Není to strašení, ale skutečná hrozba. Zatímco Evropa spí, Pobaltí se připravuje na útok Ruska
Ruské narušování estonského vzdušného prostoru, pohyb stínové flotily v Baltském moři i historická zkušenost se sovětskou okupací nutí pobaltské státy k mimořádné ostražitosti. Jak uvedla výzkumnice Pavlína Kutnarová z brněnské Masarykovy univerzity pro EuroZprávy.cz, Litva, Lotyšsko a Estonsko berou hrozbu z Moskvy vážněji než většina Evropy, včetně České republiky. Přizpůsobují tomu celý bezpečnostní aparát i veřejný diskurs.
Kreml zareagoval na slova o Putinově šílenství. Trumpovi se vysmál
Napětí mezi Spojenými státy a Ruskem v souvislosti s válkou na Ukrajině se znovu vyostřilo. Prezident USA Donald Trump v posledních dnech ostře zkritizoval svého ruského protějška Vladimira Putina za pokračující raketové a dronové útoky na ukrajinská města. Trump obvinil Putina, že „ztratil rozum“ a že „zabíjí bez důvodu“, což podle něj může vést k „pádu samotného Ruska“. Kreml však americké výtky odmítl a označil je za důsledek „emoční přetíženosti“.
Odpojení Ruska od SWIFTu, zákaz plynovodů Nord Stream. EU plánuje velmi tvrdé sankce
Evropská unie připravuje další kolo sankcí namířených proti Rusku, jehož cílem je vyvinout větší tlak na Moskvu kvůli pokračující válce proti Ukrajině. Podle informací agentury Bloomberg zvažuje Brusel mimo jiné odpojení více než 20 ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT, snížení cenového stropu na ruskou ropu a zákaz plynovodů Nord Stream.
Trump zablokoval sankce proti Rusku. Evropa ztrácí trpělivost a propadá se do zoufalství
Zatímco napětí mezi Ruskem a Ukrajinou přetrvává a evropské státy zoufale hledají způsoby, jak přimět Moskvu k příměří, Spojené státy vedené Donaldem Trumpem odmítají zavést slíbené tvrdé sankce proti Kremlu. Tato situace vyvolává mezi evropskými lídry narůstající frustraci, kterou neutišil ani dvouhodinový telefonát Trumpa s Vladimirem Putinem, jenž k žádnému posunu směrem k míru nevedl.
Svět má za sebou dva hektické týdny plné chaosu a jednání. A ukrajinský mír je stále v nedohlednu
Uplynulé dva týdny přinesly dramatické dění na frontách diplomacie i bojišť. Přestože se svět dočkal největší výměny válečných zajatců od začátku ruské invaze a Moskva s Kyjevem se poprvé po třech letech posadily ke společnému jednacímu stolu, žádný skutečný průlom směrem k míru se nekoná. A ruské vedení dává najevo, že si situaci vykládá jako vítězství – jak v oblasti diplomacie, tak vojenské převahy.
Operace Endgame: Mezinárodní razie rozbila ruskou síť kyberzločinu
Nadnárodní operace s krycím názvem Endgame přinesla zásadní úder proti rozsáhlé síti kyberzločinců vedené z Ruska. Podle vyšetřovatelů z Evropy a Severní Ameriky byla zlikvidována centrální část sofistikované malwarové infrastruktury, která měla na svědomí stovky útoků na veřejné instituce, soukromé firmy i běžné uživatele po celém světě. Klíčovou roli v akci sehráli policisté z Velké Británie, Kanady, Dánska, Nizozemska, Francie, Německa a Spojených států amerických.
Válka sahá daleko za hranice Ukrajiny. Evropa není bezmocná, jen s Ruskem neumí pracovat, tvrdí expert
Evropská unie čelí ruské hrozbě, která sahá daleko za rámec války na Ukrajině. Každodenní kroky Kremlu podkopávají evropské zájmy v klíčových regionech a sférách vlivu. A přestože EU není bezmocná, jak často sama sebe vnímá, podle nového strategického dokumentu z dílny Evropského institutu pro bezpečnostní studia je jen špatně využívá svůj potenciál.
Evropa jde po ruské stínové flotile. Sankcemi se snaží vytvořit mezinárodní tlak
Evropská unie uvalila nové sankce na téměř dvě stě lodí stínové flotily, které Rusko využívá k obcházení ropných embarg a k nelegálnímu vývozu ukradeného ukrajinského obilí. Cílem je zasáhnout klíčový logistický nástroj Kremlu, jenž pomáhá financovat válku a zároveň ohrožuje mezinárodní bezpečnost i potravinové trhy.
