Profil editora

Jan Hron

Jan Hron

Vystudoval husitskou teologii-religionistiku na Husitské teologické fakultě Univerzity Karlovy, kde pokračuje v doktorském studiu. Zaměřuje se na mezinárodní politiku, zvláště jej pak zajímá problematika tzv. kulturních válek.

Zpráva úspěšně odeslána

Zprávu se nepodařilo odeslat. V případě opakování této chyby nás kontaktujte přímo na e-mail redakce@eurozpravy.cz

Napište autorovi

Zbývá 1000 znaků.

Přečtěte si poučení o sbírání a ukládání informací, souvisejících s vaším dotazem.

Související články:

Petr Porošenko, ukrajinský prezident

V ukrajinském hraničním městě se zastavil život. Místní z toho viní Kyjev a jeho vojenská opatření namířená proti Rusku

Ukrajinské město Milove usazené na hraničním přechodu v Luhanské oblasti zažívá krušné časy. Zatímco dříve mezi ním a Čertkovem v nynější ruské Rostovské oblasti existoval čilý obchod, po postavení hraničního plotu zcela vymizel. Obyvatelé městečka z toho viní ukrajinskou vládu s jejími vojenskými opatřeními, dokumentuje Rádio Svobodná Evropa.
raketa

Ruské konvenční zbraně jsou smrtelnější než ty jaderné, tvrdí expert. Rusko je bude moci vyrábět jak na běžícím pásu, pokud USA odstoupí od INF, varuje

USA požadují po Rusku, aby zrušilo svůj raketový systém 9M729, který má porušovat Smlouvu o likvidaci raket středního a kratšího doletu (INF) z roku 1987. Rusko namítá, že dotyčný systém smlouvu neohrožuje a vyzývá USA k inspekci, Američané však na svém požadavku trvají, jinak odstoupí od INF. Experti však USA varují, že to jen posílí Rusko, které bude moci v plné míře vytvářet své smrtící konvenční střely.
Rahaf Kunúnová

Uprchlé saúdské ženy se bojí o svůj život. Jsme pronásledovány, na velvyslanectvích mizí lidé, tvrdí

Případ uprchlé Saúdské Arabky Rahaf Kunúnové vzbudil celosvětovou pozornost médií. Začalo se hovořit i jistém druhu revolty mezi saúdskými ženami, opouštějící svou zem z důvodu velkých omezení a útlaku, kterých v ní čelí. Podle zjištění magazínu New Yorker však tyto ženy čelí i po svém útěku – a právě kvůli němu – výhružkám, obtěžování a útokům ze strany ropného království.
Letadla, ilustrační foto

Proč uprchlíci nemohou do Evropy letadlem? Na vině je EU

Uprchlíci vynakládají značné částky, aby se ze svých problémy stižených zemí dostali do Evropy. Cesta v nestabilních člunech přes Středozemní moře je velice riskantní a mnozí uprchlíci za ní kromě peněz zaplatí i svým životem. Proč si tedy raději nekoupí levné letenky a neodletí do Evropy pohodlně letadly? Důvodem je nařízení EU o sankčních pokutách pro dopravce, který přepraví nelegální migranty.
Islámský stát (ISIS)

Stažení amerických sil ze Sýrie se odkládá? Podle analytiků IS ukázal, že jej to jen povzbudí

Triumfální prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa o vítězství USA nad Islámským státem v Sýrii je po včerejším útoku v syrském městě Manbidž, při kterém byli zabiti američtí vojáci, výrazně zpochybňováno a to i příznivci prezidenta. Pro Trumpa údajná porážka teroristické skupiny byla důvodem odchodu amerických vojsk ze Sýrie. Podle expertů by po útoku měl toto rozhodnutí přehodnotit.
Brexit, ilustrační foto

Británie nemůže čekat žádné úlevy, zní z EU. Kritikou nešetří ani Norsko

Rozhodnutí britských poslanců nepodpořit návrh brexitové dohody britské premiérky Theresy Mayové opětovně vyvolává otázku, jakým způsobem nejlépe vyřešit otázku odchodu Velké Británie z EU. Průzkumy veřejného mínění odhalují, že britská veřejnost by dala přednost „norskému typu dohody“. Politici EU a Norska ale vyjadřují skepticismus, zda-li by to byla pro Spojené království nejlepší cesta.
Brexit, ilustrační foto

Řešení brexitu? Britská veřejnost by preferovala „norskou dohodu“

Hlasování o přijetí návrhu brexitové dohody britské premiérky Theresy Mayové skončilo očekávaným způsobem. Návrh byl jednoznačně zamítnut. Mayovou tak čeká další vyjednávání o tom, jakým způsobem ožehavý brexit provést. Ačkoliv nejradikálnější části Konzervativní strany by nebyli proti ohledně provedení tzv. tvrdého brexitu ,tj. brexitu bez dohody, mezi britskou veřejností to nemá příliš velkou podporu, ukazují průzkumy.
Injekční stříkačka

Záhadami obestřené čínské tresty smrti: Kolik bývá popraveno lidí, jakým způsobem a z jakého důvodu?

Rozhodnutí čínského soudu odsoudit za údajné pašování drog Kanaďana Roberta Lloyda Schellenberga k trestu smrti, vyvolalo nejen v Kanadě obrovský šok. Čínské popravy bývají zahaleny rouškou tajemství, podle lidskoprávních organizací Čína úmyslně zkresluje své statistiky ohledně počtu popravených. Tresty smrti za 46 provinění mají podporu veřejnosti, čínské úřady jejich prostřednictvím chtějí dokázat svoji efektivnost. Udělení trestu smrti kanadskému občanovi je zřejmě varováním pro ostatní země.
Čínská vlajka, ilustrační fotografie

Pohled za oponu čínské cenzury: Proč Čína nezakázala Orwellovo 1984?

1984 od britského spisovatele George Orwella patří mezi literární klasiku. Systolický román popsal v celé zrůdné nahotě praktiky totalitních režimů. Kritici komunistické Číny na ní častokráte upozorňují jako na varování před hrozbou vševidoucího státu, v jehož čele je jedna politická strana nepřipouštějící konkurenci. Ačkoliv by se zdálo, že komunistická strana z pochopitelných důvodů zakáže knihu s takovýmto buřičským nádechem, nestalo se tak a 1984 je stále poměrně volně dostupné. Proč tomu tak a co to vypovídá o čínské cenzuře, vysvětluje magazín The Atlantic.
Na demonstracích proti Putinovi byly zatčeny desítky lidí (29.4.2017).

Bizarní důvody, které zamezují demonstracím v Rusku. Náhlá čistění ulic, abstraktní hesla či půvab města

Ruská ústava zajišťuje ruským občanům právo na „mírumilovné shromažďování“. Nicméně, ruské lokální úřady mají k dispozici dostatek možností, aby těmto shromážděním zabraňovaly. Až doposud proces, kterým jsou připuštěny a zakazovány demonstrace, byl obestřen tajemstvími, avšak mediální projekt OVD-Info odhalil, jaké různé důvody lokální orgány uváděly ku potlačení protestů. Informace přinesl server Meduza.
Barack Obama, 44. prezident Spojených států amerických

Post-americký Blízký východ? Základy položil už Obama, Trump je jeho „dvojnásobek“

Americký prezident Donald Trump na svém předchůdci v úřadu, Baracku Obamovi, nenechává nit suchou. Co se týče Blízkého východu, jsou si však podobnější, než by se mohlo zdát. Spojuje je jejich přesvědčení, že jakékoliv přínosy z Blízkého východu jsou menší než potíže, které sebou americká přítomnost v regionu nese a že z něj USA musí odejít. Trumpovo rozhodnutí stáhnout americké vojáky ze Sýrie tak svým způsobem dokončuje Obamou nastolený trend k post-americkému Blízkému východu.
Ilustrační foto

Chytré telefony jako nástroj Antikrista? Varování hlavy církve rezonuje v Rusku i USA

Moskevský patriarcha Kirill, vrchní vůdce ruské pravoslavné církve, varoval před používáním chytrých telefonů. Dle něj dláždí cestu pro Antikrista a jeho totální kontrolu nad lidmi. Kirill se stal terčem výsměchu na ruským sociálních sítích, varování před Antikristem je však hluboce zakořeněné v ruské, ale i americké společnosti.
Donald Trump

