Válka na Ukrajině

Ve čtvrtek 24. února ráno zahájila ruská armáda invazi na Ukrajinu. Vladimir Putin označil akci za speciální vojenskou operaci a jeho jednotky pronikly za ukrajinsko-ruské hranice, čímž Kreml završil rusko-ukrajinskou krizi datující se do roku 2013.

Tehdy v listopadu odmítl proruský prezident Viktor Janukovyč podepsat plánovanou Asociační dohodu s EU a naopak se chtěl zasloužit o rozšíření spolupráce s Ruskem. Odmítnutí ale vyvolalo masivní demonstrace na Majdanu a v roce 2014 za pomocí hnutí Euromajdan vedlo až ke státnímu převratu a útěku Janukovyče ze země.

K moci se dostala prozápadní vláda, což Rusko neslo jen těžce, a ještě téhož roku anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Následně vypukly na východě Ukrajiny ozbrojené konflikty mezi proruskými separatisty podporovanými Moskvou a ukrajinskou armádou.

Kde a jak lze přispět na pomoc válkou zasažené Ukrajině?

Situace vyeskalovala o čtvrt roku později, kdy nad Donbasem došlo k sestřelení civilního letadla Boeing 777 známého jako let MH17 s 298 lidmi na palubě, který sestřelila raketa BUK přivezená z Ruska. 

Situaci v rusko-ukrajinském pohraničí se během následujících let nepodařilo uklidnit. Rusko naopak podnítilo obavy z války, když v roce 2021 začalo přesouvat značné vojenské síly na hranice. O necelý rok později, v polovině února roku 2022, vyjádřily USA obavy z chystané ruské invaze na Ukrajinu, které se záhy ukázaly jako pravdivé.

Ruská armáda pronikla 24. února časně z rána na ukrajinské území a zahájila invazi na několika frontách. Soustředila se na velká města jako Kyjev či Charkov. Putin za hlavní příčiny označil například snahy o rozšiřování NATO na východ nebo takzvanou denacifikaci Ukrajiny. Ačkoliv Rusko invazí rozpoutalo plnohodnotnou válku, tamní cenzura tento termín zakazuje a úřady za toto označení zavedly přísné sankce.

V následujících týdnech se ruské jednotky rozprostřely po severní, východní i jižní hranici Ukrajiny a útoky se nevyhnuly ani hlavnímu městu Kyjevu, u kterého ale Rusové neuspěli a svou armádu stáhli. Ukrajině se po měsících odhodlaného bránění podařilo přejít do protiútoku a ruské jednotky začala vytlačovat ze země.

Ústupem ruské armády ale vyšla najevo zvěrstva páchaná jejími vojáky. Z mnoha míst Ukrajiny přicházejí zprávy o mučení, znásilňování i krutém vraždění civilistů, kterých podle různých zdrojů zemřelo už několik tisíc, včetně stovek dětí. Tragickému číslu přispívá i ruské bombardování, které se soustředí nejen na kritickou infrastrukturu, ale i na civilní cíle.

Přesný počet civilních obětí ale není znám, stejně jako počty mrtvých vojáků na obou stranách konfliktu. Odhaduje se, že RUsko i Ukrajina sčítají ztráty ve svých vojenských řadách v desetitisících.

Válka na Ukrajině: Rozhovory

Ukrajincům můžeme závidět jejich pohostinnost, říká ukrajinista Kalina. Prozradil, jak moc se liší od Čechů Rusko by při střetu s NATO nemělo šanci. Jaderná válka by ale neměla vítěze, skončil by svět jak ho známe, říká vojenský historik Jaderné zbraně jsou jasná červená čára, Ukrajina by je zřejmě nedokázala sestřelit, říká náčelník vojenské policie
Putin je v této situaci schopen všeho, říká expert Dvořák. Počítat je třeba i s možným jaderným úderem Uprchlíci nejvíce trpí podchlazením a dehydratací, problém je i tuberkulóza, říkají Lékaři bez hranic V Číně se o válce neinformuje jako v Česku. Návrat studené války si nepřeje, říká expert

Dopady války na Ukrajině pocítil celý svět. Po zahájení invaze došlo k uvalení celé řady sakncí, které vedly prakticky k ekonomické i turistické izolaci Ruska. Mnoho předních světových firem a značek ze země odešlo a nespokojenost s Putinovým režimem a jím rozpoutaným konfliktem vyjadřují i sami ruští obyvatelé, včetně těch nejmajetnějších.