Putin mír nechce. Evropa dnes uvalila na Rusko nové, tvrdé sankce
Velká Británie a Evropská unie oznámily nové rozsáhlé sankce proti Rusku poté, co pondělní telefonát mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem nepřinesl žádné konkrétní výsledky. Moskva podle všeho odmítla učinit jakékoli ústupky směrem k míru.
Trump ztrácí trpělivost. Rusko už za velmoc nepovažuje, připravuje se "drtivý" balík sankcí
Donald Trump, současný prezident Spojených států, ztrácí trpělivost s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, uvedl finský prezident Alexander Stubb po dlouhém rozhovoru s americkým lídrem. Stubb zároveň varoval, že rozhodování o budoucnosti Ukrajiny nesmí probíhat bez účasti prezidenta Volodymyra Zelenského, a naznačil, že v americkém Kongresu může být brzy představen balík sankcí, který by zásadně podkopal ruské hospodářství.
Co se zmrazenými ruskými aktivy? Využití má své limity, upozorňuje ekonom pro EZ
Debata o využití zmrazených ruských aktiv v Evropě sílí. Německý kancléř Friedrich Merz připustil možnost jejich mobilizace, avšak varoval před riziky pro finanční trhy. Ekonom Libor Žídek z brněnské Masarykovy univerzity pro EuroZprávy.cz upozornil na právní i morální limity. Podle něj nelze jednat svévolně, a pokud k zabavení majetku dojde, musí se tak stát jednotně a transparentně.
Trump si bude volat s Putinem. S Bílým domem se spojí i Zelenskyj
Americký prezident Donald Trump si bude v pondělí volat s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Jedním z témat bude samozřejmě otázka míru na Ukrajině. Trump podle svých slov doufá, že výsledkem jednání bude zahájení příměří.
Putin se vyžívá v ponižování státníků. Kteří světoví lídři jsou další na řadě?
Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva ve středu přiletěl do Moskvy, aby osobně přesvědčil ruského vůdce Vladimira Putina k účasti na mírovém jednání s Volodymyrem Zelenským. Místo diplomatického průlomu však přišla pouhá ignorace. Žádné setkání, jen krátký telefonát z letiště. Kreml tím ponížil nejen Lulovu iniciativu, ale i samotnou soudržnost uskupení BRICS.
Pravda o ruských požadavcích vyšla najevo. Trump se i tak opřel do Zelenského
Rusové přednesli na pátečním jednání v Istanbulu požadavky, které Ukrajina nemůže přijmout. Naznačují to informace zahraničních médií. Americký prezident Donald Trump se přesto opřel do ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského a prohlásil, že se s ruským vůdcem Vladimirem Putinem nakonec dohodne.
Moskva a Kyjev se dohodly na výměně tisíců zajatců. Chceme co mír co nejdřív, řekl Zelenskyj po hovoru s Trumpem
Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj v pátek večer prohlásil, že jeho země je připravena podniknout „nejrychlejší možné kroky“ k dosažení skutečného míru. Učinil tak krátce po důležitém telefonickém hovoru s prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem a dalšími evropskými lídry, který se odehrál po skončení mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem v Istanbulu.
Mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou ztroskotaly po méně než dvou hodinách
Mírová jednání mezi Ruskem a Ukrajinou, která se v pátek po více než třech letech znovu odehrála na neutrální půdě v Istanbulu, skončila dříve, než se očekávalo. Podle Sky News trvaly méně než dvě hodiny a nepřinesly žádný hmatatelný pokrok. Ruská strana přesto označila výsledky rozhovorů za „uspokojivé“ a avizovala pokračování dialogu, ovšem Kyjev a západní lídři zůstávají skeptičtí.
První jednání po třech letech. Dnešek může být pro válku na Ukrajině průlomový
Dnešní den může přinést zásadní posun v dlouho stagnujících mírových rozhovorech mezi Ruskem a Ukrajinou. Do tureckého Istanbulu totiž dorazily delegace obou válčících stran a očekává se, že se vůbec poprvé po třech letech setkají k přímým jednáním. Na místě je rovněž americký ministr zahraničí Marco Rubio, který se má sejít s vysokými tureckými a ukrajinskými představiteli.
Napětí v Istanbulu: Ukrajinská a ruská delegace čekají na jednání, ale setkají se vůbec?
Dnešní den přinesl další dramatickou kapitolu snah o ukončení války na Ukrajině. Delegace Ruska i Ukrajiny dorazily do Istanbulu, kde mají probíhat mírová jednání, avšak stále není jasné, zda se vůbec uskuteční. Po celý den visela ve vzduchu otázka: „Setkají se, nebo ne?“ A odpověď zůstává stále nejasná – byť možná padne zítra.
