Jaderné zbraně

Izrael udeřil na Írán kvůli jaderné hrozbě. Američané ale tvrdí, že Teherán o bombu neusiluje

Izraelské stíhačky útočily na klíčové íránské továrny. Teherán odpověděl salvou hypersonických Fatahů

Izrael v noci zasáhl až dvacet vojenských cílů v oblasti Teheránu, včetně závodů na výrobu raket a odstředivek. Írán odpověděl salvou hypersonických raket Fatah-1 na Tel Aviv. Situace rychle eskaluje, počet obětí roste. Spojené státy uzavřely ambasádu v Jeruzalémě a zvažují další kroky. Donald Trump vyzývá k evakuaci Teheránu, ale zároveň naznačuje možnost dohody. 

Trump: O příměří s Izraelem neusilujeme, nedopustím ale, aby Írán získal jadernou zbraň

Americký prezident Donald Trump v úterý rázně odmítl spekulace, že by se jeho administrativa pokoušela navázat kontakt s Íránem kvůli příměří. Na své platformě Truth Social napsal, že k Teheránu nevyšel „žádným způsobem“ s nabídkou k mírovému jednání. Zároveň znovu varoval, že Írán nesmí vlastnit jadernou zbraň.

Zveřejníme tajemství o izraelských jaderných zbraních, vyhrožuje Írán EU

Írán oznámil, že brzy zveřejní citlivé informace o izraelském jaderném programu, které údajně získala jeho rozvědka. Výhrůžka přichází ve chvíli, kdy evropské mocnosti stupňují tlak na přijetí rezoluce Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), která by mohla vést k opětovnému uvalení sankcí OSN proti Teheránu.

Analýza

Jaká bude ruská odveta za zásah do triády? Volání po jaderném útoku na Ukrajinu sílí

Ukrajinská víkendová operace, zaměřená na ruské strategické bombardéry, vyvolala v Moskvě značné znepokojení a ostré reakce. Proruské kanály na sociální síti Telegram otevřeně hovoří o možnosti jaderného úderu proti Ukrajině. Podle aktualizované doktríny z roku 2024 Kreml připouští využití jaderných zbraní nejen v případě existenční hrozby, ale rovněž při „kritické hrozbě suverenitě“. Klíčovou otázkou nyní zůstává, jak se Moskva postaví k tomu, že Ukrajinci zasáhli významnou část její jaderné triády.

Skandál ve Francii: Země utratila 90 000 eur za diskreditaci výzkumu dopadu jaderných testů

Francouzská Komise pro atomovou energii (CEA) investovala více než 90 000 eur do kampaně zaměřené na diskreditaci výzkumu, který odhalil, že dopady francouzských jaderných testů v Polynésii byly mnohem vážnější, než se oficiálně přiznávalo.

Existuje riziko jaderné války mezi Indií a Páksistánem?

Napětí mezi Indií a Pákistánem se znovu dostalo na titulní stránky, tentokrát bez výhrůžek jadernými zbraněmi či varovných tlačítek. Přesto byl poslední střet těchto dvou jaderných mocností opět připomínkou toho, jak snadno může i omezený konflikt sklouznout do katastrofální eskalace.

Analýza

Indie, nebo Pákistán? Velké srovnání vojenských kapacit. Převaha ale nemusí být rozhodující

Na první pohled by se mohlo zdát, že Indie má v ozbrojeném střetu s Pákistánem jednoznačnou převahu, ať už z hlediska velikosti armády, ekonomiky, nebo technologií. Tento dojem je však klamavý. Obě země totiž disponují téměř totožným počtem jaderných hlavic, které, a to je podstatné, budovaly primárně jako protiváhu tomu druhému. Nepřátelství mezi dvěma jadernými státy v jedné z nejhustěji zalidněných oblastí světa je mimořádně riskantní a zdaleka nepřináší ohrožení pouze pro jižní Asii.

Původní zpráva

Hrozí jaderná válka? Bacik připodobnil dění v Kašmíru k napětí v Evropě v 90. letech

Ozbrojený střet mezi Indií a Pákistánem v Kašmíru znovu eskaluje a nabývá mezinárodního rozměru. Podle experta Gokhana Bacika z Univerzity Palackého nejde jen o regionální spor, ale o hluboce zakořeněný konflikt, který připomíná izraelsko-palestinské napětí a může ovlivnit globální rovnováhu sil. Jaderný konflikt podle něj ale nehrozí. 

Analýza

Svět a zbraně hromadného ničení. Dlouhý a marný boj, který snad nikdy neskončí

Maďarská a slovenská vláda během tohoto týdne vzbudily pozornost tvrzením o možném bioteroristickém útoku, přestože pro něj nepředložily žádné konkrétní důkazy ani nezmínily souvislosti, které by podezření dávaly smysl. Boj proti biologickým zbraním a dalším zbraním hromadného ničení je přitom i bez toho mimořádně složitý a nepředvídatelný. Zejména s ohledem na skutečnost, že největší riziko dnes nepředstavují státy, ale radikalizované teroristické skupiny s ideologickým pozadím a vůlí způsobit co největší škody.