Ukrajina se naopak dočkala obrovské vlny solidarity. Lidé v dobročiných sbírkách vybrali miliony korun na podporu lidem zasaženým válkou a řada zemí světa včetně České republiky podporují tamního prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho armádu dodávkami zbraní, munice i finančními prostředky. 

Válka se ale nevede pouze na bitevním poli. Velmi časté jsou například také kybernetické útoky nebo snahy Ruska poškodit ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Právě díky místy otřesným životním podmínkám, které mají na svědomí útoky ruské armády, už ze země uprchly miliony lidí, především do Polska či na Slovensko nebo do České republiky.

Válka na Ukrajině: Komentáře

Jednat o míru s Putinem? Ne. S teroristy se nevyjednává Rusko přežije případný Putinův pád. Na místo v Kremlu aspiruje několik osobností Putin ztrácí poslední zbytky zdravého rozumu. Doufejme, že referenda neposlouží jako záminka pro jaderný úder
Ukrajina Rusy děsí i mate. Dřevěnými raketomety Šest hřebíků do rakve. Rusové bojují o Záporožskou elektrárnu, mnohdy ani neznají pravdu o Černobylu Potvrzeno. Rusko páchá na Ukrajině genocidu. Už zase

Související články:

Evropská unie, ilustrační fotografie.

EU chystá další půlmiliardu eur na zbraně pro Ukrajinu, připravuje nové protiruské sankce

 Země Evropské unie by měly brzy vyhradit dalších 500 milionů eur (12 miliard korun) na nákupy zbraní pro Ukrajinu. Novinářům to dnes řekl přední unijní činitel, podle něhož by měli uvolnění v pořadí sedmé půlmiliardové platby z obranného fondu EU schválit v pondělí ministři zahraničí. Sedmadvacítka podle něj také chystá nové sankce proti Rusku, jejichž schválení chce část zemí stihnout do začátku února.
Jonáš Syrovátka Rozhovor

Česko a boj s dezinformacemi: Stát se musí naučit reagovat i dbát na to, aby právo platilo pro každého, říká Syrovátka

Stále větším a větším tématem je v posledních letech boj s dezinformacemi. Český stát se na ně musí naučit reagovat a přitom má dbát na to, aby právo platilo pro každého, říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Jonáš Syrovátka, který v současné době působí jako Visiting Fellow IRI Beacon Project, organizace propojující výzkumníky zabývající se problematikou dezinformací a propagandy ve střední a východní Evropě. Vedle toho se v rámci doktorandského studia na Masarykově univerzitě věnuje současné ruské politice. 
Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina)

Zbrojní pomoc Ukrajině nesmí polevit, naopak je nutné ji zintenzivnit, řekl Zelenskyj

Zbrojní pomoc Ukrajině nesmí polevit, naopak je nutné ji zintenzivnit. Na úvod dnešního jednání kontaktní skupiny pro Ukrajinu na americké letecké základně Ramstein v Německu to prohlásil ministr obrany USA Lloyd Austin. K zástupcům pěti desítek zemí, které Ukrajinu zbrojně podporují, promluvil přes videomost ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Poděkoval jim za pomoc, zároveň ale vyzval k dalším rychlým dodávkám zbraní včetně západních tanků.
Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

V Rusku vznikají pomníky k uctění civilních obětí, které zasáhla raketa v ukrajinském Dnipru

V Rusku začaly spontánně vznikat pomníčky k uctění obětí sobotního zásahu obytného domu v ukrajinském městě Dnipro ruskou raketou, při kterém podle posledních údajů přišlo o život 46 lidí. K moskevskému pomníku ukrajinské básnířce Lesje Ukrajince, žijící na přelomu 19. a 20. století, už před několika dny začali lidé přinášet květiny, svíčky a hračky. Podobná pietní místa se objevila i v dalších ruských městech, uvedla ruská redakce BBC na svém webu, kde zveřejnila i snímky pomníčků ze sociálních sítí.
Leopard 2A7

V Německu jednají státy dodávající Ukrajině zbraně, čeká se diskuze o tancích

Na americké letecké základně Ramstein v Německu dnes budou jednat zástupci několika desítek zemí, které dodávkami zbraní podporují Ukrajinu v jejím boji proti ruské invazi. Schůzky se zúčastní také generální tajemník NATO Jens Stoltenberg a ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov, Česko bude zastupovat ministryně obrany Jana Černochová. Německá média očekávají, že jedním z témat bude možnost poskytnutí německých tanků ukrajinským ozbrojeným silám.
Emmanuel Macron

