Existuje riziko jaderné války mezi Indií a Páksistánem?
Napětí mezi Indií a Pákistánem se znovu dostalo na titulní stránky, tentokrát bez výhrůžek jadernými zbraněmi či varovných tlačítek. Přesto byl poslední střet těchto dvou jaderných mocností opět připomínkou toho, jak snadno může i omezený konflikt sklouznout do katastrofální eskalace.
Indie, nebo Pákistán? Velké srovnání vojenských kapacit. Převaha ale nemusí být rozhodující
Na první pohled by se mohlo zdát, že Indie má v ozbrojeném střetu s Pákistánem jednoznačnou převahu, ať už z hlediska velikosti armády, ekonomiky, nebo technologií. Tento dojem je však klamavý. Obě země totiž disponují téměř totožným počtem jaderných hlavic, které, a to je podstatné, budovaly primárně jako protiváhu tomu druhému. Nepřátelství mezi dvěma jadernými státy v jedné z nejhustěji zalidněných oblastí světa je mimořádně riskantní a zdaleka nepřináší ohrožení pouze pro jižní Asii.
Hrozí jaderná válka? Bacik připodobnil dění v Kašmíru k napětí v Evropě v 90. letech
Ozbrojený střet mezi Indií a Pákistánem v Kašmíru znovu eskaluje a nabývá mezinárodního rozměru. Podle experta Gokhana Bacika z Univerzity Palackého nejde jen o regionální spor, ale o hluboce zakořeněný konflikt, který připomíná izraelsko-palestinské napětí a může ovlivnit globální rovnováhu sil. Jaderný konflikt podle něj ale nehrozí.
Svět a zbraně hromadného ničení. Dlouhý a marný boj, který snad nikdy neskončí
Maďarská a slovenská vláda během tohoto týdne vzbudily pozornost tvrzením o možném bioteroristickém útoku, přestože pro něj nepředložily žádné konkrétní důkazy ani nezmínily souvislosti, které by podezření dávaly smysl. Boj proti biologickým zbraním a dalším zbraním hromadného ničení je přitom i bez toho mimořádně složitý a nepředvídatelný. Zejména s ohledem na skutečnost, že největší riziko dnes nepředstavují státy, ale radikalizované teroristické skupiny s ideologickým pozadím a vůlí způsobit co největší škody.
Svět míří do nukleární éry. USA odmítají bezpečnostní závazky, hrozí strmý nárůst jaderných velmocí
Trumpova administrativa opustila tradiční alianční politiku ve prospěch jednostranného a transakčního přístupu k mezinárodním vztahům. Tento krok by mohl podle analýzy webu Defense One znamenat konec režimu nešíření jaderných zbraní.
Polsko vyzvalo USA, aby na jeho území přesunulo jaderné zbraně
Polský prezident Andrzej Duda vyzval Spojené státy, aby přesunuly jaderné zbraně na území Polska jako ochranu proti možné budoucí ruské agresi. Tuto možnost podle svých slov nedávno projednával se zvláštním vyslancem amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Ukrajinu a Rusko, Keithem Kelloggem. Informoval o tom The Guardian.
Jaderný deštník nad Evropou? Jsme pro, říkají po pěti letech první státy
Francouzský prezident Emmanuel Macron dlouhodobě usiluje o to, aby se evropské státy zapojily do diskuse o roli francouzského jaderného odstrašení v bezpečnostní architektuře kontinentu. Dosud však jeho návrhy narážely na nezájem. To se nyní začíná měnit, když Polsko a Dánsko signalizovaly ochotu tuto možnost zvážit. Pozitivně se k této variantě staví i Německo.
Francie a její jaderný deštník pro Evropu: Jak efektivní je proti Rusku?
