Rusko

Dmitrij Medveděv

Popírání, hněv a přetrvávající požadavky. Moskva reaguje na americké sankce

Spojené státy uvalily sankce na klíčové ruské ropné giganty, což vyvolalo v Moskvě smršť emocí a rozporuplných reakcí. Prezident Donald Trump tak poprvé přímo zasáhl velké energetické společnosti Rosněfť a Lukoil, což je významný obrat. Reakce spojenců Vladimira Putina se pohybovaly od popírání dopadu přes hněv až po připomínání údajně dojednaných ekonomických dohod.
Marija Zacharovová

Kreml označil jaderná cvičení NATO za "destabilizující," den po vlastním cvičení

Rusko označilo cvičení NATO zahrnující jaderné zbraně za „hluboce destabilizující“ a varovalo, že povedou ke zvýšení napětí a rizika. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová uvedla, že samotná existence „společných jaderných misí“, v rámci nichž země Aliance pravidelně zdokonalují své dovednosti v kolektivním použití amerických jaderných zbraní nasazených v Evropě, je krajně destabilizující. NATO provedlo své hlavní každoroční jaderné cvičení tento měsíc, převážně v Severním moři, daleko od Ruska a Ukrajiny. Zacharovová zdůraznila, že Moskva nebude tato cvičení ignorovat a zohlední je při svém vojenském plánování.
Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Debaty s Putinem nikam nevedou, prohlásil Trump a uvalil sankce na ruské firmy

Spojené státy americké oznámily uvalení nových sankcí, které míří na dvě největší ropné společnosti v Rusku, Rosněfť a Lukoil. Tato opatření mají zvýšit tlak na Moskvu, aby se zapojila do vyjednávání o mírové dohodě na Ukrajině. Prezident Donald Trump uvedl, že jeho rozhovory s Vladimirem Putinem nikam nevedou, přestože jsou vždy dobré. Řekl to po setkání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem, s nímž jednal o průběhu mírových jednání.
Rusko, Kreml

Politici jako obětní beránci? Kreml našel způsob, jak snížit hněv Rusů naštvaných kvůli válce

Kvůli rostoucí nespokojenosti veřejnosti, kterou způsobilo zvýšení daní a pokračující válka na Ukrajině, se Kreml rozhodl pro taktický plán. Chce odvolat nepopulární regionální gubernátory, aby odvedl pozornost Rusů a vytvořil iluzi změn před parlamentními volbami plánovanými na září 2026. Tato taktika je založena na tom, že gubernátoři v Rusku často slouží jako „hromosvody“ místního hněvu, což se Putinova administrativa snaží využít.
Ilustrační foto

Města bez SIM karet: Ruský plán na ochranu před útoky dronů odřízl turisty i obyvatele od mobilů

Ruské telekomunikační společnosti zavedly „ochrannou lhůtu“ pro všechny zahraniční SIM karty. Jde o 24hodinový výpadek mobilního internetu, jehož cílem je omezit aktivitu dronů v blízkosti hranic země. Systém se však po zavedení na začátku října zhroutil a omezení nepostihla jen mobilní data, ale i textové zprávy. Ruské úřady tak ve jménu bezpečnosti účinně odřízly zahraniční turisty od mobilního internetu a ztížily život i některým vlastním občanům, uvedl server Meduza.
těžba ropy, autor: Zbynek Burival

Indie přistoupila na Trumpův požadavek. Přestane nakupovat ruskou ropu

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Indie přestane nakupovat ruskou ropu, což označil za významné vítězství v jeho snaze vyvinout tlak na Vladimira Putina, aby ukončil válku na Ukrajině. Premiér Indie, Narendra Modi, ho o tomto kroku ujistil, přestože Trump vyjádřil dříve nespokojenost s indickými nákupy.
Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Nejde mu jen o Ukrajinu. Experti popsali, co je cílem Putina

Ruské tanky v Gruzii v roce 2008, anexe Krymu v roce 2014, invaze na Ukrajinu v roce 2022, opakované narušování evropského vzdušného prostoru ruskými vojenskými letouny a nyní záhadná pozorování dronů, která vedou k uzavírání letišť po celé Evropě. Tyto incidenty se sice mohou zdát nesouvisející, ve skutečnosti však představují jednotlivé kapitoly jediné, cílené a vyvíjející se strategie. Cílem Ruska je podle potřeby využívat vojenskou sílu, kdykoli je to možné, zapojit se do taktiky „šedé zóny“ válčení a všude vyvíjet politický nátlak. Moskva se o to pokouší po celá desetiletí, s jediným cílem: překreslit bezpečnostní mapu Evropy, aniž by vyprovokovala přímou válku s NATO.
USS Preble vypálila střelu s plochou dráhou letu Tomahawk.

Putin hrozí posílením obrany kvůli dodávkám raket Tomahawk Ukrajině

Ruský lídr Vladimir Putin oznámil, že Rusko plánuje posílit své systémy protivzdušné obrany. Reaguje tak na zprávy, podle kterých se Spojené státy americké chystají předat Ukrajině řízené střely Tomahawk dlouhého doletu. Putin se k záležitosti vyjádřil během rozhovoru s novináři.
Rusko, Kreml

Ruská obvinění z „operací pod falešnou vlajkou“ sílí: Příprava na hybridní válku proti NATO?

Ruská zahraniční rozvědka (SVR) stupňuje svá prohlášení, v nichž obviňuje západní země z plánování „operací pod falešnou vlajkou“, jejichž cílem má být diskreditace Moskvy. Ačkoli tato tvrzení postrádají jakékoli důkazy, analytici varují, že mohou být příznakem něčeho závažnějšího: intenzifikace hybridní válečné strategie. Podle odborníků by mohlo jít o signály, že se Kreml připravuje na vyprávění příběhu před potenciálním konfliktem s NATO.
Ilustrační foto

Česko rozhodně není rusofobní zemí, píše po volbách ruský tisk. "Opomíjí" přitom zásadní skutečnosti

Česká republika podle Ruska "rozhodně není" rusofobní zemí. Uvedl to ruský deník Vzglyad s tím, že se tato skutečnost ukázala v posledních letech a potvrzují ji i nedávné parlamentní volby. "Končící protiruská vláda premiéra Petra Fialy prohrála, jelikož se její radikálně protiruské chování ukázalo být anomálií, která neodpovídala skutečné náladě české společnosti. Země není prorusky orientovaná a rusofobové nebo dokonce jen silní euroatlantisté nemají v Česku udržitelnou většinu," píše dále ruský tisk, který pomíjí jak postoj současných stran k muniční iniciativě, tak i průzkumy, podle kterých lidé v Česku dlouhodobě většinově vyjadřují podporu Ukrajině.
Mette Frederiksen

Lídři EU v Dánsku: Situace je horší než za studené války, varuje Frederiksenová

Dánská premiérka Mette Frederiksenová varuje, že se Evropa nachází v nejvážnější a nejnebezpečnější situaci od konce druhé světové války, přičemž stav považuje za horší než v období studené války. Válka na Ukrajině je podle ní nesmírně vážná. V souvislosti s incidenty s drony se premiérka obecně vyslovila pro jejich sestřelování, avšak s výhradou, že se tak musí dít „správným způsobem“.
Johann Wadephul, člen Bundestagu

Rusko selhává a dělá jednu chybu za druhou, shodli se ministři

Evropské země čelí rozhodujícímu momentu, ale zároveň se jim otevírají nové příležitosti. Shodli se na tom ministři z Německa, Francie a Polska v reakci na nedávné incidenty a vojenskou situaci. Rusko podle nich selhává, dělá jednu chybu za druhou a jeho jednání, jako jsou narušení vzdušného prostoru, vede k tomu, že se Evropané semknou v jednotné reakci.
Boris Pistorius, ministr obrany Německa

Pistorius varuje: Putin nechce ukončit válku, Evropa musí posílit Ukrajinu

Německý ministr obrany Boris Pistorius vyjádřil přesvědčení, že Vladimir Putin si nepřeje příměří ani mír pro Ukrajinu. Jakékoliv pokračující debaty o mírových dohodách považuje za „zbožné přání“, protože diplomatické snahy podle něj nepřinášejí žádný smysluplný průlom ve válce. Z tohoto důvodu by se Evropané měli soustředit na posílení Ukrajiny a podporu její obrany.
Sergej Lavrov

Rusko nehodlá útočit na NATO či EU, prohlásil Lavrov v OSN

Rusko nemá v úmyslu útočit na členskou zemi Evropské unie či NATO, řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov na půdě OSN. Šéf diplomacie zároveň varoval před rozhodnou odpovědí na jakoukoliv agresi namířenou proti Moskvě. Na jeho slova upozornila BBC. 