Mimořádná zpráva Zelenskyj potvrdil první přímé rozhovory s Ruskem od roku 2022, sám do Istanbulu nepojede
Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj dnes potvrdil, že ukrajinská delegace je připravena k přímému jednání s ruskou stranou v Istanbulu. Pokud se schůzka skutečně uskuteční, půjde o první oficiální přímý kontakt mezi představiteli obou zemí od jara roku 2022, kdy tehdejší mírové snahy ztroskotaly.
Aktuálně se děje
před 6 minutami
Bude mít EU vlastní ICE? Lidskoprávní organizace bijí na poplach
Více než 70 lidskoprávních organizací vyzvalo Evropskou unii k odmítnutí nového plánu na zvýšení počtu deportací osob bez platného povolení k pobytu. Podle těchto skupin hrozí, že se veřejné služby a běžné komunitní interakce promění v nástroje tvrdého vymáhání imigračních zákonů po vzoru americké agentury ICE. Varují před vznikem systému založeném na sledování a raziích, které zasáhnou do každodenního života obyvatel kontinentu.
před 57 minutami
Souboj o přízeň Evropy odstartoval. V Mnichově proběhla veřejná přetahovaná mezi USA a Čínou
Na Mnichovské bezpečnostní konferenci se o víkendu odehrál diplomatický souboj o budoucí směřování světového řádu. Jen několik minut poté, co americký ministr zahraničí Marco Rubio ve svém projevu ujistil evropské spojence, že k sobě obě strany patří, vystoupil se svou nabídkou jeho čínský protějšek Wang I. Čínský diplomat prohlásil, že Čína a Evropská unie jsou partnery, nikoliv rivaly. Podle něj je klíčové tento vztah udržet, aby se předešlo rozdělení mezinárodního společenství.
před 1 hodinou
Opravdu má Putin zájem o mír? Rusko stále častěji míří na civilisty, počet mrtvých na Ukrajině rapidně vzrostl
Počet civilních obětí způsobených výbuchy na Ukrajině vzrostl během roku 2025 o 26 %. Tento nárůst odráží intenzivnější ruské útoky na ukrajinská města a kritickou infrastrukturu. Podle údajů monitorovací skupiny Action on Armed Violence (AOAV) bylo v důsledku výbušného násilí hlášeno 2 248 mrtvých. Dalších 12 493 civilistů utrpělo podle médií zranění.
před 2 hodinami
Počasí přinese tento týden další silné mrazy, o víkendu se výrazně oteplí
Nadcházející týden v České republice nabídne velmi rozmanitou meteorologickou podívanou, ve které se vystřídají ledové dny s výrazným oteplením. Zatímco v pracovní dny bude počasí ovládat mráz, o víkendu se dočkáme citelné změny. Víkendový nárůst teplot by mohl teploměry vyhnat až k hranici deseti stupňů Celsia.
včera
První vyjádření z USA: Washington nemá důvod zpochybňovat, že byl Navalnyj zavražděn, prohlásil Rubio
Americký ministr zahraničí Marco Rubio označil závěry pěti evropských vlád o otrávení Alexeje Navalného za znepokojivé. Francie, Německo, Nizozemsko, Švédsko a Velká Británie v sobotu společně uvedly, že ruský opoziční lídr byl před dvěma lety v trestanecké kolonii zavražděn toxinem z pralesniček. Moskva tato obvinění okamžitě odmítla.
včera
Motoristé navrhnou nového ministra životního prostředí. Má dělat vše co mu Turek řekne
Vládní strana Motoristé sobě je připravena učinit zásadní ústupek v rámci vleklého sporu o obsazení postu ministra životního prostředí. Poslanec Filip Turek, který byl dosavadním a jediným kandidátem strany na tento úřad, v neděli vpodvečer oznámil, že hnutí nabídne premiéru Andreji Babišovi jiné jméno. Tímto krokem chtějí Motoristé vyřešit několik měsíců trvající patovou situaci.
včera
Vitozziová získala ve stíhačce první italské olympijské biatlonové zlato. Voborníková sahala po TOP 10
Po mužském stíhacím závodě jeli svůj stíhací závod v rámci nedělního programu Zimních olympijských her i biatlonistky. Zatímco mezi muži nejlepší Češi uzavírali první dvacítku, v ženském závodě to vypadalo z českého pohledu po většinu času nadějněji, jelikož Tereza Voborníková byla blízko umístění v elitní desítce. To si ale odstřelila dvěma chybami na poslední střelecké položce a nakonec se musela spokojit s 18. místem. Pro nečekané italské zlato si dojela střelecky bezchybná Lisa Vitozziová, která tak pro svou zemi získala první italské olympijské zlato z tohoto sportu.