Válka na Ukrajině je výsledkem existenční krize Ruska, je přesvědčen Macron

Válka na Ukrajině je podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona výsledkem existenční krize Ruska, jeho národního příběhu a budoucnosti. Politik to řekl v rozhovoru, který dnes otiskl deník El País. Podle Macrona není možné dosáhnout trvalého míru, aniž by se nalezla odpověď na tuto krizi identity Ruska. Dodal, že Francie pevně stojí na straně Kyjeva a přeje si vítězství Ukrajiny ve válce.
Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina)

Zelenskyj: Nevím, kdo rozhoduje v Kremlu a jestli je Putin vůbec naživu

Není jasné, kdo přesně nyní rozhoduje v Kremlu a jestli je ruský prezident Vladimir Putin vůbec naživu, řekl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Pochyby ohledně ruského vedení vyjádřil při ranním videohovoru s účastníky "ukrajinské snídaně" na okraj Světového ekonomického fóra ve švýcarském Davosu, píše ruskojazyčný server BBC.
Místo dopadu ukrajinského vrtulníku

U Kyjeva se u školky zřítil vrtulník. Zemřelo 14 lidí včetně vedení resortu vnitra a ministra

Vedení ukrajinského ministerstva vnitra včetně ministra Denyse Monastyrského zahynulo při dnešní havárii vrtulníku u Kyjeva. Oznámily to ukrajinské úřady. Prezident Volodymyr Zelenskyj nařídil tajné službě, policii a dalším orgánům zjistit příčiny nehody. Helikoptéra se podle médií zřítila v mlze poblíž školky. Údaje o počtu obětí se během dne rozcházely. Podle posledních informací ukrajinské Státní služby pro mimořádné události (DSNS) zemřelo 14 lidí včetně jednoho dítěte.
Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina)

Zelenskyj žádá další tanky. Nabádal k urychlení rozhodnutí o pomoci

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes vyzval svět, aby se rychle rozhodoval ohledně pomoci jeho zemi, která se od loňského února brání ruské agresi. V projevu, kterým prostřednictvím videomostu oslovil účastníky Světového ekonomického fóra ve švýcarském Davosu, žádal konkrétně tanky, jejichž dodávky podle něj musí být rychlejší než schopnost Ruska provádět útoky.
Ruská armáda, ilustrační foto

Ruský voják dezertoval od armády na Ukrajině. Rusové ho zastřelili

Na jihu evropské části Ruska speciální jednotka zastřelila vojáka, který dezertoval od ruské armády na Ukrajině. Podle policie, která po něm vyhlásila pátrání, existovalo nebezpečí, že je voják ozbrojen a bude představovat hrozbu pro okolí. Na svém webu o tom informovalo Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda.
Olaf Scholz

Scholz řekl, co je třeba udělat, aby válka na Ukrajině skončila

Pokud má válka skončit, musí ruská agrese vůči Ukrajině selhat, prohlásil dnes německý kancléř Olaf Scholz na Světovém ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu. Šéf německé vlády varoval také před roztříštěnosti světa. V převážně ekonomicky laděném projevu však také vyzdvihl úsilí Německa a Evropy o překonání energetické krize vyvolané ruskou invazí na Ukrajinu.

Aktuálně se děje

před 9 minutami

Andrej Babiš

Babiš přemluvil SPD a sehnal hlasy. O odvolání Okamury se hlasovat nebude

V úterý dopoledne se v Poslanecké sněmovně rozhořela debata, která má vyvrcholit hlasováním o důvěře nové vládě Andreje Babiše. Kabinet složený ze zástupců hnutí ANO, SPD a Motoristů si jde pro posvěcení zákonodárců tři měsíce po říjnových volbách. Přestože koalice disponuje pohodlnou většinou 108 hlasů, cesta k dohodě nebyla do poslední chvíle přímočará, zejména kvůli neshodám ohledně zahraniční politiky.

před 38 minutami

Cestovní pas, ilustrační foto

Nejsilnější pasy světa: V TOP 10 se umístilo i Česko, Slovensko si vede ještě lépe

Televize CNN zveřejnila nový žebříček nejmocnějších cestovních dokladů planety. Podle aktuální zprávy Henley Passport Index, která čerpá z exkluzivních dat Mezinárodní asociace leteckých dopravců (IATA), vládne světu mobility asijský městský stát Singapur. Jeho občané se bez nutnosti žádat předem o vízum dostanou do 192 z celkem 227 sledovaných destinací. Singapur si tak upevnil pozici globálního lídra v oblasti cestovní svobody.

