Trump: O příměří s Izraelem neusilujeme, nedopustím ale, aby Írán získal jadernou zbraň
Americký prezident Donald Trump v úterý rázně odmítl spekulace, že by se jeho administrativa pokoušela navázat kontakt s Íránem kvůli příměří. Na své platformě Truth Social napsal, že k Teheránu nevyšel „žádným způsobem“ s nabídkou k mírovému jednání. Zároveň znovu varoval, že Írán nesmí vlastnit jadernou zbraň.
Zveřejníme tajemství o izraelských jaderných zbraních, vyhrožuje Írán EU
Írán oznámil, že brzy zveřejní citlivé informace o izraelském jaderném programu, které údajně získala jeho rozvědka. Výhrůžka přichází ve chvíli, kdy evropské mocnosti stupňují tlak na přijetí rezoluce Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), která by mohla vést k opětovnému uvalení sankcí OSN proti Teheránu.
Jaká bude ruská odveta za zásah do triády? Volání po jaderném útoku na Ukrajinu sílí
Ukrajinská víkendová operace, zaměřená na ruské strategické bombardéry, vyvolala v Moskvě značné znepokojení a ostré reakce. Proruské kanály na sociální síti Telegram otevřeně hovoří o možnosti jaderného úderu proti Ukrajině. Podle aktualizované doktríny z roku 2024 Kreml připouští využití jaderných zbraní nejen v případě existenční hrozby, ale rovněž při „kritické hrozbě suverenitě“. Klíčovou otázkou nyní zůstává, jak se Moskva postaví k tomu, že Ukrajinci zasáhli významnou část její jaderné triády.
Skandál ve Francii: Země utratila 90 000 eur za diskreditaci výzkumu dopadu jaderných testů
Francouzská Komise pro atomovou energii (CEA) investovala více než 90 000 eur do kampaně zaměřené na diskreditaci výzkumu, který odhalil, že dopady francouzských jaderných testů v Polynésii byly mnohem vážnější, než se oficiálně přiznávalo.
Existuje riziko jaderné války mezi Indií a Páksistánem?
Napětí mezi Indií a Pákistánem se znovu dostalo na titulní stránky, tentokrát bez výhrůžek jadernými zbraněmi či varovných tlačítek. Přesto byl poslední střet těchto dvou jaderných mocností opět připomínkou toho, jak snadno může i omezený konflikt sklouznout do katastrofální eskalace.
Indie, nebo Pákistán? Velké srovnání vojenských kapacit. Převaha ale nemusí být rozhodující
Na první pohled by se mohlo zdát, že Indie má v ozbrojeném střetu s Pákistánem jednoznačnou převahu, ať už z hlediska velikosti armády, ekonomiky, nebo technologií. Tento dojem je však klamavý. Obě země totiž disponují téměř totožným počtem jaderných hlavic, které, a to je podstatné, budovaly primárně jako protiváhu tomu druhému. Nepřátelství mezi dvěma jadernými státy v jedné z nejhustěji zalidněných oblastí světa je mimořádně riskantní a zdaleka nepřináší ohrožení pouze pro jižní Asii.
Hrozí jaderná válka? Bacik připodobnil dění v Kašmíru k napětí v Evropě v 90. letech
Ozbrojený střet mezi Indií a Pákistánem v Kašmíru znovu eskaluje a nabývá mezinárodního rozměru. Podle experta Gokhana Bacika z Univerzity Palackého nejde jen o regionální spor, ale o hluboce zakořeněný konflikt, který připomíná izraelsko-palestinské napětí a může ovlivnit globální rovnováhu sil. Jaderný konflikt podle něj ale nehrozí.