včera
Další medaile pro Česko ze snowboardové disciplíny byla daleko. Oba české týmy skončily ve čtvrtfinále
Stalo se zvykem díky posledním Zimním olympijským hrám očekávat cenné kovy pro české sportovce i ze snowboardových disciplín a to především zásluhou Evy Adamczykové a Ester Ledecké. Proto možná mnohé pohledy českých fanoušků směřovaly v neděli i na svah v Livignu v době, kdy se tam jel týmový závod ve snowboardcrossu. Aby také ne, jelikož poprvé v historii nasadila česká výprava do tohoto závodu hned dva páry – Kryštof Choura-Eva Adamczyková a Radek Houser-Karolína Hrůšová. Tentokrát ale naděje třeba i finále s dvojím českým zastoupením zhasly už po čtvrtfinálových jízdách.
včera
Reakce na odhalení vraždy Navalného: Ve hře jsou nové protiruské sankce
Britská vláda zvažuje zavedení dalších sankcí proti Moskvě poté, co připsala Kremlu vinu za otrávení ruského opozičního lídra Alexeje Navalného. Ministryně zahraničí Yvette Cooperová v této souvislosti naznačila, že Spojené království v reakci na nová zjištění nezůstane nečinné.
včera
Česko zažije v březnu demonstraci na Letné, oznámil Minář
Předseda spolku Milion chvilek Mikuláš Minář oznámil na sociální síti X ambiciózní plán uspořádat 21. března masivní shromáždění na pražské Letné. Tato akce je podmíněna získáním jednoho milionu podpisů pod výzvu „Stojíme za prezidentem“, k čemuž má spolek aktuálně velmi blízko. K dnešnímu dni se pod petici podepsalo již téměř 770 000 občanů, což organizátory naplňuje optimismem ohledně dosažení stanoveného cíle.
včera
Stíhací závod biatlonistů zvládl nejlépe Švéd Ponsiluoma. Nejlepší Češi uzavírali první dvacítku
Vzhledem k tomu, že ve sprinterském závodě mužů byl nejlepším Čechem až dvacátý Vítězslav Hornig a další Češi do nedělního stíhacího závodu vystartovali až ze zadních pozic, nedalo se bohužel ani v tomto závodě čekat, že se čeští fanoušci získají na této olympiádě v Miláně a Cortině d´Ampezzo první české biatlonové medaile. Nakonec se museli spokojit s dvěma umístěními v elitní dvacítce, neboť nejlepším Čechem byl nakonec Michal Krčmář na 18. místě a jen o místo za ním se umístil Hornig. V tomto závodě byla přerušena francouzsko-norská dominance Švédem Martinem Ponsiluomou, který se ke zlatu vyšvihl ze sedmého místa.
včera
České hokejisty čeká složitější cesta k bojům o medaile. Se Švýcary prohráli v prodloužení
Poslední zápas ve skupině A hokejového turnaje v rámci právě probíhajících Zimních olympijských her v Miláně a Cortině d´Ampezzo mezi Českem a Švýcarskem byl o tom, kdo z těchto týmů bude mít lehčí cestu k bojům o medaile. Bylo tak důležité ho zvládnout. Svěřenci Radima Rulíka začali dobře, když po první třetině vedli 1:0 po krásné akci zakončené Chlapíkem. V závěru druhé třetiny ale přišel podobný blackout jako v zápase s Francií a do třetiny třetiny tak vstupovali Švýcaři s vedením 2:1. Závěr zápasu se Češi snažili soupeře dotáhnout, na první vyrovnání ještě Švýcaři odpověděli, na to druhé v samotném závěru našli odpověď soupeři s helvetským křížem bohužel až v prodloužení. Znamená to tedy, že Češi budou mít složitější cestu k případným medailím.
včera
Tisíce lidí opět vyšly do ulic. Na stovkách míst demonstrují na podporu Pavla
V neděli odpoledne se Česká republika opět stala dějištěm rozsáhlých občanských protestů. Lidé vyšli do ulic ve více než 400 lokalitách, od velkých krajských metropolí až po ty nejmenší vesnice, aby vyjádřili svou podporu prezidentu Petru Pavlovi. Akce, kterou inicioval spolek Milion chvilek pro demokracii, plynule navázala na masivní shromáždění z počátku února v Praze, kde se sešlo na 90 tisíc občanů.
včera
Evropa dostala od Trumpa kopanec do zadku, rozhodně ale nečelí civilizačnímu zániku, shodli se lídři
V rámci Mnichovské bezpečnostní konference vystoupila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová s ráznou obhajobou evropských hodnot. Reagovala tak na dřívější kritiku amerického ministra zahraničí Marca Rubia, přičemž s jistou dávkou ironie prohlásila, že „woke dekadentní Evropa“ rozhodně nečelí civilizačnímu zániku. Jako důkaz uvedla neutuchající zájem mnoha zemí o vstup do tohoto evropského „klubu“, a to i ze stran států mimo kontinent, jako je například Kanada.
Aktualizováno včera
Macinka se na MSC střetl s Clintonovou, obhajoval Trumpovu politiku
Sobotní večerní program Mnichovské bezpečnostní konference vyvrcholil prestižní panelovou diskuzí, která se věnovala hlubokému rozkolu uvnitř západní společnosti. Hlavními aktéry ostré názorové výměny se stali ministr zahraničí Petr Macinka a bývalá šéfka americké diplomacie Hillary Clintonová. Tématem nebyla jen bezpečnostní situace, ale především střet mezi konzervativním viděním světa a progresivismem, který podle Macinky v posledních letech ovládl veřejný prostor na Západě.
včera
Ostuda, mnichovský trapas, truhlík z okresního přeboru vyhořel... Opozice tepe Macinku za hádku s Clintonovou
Mnichovská bezpečnostní konference se v sobotu večer stala dějištěm mimořádně ostrého diplomatického střetu. V rámci panelové diskuze o rozkolu západní společnosti proti sobě stanuli český ministr zahraničí Petr Macinka a bývalá šéfka americké diplomacie Hillary Clintonová. Debata se rychle stočila od bezpečnosti k hlubokému ideologickému sporu mezi konzervatismem a progresivismem, který podle Macinky v posledních letech zcela ovládl západní veřejný prostor.
včera
EU zatím nemůže nabídnout Ukrajině datum vstupu, shodují se někteří lídři
Evropská unie není v tuto chvíli připravena nabídnout Ukrajině konkrétní datum vstupu do bloku. Shodli se na tom lotyšský prezident Edgars Rinkēvičs a šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová během bezpečnostní konference v Mnichově. Ačkoliv oba zdůrazňují, že Ukrajina do Evropy patří, proces naráží na potřebu vyřešit širší geopolitické souvislosti a vnitřní připravenost členských států.
včera
Hokejisté Slovenska nečekaně postupují přímo do čtvrtfinále, i přes svou prohru se Švédy
Svým dalším hracím dnem pokračoval v olympijském Miláně hokejový turnaj. Tou asi nejvýznamnější zprávou je, že dalším přímým postupujícím do čtvrtfinále tohoto ostře sledovaného turnaje je vedle Kanady i Slovensko. Stalo se tak paradoxně poté, co naši východní sousedé prohráli svůj poslední zápas ve skupině B se Švédskem 3:5, ovšem právě rozdíl dvou branek byla pro přímý postup důležitá. Definitivně o slovenském přímém postupu rozhodla vysoká výhra Finska nad Itálií 11:0. Lotyšům se povedlo ve skupině C otočit a zvítězit v zápase s Německem. USA pak večer porazila Dánsko 6:3, i když ze začátku měly se svým severským soupeřem potíže.
včera
Rubio na MSC vyzval Evropu, aby se připojila k Trumpovu novému světovému řádu
Americký ministr zahraničí Marco Rubio na Mnichovské bezpečnostní konferenci vyzval Evropu, aby se připojila k úsilí Trumpovy administrativy o přetvoření globálního řádu. Podle šéfa americké diplomacie by se nový systém měl zaměřit na suverenitu, reindustrializaci a vojenskou sílu. Rubio ve svém sobotním projevu neprojevil lítost nad snahami Washingtonu o anexi Grónska ani nad ostrou kritikou kontinentu, zvolil však smířlivější tón a zdůraznil touhu „oživit staré přátelství“.
včera
Zelenskyj v Mnichově formuloval podmínky, za kterých Ukrajina přistoupí k podpisu mírové dohody
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na bezpečnostní konferenci v Mnichově jasně formuloval podmínky, za kterých je jeho země ochotna přistoupit k podpisu mírové dohody. Klíčovým požadavkem je bezpečnostní záruka ze strany Spojených států na minimálně 20 let. Tato podmínka přichází před důležitými trilaterálními jednáními mezi Ukrajinou, Ruskem a USA, která mají začít příští týden.
Zdroj: Libor Novák