Česká republika

Související články:

Cestovky v tom jsou samy. Pojišťovny jim kvůli státu neproplatí náklady na storna zájezdů na Rhodos

Česko by mělo mít stabilnější daňový systém. Najít ideál ale není lehké

Pro řadu ekonomů, analytiků, ale i globálních investorů se mohou zdát být české veřejné finance v neradostném stavu. Často se objevují i výrazy jako tristní či žalostné. Faktem je, že jen při sledování letošních měsíčních výsledků hospodaření státu, se může z jeho záporných čísel zatočit hlava. I proto se kabinet Petra Fialy rozhodl pro opatření, která se označují jako úsporný balíček a mají zvrátit trend zadlužování země. Podle plánu vlády mají přinést v roce 2024 úspory ve výši 62 miliard a nové příjmy 32 miliard korun. O rok později by souhrnné číslo příjmů mělo dosáhnout hodnoty 147,5 miliardy korun navíc.

Koruna slábne, může spadnout až k 25 korunám za euro. Vláda bude moci oznámit vítězství nad inflací

Koruna oslabuje nad 24 korun za euro a může spadnout až k 25. Jde o signál, že Fialova vláda bude brzy moci vyhlásit své vítězství nad inflací, zároveň ale už nebude moci tolik v inflaci a znehodnocování měny rozpouštět svůj dluh 

Povinnost přijímat platební karty by pošlapala svobodu podnikání. Ať rozhodne zákazník sám

Hospodářská komora a někteří politici uvažují o tom, že by mohlo být zákonem daná povinnost podnikům přijímat platby kartou. Komentuje pro EuroZprávy.cz ekonom Lukáš Kovanda.

Objem hypoték byl v červnu nejvyšší za poslední rok

V červnu poskytly banky a stavební spořitelny hypoteční úvěry v hodnotě 14 miliard korun, což představuje nárůst o 13 procent ve srovnání s květnem. Tento červnový objem je nejvyšší od poloviny minulého roku. 

Vodňanská drůbež z koncernu Agrofert loni navýšila zisk o 165 procenta. Firmy měly loni „mejdan“, náklady inflace přenesly na řadového občana a leckdy ještě vydělaly dost navíc

Společnost Vodňanská drůbež z koncernu Agrofert hlásí dramatický nárůst zisku. Ten jí loni stoupl o mimořádných 165 procent. Navzdory prostředí mimořádně vysoké inflace, říká ekonom Lukáš Kovanda.

Úrok na českém dluhu klesá nejníže za dva roky, díky balíčku i zvládnuté energetické krizi

Růst cen českých vládních dluhopisů přináší příznivou situaci pro Fialovu vládu, jelikož se snižuje úrok, který musí stát platit. To znamená, že vláda si může půjčovat na mezinárodních trzích levněji a současně snižuje náklady na obsluhu státního dluhu. Tím zůstává více finančních prostředků k umoření existujícího dluhu a také k provedení dalších investičních nebo sociálních výdajů. Popsal pro EuroZprávy,cz ekonom Lukáš Kovanda.

České těžké zbraně i munice nejen pro Ukrajinu. Válka nastartovala náš zbrojní průmysl

Během návštěvy ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v Praze bylo oznámeno, že Česká republika poskytne Ukrajině další vyspělé moderní zbraně a pomůže s výcvikem pilotů. 

Stavebnictví dál klesá. Průmyslu pomohla auta, obchod je v přebytku

Stavební výroba v Česku v květnu pokračovala čtvrtý měsíc v poklesu, meziročně se snížila o 2,7 procenta. Naopak průmyslová výroba vzrostla o 1,4 procenta, táhla ji zejména produkce motorových vozidel. Zvýšení exportu aut společně se snížením schodku obchodu s ropou a plynem pomohlo bilanci zahraničního obchodu, která v květnu skončila v přebytku 11,8 miliardy korun, v kladných hodnotách je od počátku roku. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Zemědělci očekávají nejhorší úrodu obilí za posledních více než deset let. Porostou ceny pečiva?

Podle očekávání českých zemědělců by letošní sklizeň základních obilovin mohla dosáhnout 6 955 tisíc tun. Tento výsledek by však představoval nejhorší situaci od roku 2012.

Česko vybírá historicky suverénně nejvíce na daních, a čeká na tučné inkaso mimořádných „daní z drahé elektřiny“

Stát vybírá historicky suverénně nejvíce na daních. Letos v prvním pololetí vybral na daních (bez pojistného na sociální zabezpečení) celkem 644,3 miliardy korun, vyplývá z dat ministerstva financí. To je o přes 36 procent více než v průměru v prvních pololetích let předpandemických a předválečných let 2016 až 2019, říká ekonom Kovanda.

