu.

Kdo a jak zahynul při invazi v srpnu 1968? ÚSTR spustil interaktivní mapu obětí

Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) spustil interaktivní mapu obětí invaze v roce 1968. Zobrazuje kdo, kde, kdy a za jakých okolností v Československu zahynul v souvislosti s invazí vojsk Varšavské smlouvy v období od srpna 1968 do srpna 1969. Ústav o tom informoval v dnešní tiskové zprávě.

Milovaný i nenáviděný? Dubček podepsal okupaci Československa, zabil se v autě

V roce 1968 ztělesňoval Alexander Dubček snahu o reformu vládního režimu v Československu. Pokus nastolit "socialismus s lidskou tváří" však po několika měsících ukončila ruská ozbrojená intervence. Jako hlavní symbol takzvaného Pražského jara musel Dubček následně odejít z veřejného života, do něhož se mohl znovu zapojit až po změnách v Československu nastartovaných událostmi z listopadu 1989. Jeho obnovenou politickou kariéru ale počátkem listopadu 1992 ukončila těžká autonehoda.

Černá skvrna české historie: Pendrekový zákon vyústil v odsouzení 1526 lidí

Takzvaný pendrekový zákon, který v srpnu 1969 zlegalizoval krvavé zásahy proti demonstrantům, vyústil v odsouzení 1526 lidí. Ne všichni byli uvězněni, řada trestů byla podmíněných. V rozhovoru s ČTK to uvedl Milan Bárta z Ústavu pro studium totalitních režimů. Opatření, které platilo od 22. srpna do konce prosince 1969, dávalo i zákonné podklady pro budoucí čistky v úřadech a institucích.

Srpen 1969: Před 50 lety komunisté brutálně potlačili demonstrace

Po nástupu Gustáva Husáka do čela KSČ většina obyvatel Československa rezignovala a myšlenky Pražské jara z roku 1968 se postupně ztrácely pod nastupující normalizací. První výročí okupace vojsky Varšavské smlouvy však bylo veřejností vnímáno jako jedna z posledních příležitostí vyjádřit svůj nesouhlas a ve dnech kolem 21. srpna 1969 se Československem přelila vlna protestních demonstrací. Reakce vládnoucího režimu byla brutální - během pouličních bojů zahynulo celkem pět osob a mnoho bylo zraněno.

Pompeje vydaly další tajemství. Archeologové našli sbírku podivných amuletů

Italští archeologové objevili v jednom z domů v Pompejích truhlu s více než stovkou drobných předmětů, které považují za amulety. Jsou mezi nimi například sošky, krystaly, přívěšky, kostěné knoflíky, ale třeba i miniatury penisů, informovala agentura ANSA.