Může si Trump stavbu „zdi“ vynutit? I jeho příznivci se toho obávají

Spor o výstavbu zdi, respektive ocelové bariéry, na hranicích USA s Mexikem, paralyzuje americkou politiku. Donaldu Trumpovi se nedaří přesvědčit Demokraty, držící majoritu v Sněmovně reprezentantů, aby vydali 5,7 miliardu dolarů (přes 127 miliard korun) na její výstavbu. Trump hrozil, že vyhlásí stav nouze a stavbu bariéry si prosadí přes odpor Demokratů. Může tak skutečně udělat? Jaké jsou dle právníků jeho možnosti?
Kongres USA

Reprezentuje Kongres skutečně americký lid? Průzkum ukázal zajímavé skutečnosti

Americký Kongres by měl reprezentovat rozmanité skupiny amerického obyvatelstva. Při pohledu na jeho složení se ale ukáže, že některé minoritnější skupiny v něm mají početnější zastoupení než jiné, zatímco ty majoritnější nemají. Vyplynulo to z průzkumu náboženských příslušností Kongresu provedeného výzkumnou společností Pew Research Center.

Aktuálně se děje

před 7 minutami

Summit NATO

Česko zůstane bez ochrany? Trump chce členům NATO neplnícím závazky sebrat právo na aktivaci článku 5

Americký prezident Donald Trump zvažuje radikální reorganizaci Severoatlantické aliance, která by mohla zásadně změnit její fungování. Podle nových návrhů, se kterými byl obeznámen server Daily Telegraph, by členské státy, které nesplní jeho požadavek na výdaje na obranu ve výši 5 % HDP, mohly být zbaveny hlasovacích práv. Tento model „zaplať, abys mohl hrát“ (pay-to-play) by fakticky zablokoval neplatičům možnost podílet se na klíčových rozhodnutích bloku. Právě Česko je na tom přitom podle webu Politico nejhůře, co se výdajů na obranu týče.

před 1 hodinou

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Prezident USA zvažuje přejmenování Hormuzského průlivu na Trumpův průliv

Prezident USA Donald Trump zvažuje, že po úspěšném ovládnutí Hormuzského průlivu a vyhoštění íránských sil přistoupí k jeho přejmenování. Tato strategická vodní cesta, která je v současnosti pod kontrolou Teheránu, by mohla nést nový název „Americký průliv“, nebo dokonce jméno samotného prezidenta, tedy Trumpův průliv. Podle zdrojů z Bílého domu je Trump frustrován nedostatečnou pomocí spojenců při uvolňování této klíčové námořní trasy a hodlá vzít situaci do vlastních rukou.

před 2 hodinami

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Kallasová se na schůzce G7 pohádala před ostatními ministry s Rubiem

Atmosféra na setkání ministrů zahraničí zemí G7 v pátek zhoustla, když došlo k ostré slovní přestřelce mezi americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem a šéfkou diplomacie Evropské unie Kajou Kallasovou. Podle svědků z místa jednání byla rozbuškou otázka dalšího postupu vůči Rusku a nespokojenost Evropy s dosavadními výsledky amerického tlaku na Moskvu.

před 4 hodinami

Marco Rubio na zápase UFC 316

Rubio se rázně pustil do Zelenského. Obvinil ho ze lži

Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pátek ostře odmítl tvrzení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že by administrativa Donalda Trumpa nutila Kyjev k postoupení východního Donbasu Rusku. Podle Zelenského mělo být odevzdání tohoto průmyslového srdce Ukrajiny podmínkou pro získání amerických bezpečnostních záruk v rámci jakéhokoli plánu na příměří. Rubio však takové interpretace označil za nepravdivé.

před 5 hodinami

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Nová varianta covidu znepokojuje odborníky. „Cikáda“ už se dostala i do Česka

Ve světě se v tichosti šíří nová varianta koronaviru SARS-CoV-2, která si díky svému specifickému chování vysloužila přezdívku „cikáda“. Odborníci ji vědecky označují jako BA.3.2 a poprvé byla identifikována v Jihoafrické republice v listopadu 2024. Od té doby se jí podařilo proniknout do nejméně 23 zemí světa, přičemž pozornost budí především neobvykle vysokým počtem mutací.