před 1 hodinou

Záchranná služba, ilustrační foto

Nemocnice se kvůli ledovce plní zraněnými. Pražská záchranka vyhlásila traumaplán

Českou republiku v úterý zasáhla silná ledovka, která způsobila rozsáhlé komplikace v dopravě a vedla k extrémnímu nárůstu úrazů. Situace v hlavním městě se vyostřila natolik, že pražská záchranná služba musela před devátou hodinou ranní vyhlásit takzvaný traumaplán. Toto opatření umožňuje záchranářům efektivněji řídit výjezdy a prioritně se věnovat pacientům, kteří jsou v přímém ohrožení života.

před 2 hodinami

Zasedání nové vlády

Vláda si jde pro důvěru Sněmovny. SPD neví, jestli ji podpoří, opozice chce za skandální výroky pád Okamury

V úterý dopoledne startuje v Poslanecké sněmovně klíčová schůze, na které bude kabinet Andreje Babiše usilovat o získání důvěry. Vládní koalice složená z hnutí ANO, SPD a Motoristů disponuje silou 108 hlasů, což jí dává velmi dobrou šanci na úspěch. Přestože jednání začne v 11 hodin, očekává se, že debata bude extrémně dlouhá a k samotnému hlasování se zákonodárci dostanou nejdříve ve středu večer.

před 2 hodinami

Donald Trump

Trump uvalil cla na země obchodující s Íránem a zvažuje raketové údery. Čína se bouří

Americký prezident Donald Trump vyhlásil novou vlnu ekonomického tlaku, když oznámil zavedení plošného 25% cla na veškeré zboží ze zemí, které udržují obchodní styky s Íránem. Tento krok přichází jako přímá reakce na brutální potlačování protivládních protestů v íránských ulicích, kde podle lidskoprávních organizací zahynuly již stovky lidí. Trump na své sociální síti Truth Social zdůraznil, že jeho nařízení je konečné a vstupuje v platnost s okamžitou účinností, což vyvolalo šok na světových trzích.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Česko pokryla ledovka

Česko pokryla ledovka, stojí vlaky i MHD. Pokud nemusíte, nevycházejte, žádají dopravci

Varování meteorologů se potvrdila a Českou republiku zasáhla silná ledovka, která od časného rána ochromuje běžný život. Nejkritičtější situace panuje v dopravě, kde namrzající déšť vytvořil na cestách i trolejích nebezpečnou vrstvu ledu. Největší potíže pociťují cestující na železnici, protože led na vedení znemožňuje plynulý provoz vlakových souprav. Kvůli těmto technickým potížím musely dráhy odřeknout řadu klíčových spojů v ranní špičce.

před 5 hodinami

včera

Dron Šáhid-136 ve službách agresora - Ruské armády.

Rusové zaútočili u ukrajinského pobřeží na dvě zahraniční lodě

Ruská armáda pokračuje v cílených útocích na civilní námořní dopravu v Černém moři. V pondělí zasáhly ruské bezpilotní letouny další dvě nákladní lodě v blízkosti ukrajinského pobřeží. Podle informací ukrajinského ministerstva pro rozvoj komunit a území se jedná o promyšlenou strategii, jejímž cílem je ochromit mezinárodní obchod a zastrašit rejdaře využívající ukrajinské přístavy.

včera

ISS (Mezinárodní vesmírná stanice)

Rozhodnuto. Posádka ISS se poprvé v historii kvůli zdravotním problémům vrací na Zemi

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) přistoupil k bezprecedentnímu kroku. Čtyřčlenná posádka mise Crew-11 se z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) vrátí na Zemi o více než měsíc dříve, než bylo původně v plánu. Důvodem je nespecifikovaný zdravotní problém jednoho z členů týmu, jehož identitu úřad z důvodu ochrany soukromí tají. Jde o historicky první případ, kdy NASA zkrátila pobyt na ISS z lékařských důvodů.

včera

Demonstrace v Íránu

Mrtvých v Íránu je už 650. Chameneí slaví vítězství nad nepřáteli

Bilance obětí brutálních zásahů proti íránským demonstrantům neustále stoupá a podle nejnovějších údajů lidskoprávní organizace Iran Human Rights se počet mrtvých vyšplhal již na 648 osob. Mezi zabitými je i devět dětí mladších osmnácti let, což jen podtrhuje bezohlednost, s jakou režim proti vlastnímu obyvatelstvu postupuje. Od začátku nepokojů, které vypukly koncem prosince, byly navíc zraněny tisíce lidí, přičemž mezinárodní organizace mají kvůli informační blokádě jen omezené možnosti, jak situaci v terénu monitorovat.