Svět míří do nukleární éry. USA odmítají bezpečnostní závazky, hrozí strmý nárůst jaderných velmocí

Trumpova administrativa opustila tradiční alianční politiku ve prospěch jednostranného a transakčního přístupu k mezinárodním vztahům. Tento krok by mohl podle analýzy webu Defense One znamenat konec režimu nešíření jaderných zbraní.

Polsko vyzvalo USA, aby na jeho území přesunulo jaderné zbraně

Polský prezident Andrzej Duda vyzval Spojené státy, aby přesunuly jaderné zbraně na území Polska jako ochranu proti možné budoucí ruské agresi. Tuto možnost podle svých slov nedávno projednával se zvláštním vyslancem amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Ukrajinu a Rusko, Keithem Kelloggem. Informoval o tom The Guardian.

Jaderný deštník nad Evropou? Jsme pro, říkají po pěti letech první státy

Francouzský prezident Emmanuel Macron dlouhodobě usiluje o to, aby se evropské státy zapojily do diskuse o roli francouzského jaderného odstrašení v bezpečnostní architektuře kontinentu. Dosud však jeho návrhy narážely na nezájem. To se nyní začíná měnit, když Polsko a Dánsko signalizovaly ochotu tuto možnost zvážit. Pozitivně se k této variantě staví i Německo.

Francie a její jaderný deštník pro Evropu: Jak efektivní je proti Rusku?

V roce 2020 Emmanuel Macron vyzval k zahájení strategického dialogu o evropském rozměru francouzského jaderného odstrašení. Pět let poté se k této myšlence přihlásil pravděpodobný budoucí německý kancléř Friedrich Merz, který podpořil rozšíření francouzského jaderného deštníku na Německo. Jeho výzva přichází v době, kdy Spojené státy vedené Donaldem Trumpem nejsou považovány za spolehlivého garanta bezpečnosti Evropy.

Evropa se chystá na možnost, že ji USA opustí. Zvažuje obranu jadernými zbraněmi

Francie je připravena jednat o rozšíření ochrany svého jaderného arzenálu na evropské spojence, uvedl ve středu francouzský prezident Emmanuel Macron. Zároveň varoval, že Evropa se musí připravit na možnost, že Spojené státy přestanou stát po jejím boku v konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskem.

Analýza

Evropa bez amerických jaderných zbraní? Tandem Merz-Macron může evropskou bezpečnost zachránit

Americká zahraniční politika pod vedením Donalda Trumpa prochází zásadní proměnou, která může Evropu připravit o klíčový bezpečnostní pilíř – americké jaderné zbraně. Kontinent se tak ocitá ve strategické nejistotě a stojí před rozhodnutím, zda dokáže zajistit vlastní obranu bez tradičních amerických záruk. Jako nejlogičtější řešení se nabízí vytvoření evropského jaderného deštníku, který by se opíral o francouzský a britský arzenál. Klíčovým hráčem v této debatě se může stát i nový německý kancléř Friedrich Merz.

Jak se ubránit Putinovi bez pomoci USA? Merz má nápad, jde o jaderné zbraně

Evropské státy začínají otevřeně diskutovat o možnostech obrany proti jaderné hrozbě bez pomoci Spojených států, což je jasným signálem hluboké krize v transatlantických vztazích. Návrat Donalda Trumpa do Bílého domu podkopal důvěru evropských lídrů v americké bezpečnostní záruky, které od roku 1945 tvoří základ obrany kontinentu.

Merz chce být připraven na Trumpovy nápady. Macronovu dlouho ignorovanou nabídku by přijal

Friedrich Merz, největší favorit na post německého kancléře a lídr CDU, varoval před nevyzpytatelným přístupem amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle něj hrozí, že Trump v případě konfliktu nemusí dodržet závazek Severoatlantické aliance o společné obraně.

Mohou nést jaderné zbraně i vyprovokovat nukleární konflikt. Drony změnily svět víc, než jsme si mysleli

Drony a autonomní technologie již zásadně ovlivnily způsob vedení válek. Původně sloužily jako průzkumné nástroje, ale dnes jsou schopny vykonávat cílené útoky, vést elektronickou válku a operovat bez přímého ohrožení lidských pilotů. Tento vývoj vyvolává otázku, jaký dopad mohou mít drony na strategii jaderného odstrašení. Na jedné straně mohou posílit schopnost států odvrátit jaderný útok, na straně druhé však zvyšují riziko neúmyslné eskalace konfliktu, uvedl server National Interest.

Kreml chce jednat o jaderném odzbrojení se Spojenými státy. Má ale podmínku

Rusko vyjádřilo ochotu zahájit jednání o jaderném odzbrojení se Spojenými státy, ale s jednou podmínkou: do diskuse musí být zahrnuty i jaderné arzenály Velké Británie a Francie.