ČEZ vyplatí rekordní dividendu 145 Kč za akcii

Energetická firma ČEZ oznámila, že vyplatí svým akcionářům rekordní dividendu z loňského očištěného zisku. Podle schváleného návrhu na valné hromadě obdrží akcionáři 145 korun za každou akcii, což znamená téměř celý zisk ve výši 78 miliard korun. Tato dividendová výplata představuje nejvyšší částku v historii společnosti. Z celkové částky bude stát obdržet 54 miliard korun. ČEZ to uvedl na svém webu.

ČEZ: Dividenda budou v roce 2023 vyplaceny bez zvláštních opatření

Podle představenstva energetické skupiny ČEZ je společnost schopna pokrýt výplatu dividend  akcionářům ve výši 145 Kč na akcii z vlastních zdrojů, aniž by bylo nutné přijímat mimořádná opatření. Tato výplata by téměř odpovídala celému očištěnému loňskému zisku. Vedení ale upozorňuje, že takový krok by mohl snížit likviditu a kreditní rating společnosti v budoucnosti. Návrh na zvýšenou dividendu, který podalo ministerstvo financí, je v souladu s předpisy a bude projednán na valné hromadě společnosti.  

S příjmy vychází snadno téměř polovina domácností, druhá polovina je na tom výrazně hůře

Průzkum provedený CVVM v období od konce března do druhé poloviny května 2023 zkoumal, jak lidé vnímají současnou socioekonomickou situaci svých domácností. Respondenti byli dotázáni na obtíže spojené s jejich příjmy, zda se jejich domácnost v posledním roce dostala do finanční tísně a zda považují svou domácnost za bohatou nebo chudou. Ukázalo se, že lidé v Česku vycházeli letos na jaře s příjmy lépe než loni na podzim a situaci snadno zvládala více než polovina dotázaných. Naopak téměř polovina pak vycházela obtížně.

Česko neláká jen levnou pracovní sílu. Přicházejí i kvalifikovaní cizinci za vyššími mzdami

Česko se v nákladech práce řadí mezi chudší polovinu států Evropské unie. Mzdy u nás ale rostou rychleji než v západních zemích a stát dokáže přilákat i lépe placené manažery a specialisty z Východu. Vyplývá to ze zjištěné Českého statistického úřadu.

Finanční sektor je odolný. ČNB vypustí jedno z pravidel pro poskytování hypoték

Dnes se Bankovní rada České národní banky sešla k projednání Zprávy o finanční stabilitě pro jaro 2023, která hodnotí stav a odolnost domácího finančního sektoru vůči nepříznivým vlivům. Tato zpráva posloužila jako východisko pro stanovení makroobezřetnostní politiky, která se zaměřuje na řízení rizik a stabilitu finančního systému. Hlavními nástroji této politiky jsou určování kapitálových rezerv bank a stanovení maximálních limitů pro poskytování spotřebitelských úvěrů zajištěných obytnými nemovitostmi. ČNB to uvedla na svém webu.

V Česku dnes končí lhůta pro zaplacení daně z nemovitosti

Dnes končí lhůta pro uhrazení daně z nemovitosti. Daňová povinnost se týká majitelů nemovitostí v České republice a je zdrojem příjmů pro místní samosprávy. Kdo zmíněnou daň neuhradil má dnes poslední den na to, aby se vyhnul možným sankcím a nepříjemnostem.

Česká ekonomika v 1. čtvrtletí klesla o 0,4 procenta

Podle zpřesněného odhadu se hrubý domácí produkt v 1. čtvrtletí mezičtvrtletně nezměnil a meziročně klesl o 0,4 %. Meziroční pokles HDP byl ovlivněn zejména nižšími výdaji na konečnou spotřebu domácností a úbytkem zásob, naopak pozitivně působila zahraniční poptávka. Český statistický úřad to uvedl v tiskové zprávě.

Řetězce a obchodníci si prý loni a jen na cukru „namastili kapsu“ 500 miliony korun navíc

Kdo může za drahé potraviny? Ve sporu zemědělců a obchodních řetězců se akademická půda staví na stranu zemědělců. Například, podle ekonoma Kovandy, jen na cukru si řetězce a obchodníci loni „namastili kapsu“ půlmiliardou korun navíc, vypočítává ekonom Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity.

Konec rodných čísel: ČR chce platit miliardy za zrušení něčeho, co po desetiletí bezproblémově funguje. Jde o IT lobby, která chce snadné peníze daňového poplatníka

Česko chce být v řadě věcí jako Dánsko nebo Švédsko. Ale když už v něčem jako tyto země je, konkrétně v bezproblémovém používání rodných čísel v úředním styku, tak si vážně pohrává s myšlenkou přestat být jako Dánsko či Švédsko – a ještě za to zaplatit miliardy. Komentuje situaci ekonom Lukáš Kovanda.