V roce 2020 Emmanuel Macron vyzval k zahájení strategického dialogu o evropském rozměru francouzského jaderného odstrašení. Pět let poté se k této myšlence přihlásil pravděpodobný budoucí německý kancléř Friedrich Merz, který podpořil rozšíření francouzského jaderného deštníku na Německo. Jeho výzva přichází v době, kdy Spojené státy vedené Donaldem Trumpem nejsou považovány za spolehlivého garanta bezpečnosti Evropy.
Evropa se chystá na možnost, že ji USA opustí. Zvažuje obranu jadernými zbraněmi
Francie je připravena jednat o rozšíření ochrany svého jaderného arzenálu na evropské spojence, uvedl ve středu francouzský prezident Emmanuel Macron. Zároveň varoval, že Evropa se musí připravit na možnost, že Spojené státy přestanou stát po jejím boku v konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskem.
Evropa bez amerických jaderných zbraní? Tandem Merz-Macron může evropskou bezpečnost zachránit
Americká zahraniční politika pod vedením Donalda Trumpa prochází zásadní proměnou, která může Evropu připravit o klíčový bezpečnostní pilíř – americké jaderné zbraně. Kontinent se tak ocitá ve strategické nejistotě a stojí před rozhodnutím, zda dokáže zajistit vlastní obranu bez tradičních amerických záruk. Jako nejlogičtější řešení se nabízí vytvoření evropského jaderného deštníku, který by se opíral o francouzský a britský arzenál. Klíčovým hráčem v této debatě se může stát i nový německý kancléř Friedrich Merz.
Jak se ubránit Putinovi bez pomoci USA? Merz má nápad, jde o jaderné zbraně
Evropské státy začínají otevřeně diskutovat o možnostech obrany proti jaderné hrozbě bez pomoci Spojených států, což je jasným signálem hluboké krize v transatlantických vztazích. Návrat Donalda Trumpa do Bílého domu podkopal důvěru evropských lídrů v americké bezpečnostní záruky, které od roku 1945 tvoří základ obrany kontinentu.
Merz chce být připraven na Trumpovy nápady. Macronovu dlouho ignorovanou nabídku by přijal
Friedrich Merz, největší favorit na post německého kancléře a lídr CDU, varoval před nevyzpytatelným přístupem amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle něj hrozí, že Trump v případě konfliktu nemusí dodržet závazek Severoatlantické aliance o společné obraně.
Mohou nést jaderné zbraně i vyprovokovat nukleární konflikt. Drony změnily svět víc, než jsme si mysleli
Drony a autonomní technologie již zásadně ovlivnily způsob vedení válek. Původně sloužily jako průzkumné nástroje, ale dnes jsou schopny vykonávat cílené útoky, vést elektronickou válku a operovat bez přímého ohrožení lidských pilotů. Tento vývoj vyvolává otázku, jaký dopad mohou mít drony na strategii jaderného odstrašení. Na jedné straně mohou posílit schopnost států odvrátit jaderný útok, na straně druhé však zvyšují riziko neúmyslné eskalace konfliktu, uvedl server National Interest.
Kreml chce jednat o jaderném odzbrojení se Spojenými státy. Má ale podmínku
Rusko vyjádřilo ochotu zahájit jednání o jaderném odzbrojení se Spojenými státy, ale s jednou podmínkou: do diskuse musí být zahrnuty i jaderné arzenály Velké Británie a Francie.
Putin chtěl na Ukrajině použít jaderné zbraně, naznačil Blinken. Čína zasáhla
Čína zřejmě vymluvila ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi použití jaderných zbraní v dobyvačné válce proti sousední Ukrajině. Naznačil to končící šéf americké diplomacie Antony Blinken.
Lukašenko ruskými jadernými zbraněmi ohrožuje většinu Evropy. Na dostřel má Prahu i Reykjavík
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko se pochlubil tím, že uchovává desítky ruských jaderných zbraní a připravuje zařízení pro rozmístění střel Orešnik. Kombinovaný rusko-běloruský arsenál ohrožuje absolutní většinu evropského kontinentu, přičemž v případě nasazení mohou taktické jaderné zbraně zlikvidovat klíčové základny Severoatlantické aliance v Rammsteinu a Neapoli.
Lukašenko: Máme jaderné zbraně a chceme rakety Orešnik. Cíle si určíme sami
Autoritářský prezident Běloruska Alexandr Lukašenko oznámil, že jeho země již uchovává desítky ruských jaderných zbraní a připravuje zařízení pro plánované rozmístění nejnovější hypersonické balistické rakety Moskvy. Uvedla to agentura AP.
Ukrajina s jadernými zbraněmi: Jak mohla změnit geopolitiku a odvážila by se Moskva zaútočit?
Budapešťské memorandum vzniklo v prosinci 1994. Tehdy byly podepsány tři mezinárodní dohody ze strany Ruska, Spojených států a Velké Británie s Běloruskem, Kazachstánem a Ukrajinou. Tímto se postsovětské země vzdaly jaderných zbraní na svém území výměnou za bezpečnostní záruky a územní celistvost.
Máme se obávat jaderného útoku? Pentagon vysvětlil, co znamená změna v ruské jaderné doktríně
Změna ruské jaderné doktríny, která umožňuje použití jaderných zbraní v reakci na nejaderné útoky a potenciálně i proti zemím, které dodávají zbraně protivníkům Ruska, vyvolává znepokojení. Pentagon i odborníci ale tvrdí, že nejde o signál bezprostředního jaderného útoku.
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
EU uvalí sankce na ruské výrobce, kteří se podíleli na ranním útoku na Kyjev
Evropská unie uvalí sankce na ruské vojenské výrobce, kteří se podíleli na ranním smrtícím útoku na Kyjev. Tento krok oznámila na sociální síti X šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová s tím, že navrhne postihy pro další subjekty podporující ruský vojensko-průmyslový komplex. Podle jejích slov bude Unie zvyšovat náklady tak dlouho, dokud Rusko nepochopí, že v této válce nemůže zvítězit. Jakákoliv nová unijní opatření však budou muset jednomyslně schválit všechny členské státy Sedmadvacítky.
před 2 hodinami
Zoufalé Rusko se snaží vyhnout další mobilizaci. Posílá na frontu bojovat i ženy
Ruská invaze na Ukrajinu přinesla ruské armádě rostoucí personální ztráty, které podle zpráv z počátku letošního roku překročily hranici jednoho milionu vojáků. Vzhledem k tomu, že se Kreml snaží najít nové zdroje lidské síly a zároveň se vyhnout vyhlášení další velké vlny mobilizace, začíná se v zemi projevovat nový trend v podobě rostoucího náboru žen. Přestože ženy v ruských ozbrojených silách tradičně zastávaly spíše podpůrné funkce, současné náborové kampaně, propaganda na sociálních sítích i zprávy státních médií ukazují, že armáda usiluje o jejich zapojení do operačních rolí, zejména v oblasti obsluhy bezpilotních letounů a dalších technických specializací.
před 3 hodinami
Írán varoval Trumpa před tvrdou odvetou, pokud zaútočí během pohřbu Chameneího
Írán důrazně varoval amerického prezidenta Donalda Trumpa a Izrael před jakýmikoliv útoky v době, kdy se země připravuje na státní pohřeb nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího. Tento klíčový představitel přišel o život při náletech hned v první den války. Teherán dal jasně najevo, že jakékoliv vojenské akce během smutečních obřadů narazí na okamžitou a velmi tvrdou odvetu.
před 3 hodinami
Z maďarského velvyslanectví v Bruselu operovala špionážní síť, odhalilo vyšetřování
Vyšetřování Evropské komise potvrdilo, že z maďarského velvyslanectví v Bruselu operovala špionážní síť, jejíž činnost zesílila zejména v roce 2015. Podrobnosti vyplývají z dokumentu Komise, který shrnuje závěry prověrky komisaře pro boj proti podvodům Piotra Serafina. Ten měl za úkol prověřit podezření, že maďarští zpravodajští důstojníci působící na tamním stálém zastoupení v polovině minulého desetiletí usilovali o nábor úředníků z unijních institucí. Maďarské tajné služby vyslaly mezi lety 2013 a 2016 na toto zastoupení několik svých pracovníků.
před 4 hodinami
Forex v roce 2026: Jak se orientovat na trhu, kde pravidla píší centrální banky a geopolitika
Centrální banky táhnou každá jinam, geopolitika přilévá olej do ohně a měnové kurzy se hýbou jako dlouho ne. Forex se v roce 2026 vrací do hry a s ním i otázka, jak a s kým ho obchodovat.
před 4 hodinami
Babiš zkritizoval Pavla: Nejmenoval Turka, teď si vykládá ústavu podle svého
Premiér Andrej Babiš v rozhovoru pro Deník.cz ostře zkritizoval prezidenta Petra Pavla a obvinil ho, že si vykládá ústavu podle vlastního uvážení.
před 5 hodinami
Další bizár ruské propagandy: Putina díky "vysoké míře milosrdenství" označují za Ježíše Krista
Šéfredaktorka ruské státní televize RT Margarita Simonjanová, která bývá kvůli svému agresivnímu vystupování v médiích přirovnávána k ministerským propagandistům minulého století, vyvolala rozruch neobvyklým přirovnáním.
před 6 hodinami
Zelenskyj schválil čtyřicetidenní ofenzivní operaci. Má donutit Rusko jednat o míru
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil schválení čtyřicetidenní ofenzivní operace, která byla konzultována s vedením tamní tajné služby. Podle jeho vyjádření na síti Telegram má tato kampaň vytvořit přímý tlak na Rusko a donutit ho k ukončení válečného konfliktu. V současné době není zřejmé, zda byly tyto vojenské akce již zahájeny.
před 6 hodinami
Nová data: Kolik je na obou stranách obětí války na Ukrajině?
Vojenský konflikt na Ukrajině si od začátku plnohodnotné ruské invaze vyžádal na obou stranách již více než dva miliony padlých, zraněných či pohřešovaných vojáků. Vyplývá to z nové studie amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia. Podle zveřejněných odhadů nesou hlavní tíhu ztrát moskevské síly, které zaznamenaly přibližně 1,4 milionu obětí, přičemž počet mrtvých ruských vojáků dosahuje 400 000 až 450 000.
před 7 hodinami
Rusko v noci podniklo rozsáhlý vzdušný útok na Kyjev. Nejméně 10 mrtvých
Rusko podniklo v noci na čtvrtek rozsáhlý vzdušný útok na ukrajinské hlavní město, který si vyžádal přes deset lidských životů. Kyjevský starosta Vitalij Kličko potvrdil, že údery nepřežilo třináct lidí a dalších více než 85 osob utrpělo zranění.
před 8 hodinami
Tučné poplatky, večeře za miliony. Trumpův majetek po návratu do Bílého domu prudce vzrostl
Nová finanční uzávěrka ukazuje, že majetek prezidenta Donalda Trumpa po návratu do úřadu prudce vzrostl. Rekordní nárůst příjmů zaznamenala zejména jeho dvě hlavní sídla na Floridě, což jasně ukazuje na propojení jeho osobního podnikání s prezidentskou politikou. Trump od začátku minulého roku navštívil areály Mar-a-Lago a Trump National Doral více než pětadvacetkrát. Pořádal tam milionové dárcovské večeře, hostil zahraniční představitele a vítal akce Republikánské strany, přičemž o rezervace na těchto místech se ucházeli také podnikatelé a politické skupiny.
před 9 hodinami
Předpověď počasí na víkend. Léto bude tentokrát příjemné
Blíží se první červencový víkend, který se bude od posledního červnového výrazně lišit. Tropy se tentokrát Česku vyhnou, maximální teploty zůstanou pod hranicí 30 stupňů. Vyplývá to z aktuální předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
včera
Klempíře očekávají na festivalu ve Varech. Ministr potvrdil účast
Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) se po návštěvě folklorního festivalu ve Strážnici, kde se dočkal pískotu, chystá na další významnou kulturní událost, na které se může setkat s hlasitými kritiky. Podle dostupných informací nemá chybět na pátečním slavnostním zahájení filmového festivalu v Karlových Varech.
včera
Prvním osmifinalistou fotbalového MS je Kanada. Jihoafričany pokořila gólem v nastavení
Mistrovství světa ve fotbale má za sebou skupinovou fázi a v sobotu se tak mohl odehrát první zápas vyřazovací fáze, která začíná poprvé v historii MS fází nazývanou „šestnáctifinále“, jíž se tak účastní 32 týmů. Jako první ji otevřeli svým vzájemným duelem reprezentanti Jihoafrické republiky a Kanady. Ta i přesto, že jako první v historii MS coby jedna ze spolupořádajících zemí nehrála v domácím prostředí, ale v Los Angeles, nakonec duel zvládla, když rozhodla trefa Estáquia zpoza šestnáctky na začátku závěrečného nastavení.
včera
Ministerstvo naznačilo, kolik budou stát dálniční známky pro příští rok
Vláda podpořila návrh ministerstva dopravy na novelu zákona o pozemních komunikacích, který počítá se zrušením automatické valorizace cen dálničních známek. Návrh nyní poputuje k projednání v Poslanecké sněmovně. Účinnost novely se předpokládá od 1. ledna 2027.
včera
Chmurný návrat fotbalistů do Prahy. Krejčí přednesl svůj pohled na český fotbal
V sobotu přiletěli čeští fotbalisté ze zámoří do Prahy poté, co skončili na letošním fotbalovém světovém šampionátu už po třech zápasech ve skupině, v nichž získali pouhý jeden bod. Jejich výkon ve srovnání se světem vzbudil u fanoušků značnou a pochopitelnou vlnu nevole, kterou vnímali i samotní hráči, což dal po příletu najevo nejvíce kapitán Ladislav Krejčí. Ten si neobvykle stoupl před novináře a začal předčítat své myšlenky a postřehy z české účasti na světovém šampionátu ze svého notesu. Jeho projev byl už ale jako obvykle upřímný a emotivní.
včera
ANO by vyhrálo, ale přišlo by o Motoristy, ukázal květnový průzkum
Více než třetina voličů by v květnu dala hlas vládnímu hnutí ANO premiéra Andreje Babiše. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu agentury Median. Do Poslanecké sněmovny by se dostalo jen pět stran či hnutí, přičemž by neuspěli koaliční Motoristé.
včera
Extrémně silné bouřky na východě Česka. Nebezpečně tam stoupají i hladiny řek
Velmi silné bouřky řádí během středečního podvečera na východě republiky. Podle meteorologů spadly na některých místech desítky milimetrů srážek za necelou hodinu. V oblasti tak stoupají i hladiny vodních toků.
včera
Trenér Miroslav Koubek nakonec skončil u české fotbalové reprezentace
Přestože to ještě před několika dny vypadalo, že bude trenér Miroslav Koubek pokračovat i v dalším kvalifikačním cyklu až do evropského šampionátu v roce 2028, nakonec se zkušený čtyřiasedmdesátiletý stratég rozhodl svou funkci dát k dispozici, což následně přijal šéf českého fotbalu David Trunda. Koubek v prohlášení ke svému nečekanému kroku uvedl, že vzhledem k současné atmosféře kolem reprezentace, kterou podle něj zapříčinila mediální kampaň posledních dní, nevidí smysl u národního týmu pokračovat.
včera
Červencové počasí může být teplejší, než je obvyklé, tvrdí meteorologové
Červenec bude v Česku s velkou pravděpodobností teplejší, než bývá obvyklé. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) v nejnovějším měsíčním výhledu. Teploty se ale postupem času mají přibližovat z nadprůměru k průměrným hodnotám.
Zdroj: Jan Hrabě