Profil editora

Související články:

Janukovyč se Putina bál. Každý akt ruské agrese vede k hlubší integraci Ukrajiny do EU, ukázal krvavý Euromajdan

Uběhlo již deset let od krvavých protestů v Kyjevě, známých jako Euromajdan. Dosavadní prezident Viktor Janukovyč byl svržen a na jeho místo byl zvolen Petro Porošenko. Co se tehdy ale na Ukrajině vůbec dělo a proč lidé protestovali? Běžní Ukrajinci byli nespokojení s politickým vedením země spojovaným s korupcí a organizovaným zločinem. Korupce v nejvyšších politických kruzích pálí zemi už od její samostatnosti z roku 1991 a stále je nutné ji řešit.

Rusové ani o Navalného smrti nemusí lhát. Všem je jasné, že viníkem je Kreml

V pátek obletěla svět zpráva, že ruský opoziční politik Alexej Navalnyj zemřel ve 47 letech v trestanecké kolonii na Sibiři, kde si odpykával devatenáctiletý trest odnětí svobody. Za bezprostřední příčinu úmrtí ruská vězeňská služba označila krevní sraženinu.

PŘEHLED: Česko čekají eurovolby. Politické strany řekly, co chtějí z Bruselu změnit

Občané Evropské unie si mezi 7. a 8. červnem letošního roku vyberou složení Evropského parlamentu pro příštích pět let. Česká republika je jedinou zemí, kde se volby konají ve dvou dnech. Kandidovat bude řada politických stran a hnutí. EuroZprávy.cz s žádostí o komentář k tomu, čeho chtějí jejich kandidáti dosáhnout, oslovily strany vládní i opoziční. Na dotazy zaslané prostřednictvím e-mailu neodpověděly strany ANO, SPD, SOCDEM a STAN. 

Rychlé změny v trestním zákoníku mohou na Slovensku vést k mafiánskému státu. Tentokrát doslova

Slovensko se nachází na pokraji nedemokracie. Urychlené schválení změn v trestním zákoníku může mít dalekosáhlé následky na samotný chod státu. Slovensko bylo po pádu komunismu vděčným cílem mafie a jiných organizovaných zločineckých skupin, nyní pro ně vládní koalice přichystala ještě lepší podmínky. Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová pochybuje o zákonnosti zrychleného legislativního procesu. Jeho schválení dokonce nahrává i několika poslancům, kteří jsou vyšetřováni právě v tuto chvíli. 

Matka oběti střelby na FF UK: Chci znát toho, kdo rozhodl o odvolání policistů, kteří stáli před fakultou

V pořadu České televize 168 hodin vystoupila maminka jedné z obětí střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze Lenka Šimůnková. Její dcera Eliška nepřežila tragickou událost, ke které došlo jen tři dny před loňskými Vánoci. Stala se tak jednou ze čtrnácti obětí patrně nejsmutnějšího dne v dějinách novodobé České republiky. Ještě den před Štědrým dnem se Česko ponořilo do státního smutku. 

Pokud Ukrajina padne jako první, začnou guerillové boje. Mírová jednání jsou zatím nereálná, říká expert Řepa pro EZ

Bezpečnostní expert z Univerzity obrany v Brně Tomáš Řepa v rozhovoru pro EuroZprávy.cz rozebral možnosti mírových jednání mezi Ruskem a Ukrajinou, současnou roli OSN v mezinárodním prostoru a agresivní ruskou rétoriku vůči Ukrajině i Západu. Společně jsme hovořili i o afghánském scénáři, který zmínil šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov. „Afghánský scénář se naplnit může, pokud zůstane Ukrajina zcela opuštěna a propadne se do nějakých vnitřních sporů,“ poznamenal Řepa. 

Tohle Putinovi nevyšlo: Chtěl zastrašit NATO a teď je jím obklíčen. A na východě si brousí zuby Čína

Ruský prezident Vladimir Putin rozpoutal válku proti Ukrajině na jednoduchém základu. Vadilo mu, že se Kyjev postupně přibližoval integraci do Evropské unie a Severoatlantické aliance. Před dvěma lety se rozhodl pro agresivní válku, dnes toho patrně v bezpečí krytu lituje. 

Kdo se postaví Putinovi, a proč nikdo jiný nemá šanci?

Válka proti Ukrajině ani záhadná úmrtí jeho kritiků a odpůrců nebrání Rusům v tom, aby se současným prezidentem Vladimirem Putinem sympatizovali. Je více než pravděpodobné, že se ujme prezidentského úřadu i po březnových volbách. Jeho protikandidáti jsou nevýrazní a z principu nepocházejí z opozice. 

Rozšiřování Evropské unie: Historie i výzvy současnosti. Kde až skončí evropská integrace?

Rozšiřování Evropské unie je velkým a důležitým tématem již od vzniku bloku v roce 1958, tehdy ještě pod názvem Evropské hospodářské společenství. Z původních šesti členů – Francie, Spolkové republiky Německo, Itálie a zemí Beneluxu – se postupem času stalo členů 28, po vystoupení Velké Británie roku 2020 pak 27. Teď má ale unie před sebou bezprecedentní výzvy, s nimiž se musí vyrovnat a řádně promyslet své budoucí kroky. 

Téměř deset let války bez konce. Jemen svírá občanský konflikt, lidé umírají po tisících

Západní spojenci ze Spojených států a Velké Británie se zapojili do dalšího konfliktu na Blízkém východě. Konkrétně proti hútíjským povstalcům v Jemenu, kteří od propuknutí války Hamásu proti Izraeli pálí přes Rudé moře rakety a zintenzivnili útoky proti lodím. Proč se ale v této pro Čechy exotické destinaci bojuje, a proč je to pro nás důležité?

