Profil editora

Související články:

Ruští vojáci kontrolují voliče i za plentou. Několik z nich se vzbouřilo přímo ve volebních místnostech

Prezidentské volby v Rusku se chýlí ke konci. Jejich výsledek byl již předem jasný, současný lídr Vladimir Putin si podle všeho dojde pro vítězství a povládne minimálně dalších šest let – a to ještě ani neodstartovalo sčítání. Voliči to ve volebních místnostech podle některých záběrů vůbec nemají jednoduché – a stavěli se na odpor.

Putin roku 2012 nechal do volebních místností nainstalovat 200 tisíc kamer. Nemohou je používat ani komisaři

Iniciativa současného ruského prezidenta Vladimira Putina nefunguje. Do volebních místností nechal nainstalovat bezmála 200 tisíc kamer pro sledování průběhu všech voleb, ale od jejich instalace roku 2012 ruská Ústřední volební komise od tohoto sledování upouští. Přístup ke kamerám nemají ani komisaři, ani politické strany, které do volebního klání vypustily své kandidáty. 

Minulé volby ruského prezidenta provázela řada nesrovnalostí. Ve výsledcích bylo až 10 milionů neexistujících hlasů

Ruské prezidentské volby jsou doprovázeny obavami z volebních podvodů. Ani letos by patrně nešlo o první. Už v době prvního znovuzvolení Vladimira Putina roku 2004 mělo být v urnách až o 9 milionů hlasů víc. Roku 2018 dokonce až 10,3 milionů. Volební okrsky navíc odevzdávaly výsledky s až příliš kulatými čísly – velmi často končívaly číslicemi 0 nebo 5. 

Putin vládnoucí dalších šest let je nebezpečím pro Rusko i svět. I Češi se na to musí připravit

Současný ruský prezident Vladimir Putin může po víkendových volbách setrvat na svém postu dalších šest let. Pokud bude kandidovat i v roce 2030, tak jeho panování potrvá až do 2036. Je to scénář, jenž si málokterý jiný politik na světě může dovolit jen přehrát v hlavě. Co ale jedno, případně dvě další funkční období Putina jako prezidenta mohou přinést?

Velký bratr v QR kódu? Ruské prezidentské volby dělají z utopie realitu

Ruští voliči ze státního sektoru to ve volebních místnostech nemají jednoduché. Se zjištěním, jak si je vlastně Kreml hlídá, přišel server RFE/RL. Vládnoucí strana Jednotné Rusko totiž vytvořila projekt GEO-SMS, jehož cílem je kontrolovat volební účast voličů ze státního sektoru – od zdravotníků, přes učitele, až po zaměstnance různých státních podniků.

Očekávaný vítěz voleb: Kdo je Vladimir Vladimirovič Putin a jak se dostal k moci?

Jednasedmdesátiletý ruský prezident Vladimir Putin se pohybuje v nejvyšších kruzích ruské politiky už desítky let. Jeho jméno se postupně stalo synonymem k Ruské federaci. Člověk, který rozhodl o napadení suverénní a neutrální země má za sebou ale ještě delší a bohatší kariéru, než je ta na pozici prezidenta. Tuto pozici se o tomto víkendu rozhodl znovu obhájit. 

Putinovi protikandidáti: Charitonov jde do voleb jako starý politik s chabým mandátem od komunistů

Nikolaj Charitonov je jedním ze tří kandidátů, kteří se tento víkend v ruských prezidentských volbách postaví proti Vladimiru Putinovi. Člen Komunistické strany se v politice pohybuje dokonce ještě déle než současný ruský lídr.

Putinovi kandidáti: Sluckij je zkušený politik napojený na GRU, chtějí ho ale jen tři procenta Rusů

Dalším kandidátem, který se postaví v ruských prezidentských volbách proti Vladimiru Putinovi, je Leonid Sluckij. Je silně napojený na ruskou rozvědku GRU, která má na svědomí například výbuch muničního skladu ve Vrběticích. Obecně je oblíbený napříč politickým spektrem i zpravodajskými službami. Pro Putina ale problém neznamená, volební průzkumy mu přisuzují sotva tři procenta.

Putinovi protivníci: „Liberální“ a sankcionovaný Davankov se ve volbách postaví prezidentovi

Rusko od pátku 15. do neděle 17. března čekají prezidentské volby. Rozhodnou o tom, jestli současný prezident Vladimir Putin bude pokračovat ve svém již dvacetiletém mandátu. Jedním z kandidátů, kteří se postaví obhájci postu, je Vladislav Andrejevič Davankov. Průzkumy mu přisuzují zhruba pět procent hlasů. 

Prezidentské volby v Rusku mají jasného vítěze. Putinovou pozicí i přesto mohou otřást v základech

Rusové si od pátku do neděle budou volit prezidenta. Největším favoritem je dosavadní lídr země Vladimir Putin, jehož mandát bude za několik desítek dní trvat již dvacet let. A podle změny ústavy z roku 2020 může kandidovat i v roce 2030 a vládnout tak až 36 let. Státní duma ovládaná jeho stranou Jednotné Rusko totiž ruskou ústavu „donutila zapomenout“, že Putin už dva termíny za sebou odsloužil. Nyní bude mít k dispozici ještě dva termíny prodloužené ze čtyř na šest let. 

Dva roky války na Ukrajině: Putinovy lži, brutální bitvy a konec v nedohlednu

Před dvěma lety ruské jednotky překročily hranice suverénní Ukrajiny. Hned brzy ráno první šrámy války utrpěla řada měst v čele s Kyjevem, Charkovem či Oděsou. Ruské rakety začaly nevybíravě brát životy mužů, žen a dětí. Dne 24. února 2022 se rozhořel největší konflikt v Evropě od konce druhé světové války.

Janukovyč se Putina bál. Každý akt ruské agrese vede k hlubší integraci Ukrajiny do EU, ukázal krvavý Euromajdan

Uběhlo již deset let od krvavých protestů v Kyjevě, známých jako Euromajdan. Dosavadní prezident Viktor Janukovyč byl svržen a na jeho místo byl zvolen Petro Porošenko. Co se tehdy ale na Ukrajině vůbec dělo a proč lidé protestovali? Běžní Ukrajinci byli nespokojení s politickým vedením země spojovaným s korupcí a organizovaným zločinem. Korupce v nejvyšších politických kruzích pálí zemi už od její samostatnosti z roku 1991 a stále je nutné ji řešit.

Rusové ani o Navalného smrti nemusí lhát. Všem je jasné, že viníkem je Kreml

V pátek obletěla svět zpráva, že ruský opoziční politik Alexej Navalnyj zemřel ve 47 letech v trestanecké kolonii na Sibiři, kde si odpykával devatenáctiletý trest odnětí svobody. Za bezprostřední příčinu úmrtí ruská vězeňská služba označila krevní sraženinu.

PŘEHLED: Česko čekají eurovolby. Politické strany řekly, co chtějí z Bruselu změnit

Občané Evropské unie si mezi 7. a 8. červnem letošního roku vyberou složení Evropského parlamentu pro příštích pět let. Česká republika je jedinou zemí, kde se volby konají ve dvou dnech. Kandidovat bude řada politických stran a hnutí. EuroZprávy.cz s žádostí o komentář k tomu, čeho chtějí jejich kandidáti dosáhnout, oslovily strany vládní i opoziční. Na dotazy zaslané prostřednictvím e-mailu neodpověděly strany ANO, SPD, SOCDEM a STAN. 

Rychlé změny v trestním zákoníku mohou na Slovensku vést k mafiánskému státu. Tentokrát doslova

Slovensko se nachází na pokraji nedemokracie. Urychlené schválení změn v trestním zákoníku může mít dalekosáhlé následky na samotný chod státu. Slovensko bylo po pádu komunismu vděčným cílem mafie a jiných organizovaných zločineckých skupin, nyní pro ně vládní koalice přichystala ještě lepší podmínky. Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová pochybuje o zákonnosti zrychleného legislativního procesu. Jeho schválení dokonce nahrává i několika poslancům, kteří jsou vyšetřováni právě v tuto chvíli. 

Matka oběti střelby na FF UK: Chci znát toho, kdo rozhodl o odvolání policistů, kteří stáli před fakultou

V pořadu České televize 168 hodin vystoupila maminka jedné z obětí střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze Lenka Šimůnková. Její dcera Eliška nepřežila tragickou událost, ke které došlo jen tři dny před loňskými Vánoci. Stala se tak jednou ze čtrnácti obětí patrně nejsmutnějšího dne v dějinách novodobé České republiky. Ještě den před Štědrým dnem se Česko ponořilo do státního smutku. 

Pokud Ukrajina padne jako první, začnou guerillové boje. Mírová jednání jsou zatím nereálná, říká expert Řepa pro EZ

Bezpečnostní expert z Univerzity obrany v Brně Tomáš Řepa v rozhovoru pro EuroZprávy.cz rozebral možnosti mírových jednání mezi Ruskem a Ukrajinou, současnou roli OSN v mezinárodním prostoru a agresivní ruskou rétoriku vůči Ukrajině i Západu. Společně jsme hovořili i o afghánském scénáři, který zmínil šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov. „Afghánský scénář se naplnit může, pokud zůstane Ukrajina zcela opuštěna a propadne se do nějakých vnitřních sporů,“ poznamenal Řepa. 

Tohle Putinovi nevyšlo: Chtěl zastrašit NATO a teď je jím obklíčen. A na východě si brousí zuby Čína

Ruský prezident Vladimir Putin rozpoutal válku proti Ukrajině na jednoduchém základu. Vadilo mu, že se Kyjev postupně přibližoval integraci do Evropské unie a Severoatlantické aliance. Před dvěma lety se rozhodl pro agresivní válku, dnes toho patrně v bezpečí krytu lituje. 

Kdo se postaví Putinovi, a proč nikdo jiný nemá šanci?

Válka proti Ukrajině ani záhadná úmrtí jeho kritiků a odpůrců nebrání Rusům v tom, aby se současným prezidentem Vladimirem Putinem sympatizovali. Je více než pravděpodobné, že se ujme prezidentského úřadu i po březnových volbách. Jeho protikandidáti jsou nevýrazní a z principu nepocházejí z opozice. 

Rozšiřování Evropské unie: Historie i výzvy současnosti. Kde až skončí evropská integrace?

Rozšiřování Evropské unie je velkým a důležitým tématem již od vzniku bloku v roce 1958, tehdy ještě pod názvem Evropské hospodářské společenství. Z původních šesti členů – Francie, Spolkové republiky Německo, Itálie a zemí Beneluxu – se postupem času stalo členů 28, po vystoupení Velké Británie roku 2020 pak 27. Teď má ale unie před sebou bezprecedentní výzvy, s nimiž se musí vyrovnat a řádně promyslet své budoucí kroky.