Jaderné zbraně

Skandál ve Francii: Země utratila 90 000 eur za diskreditaci výzkumu dopadu jaderných testů

Existuje riziko jaderné války mezi Indií a Páksistánem?

Napětí mezi Indií a Pákistánem se znovu dostalo na titulní stránky, tentokrát bez výhrůžek jadernými zbraněmi či varovných tlačítek. Přesto byl poslední střet těchto dvou jaderných mocností opět připomínkou toho, jak snadno může i omezený konflikt sklouznout do katastrofální eskalace.

Analýza

Indie, nebo Pákistán? Velké srovnání vojenských kapacit. Převaha ale nemusí být rozhodující

Na první pohled by se mohlo zdát, že Indie má v ozbrojeném střetu s Pákistánem jednoznačnou převahu, ať už z hlediska velikosti armády, ekonomiky, nebo technologií. Tento dojem je však klamavý. Obě země totiž disponují téměř totožným počtem jaderných hlavic, které, a to je podstatné, budovaly primárně jako protiváhu tomu druhému. Nepřátelství mezi dvěma jadernými státy v jedné z nejhustěji zalidněných oblastí světa je mimořádně riskantní a zdaleka nepřináší ohrožení pouze pro jižní Asii.

Původní zpráva

Hrozí jaderná válka? Bacik připodobnil dění v Kašmíru k napětí v Evropě v 90. letech

Ozbrojený střet mezi Indií a Pákistánem v Kašmíru znovu eskaluje a nabývá mezinárodního rozměru. Podle experta Gokhana Bacika z Univerzity Palackého nejde jen o regionální spor, ale o hluboce zakořeněný konflikt, který připomíná izraelsko-palestinské napětí a může ovlivnit globální rovnováhu sil. Jaderný konflikt podle něj ale nehrozí. 

Analýza

Svět a zbraně hromadného ničení. Dlouhý a marný boj, který snad nikdy neskončí

Maďarská a slovenská vláda během tohoto týdne vzbudily pozornost tvrzením o možném bioteroristickém útoku, přestože pro něj nepředložily žádné konkrétní důkazy ani nezmínily souvislosti, které by podezření dávaly smysl. Boj proti biologickým zbraním a dalším zbraním hromadného ničení je přitom i bez toho mimořádně složitý a nepředvídatelný. Zejména s ohledem na skutečnost, že největší riziko dnes nepředstavují státy, ale radikalizované teroristické skupiny s ideologickým pozadím a vůlí způsobit co největší škody.

Svět míří do nukleární éry. USA odmítají bezpečnostní závazky, hrozí strmý nárůst jaderných velmocí

Trumpova administrativa opustila tradiční alianční politiku ve prospěch jednostranného a transakčního přístupu k mezinárodním vztahům. Tento krok by mohl podle analýzy webu Defense One znamenat konec režimu nešíření jaderných zbraní.

Polsko vyzvalo USA, aby na jeho území přesunulo jaderné zbraně

Polský prezident Andrzej Duda vyzval Spojené státy, aby přesunuly jaderné zbraně na území Polska jako ochranu proti možné budoucí ruské agresi. Tuto možnost podle svých slov nedávno projednával se zvláštním vyslancem amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Ukrajinu a Rusko, Keithem Kelloggem. Informoval o tom The Guardian.

Jaderný deštník nad Evropou? Jsme pro, říkají po pěti letech první státy

Francouzský prezident Emmanuel Macron dlouhodobě usiluje o to, aby se evropské státy zapojily do diskuse o roli francouzského jaderného odstrašení v bezpečnostní architektuře kontinentu. Dosud však jeho návrhy narážely na nezájem. To se nyní začíná měnit, když Polsko a Dánsko signalizovaly ochotu tuto možnost zvážit. Pozitivně se k této variantě staví i Německo.

Francie a její jaderný deštník pro Evropu: Jak efektivní je proti Rusku?

V roce 2020 Emmanuel Macron vyzval k zahájení strategického dialogu o evropském rozměru francouzského jaderného odstrašení. Pět let poté se k této myšlence přihlásil pravděpodobný budoucí německý kancléř Friedrich Merz, který podpořil rozšíření francouzského jaderného deštníku na Německo. Jeho výzva přichází v době, kdy Spojené státy vedené Donaldem Trumpem nejsou považovány za spolehlivého garanta bezpečnosti Evropy.

Evropa se chystá na možnost, že ji USA opustí. Zvažuje obranu jadernými zbraněmi

Francie je připravena jednat o rozšíření ochrany svého jaderného arzenálu na evropské spojence, uvedl ve středu francouzský prezident Emmanuel Macron. Zároveň varoval, že Evropa se musí připravit na možnost, že Spojené státy přestanou stát po jejím boku v konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskem.

Analýza

Evropa bez amerických jaderných zbraní? Tandem Merz-Macron může evropskou bezpečnost zachránit

Americká zahraniční politika pod vedením Donalda Trumpa prochází zásadní proměnou, která může Evropu připravit o klíčový bezpečnostní pilíř – americké jaderné zbraně. Kontinent se tak ocitá ve strategické nejistotě a stojí před rozhodnutím, zda dokáže zajistit vlastní obranu bez tradičních amerických záruk. Jako nejlogičtější řešení se nabízí vytvoření evropského jaderného deštníku, který by se opíral o francouzský a britský arzenál. Klíčovým hráčem v této debatě se může stát i nový německý kancléř Friedrich Merz.

Jak se ubránit Putinovi bez pomoci USA? Merz má nápad, jde o jaderné zbraně

Evropské státy začínají otevřeně diskutovat o možnostech obrany proti jaderné hrozbě bez pomoci Spojených států, což je jasným signálem hluboké krize v transatlantických vztazích. Návrat Donalda Trumpa do Bílého domu podkopal důvěru evropských lídrů v americké bezpečnostní záruky, které od roku 1945 tvoří základ obrany kontinentu.

Merz chce být připraven na Trumpovy nápady. Macronovu dlouho ignorovanou nabídku by přijal

Friedrich Merz, největší favorit na post německého kancléře a lídr CDU, varoval před nevyzpytatelným přístupem amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle něj hrozí, že Trump v případě konfliktu nemusí dodržet závazek Severoatlantické aliance o společné obraně.

Mohou nést jaderné zbraně i vyprovokovat nukleární konflikt. Drony změnily svět víc, než jsme si mysleli

Drony a autonomní technologie již zásadně ovlivnily způsob vedení válek. Původně sloužily jako průzkumné nástroje, ale dnes jsou schopny vykonávat cílené útoky, vést elektronickou válku a operovat bez přímého ohrožení lidských pilotů. Tento vývoj vyvolává otázku, jaký dopad mohou mít drony na strategii jaderného odstrašení. Na jedné straně mohou posílit schopnost států odvrátit jaderný útok, na straně druhé však zvyšují riziko neúmyslné eskalace konfliktu, uvedl server National Interest.

Kreml chce jednat o jaderném odzbrojení se Spojenými státy. Má ale podmínku

Rusko vyjádřilo ochotu zahájit jednání o jaderném odzbrojení se Spojenými státy, ale s jednou podmínkou: do diskuse musí být zahrnuty i jaderné arzenály Velké Británie a Francie. 

Putin chtěl na Ukrajině použít jaderné zbraně, naznačil Blinken. Čína zasáhla

Čína zřejmě vymluvila ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi použití jaderných zbraní v dobyvačné válce proti sousední Ukrajině. Naznačil to končící šéf americké diplomacie Antony Blinken. 

Lukašenko ruskými jadernými zbraněmi ohrožuje většinu Evropy. Na dostřel má Prahu i Reykjavík

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko se pochlubil tím, že uchovává desítky ruských jaderných zbraní a připravuje zařízení pro rozmístění střel Orešnik. Kombinovaný rusko-běloruský arsenál ohrožuje absolutní většinu evropského kontinentu, přičemž v případě nasazení mohou taktické jaderné zbraně zlikvidovat klíčové základny Severoatlantické aliance v Rammsteinu a Neapoli.

Lukašenko: Máme jaderné zbraně a chceme rakety Orešnik. Cíle si určíme sami

Autoritářský prezident Běloruska Alexandr Lukašenko oznámil, že jeho země již uchovává desítky ruských jaderných zbraní a připravuje zařízení pro plánované rozmístění nejnovější hypersonické balistické rakety Moskvy. Uvedla to agentura AP.

Komentář

Ukrajina s jadernými zbraněmi: Jak mohla změnit geopolitiku a odvážila by se Moskva zaútočit?

Budapešťské memorandum vzniklo v prosinci 1994. Tehdy byly podepsány tři mezinárodní dohody ze strany Ruska, Spojených států a Velké Británie s Běloruskem, Kazachstánem a Ukrajinou. Tímto se postsovětské země vzdaly jaderných zbraní na svém území výměnou za bezpečnostní záruky a územní celistvost.

Máme se obávat jaderného útoku? Pentagon vysvětlil, co znamená změna v ruské jaderné doktríně

Změna ruské jaderné doktríny, která umožňuje použití jaderných zbraní v reakci na nejaderné útoky a potenciálně i proti zemím, které dodávají zbraně protivníkům Ruska, vyvolává znepokojení. Pentagon i odborníci ale tvrdí, že nejde o signál bezprostředního jaderného útoku.