včera

Prezident Trump

Z nitra EU přichází důrazné varování: Pokud Trump silou převezme Grónsko, bude to definitivní konec

Evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius se v pondělí nečekaně ostře vložil do sílícího diplomatického sporu o budoucnost Grónska. Během bezpečnostní konference ve Švédsku varoval, že pokud by se Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa pokusily o vojenské ovládnutí tohoto arktického území, znamenalo by to definitivní konec Severoatlantické aliance. Kubilius se tak stal nejvýše postaveným představitelem EU, který veřejně podpořil dřívější slova dánské premiérky Mette Frederiksenové.

včera

Prezident Trump

Grónsko brání dvě psí spřežení, vysmívá se Trump. Pořádně se plete

Snaha amerického prezidenta Donalda Trumpa o získání Grónska nabírá na nebývalé intenzitě. Během nedělního rozhovoru s novináři na palubě Air Force One prezident zdůraznil, že Spojené státy nemají zájem o krátkodobý pronájem, ale o trvalou akvizici tohoto strategického arktického území. Podle jeho slov je tento krok nevyhnutelný pro zajištění bezpečnosti USA i celé Severoatlantické aliance.

včera

Mark Rutte, generální tajemník NATO

NATO v reakci na zvyšující se aktivitu Ruska a Číny v polárních oblastech řeší bezpečnost v Arktidě

Severoatlantická aliance reaguje na měnící se geopolitickou realitu a zvyšující se aktivitu Ruska a Číny v polárních oblastech. Generální tajemník NATO Mark Rutte během návštěvy v chorvatském Záhřebu potvrdil, že členské státy intenzivně jednají o konkrétních praktických krocích, které zajistí kolektivní bezpečnost v Arktidě. Podle Rutteho je ochrana tohoto regionu nyní pro Alianci naprostou prioritou.

včera

Demonstrace v Íránu

Jsme připraveni na válku, odpovíme drtivou silou, vzkazuje Írán Trumpovi

Situace v Íránu se po třech týdnech masových nepokojů dostala do kritické fáze, kdy brutální zásahy tamního režimu vyvolaly vlnu mezinárodního zděšení. Americký prezident Donald Trump v reakci na eskalaci násilí pohrozil razantními kroky a naznačil, že Spojené státy zvažují přímou intervenci. Podle Washingtonu totiž íránské špičky svým chováním k vlastním lidem překročily veškeré přípustné meze.

včera

včera

Marine Le Pen na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Le Penová bojuje o kandidaturu. Soud rozhodne, jestli se může stát prezidentkou

V úterý 13. ledna 2026 začíná v Paříži klíčové odvolací řízení, které rozhodne o politické budoucnosti Marine Le Penové. Tato dlouholetá tvář francouzské krajní pravice bojuje o zrušení pětiletého zákazu kandidatury, který jí loni v březnu uložil soud za zpronevěru fondů Evropského parlamentu. Pokud neuspěje, její sen o prezidentském úřadu v roce 2027 se definitivně rozplyne a žezlo v rámci Národního sdružení (RN) pravděpodobně definitivně převezme její chráněnec Jordan Bardella.

včera

včera

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Motoristé řeší, kam s Turkem. Možná pro něj našli místo

Vládní koalice pod vedením Andreje Babiše hledá způsob, jak vyřešit patovou situaci ohledně angažmá Filipa Turka v nové exekutivě. Poté, co prezident Petr Pavel odmítl Turka jmenovat ministrem životního prostředí, se jako průchodné řešení jeví zřízení zcela nového postu. 

včera

Vězněn bez soudu, mučen od CIA. Údajný terorista dostal tučné odškodné, na svobodu ho přesto nepustili

Britská vláda vyplatila „významné“ odškodné vězni z Guantánama, který byl mučen americkou CIA a bez soudu zůstává za mřížemi již téměř dvě desetiletí. Abú Zubajda, vlastním jménem Zajn al-Abidin Muhammad Husajn, byl vůbec prvním zadrženým, na němž Spojené státy po útocích z 11. září 2001 testovaly takzvané „posílené vyšetřovací techniky“. Ačkoli byl původně označen za vysoce postaveného člena al-Káidy, americká vláda toto tvrzení později oficiálně stáhla.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy