Profil editora

Související články:

Evropa se musí lépe bránit ruskému a čínskému vměšování

Zahraniční zásahy do demokratických procesů zvláště ze strany Ruska a Číny představují rostoucí hrozbu pro bezpečnost členských států i EU jako celku, zejména v souvislosti s opravdu překotným technologickým rozvojem a probíhající válkou odehrávající se těsně za hranicemi EU. Evropská lidová strana (EPP GROUP in the EP), která je nejsilnější frakcí v Evropském parlamentu, usilovně bojuje proti vměšování Ruska a Číny do demokratických procesů v zemích EU.

Zastavte dětskou práci v kobaltových dolech. EU se musí rozhodnout, na které straně stojí

Záběry televize Sky News z Demokratické republiky Kongo obletěly celý svět. V reportáži se objevily malé, vyčerpané, ušpiněné děti, které nosily těžké pytle s kobaltem. Padala slova o okamžité nápravě, konci nucené dětské práce a narovnání pracovních podmínek v afrických zemích. Nic z toho se ale zatím nestalo. Jedním z důvodů je i vysoká poptávka po tomto namodralém kovu, který se využívá například při výrobě elektroautomobilů.

Německá okupace z 15. března 1939 ukázala nesmyslnost politiky ustupování agresorovi. Ukrajina se správně brání

Více než šestileté období německé okupace Čech, Moravy a Slezska, která patří spolu s obdobím komunismu k nejtragičtějším kapitolám naší novodobé historie, se začalo psát před 83 lety. Ráno 15. března 1939 obsadila německá vojska zbývající neobsazené české území po Mnichovské dohodě. Jednalo se o první ze dvou agresí Československa cizími vojsky. V obou případech se tak stalo bez ozbrojeného odporu. Snad i kvůli tomu, že ani v jednom případě se naše armáda nebránila, je německá okupace spolu s tou sovětskou pro mnohé lidi v Česku dodnes zdrojem historických traumat. V kontextu s nacistickou okupací a vyhlášením Protektorátu Čechy a Morava se nabízí reminiscence se současnou Ukrajinou. Ukazuje nám, co se stane, když budeme ustupovat agresorovi v domnění, že se předejde válce. Agresora to jen více povzbudí v jeho dobyvačných úmyslech. Ukrajina se rozhodla správně bránit.

Filozofa a chartistu Patočku před 45 lety utýrala StB. Byl hrdinou v období normalizace, jeho myšlení dodnes inspiruje

Mezi jeho žáky patřila mnohá významná jména naší intelektuální scény, jako byli Jan Sokol, který byl jeho zetěm, dále také například Ladislav Hejdánek, Daniel Kroupa, Jiří Němec nebo Radim Palouš. Filozof Jan Patočka, jeden z prvních signatářů Charty 77, svém životě zažil mnohé těžkosti a za svoji odvahu postavit se komunistickému bezpráví bohužel zaplatil životem. Přesně před 45 lety, 13. března 1977, ho Státní bezpečnost doslova utýrala při výslechu. Dnes si připomínáme výročí jeho smrti. Bezesporu se jednalo jednoho z největších českých myslitelů 20. století a vůbec v celých českých dějinách. Patočkovo myšlení dodnes inspiruje, byl hrdinou v období normalizace.

Toufar se Zajícem se postavili komunistické zvůli, vydechli na výročí bolševického puče. Jejich hrdinství přebijí vše zlé

Jejich hrdinství přebijí dnešní tragické datum 25. února 1948, kdy komunisté po puči převzali moc nad zemí a během totality bolševická vláda tento den oslavovala jako Vítězný únor či Vítězství pracujícího lidu. Přesto je zrůdné výročí, při němž národ přišel o svobodu a demokracii, spojené s osobnostmi, které našly odvahu vzepřít se rudé zvůli. Nesmíme dnes zapomenout na umučeného kněze Josefa Toufara a studenta Jana Zajíce, který se upálil proti letargii společnosti v nastupující normalizace stejně jako Jan Palach. Oba vydechli ve stejný den, i když mezi jejich odchodem je rozdíl devatenácti let. Toufar skonal v roce 1950, Zajíc zemřel roku 1969. Díky nim může být 25. únor připomínkou statečnosti těch, kteří dokázali vzdorovat režimu prohlášenému zákonem z roku 1993 za zločinný, nelegitimní a zavrženíhodný. Oba si rozhodně zaslouží větší pozornost než bolševický převrat. Dovedli se zlu postavit.

Putin invazí na Donbas porušil mezinárodní právo. Sankce EU a Západu musí mířit na ruský průmysl i banky

Ruský prezident Vladimir Putin jednoznačně porušil mezinárodní právo, územní celistvost Ukrajiny a Minské dohody. A to tím, že nejprve uznal nezávislost separatistických republik na Donbase a následně do Doněcké a Luhanské lidové republiky vyslal vojenské jednotky. Přes neustálé ujišťování Kremlu, že žádný konflikt rozhodně Ruská federace nechce, se jedná o jasný akt invaze a agrese, který však nemusí být konečný. Je na čase, aby západní mocnosti včetně Evropské unie ukázaly, jak koordinovaně umí postupovat proti státům, které nectí mezinárodní právo a napadají jiné země. Připravovaný seznam sankcí musí Rusko zasáhnout dostatečně tvrdě a zamířit na citlivá místa, kterými jsou klíčové podniky v průmyslu, zacílit se musí i na banky.