před 5 hodinami

před 7 hodinami

NATO

Politico: Česko je na tom ze všech států nejhůře. Na obranu dává ještě míň než Maďarsko

Alianční „třída“ roku 2025 složila maturitu úspěšně. Všech dvaatřicet členských států NATO poprvé v historii splnilo stanovený cíl a vynaložilo na obranu minimálně 2 % svého hrubého domácího produktu. Výroční zpráva zveřejněná v Bruselu ukazuje, že po dekádě od stanovení tohoto závazku v roce 2014 se společenství konečně dočkalo plošného plnění.

před 8 hodinami

Hormuzský průliv

Klíč k Hormuzskému průlivu leží na sedmi ostrovech. Pokud je americká armáda obsadí, čeká ji peklo na zemi

V souvislosti se zprávami o vyslání tisíců amerických pozemních jednotek na Blízký východ sílí dohady o jejich možném nasazení. Spekuluje se především o ovládnutí íránského ostrova Chark v severní části Perského zálivu, který představuje zásadní energetický uzel. Tento terminál zajišťuje odbavení přibližně 90 % íránského vývozu ropy, což z něj činí strategický cíl pro ochromení ekonomiky Teheránu.

před 9 hodinami

Počasí

Počasí o víkendu. Tepleji bude dnes, hrozí další sněžení

Slunečný bude místy začátek posledního březnového víkendu, ale počasí se v jeho průběhu pokazí. Podle předpovědi může ve vyšších polohách připadnout další sníh. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

Důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se mají dotknout změny. Jsou plánované ve dvou fázích

Důchodů se týkaly změny za předchozí vlády a nevyhnou se jim ani pod vedením Andreje Babiš (ANO). Ministerstvo práce a sociálních věcí si plánované úpravy, které vycházejí z programového prohlášení, rozdělilo do dvou fází. První novinky by měly platit od příštího roku.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Portland, ilustrační foto

V USA se rozjíždí tichá mocenská válka. Demokraté se snaží vyplnit vakuum po Bidenovi

V americkém Washingtonu se pod povrchem aktuálních krizí začínají rýsovat kontury nové politické éry. Zatímco pozornost světa upírá zraky k Blízkému východu, kam jsou vysílány výsadkové jednotky, uvnitř Demokratické strany probíhá hluboké ideologické a generační přeskupování. Tato vnitřní dynamika naznačuje, že základy budoucí americké politiky se začínají nenápadně, ale zásadně měnit.

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Německo chce proměnit armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy, než Rusko zaútočí na NATO. Má na to tři roky

Generál Carsten Breuer, nejvýše postavený voják německého Bundeswehru, čelí úkolu, který by byl ještě před několika lety nemyslitelný: proměnit německou armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy. Podle Breuera je situace naléhavá, neboť Rusko masivně investuje do zbrojení a náboru. Varuje, že do roku 2029 bude Moskva schopna zahájit rozsáhlý útok proti území NATO, a Německo proto musí být připraveno na scénář velké války.

včera

Kirill Dmitrijev

Evropa bude prosit Moskvu o energetické suroviny, my si vybereme, komu pomůžeme, tvrdí Putinova pravá ruka

Přední spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina a šéf Ruského fondu přímých investic Kirill Dmitrijev přišel s varováním, že Evropa a Velká Británie budou brzy nuceny „prosit“ Moskvu o dodávky energetických surovin. Podle jeho slov globální trhy čelí drastickému nedostatku zásob, který je umocněn probíhající válkou v Íránu. Rusko si pak bude moci samo vybrat, zda a komu případné žádosti o pomoc vyhoví.

včera

Maďarsko důležitější než Francie? EU se ocitá v kritickém bodě, může skončit jako rukojmí krajní pravice

Jednání o příštím dlouhodobém rozpočtu Evropské unie v astronomické výši 1,8 bilionu eur se ocitla v kritickém bodě. Podle diplomatů v Bruselu bude pro budoucí směřování sedmadvacítky a schválení finančního rámce do roku 2026 klíčový výsledek dubnových parlamentních voleb v Maďarsku. Ty jsou momentálně považovány za důležitější milník než nadcházející prezidentská volba ve Francii.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy