Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

V Česku testy za sobotu potvrdily 144 nově nakažených koronavirem

Počet mrtvých s covidem-19 celosvětově překonal 6,6 milionu

Počet mrtvých v souvislosti s nemocí covid-19 na celém světě dnes podle údajů americké Univerzity Johnse Hopkinse (JHU) překročil 6,6 milionu. 

V Česku v pátek laboratoře potvrdily 639 nových případů koronaviru

V Česku v pátek laboratoře potvrdily 639 nových případů koronaviru, nejméně ve všední den od konce června. V mezitýdenním srovnání je to zhruba o 500 více, minulý pátek byl ale státní svátek, lidé se méně testovali. 

Rozhovor

Kubka mrzí, že během pandemie neplatilo příměří. Šéf lékařské komory varuje před chřipkou a upozorňuje na krizi ve zdravotnictví

Ředitel České lékařské komory Milan Kubek v rozhovoru pro EuroZprávy.cz upozornil, že jsou zdravotnická zařízení v krizi. „Mezi řediteli nemocnic panuje čisté zděšení. Nejde jen o energie, jde zde také o nárok zaměstnanců na zvýšení platů a mezd a jediné zdroje příjmů jsou peníze od zdravotních pojišťoven a ty nebudou stačit,“ říká lékař. Zmínil také momentální stav pandemie covidu a přicházející chřipkové období. „U nás se bohužel zaměňuje nedisciplinovanost se svobodomyslností, a celý boj s epidemií jsme tak strašně moc zpolitizovali, že jakákoli racionální řešení už se prosazují jen velmi těžko,“ konstatoval.

Epidemie covidu zpomalila za týden zhruba o třetinu

Epidemie koronaviru v Česku zpomalila v uplynulém týdnu zhruba o třetinu. Přibylo 4379 potvrzených případů nákazy, o týden dříve jich bylo téměř 6900. Rozdíl je mírně ovlivněn tím, že minulý pátek byl sváteční den, kdy bývá testů méně. V mezitýdenním srovnání ale počty nově nakažených klesaly každý den, ve středu a ve čtvrtek se dostaly pod tisíc případů. Vyplývá to z údajů ministerstva zdravotnictví.

V Česku přibylo ve středu 802 případů covidu

Ve středu přibylo v Česku 802 potvrzených případů koronaviru, ve všední den nejméně od konce června. Proti minulému týdnu je to pokles zhruba o 300 případů. V nemocnicích je s nákazou 753 pacientů. Vyplývá to z údajů ministerstva zdravotnictví.

Ministerstvo zdravotnictví počítá v rozpočtu na příští rok s miliardou na vakcíny proti covidu

Ministerstvo zdravotnictví počítá v rozpočtu na příští rok s miliardou korun na vakcíny proti covidu-19. Na provoz Chytré karantény resort vyhradil 160 milionů, naopak šetřit budou krajské hygienické stanice, kde skončí 134 pracovních míst. Opoziční poslanci sněmovního výboru pro zdravotnictví propouštění kritizovali, podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) nejde o odborné pracovníky, ale například řidiče, právníky nebo personalisty.

V úterý odhalily laboratoře v Česku 1102 případů koronaviru

V úterý odhalily laboratoře v Česku 1102 případů koronaviru, zhruba o 200 méně než před týdnem. Epidemie tak zpomaluje už měsíc. V nemocnicích je s nákazou 752 pacientů, z toho 37 v těžkém stavu. Vyplývá to z údajů ministerstva zdravotnictví.

Šíření covidu v Česku dál zpomaluje, v pondělí přibylo 1403 případů

Zpomalování epidemie koronaviru v Česku pokračuje už téměř měsíc. V pondělí laboratoře odhalily 1403 nově nakažených, zhruba o 400 méně než před týdnem. Nižší byl ale také zájem o testy. V nemocnicích je s nákazou 715 pacientů. Vyplývá to z údajů ministerstva zdravotnictví.

Čínské úřady zavřely kvůli covidu Disneyland, ven mohou lidé jen s negativním testem

Čínské úřady dnes v rámci svých přísných opatření proti šíření covidu-19 bez varování uzavřely Disneyland v Šanghaji. Návštěvníky pouští ven pouze s negativním testem. Zdravotníci v největším čínském městě dnes oznámili deset lokálně přenesených případů nákazy koronavirem, informovala agentura Reuters.

V neděli přibylo v Česku 97 potvrzených případů covidu

V neděli přibylo v Česku 97 potvrzených případů covidu. Poprvé od 19. června tak byl denní nárůst nakažených nižší než sto. Klesá ale také zájem o testy, v neděli jich bývá pravidelně nejméně. V nemocnicích je s koronavirem 414 pacientů. V poslední době se snižuje i počet lidí, kteří s koronavirem umírají. Vyplývá to z údajů ministerstva zdravotnictví.

Počet nově nakažených klesl v sobotu poprvé za 18 týdnů pod 150

V Česku v sobotu přibylo 149 nově potvrzených případů covidu-19, o 118 méně než před týdnem. Naposledy byl denní přírůstek nižší než 150 poslední červnovou neděli, tedy před téměř 18 týdny. V nemocnicích bylo tuto sobotu 605 pozitivně testovaných, nejméně za posledních skoro 15 týdnů. Vyplývá to z aktualizovaných údajů na webu ministerstva zdravotnictví.

Nových případů covidu v pátek prudce ubylo, důvodem je státní svátek

V pátek testy v Česku potvrdily 177 nových případů covidu-19, o 1158 méně než před týdnem. Srovnání ale významně ovlivnil fakt, že byl státní svátek, a výrazně méně se tedy testovalo. Výrazně proto klesl i počet podezření na opakovanou infekci, a to na 58 případů z téměř 500 před týdnem. V nemocnicích je 695 nakažených, nejnižší počet za posledních skoro sedm týdnů.

Epidemie koronaviru v Česku v uplynulém týdnu zpomalila zhruba o třetinu

Epidemie koronaviru v Česku v uplynulém týdnu zpomalila zhruba o třetinu. Za posledních sedm dní přibylo 6933 potvrzených případů nákazy. Ve čtvrtek jich laboratoře odhalily 987. Poprvé za čtyři měsíce se tak ve všední den nárůst dostal pod tisíc případů. Ubývá také hospitalizovaných. Snižuje se ovšem i zájem o testy. Vyplývá to z údajů ministerstva zdravotnictví.

V Číně pokračují pandemická opatření, týkají se 30 měst a 200 milionů lidí

Na začátku tohoto týdne platil nějaký typ pandemických opatření ve zhruba třicítce čínských měst. Omezení se týkala zhruba 200 milionů lidí a regionů, které tvořily v roce 2021 čtvrtinu čínského ekonomického výkonu. Informuje o tom agentura Reuters s odkazem na výpočty japonské banky Nomura. Nových případů covidu-19 bylo dnes potřetí za sebou přes 1000.

Šíření nemoci covid-19 v Česku zpomaluje třetí týden v řadě

Šíření nemoci covid-19 v Česku zpomaluje třetí týden v řadě. Ve středu testy potvrdily 1137 nových případů, to je o 315 méně než ve stejný den předchozího týdne. U dalších 428 lidí testy odhalily podezření na opakovanou nákazu, což je také mezitýdenní pokles.

V úterý přibylo v Česku 1330 nově potvrzených případů nákazy koronavirem

V úterý přibylo v Česku 1330 nově potvrzených případů nákazy koronavirem, což je zhruba o dvě pětiny méně než před týdnem. Podobně klesl počet hospitalizovaných s nemocí covid-19, kterou koronavirus způsobuje, a o pětinu se snížil počet zemřelých za poslední týden.

Šanghaj zřejmě jako první město světa začalo podávat inhalační vakcínu proti covidu

Čínské město Šanghaj zřejmě jako první na světě začalo dnes podávat inhalační vakcínu proti nemoci covid-19. Nový typ vakcíny, kterou lidé vdechují ve formě jemných částic, je nabízen zdarma jako posilovací dávka pro již očkované osoby. S odvoláním na oznámení města na sociálních sítích o tom informovala agentura AP.

Situace s covidem je jiná než před rokem, řekl Válek

Před rokem začínala velká vlna epidemie covidu, podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) je ale letos situace jiná. K dispozici jsou novější vakcíny a léky, varianta koronaviru omikron má jiné zdravotní dopady, byť je výrazně nakažlivější. Nouzový stav ani plošná opatření proto ministerstvo nechystá, pandemický zákon v listopadu skončí a do budoucna ho nahradí reforma hygienických stanic. Ministr to odpověděl dotaz ČTK na dnešní tiskové konferenci na podporu očkování.

Počty nově nakažených covidem v mezitýdenním srovnání dál klesají

Počty nově nakažených covidem v mezitýdenním srovnání dál klesají, v pondělí testy odhalily 1804 nových případů, zhruba o 600 méně než před týdnem. Nižší byl i počet podezření na opakovanou nákazu, kterých hygienici za uplynulý den zaznamenali 775.