Před 50 lety explodovalo jugoslávské letadlo u Srbské Kamenice. Teroristický útok a pád přežila letuška Vulovičová

Do ticha se minutu po šestnácté hodině ozvala ohlušující, ničivá exploze. Nad krajinou se začalo stmívat, teplota byla kolem nuly a z mraků začaly vypadávat předměty a bohužel i lidská těla. Před 50 lety došlo k tragickému neštěstí letu JAT číslo 367 poblíž Srbské Kamenici u Děčína, 26. ledna 1972 havarovalo u této severočeské obce letadlo jugoslávských aerolinií na pravidelné lince Stockholm-Kodaň-Zábřeh-Bělehrad. Jedinou přeživší se stala letuška Vesna Vulovičová, která se tímto zázrakem stala velmi populární. Konspirace o sestřelení letadla se dodnes objevují na nejrůznějších diskuzních fórech, avšak experti se přiklánějí k teroristickému útoku, jehož atentátníka se nejspíše nikdy nepodaří vypátrat. Stín podezření padl na protivzdušnou obranu někdejší Československé lidové armády či na chorvatskou separatistickou organizaci Ustaša.

Biden se před rokem ujal úřadu. Prezidentova politika potvrzuje klesající význam Evropy v očích USA

Před rokem si od nástupu nového 46. amerického prezidenta Joea Bidena, od jehož inaugurace dnes uplynulo dvanáct měsíců, většina Evropy slibovala mnohé. Především zlepšení vztahů pošramocených během vlády Donalda Trumpa, který v hodně věcech postupoval jednostranně a mínění svých spojenců na druhé straně Atlantiku prakticky nezohledňoval. Bohužel pozornost Spojených států se už dlouhou dobu postupně přesouvá mimo pevninskou Evropu a prvních několik měsíců Bidenovy administrativy potvrzovalo nastolený trend.

Statečná Milada Horáková se narodila před 120 lety. Nikdy ze svých názorů neustoupila, proto vadila totalitám

Dnes slavíme především Boží hod vánoční, kdy si podle tradice připomínáme narození Páně. Na sváteční sobotu ale připadá také 120. výročí narození člověka, který nám může posloužit jako důkaz, že rozhodně Češi nejsou národem zbabělců, jak bývají někdy vykreslováni. A právě politička Milada Horáková v našich dějinách zastupuje statečné a odvážné lidi. Nikdy ze svých názorů a přesvědčení neustoupila, a proto tolik vadila totalitním režimům, jak nacistickému, tak i komunistickému, který ji 27. června 1950 zavraždil. Osud neměla jednoduchý, což platilo nejen pro její politické působení, ale i osobní život, v němž ztratila sourozence. Ani těžkosti, kterých zažila za celý svůj život bezpočet, její vůli nezlomily.

Havel byl symbolem, z jeho odkazu může země profitovat i dnes. Měl však i své slabosti

Jeho pouť byla plná absurdit, o čemž svědčí až pohádkově znějící příběh, v němž se jako disident přerodil v prezidenta. Dramatikův život a dílo je i v současnosti předmětem zájmu nejen u odborníků z řad politologů, historiků či filosofů, ale také naprostých laiků. Proto rovněž inspiroval řadu autorů jako byl Michael Žantovský, Jiří Suk, anebo Daniel Kaiser, kteří o něm sepsali několik knih. Už za svého života se stal legendou a ikonou, která byla pro některé předmětem až nekritického obdivu a uctívání. Václav Havel, od jehož skonu dnes uplynulo deset let byl symbolem a z jeho odkazu může země profitovat i dnes. První český prezident měl ale i své slabosti, a proto jakékoli pokusy o jeho zbožšťování jsou nezdravé. Přesto se nesmazatelně zapsal do dějin.

Merkelová měla k Česku ze všech kancléřů nejblíže. Vůči Putinovi ale nevystupovala dostatečně tvrdě

Před několika dny nastal konec jedné velké éry. Z funkce německé kancléřky odešla po dlouhých 16 letech Angela Merkelová. Byla prvním ženou a po roce 1989 i prvním člověkem v čele německé vlády, který žil v komunistické NDR. Její smýšlení formovalo právě mládí prožité v prostředí komunistické totality. V čele vlády strávila dokonce bez pár dní stejně dlouho jako Helmut Kohl, který byl jejím velkým mentorem a dlouhou dobu ji podporoval v jejím vzestupu na politické výsluní.

Japonci před 80 lety napadli Pearl Harbor. Útok paradoxně udělal ze Spojených států supervelmoc

Probudili spícího obra a donutili jej udělat strašlivé rozhodnutí, i když původní varování podcenili. Přesně před 80 lety, v neděli 7. prosince 1941, Japonci pod vedením admirála Isoroka Jamamoto ráno napadli námořní základnu Pearl Harbor nacházející se na havajském ostrově Oahu. Jednalo se bezesporu o jeden z nejdůležitějších okamžiků největšího světového konfliktu v dějinách lidstva. Do druhé světové války vstoupily USA, což mělo zásadní význam nejen v dalším průběhu války, ale i po jejím skončení. Paradoxem je, že právě útok na Pearl Harbor udělal ze Spojených států amerických supervelmoc.

ANALÝZA: Před patnácti lety byl zatčen heparinový vrah Zelenka. Kauzu stále obestírá tajemství kolem motivu a dodnes budí vášně

I v relativně nedávné minulosti nalezneme události, které výrazně otřásly celou Českou republikou. Jednou z nich byla nepochybně i kauza takzvaného heparinového vraha Petra Zelenky, od jehož zatčení v jihlavské nemocnici dnes uplynulo patnáct let. Chladnokrevnost, s jakou měly být vraždy provedeny, tehdy šokovala celou společnost. Petr Zelenka, který nejdříve působil v havlíčkobrodské nemocnici jako zdravotní bratr, byl obviněný a následně odsouzený za sedm vražd a deset pokusů o vraždu. Těch se měl dopustit od května do září 2006 na ARO v havlíčkobrodské nemocnici, když pacientům v bezvědomí podával silné dávky heparinu. Byl odsouzen k odnětí svobody na doživotí. Bohužel nikdo z rodin obětí se nedočkal odškodnění. Tragickou událost stále obestírá tajemství kolem motivu a dodnes budí vášně.

Před sto lety se narodil Dubček, symbol pražského jara. Tragicky se mýlil v přesvědčení o reformovatelnosti komunismu

Byl symbolem pražského jara, které po krutých padesátých letech náhle představovalo záblesk svobody uprostřed čtyřicetileté komunistické totality. Alexander Dubček, od jehož narození právě dnes uplynulo sto let, působil na konci šedesátých let pro svou lidskost jako zjevení a v zemi se stal nesmírně populární. Jeho socialismus s lidskou tváří však v srpnu 1968 rozdrtily tanky Varšavské smlouvy. Rodák z Uhrovce se tak tragicky mýlil ve svém přesvědčení, že komunismus je možné reformovat. Do historie se bývalý první tajemník ÚV KSČ zapsal jako velmi slabý a naivní politik. Velkým zklamáním pro jeho příznivce bylo zjištění, že při ročním výročí okupace podepsal takzvaný pendrekový zákon umožnující ještě větší perzekuci zadržených demonstrantů. Po nuceném odchodu do ústraní nepodporoval disent a po Listopadové revoluci byli i někteří Slováci proti tomu, aby se stal prezidentem.

Před 70 lety byl zatčen Slánský. Pomáhal rozpoutat komunistický teror, aby se stal jeho obětí, skončil na popravišti

Pomáhal rozpoutat komunistický teror, aby se později stal sám jeho obětí. Bývalý generální tajemník ÚV KSČ Rudolf Slánský byl přesně před 70 lety, 23. listopadu 1951, zatčen v pozdních hodinách, když se vracel z večírku, který tehdejší předseda vlády Antonín Zápotocký pořádal pro sovětské poradce. Sovětský vůdce Josif Stalin se nesmířil se skutečností, že Izrael změnil svoji politiku, nešel levicovou cestou a místo toho se přeorientoval na Západ. Slánský, který byl židovského původu, se jako člen KSČ stal dokonalou obětí. Ve vykonstruovaném procesu byl odsouzen k trestu smrti a 3. prosince 1952 skončil na popravišti. Jeho příběh inspiroval i zahraniční filmaře.

ANALÝZA: Před 30 lety zemřel prezident Husák. Byl symbolem normalizační šedi, čistek a úpadku. Chyběla mu sebereflexe

Byl tragickou postavou československých dějin. Bývalý prezident Gustáv Husák, od jehož úmrtí právě dnes uplynulo třicet let, je symbolem a zosobněním dvacetileté normalizační šedi, morálního úpadku. Po sovětské okupaci v srpnu 1968 se podílel na čistkách, represích, stagnaci a především na ponížení českého i slovenského národa, což mělo za následek emigraci schopných lidí. Příběh exgenerálního tajemníka ÚV KSČ je do jisté míry fascinující, neboť sám za obvinění v kauze „slovenského buržoazního nacionalismu“ strávil devět let v krutých bolševických kriminálech, přesto stále věřil ideologii, která má na svědomí miliony mrtvých. Nikdy neprojevil jakoukoli sebereflexi. Představoval tak jeden z řady odstrašujících případů intelektuála, kterému se ideje staly důležitějšími než samotní lidé a jejich životy.