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Papež Lev má rakovinu, lékaři mu odstranili část plíce

Papež Lev XIV. podstoupil v římské nemocnici Gemelli úspěšný chirurgický zákrok, během kterého mu byl odstraněn dolní lalok pravé plíce. Vatikán v úterý večer v oficiálním lékařském bulletinu potvrdil, že u jednasedmdesátiletého pontifika byla po operaci diagnostikována rakovina plic, konkrétně plicní adenokarcinom.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Bílý dům, Washington D.C., USA

Rusko na Ukrajině likviduje americké podniky. Firmám se mlčení Bílého domu nelíbí

Americký prezident Donald Trump a jeho administrativa čelí kritice kvůli tomu, že nevyjádřili žádné stanovisko k nedávným útokům na americké podniky na Ukrajině. Zatímco Bílý dům tlačí na Ukrajinu, aby zastavila útoky na ruské rafinerie kvůli dopadům na americké spotřebitele, ruské rakety a drony mezitím cíleně ničí majetek amerických firem. Tato situace vyvolává značné znepokojení mezi zástupci byznysu.

před 4 hodinami

Počasí

Počasí o víkendu ovlivní studená fronta, citelně se ochladí

Víkendové počasí přinese na naše území výraznou změnu, kterou ovlivní přechod studené fronty postupující od severozápadu. Zpočátku sice převládne polojasno a ráno se ojediněle tvoří mlhy, avšak během dne začne oblačnosti od severozápadu rychle přibývat.  

včera

Mrakodrapy

Saúdská Arábie vynakládá na obranu desítky miliard dolarů. Proč nedokázala sestřelit rakety Hútíů?

Saúdská Arábie vynakládá každoročně desítky miliard dolarů na zajištění své bezpečnosti, přesto se jí navzdory obrovským investicím nedaří plně ochránit klíčovou infrastrukturu. Země čelí opakovaným raketovým a dronovým útokům ze strany jemenských povstalců, které vážně ohrožují její strategické objekty. Tyto incidenty ukazují na přetrvávající zranitelnost navzdory maximální snaze státních orgánů.

včera

včera

Sýrie

Bývalý syrský generál zodpovědný za program chemických zbraní žije v Libanonu pod ochranou USA, zjistila BBC

Bývalý syrský generál Bassam al-Hassan, který je obviněn ze spáchání zločinů proti lidskosti a v minulosti dohlížel na syrský program chemických zbraní, žije v Libanonu pod ochranou a s finanční podporou ze strany Spojených států a libanonských úřadů. Vyplývá to z vyšetřování stanice BBC a rozhlasové sítě NPR. Hassan, jenž působil jako blízký poradce sesazeného prezidenta Bašára Asada, získal útočiště výměnou za poskytování zpravodajských informací.

včera

Předseda SPD Tomio Okamura

Okamura: Koalice se dohodla, že nelegální překročení státních hranic bude opět trestným činem

Nelegální překročení státních hranic České republiky by se mělo v budoucnu opět stát trestným činem, a to na základě dohody vládní koalice, kterou po jednání oznámil předseda Sněmovny a šéf hnutí SPD Tomio Okamura. Nová úprava má cílit výhradně na občany třetích zemí, kteří se pokusí dostat na české území nelegálním způsobem, přičemž se nijak nedotkne obyvatel Evropské unie, Norska či Švýcarska.

včera

včera

Velká Británie

MI5: Spojené království čelí největším hrozbám od konce studené války, hlavním agresorem je Rusko

Britská kontrarozvědka MI5 varuje, že Spojené království vstoupilo do zcela nové éry národní bezpečnosti, v níž čelí nejvyšší míře hrozeb ze strany cizích států od konce studené války. Šéf tajné služby Sir Ken McCallum v projevu v Londýně uvedl, že současná úroveň rizika vyžaduje mnohem větší nasazení personálních i finančních zdrojů než v minulých desetiletích, přičemž do ohrožení se dostávají klíčové oblasti od bankovnictví přes leteckou dopravu až po zdravotnictví.

včera

Donald Tusk

EU má jasno: Trump mění vztah k Putinovi kvůli volbám, Evropa protiruské sankce naopak zpřísní

Evropští představitelé se připravují na čtvrteční summit Evropské rady, kde hodlají prosadit zpřísnění sankcí vůči Ruské federaci. Tento krok přichází v době rostoucího napětí a zjevného rozporu s postupem amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno uzavřel dohodu s Vladimirem Putinem o uvolnění dovozu ruské nafty s cílem snížit ceny pohonných hmot v USA.

včera

Christa Pikeová

Záznamy tísňových volání odhalily, proč Pikeová při neúspěšné popravě hodinu trpěla

Záznamy tísňových volání odhalily značný zmatek a komunikační chaos, který panoval mezi vězeňským personálem a záchrannými složkami po nezdařené popravě padesátileté Christy Pikeové v americkém státě Tennessee. Pikeová byla koncem září odsouzena k trestu smrti letální injekcí, avšak po aplikaci dvou dávek pentobarbitalu nezemřela a musela být narychlo převezena do nemocnice. Podle BBC však trvalo minimálně hodinu, než se jí dostalo pomoci.

včera

včera

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Papež Lev je hospitalizován v nemocnici. Kvůli nálezu podstoupí operaci plic

Papež Lev XIV. byl v úterý dopoledne přijat do římské nemocnice Agostina Gemelliho, kde jej v nejbližších hodinách čeká chirurgický zákrok k odstranění malého plicního útvaru. Jedná se o vůbec první hospitalizaci sedmdesátiletého pontifika od jeho zvolení do čela katolické církve, přičemž lékaři objevili nález v počátečním a dobře ohraničeném stadiu.

včera

Velké vlny

Evropské vlády se začínají připravovat na možný kolaps oceánských proudů

Evropské vlády se začínají připravovat na možný výrazný pokles výkonu nebo úplný kolaps Atlantické poledníkové zpětné cirkulace, známé pod zkratkou AMOC. Tento rozsáhlý systém oceánských proudů transportuje teplou vodu z tropických oblastí směrem na sever a brání tomu, aby evropský kontinent zamrzl. Vědci i politici podle webu Politico varují, že oslabení tohoto mořského tepelného čerpadla by mělo pro evropské zemědělství, infrastrukturu i celou ekonomiku katastrofální následky. Situace, která byla dříve považována za vzdálenou hrozbu, se tak stává předmětem konkrétních bezpečnostních analýz.

včera

včera

včera

Prezident Trump

Trump projevil zájem o setkání s Kim Čong-unem. Ten druhý den představil raketu schopnou zasáhnout USA

Severokorejský vůdce Kim Čong-un navštívil nově otevřené muzeum obranného průmyslu, kde státní média představila mezikontinentální balistickou raketu schopnou zasáhnout území Spojených států. K této události došlo pouhý den poté, co americký prezident Donald Trump naznačil možnost, že by se s ním mohl během své plánované cesty do Asie v polovině listopadu setkat. Trump má v úmyslu navštívit summit Rady pro asijsko-pacifickou hospodářskou spolupráci (APEC) v Číně.

včera

včera

Rusko od vyhlášení Trumpova "příměří" šestkrát zaútočilo na energetickou infrastrukturu. Bílý dům mlčí

Americký prezident Donald Trump oznámil o víkendu překvapivé příměří v energetické oblasti mezi Ruskem a Ukrajinou. Podle jeho vyjádření na sociálních sítích vstoupila dohoda v platnost okamžitě a obě strany s ní měly souhlasit. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však uvedl, že o tomto návrhu předem nevěděl a celá zpráva pro něj byla novinkou. Moskva se k celému oznámení v prvních hodinách odmítala blíže vyjadřovat, navíc jej ani nedodržuje.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy