Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Restaurace zavřené, léky vyprodané. Týden po zrušení omezení vypadá Peking jako v lockdownu

Česko stále patří k nejhorším zemím světa. Mrtvých s covidem je přes 42.000

Počet zemřelých s covidem-19 přesáhl v ČR 42.000, poslední 1000 mrtvých přibyl za 99 dní, předtím to bylo za 152 dní. První úmrtí s covidem bylo oznámeno 22. března 2020, dosavadní denní maximum 261 mrtvých je z 3. listopadu 2020, následují loňský 15. březen s 238 mrtvými a 8. březen 2021 s 236 mrtvými.

Šéf WHO doufá ve zrušení stavu celosvětové zdravotní nouze v příštím roce

Šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus dnes vyjádřil naději, že pandemie covidu-19 přestane být příští rok považována za celosvětovou zdravotní nouzi. Podle dalších činitelů WHO se pro to ale musí udělat ještě hodně práce, informovala agentura Reuters.

WHO zatím neplánuje odvolávat celosvětový stav nouze kvůli covidu

Na odvolání celosvětového stavu nouze kvůli covidu-19 Světovou zdravotnickou organizací (WHO) by nyní bylo příliš brzy. Řekl to dnes podle agentury Reuters šéf očkovací aliance Gavi Seth Berkley. Pandemie se podle něj ještě může zhoršit.

Čína mění strategii v boji s covidem, posiluje zdravotnický systém

Čína po částečném rozvolnění opatření proti šíření covidu-19 posiluje nemocnice a jednotky intenzivní péče. Píše o tom dnes agentura AP. Po zmírnění pravidel pro povinné testování se snížil počet zaznamenaných nových případů nákazy, v Pekingu se však koronavirus nejspíše šíří dále. Čínské úřady se také zaměřují na seniory, mezi kterými je nízká proočkovanost proti covidu-19.

EU nakupuje vakcíny proti covidu, které se nikdy nevyužijí. Chce jednat o přerušení dodávek

Evropská unie nakupuje vakcíny proti covidu-19, které se nikdy nevyužijí, a musí jednat s jejich výrobci o přerušení nasmlouvaných dodávek a snížení poptávky. Shodli se na tom dnes v diskusi unijní ministři zdravotnictví, z nichž někteří volali po zásahu během následujícího měsíce. Český ministr Vlastimil Válek vyjádřil přesvědčení, že vyjednávání s dodavateli budou úspěšná.

Čína se po uvolnění covidových opatření vrací k normálu jen pomalu

Ačkoli čínská vláda ve středu uvolnila přísná opatření proti šíření koronaviru, mnoho lidí a firem v zemi se návratu k běžnému životu stále obává. Podle agentury Reuters o tom svědčí ztichlé ulice Pekingu a dalších měst i množství restaurací, které mají dál otevřená pouze výdejní okénka.

Počet nakažených stoupá. Za posledních sedm dní přibylo v Česku 5445 potvrzených případů koronaviru

Za posledních sedm dní přibylo v Česku 5445 potvrzených případů koronaviru. Hygienici do tohoto počtu zahrnují i opakované nákazy. V mezitýdenním srovnání je to nárůst zhruba o desetinu. Více se ale také testovalo. V nemocnicích je s covidem 728 lidí, počet hospitalizovaných se tak proti minulému týdnu mírně zvýšil. Vyplývá to z údajů ministerstva zdravotnictví.

Koronavirus zmutoval, oznámila čínská expertka. Měl by být přejmenován

Čína by měla změnit oficiální název, jaký používá pro covid-19, uvedla dnes přední odbornice na tradiční čínskou medicínu. Odráželo by to podle ní skutečnost, že koronavirus zmutoval. Doporučuje také, aby pacienti s lehkým průběhem onemocnění strávili izolaci doma.

Čína skoro po třech letech od vypuknutí pandemie částečně uvolňuje přísná opatření

Čína skoro po třech let částečně uvolňuje přísná protikoronavirová opatření, která ohrozila ekonomický chod země, vedla k frustraci ve společnosti a nedávno vyvolala vlnu protestů. Lidé, kteří mají jen lehké příznaky covidu-19 a pacienti zcela bez symptomů budou moci nově strávit izolaci doma. Dnes to oznámila Národní zdravotní komise (NHC).

Ve Francii se opět rozmáhá covid, ministr vyzval k nošení roušek

Ve Francii je opět na vzestupu počet případů covidu-19. Ministr zdravotnictví François Braun dnes vyzval veřejnost k nošení roušek při cestách veřejnou dopravou, ačkoliv je to nadále jen dobrovolné. O případném obnovení této povinnosti vláda rozhodne v závislosti na vývoji epidemie, uvedl Braun při návštěvě nemocnice, o které informovala stanice BFM TV.

Čína dál mírní protiepidemická opatření, do MHD v Pekingu lidé mohou bez testu

Čína částečně zmírňuje přísná protikoronavirová opatření. Například lidé v Pekingu a nejméně dalších 16 velkých městech mohou ode dneška do městské hromadné dopravy, aniž by k tomu potřebovali test, který není starší než 48 hodin. Agentura AP nicméně podotýká, že úřady stále ještě nedaly veřejnosti najevo, kdy by mohla skončit takzvaná politika nulového covidu, kvůli které musejí miliony lidí zůstávat doma a kvůli které v uplynulých dnech propukly protesty.

Další čínská města po protestech oznámila zmírnění přísných omezení

Další čínská města dnes oznámila zmírnění přísných omezení pohybu, jejichž cílem bylo zabránit šíření nemoci covid-19. Čína prosazuje politiku nulového výskytu případů nemoci, po rozsáhlých protestech proti omezením z minulého víkendu se však snaží tuto politiku učinit cílenější a méně svazující, uvedla agentura Reuters.

Covid v Číně neustupuje, města přesto uvolňují velmi přísná opatření

Čínská města dál postupně uvolňují velmi přísná opatření proti šíření covidu-19, i když počty případů v zemi se stále pohybují kolem rekordních hodnot. Průmyslové velkoměsto Šen-čen na jihu Číny dnes oznámilo, že lidé už nebudou potřebovat ve veřejné dopravě osvědčení o negativním testu na koronavirus, od pondělí už nebudou ve veřejné dopravě testy potřeba ani v Pekingu. Informovala o tom agentura AP.

90 procent světové populace má určitou hladinu protilátek vůči covidu

Nejméně 90 procent světové populace má nyní určitou hladinu protilátek vůči koronaviru SARS-CoV-2 v důsledku očkování nebo prodělání nemoci covid-19. Podle agentury Reuters to dnes uvedl šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus.

Za celou epidemii bylo v Česku zaznamenáno téměř 4,6 milionu případů covidu-19

Za celou epidemii covidu-19 bylo v Česku zaznamenáno téměř 4,6 milionu případů nemoci, z nichž 8,1 procenta tvořily opakované nákazy. Případy, kdy se lidé nakazili opakovaně, nově ministerstvo zdravotnictví na svém webu ode dneška zahrnuje do celkových statistik potvrzených případů. 

Končí platnost pandemického zákona, který vznikl kvůli covidu-19

S koncem listopadu končí i platnost ustanovení pandemického zákona, která by vládě umožňovala zavádět omezení běžného života. 

Nové covidové počty. Od středy budou potvrzené případy zahrnovat i reinfekce

Ministerstvo zdravotnictví začne od středy ve statistikách ke koronaviru započítávat do potvrzených případů i podezření na opakovanou nákazu, tedy suspektní reinfekce. Dosud byly mezi potvrzené případy započítávány pouze primoinfekce, tedy první infekce covid-19 u dané osoby, a reinfekce vykazovalo ministerstvo zvlášť. Změnu úřad avizuje na svých webových stránkách ke covidu. 

Covid jako chřipka? Stává se klasickou respirační infekcí, míní hygienička

Covid se stává běžnou respirační infekcí, prokazatelně ho měla laboratorními testy potvrzený minimálně polovina populace, řekla ČTK ředitelka protiepidemického oboru jihomoravské hygienické stanice Renata Ciupek. Dodala, že nyní je situace vcelku klidná. Na jižní Moravě bylo od počátku epidemie v březnu 2020 k dnešku potvrzeno přes 450.000 případů nákazy.

Čína hlásí nejvíce nově nakažených od začátku pandemie. Lidé se bouří a demonstrují

V Číně za poslední den přibylo doposud nejvíce nových případů nákazy koronavirem, informuje dnes agentura Reuters. Děje se tak po víkendu, který v různých částech země poznamenaly nebývalé protesty kvůli protiepidemickým opatřením. Agentura DPA píše, že v mnoha městech demonstrace pokračovaly do dnešního rána.