Rusko

Rubio míří na klíčové jednání s Lavrovem. Trump stupňuje tlak na Putina i spojence v Asii

Budoucnost ekonomických vztahů Moskvy se Západem. Ekonom si jeden scénář neumí představit

Tři roky po začátku ruské invaze zůstávají vztahy mezi Evropou a Moskvou zmrazené. Západ sází na sankce, ale řada firem v Rusku nadále působí a obchodní výměna pokračuje často přes třetí země. Ekonom Libor Žídek pro EuroZprávy.cz upozornil, že návrat k normálu je nepravděpodobný, a že některé firmy už tak obcházejí sankce. Evropa tak stojí před otázkou, jaký model vztahů s Ruskem je do budoucna vůbec možný.

Putin Trumpovo rozčarování ignoruje. Kreml je dle expertů vždy připraven na nejhorší variantu

Ruský prezident Vladimir Putin údajně přehlíží rozčarování, které nad jeho postupem vyjádřil americký prezident Donald Trump. Podle ruského vůdce má totiž Moskva na bojišti stále výraznější převahu a Kyjev může v následujících měsících čelit kolapsu. Uvedl to americký deník The New York Times s odvoláním na dvě osoby blízké Kremlu.

Rusko může za sestřelení letounu MH17 nad východní Ukrajinou, rozhodl soud

Evropský soud pro lidská práva (ECHR) ve středu rozhodl, že Ruská federace nese odpovědnost za sestřelení letounu malajsijských aerolinek MH17 nad východní Ukrajinou v červenci 2014. Rusko rovněž bylo shledáno vinným z porušování lidských práv během války na Ukrajině, a to již od roku 2014. 

Pavel: Rusko musí pochopit, že je nutné jednat. Válka jinak může trvat roky

Rusko musí pochopit, že je nutné jednat o ukončení války na Ukrajině. Jinak se konflikt může táhnout ještě roky. V aktuálním rozhovoru to řekl český prezident Petr Pavel. Kyjev zároveň ujistil, že Česko nikdy neuzná okupovaná území jako součást Ruska. 

Trump údajně hrozil Putinovi, že nechá bombardovat Moskvu. Vyhrožovat měl i Číně

Americký prezident Donald Trump podle nahrávky z loňského fundraisingu v minulosti pohrozil ruskému vůdci Vladimiru Putinovi bombardováním Moskvy, pokud by Rusko napadlo Ukrajinu. USA sice disponují schopností takový útok provést, ale ruská vojenská doktrína připouští jadernou reakci na ohrožení hlavního města. Jakýkoli konvenční úder by tak mohl vést k jaderné eskalaci. Trumpova slova tak zjevně byla především cílenou součástí kampaně před dárci. 

Komentář

Putin tak dlouho ignoroval Trumpa, až ho rozzuřil. USA mohou brzy promluvit jazykem síly

Po celé měsíce vystupoval americký prezident Donald Trump ve vztahu k válce na Ukrajině zdrženlivě. Jeho vyjádření byla sice často ostrá v tónu, ale obsahově střídmá – ať už směrem ke Kyjevu, nebo Moskvě. Bylo zřejmé, že jeho primárním cílem je uklidnit ruského prezidenta a přimět ho k větší vstřícnosti vůči požadavkům Ukrajiny i západních spojenců. Jenže s rostoucí neochotou Vladimira Putina ustoupit se tento přístup začal jevit jako neúčinný. Změna na sebe nenechala dlouho čekat.

Nové informace o smrti ministra, jehož odvolal Putin. Tělo se nenašlo v domě

Ruská policie od pondělí vyšetřuje smrt odvolaného ministra dopravy Romana Starovojta. Zatím všechno nasvědčuje tomu, že si exministr sám vzal život. S vyšetřovací verzí sebevraždy pracují i kriminalisté. 

Další podezřelá smrt v Rusku. Starovojt zemřel v den, kdy ho Putin odvolal

Z Ruska přicházejí zprávy o dalším podezřelém úmrtí. Po smrti má být odvolaný ministr dopravy Roman Starovojt, jehož v pondělí odvolal z funkce ruský prezident Vladimir Putin. Politik měl spáchat sebevraždu. 

Ruskou energetikou otřásla další podezřelá smrt. Zemřel viceprezident Transněftu

V Rusku došlo k dalšímu podezřelému úmrtí vysoce postavené osoby. Zemřel viceprezident státní společnosti Transněft Andrej Badalov. Podle dostupných informací vypadl z okna ve svém domě v prominentní moskevské čtvrti Rubljovka. Informoval o tom web Moscow Times. 

Rusku došla trpělivost. Zakáže výuku ukrajinštiny na okupovaných územích

Ruské úřady plánují od školního roku 2025/2026 zcela odstranit výuku ukrajinštiny na školách v okupovaných oblastech Ukrajiny. Vyplývá to z návrhu nařízení ruského ministerstva školství, který tento týden zveřejnil list Kommersant. Ačkoli podle oficiálních údajů byla výuka ukrajinštiny v posledním roce dostupná pouze jako „rodný jazyk“ v okupovaných částech Záporožské a Chersonské oblasti, nově už nebude možná ani tam. V anektovaném Krymu a v okupovaných částech Doněcké a Luhanské oblasti byla ukrajinština dostupná jen na žádost rodičů – tato možnost ale zcela zmizí.

Rusko jako první na světě uznalo vládu Talibanu

Moskva ve čtvrtek učinila krok, který může zásadně změnit mezinárodní vztahy – oficiálně uznala hnutí Taliban jako legitimní vládu Afghánistánu. Zatímco v minulosti řadilo Rusko tuto skupinu mezi teroristické organizace, dnes ji vnímá jako spojence v boji proti ještě radikálnějším islamistickým skupinám, zejména odnoži Islámského státu známé jako ISIS-K (Islámský stát – provincie Chorásán).

Severní Korea nasadí proti Ukrajině až 30 tisíc vojáků

Podle informací ukrajinských úřadů chystá Severní Korea významné navýšení počtu svých vojáků bojujících na straně Ruska na frontě s Ukrajinou. Do Ruska by mělo během několika následujících měsíců dorazit dalších 25 až 30 tisíc vojáků, kteří by měli posílit ruské jednotky nasazené v konfliktu.

Macron si po letech zase volal s Putinem. Zřejmě to nebylo naposledy

Ruský prezident Vladimir Putin a jeho francouzský protějšek Emmanuel Macron spolu poprvé po téměř třech letech mluvili po telefonu. Informovala o tom ruská státní agentura TASS. Řešili válku na Ukrajině či íránský jaderný program. Podle Elysejského paláce se navíc dohodli, že budou v kontaktu i nadále. 

Jak válka na Ukrajině komplikuje plány NATO a ovlivňuje budoucí agresi Ruska?

Nejistota ohledně výsledku války na Ukrajině nadále ovlivňuje strategické plánování Severoatlantické aliance i chování Moskvy, která se podle analytiků bude rozhodovat podle toho, jakým způsobem se jí podaří „vyřešit ukrajinskou otázku“. Jak upozorňuje ruský politolog Maksim Samorukov z Carnegie Russia Eurasia Center, bez uspokojivého výsledku na Ukrajině Kreml pravděpodobně nepodnikne další expanzivní kroky vůči členským státům NATO.

Ruská ofenziva na Ukrajině nedosáhla cílů. Kyjev ale slavit nemůže

Měsíce se v Kyjevě mluvilo o očekávané ruské ofenzivě, jejímž cílem bude zisk dalších území na východě Ukrajině. Moskva ji zatím nemůže nazývat úspěchem, ačkoliv dosáhla jistých územních zisků a početně posílila jednotky v některých oblastech, píše americká CNN. Na klid zbraní to každopádně v následujících měsících nevypadá. 

Fico tvrdí, že ho Zelenskyj nenávidí. Ukrajině ale ve vstupu do EU bránit nechce

Slovenský premiér Robert Fico je přesvědčen o tom, že ho ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nenávidí. Na jeho slova upozornil web aktuality.sk. Fico proto konstatoval, že se nehodlá se Zelenským setkávat. 

Analýza

Podzimní volby v ohrožení? Cizí mocnosti zintenzivňují své vlivové operace, Čína se rychle učí

Vliv cizích mocností na české volby letos dosahuje nebývalé intenzity. Rusko i Čína kombinují dezinformační kampaně, podporu spřízněných politiků a mediální operace s cílem oslabit prozápadní orientaci země. Podle expertů využívají například klonování zpravodajských webů, virální obsah na TikToku či placené cesty pro influencery. Vedle tradičních aktérů, jako jsou Tomio Okamura či Jaroslav Foldyna, se k šiřitelům proruských a pročínských narativů přidávají i Kateřina Konečná nebo Andrej Babiš, který sice přímo Moskvu nepodporuje, ale stále častěji využívá euroskeptickou rétoriku.

Jak Putin lže světu? Tvrdí, že ruská ekonomika je v pořádku, zatímco jeho úředníci varují: Otřásá se v základech

Ruský prezident Vladimir Putin se snaží zachovat obraz ekonomické stability země, ale realita, jak ji začínají nahlas popisovat i jeho nejbližší spolupracovníci, ukazuje pravý opak. Vzácné a veřejné varování ze strany dvou vysokých ruských ekonomických představitelů, šéfky centrální banky Elviry Nabiullinové a ministra hospodářství Maxima Rešetnikova, signalizuje, že ruská válečná ekonomika se začíná otřásat v základech. 

Raději vězení než Ukrajina. Ruští dezertéři se nechávají zatknout, aby se vyhnuli návratu na frontu

Zatímco útěk z Ruska je pro mnoho dezertérů z armády nedostupný, roste počet těch, kteří se vědomě snaží skončit ve vězení. Věří, že to je jediný způsob, jak se vyhnout návratu do války na Ukrajině. Právníci těchto mužů tak stojí před neobvyklým úkolem: zajistit svým klientům skutečný trest odnětí svobody — protože podmínka by mohla znamenat okamžitý návrat na frontu.