Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Čína dál mírní protiepidemická opatření, do MHD v Pekingu lidé mohou bez testu

Další čínská města po protestech oznámila zmírnění přísných omezení

Další čínská města dnes oznámila zmírnění přísných omezení pohybu, jejichž cílem bylo zabránit šíření nemoci covid-19. Čína prosazuje politiku nulového výskytu případů nemoci, po rozsáhlých protestech proti omezením z minulého víkendu se však snaží tuto politiku učinit cílenější a méně svazující, uvedla agentura Reuters.

Covid v Číně neustupuje, města přesto uvolňují velmi přísná opatření

Čínská města dál postupně uvolňují velmi přísná opatření proti šíření covidu-19, i když počty případů v zemi se stále pohybují kolem rekordních hodnot. Průmyslové velkoměsto Šen-čen na jihu Číny dnes oznámilo, že lidé už nebudou potřebovat ve veřejné dopravě osvědčení o negativním testu na koronavirus, od pondělí už nebudou ve veřejné dopravě testy potřeba ani v Pekingu. Informovala o tom agentura AP.

90 procent světové populace má určitou hladinu protilátek vůči covidu

Nejméně 90 procent světové populace má nyní určitou hladinu protilátek vůči koronaviru SARS-CoV-2 v důsledku očkování nebo prodělání nemoci covid-19. Podle agentury Reuters to dnes uvedl šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus.

Za celou epidemii bylo v Česku zaznamenáno téměř 4,6 milionu případů covidu-19

Za celou epidemii covidu-19 bylo v Česku zaznamenáno téměř 4,6 milionu případů nemoci, z nichž 8,1 procenta tvořily opakované nákazy. Případy, kdy se lidé nakazili opakovaně, nově ministerstvo zdravotnictví na svém webu ode dneška zahrnuje do celkových statistik potvrzených případů. 

Končí platnost pandemického zákona, který vznikl kvůli covidu-19

S koncem listopadu končí i platnost ustanovení pandemického zákona, která by vládě umožňovala zavádět omezení běžného života. 

Nové covidové počty. Od středy budou potvrzené případy zahrnovat i reinfekce

Ministerstvo zdravotnictví začne od středy ve statistikách ke koronaviru započítávat do potvrzených případů i podezření na opakovanou nákazu, tedy suspektní reinfekce. Dosud byly mezi potvrzené případy započítávány pouze primoinfekce, tedy první infekce covid-19 u dané osoby, a reinfekce vykazovalo ministerstvo zvlášť. Změnu úřad avizuje na svých webových stránkách ke covidu. 

Covid jako chřipka? Stává se klasickou respirační infekcí, míní hygienička

Covid se stává běžnou respirační infekcí, prokazatelně ho měla laboratorními testy potvrzený minimálně polovina populace, řekla ČTK ředitelka protiepidemického oboru jihomoravské hygienické stanice Renata Ciupek. Dodala, že nyní je situace vcelku klidná. Na jižní Moravě bylo od počátku epidemie v březnu 2020 k dnešku potvrzeno přes 450.000 případů nákazy.

Čína hlásí nejvíce nově nakažených od začátku pandemie. Lidé se bouří a demonstrují

V Číně za poslední den přibylo doposud nejvíce nových případů nákazy koronavirem, informuje dnes agentura Reuters. Děje se tak po víkendu, který v různých částech země poznamenaly nebývalé protesty kvůli protiepidemickým opatřením. Agentura DPA píše, že v mnoha městech demonstrace pokračovaly do dnešního rána.

Čína hlásí nový covidový rekord, lidé žádají i konec Si Ťin-pchinga

V Číně o tomto víkendu zesílily protesty proti přísným opatřením, kterými se tamní vláda snaží zastavit šíření nemoci covid-19. Počet nových nákaz koronavirem dosáhl za posledních 24 hodin rekordní hodnoty 39.791 případů. Demonstrace zasáhly hlavní město Peking či finanční metropoli Šanghaj, kde byla podle serveru BBC News slyšet i volání po odchodu prezidenta Si Ťin-pchinga a vládnoucí komunistické strany. V Číně, kde jakákoli přímá kritika vlády a prezidenta může znamenat tvrdé tresty, jsou takové výzvy krajně neobvyklé.

V Číně propukají silné protesty proti covidovým uzávěrám

V západočínské provincii Sin-ťiang, která do obecného povědomí vešla kvůli postupu Pekingu vůči muslimské menšině Ujgurů, vypukly kvůli přísné protipandemické politice čínské vlády silné protesty. Nepokoje v metropoli Urumči, které jsou tam jinak spíše vzácné, vyvolal požár výškové budovy, při němž v noci na čtvrtek zahynulo nejméně deset lidí. Informovala o tom dnes agentura Reuters.

V uplynulém týdnu v Česku zrychloval nárůst počtu případů nákazy koronavirem

V uplynulém týdnu v Česku zrychloval po většinu dní nárůst počtu případů nákazy koronavirem. Rozdíl v počtu nově nakažených oproti předchozímu týdnu byl ale vesměs v jednotlivých dnech v jednotkách procent. V posledních sedmi dnech se navíc testovalo výrazně více lidí než v předešlém týdnu. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví. Počet hospitalizovaných s nemocí covid-19 zůstával podobný jako v předchozím týdnu a výrazně - o více než pětinu - klesl počet úmrtí po nákaze.

Čína hlásí rekordní počty nakažených. Opatření přitvrzují

Zdravotníci v Číně za poslední den zaznamenali 32.695 nových případů covidu-19. S tímto údajem padl jen den starý dosavadní rekord. Ve snaze zamezit šíření epidemie a v duchu vládní politiky nulové tolerance této nemoci mnohá města dál zpřísňují pravidla pro pohyb osob, uvedla dnes agentura Reuters.

Covid-19: Česko je 32. nejhorší zemí světa, nakazilo se celkem 640 milionů lidí

Počet lidí nakažených koronavirem ve světě podle údajů americké Univerzity Johnse Hopkinse (JHU) překonal 640 milionů. Prvenství v absolutním počtu infikovaných drží od března 2020 Spojené státy, kde tento údaj převýšil 98,5 milionu. 

Covid v Asii: Čína zavírá celá města, v Kataru se bujaře slaví bez roušek

Obrovskou pozornost věnují tento týden čínská státní média mistrovství světa ve fotbale, které se koná v Kataru. Ovšem šampionát v zemi vyvolává frustraci nejen proto, že se Čína na MS nekvalifikovala, ale také kvůli proticovidovým opatřením, která odrazují obyvatele země od hromadného sledování zápasů, napsal zpravodajský server BBC News.

Čína zpřísnila proticovidová opatření, v továrně na iPhony propukly nepokoje

Čínské úřady dnes zavedly další opatření, aby omezily rychlý nárůst případů onemocnění covid-19, a zvýšily tak obavy investorů o ekonomiku. V největší továrně na výrobu chytrých telefonů od společnosti Apple na světě propukly nové nepokoje, které podle agentury Reuters poukazují na sociální a finanční dopady těchto omezení.

Čína oznámila první úmrtí nakaženého koronavirem od konce jara

Čínské úřady dnes oznámily první úmrtí pacienta nakaženého koronavirem od konce května. Informovala o tom agentura AFP. Muž pocházel z Pekingu, kde úřady kvůli rostoucímu počtu případů covidu-19 zavádí nová pandemická opatření. Ve srovnání s dřívějškem jsou ale tato opatření mírnější.

Rozhovor

20 let od příchodu SARS. Není otázkou zda, ale kdy nastane epidemie koronaviru SARS-CoV-3, říká virolog Černý

Před dvaceti lety, 16. listopadu 2002, byl v čínské provincii Kuang-tung poprvé ohlášen výskyt syndromu akutního respiračního selhání, neboli SARS. Koronavirem vyvolané onemocnění v následujících měsících postihlo více než osm tisíc osob a rozšířilo se do více než tří desítek zemí celého světa. Dle oficiálních údajů mu podlehlo 774 pacientů. Odborná komunita se sice vypuknutí podobné pandemie obávala mnoho desetiletí, spíše však očekávala, že ji vyvolá virus chřipky, nikoliv koronavirus, vysvětluje Jiří Černý v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. 

Očkování proti koronaviru výrazně snižuje riziko postcovidového syndromu, řekl Válek

Očkování proti koronaviru snižuje riziko postcovidového syndromu. Novinářům to dnes řekl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09), který při podzimní očkovací kampani proti covidu-19 navštívil Fakultní nemocnici Hradec Králové (FN HK).

Covid by už nemusel vyžadovat izolaci. Válek uvažuje o změně

Nemoc covid-19 by podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) mohla být vyškrtnuta ze seznamu nemocí, u kterých je povinná izolace. Ministr dnes v Brně na dotaz novinářů řekl, že si dokáže si představit, že by se to stalo v první polovině příštího roku. Dodal ale, že doporučení musejí dát odborníci.