Svět a zbraně hromadného ničení. Dlouhý a marný boj, který snad nikdy neskončí
Maďarská a slovenská vláda během tohoto týdne vzbudily pozornost tvrzením o možném bioteroristickém útoku, přestože pro něj nepředložily žádné konkrétní důkazy ani nezmínily souvislosti, které by podezření dávaly smysl. Boj proti biologickým zbraním a dalším zbraním hromadného ničení je přitom i bez toho mimořádně složitý a nepředvídatelný. Zejména s ohledem na skutečnost, že největší riziko dnes nepředstavují státy, ale radikalizované teroristické skupiny s ideologickým pozadím a vůlí způsobit co největší škody.
Svět míří do nukleární éry. USA odmítají bezpečnostní závazky, hrozí strmý nárůst jaderných velmocí
Trumpova administrativa opustila tradiční alianční politiku ve prospěch jednostranného a transakčního přístupu k mezinárodním vztahům. Tento krok by mohl podle analýzy webu Defense One znamenat konec režimu nešíření jaderných zbraní.
Polsko vyzvalo USA, aby na jeho území přesunulo jaderné zbraně
Polský prezident Andrzej Duda vyzval Spojené státy, aby přesunuly jaderné zbraně na území Polska jako ochranu proti možné budoucí ruské agresi. Tuto možnost podle svých slov nedávno projednával se zvláštním vyslancem amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Ukrajinu a Rusko, Keithem Kelloggem. Informoval o tom The Guardian.
Jaderný deštník nad Evropou? Jsme pro, říkají po pěti letech první státy
Francouzský prezident Emmanuel Macron dlouhodobě usiluje o to, aby se evropské státy zapojily do diskuse o roli francouzského jaderného odstrašení v bezpečnostní architektuře kontinentu. Dosud však jeho návrhy narážely na nezájem. To se nyní začíná měnit, když Polsko a Dánsko signalizovaly ochotu tuto možnost zvážit. Pozitivně se k této variantě staví i Německo.
Francie a její jaderný deštník pro Evropu: Jak efektivní je proti Rusku?
V roce 2020 Emmanuel Macron vyzval k zahájení strategického dialogu o evropském rozměru francouzského jaderného odstrašení. Pět let poté se k této myšlence přihlásil pravděpodobný budoucí německý kancléř Friedrich Merz, který podpořil rozšíření francouzského jaderného deštníku na Německo. Jeho výzva přichází v době, kdy Spojené státy vedené Donaldem Trumpem nejsou považovány za spolehlivého garanta bezpečnosti Evropy.
Evropa se chystá na možnost, že ji USA opustí. Zvažuje obranu jadernými zbraněmi
Francie je připravena jednat o rozšíření ochrany svého jaderného arzenálu na evropské spojence, uvedl ve středu francouzský prezident Emmanuel Macron. Zároveň varoval, že Evropa se musí připravit na možnost, že Spojené státy přestanou stát po jejím boku v konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskem.
Evropa bez amerických jaderných zbraní? Tandem Merz-Macron může evropskou bezpečnost zachránit
Americká zahraniční politika pod vedením Donalda Trumpa prochází zásadní proměnou, která může Evropu připravit o klíčový bezpečnostní pilíř – americké jaderné zbraně. Kontinent se tak ocitá ve strategické nejistotě a stojí před rozhodnutím, zda dokáže zajistit vlastní obranu bez tradičních amerických záruk. Jako nejlogičtější řešení se nabízí vytvoření evropského jaderného deštníku, který by se opíral o francouzský a britský arzenál. Klíčovým hráčem v této debatě se může stát i nový německý kancléř Friedrich Merz.
Jak se ubránit Putinovi bez pomoci USA? Merz má nápad, jde o jaderné zbraně
Evropské státy začínají otevřeně diskutovat o možnostech obrany proti jaderné hrozbě bez pomoci Spojených států, což je jasným signálem hluboké krize v transatlantických vztazích. Návrat Donalda Trumpa do Bílého domu podkopal důvěru evropských lídrů v americké bezpečnostní záruky, které od roku 1945 tvoří základ obrany kontinentu.