Trumpova kandidatura visí na vlásku: Čím je tak problematická a co dokáže malý americký stát?

Volby prezidenta Spojených států se kvapem blíží a již delší dobu se rýsují dva jasní kandidáti: Donald Trump z Republikánské a Joe Biden z Demokratické strany. O post jednoho z nejmocnějších lidí planety se tak budou zřejmě ucházet dva muži se zkušeností v tomto úřadu. Budoucnost Trumpovy kandidatury ale visí na vlásku, protože je vyloučen už z primárek ve státech Maine a Colorado, čímž se teď bude zabývat Nejvyšší soud USA. Není totiž jasné, jestli státy mohou tyto kroky činit autonomně. Na soudním rozhodnutí tak závisí vše. 

Kdo nahradí Čaputovou? Ve hře jsou diplomaté, politici i absolvent školy života

Slováci si 23. března vyberou nového prezidenta. EuroZprávy.cz vám již nyní přinášejí seznam kandidátů či potenciálních kandidátů, z nichž Slováci budou na jaře vybírat. Dosavadní prezidentka mezi nimi ale nebude, na obhájení postu už podle svých slov nemá dost sil. 

Kim Čong-un máchá zbraněmi, podpořit Severní Koreu ve válce proti jihu ale není v zájmu nikoho

Rok 2023 byl v oblasti geopolitiky ještě náročnější než rok 2022. Zatímco na Ukrajině pokračovala ruská válka, Hamás zaútočil na Izrael a ten začal na oplátku devastovat Pásmo Gazy. Oba konflikty se v neutlumené míře táhnou doteď, oběti narůstají a mezinárodní společenství v čele s OSN nedošlo k žádnému řešení. Nyní navíc hrozí rozhoření dalších konfliktů zamrzlých v čase.

Oběti střelby z Filozofické fakulty: Brutální vrah vzal životy vzácným lidem

Policie po krvavé čtvrteční střelbě v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze identifikovala čtrnáct obětí. EuroZprávy.cz nyní přinášejí vzpomínku na některé z nich. Rodinám zemřelých chceme vyjádřit upřímnou soustrast a hlubokou lítost. 

Jak se školy postaví k zabezpečení svých budov? Tragédie vyvolává otázky, odpovědi nabízí americké školy

Střelba ve školní budově v České republice není obvyklá. O to větší byla čtvrteční masová vražda čtrnácti nevinných lidí šokující. Je zcela zřejmé, že událost povede k horlivým debatám o zákazu střelných zbraní a přísnějšího zabezpečení škol. Nepříjemné zkušenosti s těmito událostmi mají nejen Spojené státy, ale i Velká Británie. Ta kvůli masovým střelbám z 80. a 90. let dokonce zakázala soukromé vlastnictví ručních zbraní úplně. 

Nejhorší masová vražda v dějinách ČR bude mít dohru. Přístup k dezinformacím se úplně změní

Čtvrteční tragická událost na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze může v české společnosti řadu věcí změnit, nemusí ale změnit vůbec nic. Masový vrah, chcete-li terorista, sebral život čtrnácti nevinným lidem, většinou vysokoškolským studentům či pedagogům. Prakticky okamžitě se vyrojily „zaručené zprávy“ o tom, že šlo o ukrajinského studenta, nebo že vláda maskuje své vlastní nekalé jednání. 

Čtvrteční útok může být masová vražda i terorismus, může inspirovat další. Bezpečnostní expert prozradil, co v takových případech dělat

EuroZprávy.cz po včerejší tragédii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze oslovily bezpečnostního experta Tomáše Řepu, který vyučuje na Univerzitě obrany. Stejně jako velkou část Čechů, i jeho nejhorší masová střelba v historii České republiky hluboce zasáhla a díky svému členství v aktivních zálohách české armády dokázal poskytnout i náhled na to, co v podobných situacích s aktivním střelcem uvnitř budovy dělat.

Na poplach bijeme pozdě. Mladí jsou vlastní psychikou ohroženi na životech

Psychické zdraví mladých lidí jde ke dnu, často jim nemá kdo pomoct. Zatímco ministr zdravotnictví Vlastimil Válek uspořádal konferenci o popularizaci psychiatrie napříč děkany lékařských fakult, řada dospívajících spáchala sebevraždu. Řešení je v nedohlednu a další mladí jsou přímo ohroženi na životě. 

Evropská unie Ukrajinu spíše adoptuje, než přijme. Rozšíření si vyžádá oběti

Evropská unie se chce rozšířit, Ukrajině a Moldavsku už přislíbila přístupové rozhovory. Zatímco pomoc Moldavsku vyžaduje daleko méně financí, Ukrajina vyžaduje úplně jiné přístupy. Sama o sobě dokáže změnit celou unii.

Nový světový řád je nevyhnutelný. Je to historicky přirozený proces, plyne z rozhovoru s Tomášem Řepou pro EZ

Vojenský expert z brněnské Univerzity obrany Tomáš Řepa poskytl serveru EuroZprávy.cz rozsáhlý rozhovor o proměně světového řádu, rostoucí síle Čínské lidové republiky, a ochabující moci Ruské federace. Poskytl i několik myšlenek o tom, jak se má Západ k rozdělujícímu se světu postavit. „Životní úroveň například v západní Evropě je stále i ve světovém srovnání bezprecedentně vysoko a pokud se povede strukturu ekonomiky změnit a zavádět nové technologie, nemusíme nutně čelit nějakým katastrofickým scénářům, občanským válkám a podobně,“ popisuje.