Merz chce být připraven na Trumpovy nápady. Macronovu dlouho ignorovanou nabídku by přijal
Friedrich Merz, největší favorit na post německého kancléře a lídr CDU, varoval před nevyzpytatelným přístupem amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle něj hrozí, že Trump v případě konfliktu nemusí dodržet závazek Severoatlantické aliance o společné obraně.
Mohou nést jaderné zbraně i vyprovokovat nukleární konflikt. Drony změnily svět víc, než jsme si mysleli
Drony a autonomní technologie již zásadně ovlivnily způsob vedení válek. Původně sloužily jako průzkumné nástroje, ale dnes jsou schopny vykonávat cílené útoky, vést elektronickou válku a operovat bez přímého ohrožení lidských pilotů. Tento vývoj vyvolává otázku, jaký dopad mohou mít drony na strategii jaderného odstrašení. Na jedné straně mohou posílit schopnost států odvrátit jaderný útok, na straně druhé však zvyšují riziko neúmyslné eskalace konfliktu, uvedl server National Interest.
Kreml chce jednat o jaderném odzbrojení se Spojenými státy. Má ale podmínku
Rusko vyjádřilo ochotu zahájit jednání o jaderném odzbrojení se Spojenými státy, ale s jednou podmínkou: do diskuse musí být zahrnuty i jaderné arzenály Velké Británie a Francie.
Putin chtěl na Ukrajině použít jaderné zbraně, naznačil Blinken. Čína zasáhla
Čína zřejmě vymluvila ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi použití jaderných zbraní v dobyvačné válce proti sousední Ukrajině. Naznačil to končící šéf americké diplomacie Antony Blinken.
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Ceny mobilů příští rok stoupnou. Zdraží i tablety a chytré hodinky
Ceny chytrých telefonů by mohly v příštím roce vzrůst, přestože za vyšší náklady obvykle stojí pokročilé fotoaparáty, velké displeje nebo obrovská kapacita úložiště. Tentokrát by se důvodem pro zdražování mohla stát běžná komponenta, konkrétně paměť. Dražší by mohly být i další spotřební přístroje, které paměť využívají, jako jsou tablety nebo chytré hodinky.
před 2 hodinami
Ztráty ruské armády na Ukrajině jsou obrovské. Jak se jí přesto daří počty vojáků zvyšovat?
Válka na Ukrajině se pro ruské muže stala inzerovanou pracovní příležitostí, srovnatelnou s jakoukoli jinou profesí. Náborové nabídky pro službu na frontě se objevují na komunikační platformě Telegram, kde slibují náborové bonusy až do výše padesáti tisíc dolarů (milion korun). To jsou v zemi s průměrnými měsíčními platy pod tisíc dolarů (20 tisíc korun) život měnící částky. K finančním pobídkám se přidávají i přísliby úlev od dluhů, bezplatné péče o děti pro rodiny vojáků a garantované univerzitní vzdělání pro jejich potomky.
před 3 hodinami
Slovenský policista bez služebního čísla zbil Čecha na ubytovně, útok vysílal na TikToku
Na slovenské ubytovně v obci Slovenská Ľupča u Banské Bystrice došlo 29. listopadu k brutálnímu útoku policisty na českého občana, který byl navíc živě vysílán na sociální síti TikTok. Napadený muž, Ardian Bobaj, který má původ v Albánii, ale je české národnosti, po zásahu vykašlával a zvracel krev. Podle Bobajova vyjádření pro deník SME zaútočil na ubytovně policista, který neměl viditelné služební číslo.
před 4 hodinami
Skupiny fotbalového MS rozlosovány. Češi mohou hrát proti Mexiku, Jižní Koreji a JAR
V americkém Washingtonu D.C. byly v pátek rozlosovány základní skupiny jednoho z nejočekávanějších sportovních svátků příštího roku, tedy fotbalového mistrovství světa, které se bude v létě konat v USA, Kanadě a Mexiku. Poprvé se světového šampionátu zúčastní hned 48 týmů, avšak v osudí bylo známo dosud jen 42 mužstev. O zbylých šesti účastnících se ještě rozhodne jak v rámci mezikontinentální baráže, tak i v rámci evropské baráže. A právě v jedné z jejích čtyř větví figuruje i Česko. To tak koncem března bude bojovat o to, aby se mohlo na závěrečném turnaji utkat ve skupině A s domácím Mexikem, Jižní Koreou a Jihoafrickou republikou.
před 4 hodinami
Trump Rusům ustupuje, Putin nemá zájem polevit. Na Evropu může zaútočit dřív než porazí Ukrajinu, varuje Svoboda
Rusko může podniknout agresi proti Evropě ještě dříve, než zdolá své nesnáze s Ukrajinou, tak jako Adolf Hitler zaútočil na Sovětský svaz, aniž by zlomil Británii, řekl historik a expert na soudobé dějiny Ukrajiny David Svoboda v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz. V něm zhodnotil současný průběh „mírového procesu“, roli Spojených států a také Evropy. „Evropa si už nemůže dovolit přihlížet východnímu dramatu z pozice přežvykujícího pozorovatele, a dozajista jsou to její protesty, co drží Trumpa na uzdě, aby nepřekročil hranici, za níž začíná otevřená zrada,“ upozornil.
před 4 hodinami
Stovky dronů, desítky raket. Rusko zahájilo na pozadí mírových rozhovorů útoky po celé Ukrajině
V časných ranních hodinách zahájilo Rusko masivní útoky drony a raketami na Ukrajinu. Tyto útoky probíhají souběžně s mírovými jednáními mezi americkými a ukrajinskými představiteli v Miami, od kterých Bílý dům očekává ukončení konfliktu.
před 5 hodinami
Jindřich Rajchl obhájil post předsedy strany PRO. Chce z ní vybudovat „vůdčí sílu“ Česka
Na republikovém sněmu strany PRO (Právo Respekt Odbornost) byl jejím předsedou opět zvolen zakladatel a současný poslanec Jindřich Rajchl. Ve volbě neměl žádného protikandidáta a získal jednomyslnou podporu všech 101 hlasujících. Rajchl si klade ambiciózní cíl: chce z PRO učinit sebevědomou, suverénní a vůdčí sílu v České republice do příštích sněmovních voleb.
před 6 hodinami
Financování Ukrajiny se zaseklo. Maďarsko vetovalo další plán EU na podporu Kyjeva
Maďarsko v pátek oficiálně vyloučilo možnost vydání eurobondů na podporu Ukrajiny. Tímto krokem Evropskou unii připravilo o potenciální záložní plán pro případ, že se nepodaří najít způsob, jak využít zmrazená ruská státní aktiva k financování půjčky ve výši 165 miliard eur pro Kyjev. Evropská komise usiluje o to, aby se 27 členských zemí EU na summitu koncem měsíce dohodlo na podpoře kolísající ukrajinské ekonomiky. To by mělo proběhnout prostřednictvím půjčky zajištěné znehybněnými rezervami ruské centrální banky.
před 8 hodinami
MAAE: Kryt v Černobylu po zásahu dronem neblokuje únik radiace
Ochranný kryt nad havarovaným jaderným reaktorem v ukrajinském Černobylu, který byl v únoru zasažen dronem, již nemůže plnit svou hlavní funkci, tedy blokovat radiaci. Oznámila to Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE).
před 9 hodinami
USA hlásí pokrok v jednáních s Ukrajinou o plánu na ukončení války
Vysoce postavení vyjednavači z Ukrajiny a Spojených států společně vyzvali Rusko, aby prokázalo „vážné odhodlání k dlouhodobému míru“. Tato výzva přichází poté, co rozhovory v Moskvě na začátku týdne nepřinesly žádný průlom. Zvláštní vyslanec USA Steve Witkoff a tajemník ukrajinské Rady pro národní bezpečnost Rustem Umerov vedli na Floridě dvoudenní „konstruktivní jednání“, jak uvádí společné prohlášení.
před 10 hodinami
Provokace Kremlu se zvyšují. Švédské námořnictvo hlásí nárůst aktivity ruských ponorek
Švédské námořnictvo se v Baltském moři setkává s ruskými ponorkami „téměř každý týden“, uvedl jeho náčelník operací, kapitán Marko Petkovic. Námořnictvo se rovněž připravuje na další nárůst těchto střetů v případě, že v ukrajinské válce dojde k příměří nebo klidu zbraní. Kapitán Petkovic prohlásil, že Moskva „neustále posiluje“ svou přítomnost v oblasti. Zpozorování ruských plavidel je tak pro švédské námořnictvo pravidelnou součástí každodenního života a je „velmi běžné“. Dodal, že počet těchto pozorování se v posledních letech zvýšil.
před 11 hodinami
Příměří se rozpadá. Pákistán a Afghánistán spolu na hranicích bojují, civilisté prchají
Mezi Pákistánem a Afghánistánem propukly znovu smrtelné boje na hranicích. Obě strany se navzájem obviňují z porušení křehkého příměří, které nedávno sjednaly.
před 12 hodinami
Podzim v prosinci. Meteorologové přinesli předpověď na příští týden
Druhý prosincový týden přinese do Česka výrazné oteplení, kdy denní maxima na několik dní překročí deset stupňů nad nulou. Vyplývá to z aktuální předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
před 17 hodinami
OBRAZEM: Mikuláš se svou partou čertů a andělů si podmanil ulice Prahy
Pražské uličky ožily tradičním mikulášským veselím, koledami a rodinami s dětmi, přičemž velikou pozornost přitahovala ohnivá show čertů v Čertovce.
včera
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
Může se princ Harry ještě někdy vrátit do Velké Británie? Poslední roky se to nezdálo být moc pravděpodobné, mladší ze synů krále Karla III. totiž žije s rodinou v USA. Pro tuto chvíli se na tom nic nemění, ale začíná se řešit, zda se princ nevrátí alespoň v budoucnosti.
včera
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
Důchody budou od ledna po pravidelné valorizaci vypláceny v nové výši, ale nejde o jedinou změnu. Česká správa sociálního zabezpečení od ledna na základě změny zákona přestává automaticky zasílat valorizační oznámení v listinné podobě. Změna směřuje k modernizaci a zefektivnění komunikace s klienty a ke snížení množství listinných dokumentů.
včera
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
První rozsudek padl v případu předloňské tragické smrti Matthewa Perryho. Americký soud poslal kalifornského doktora Salvadora Plasenciu na 30 měsíců do federálního vězení. Uvedla to britská stanice BBC.
včera
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Policie ve čtvrtek dopoledne vyjížděla kvůli možné hrozbě do jedné z pražských škol. Nakonec se ale ukázalo, že žákům ani učitelům nehrozilo nebezpečí. Podle zjištění policistů došlo k nedorozumění.
Aktualizováno včera
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
Česko v pátek večer zasáhla smutná zpráva. Ve věku 55 let zemřel populární moderátor Patrik Hezucký, jehož proslavily roky úspěšného vysílání ranní show na Evropě 2, na kterém se podílel s kolegou Leošem Marešem. Hezucký strávil poslední dny v benešovské nemocnici, kde bojoval s blíže nespecifikovanou vážnou nemocí.
včera
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
Německý parlament schválil zavedení dobrovolné vojenské služby ve snaze posílit národní bezpečnost v reakci na ruskou agresi proti Ukrajině. Podle BBC jde o zásadní změnu v přístupu Berlína k armádě, která by se podle kancléře Friedricha Merze měla stát nejsilnějším konvenčním vojskem v Evropě.
Zdroj: Lucie Podzimková