Válka na Ukrajině

Ve čtvrtek 24. února ráno zahájila ruská armáda invazi na Ukrajinu. Vladimir Putin označil akci za speciální vojenskou operaci a jeho jednotky pronikly za ukrajinsko-ruské hranice, čímž Kreml završil rusko-ukrajinskou krizi datující se do roku 2013.

Tehdy v listopadu odmítl proruský prezident Viktor Janukovyč podepsat plánovanou Asociační dohodu s EU a naopak se chtěl zasloužit o rozšíření spolupráce s Ruskem. Odmítnutí ale vyvolalo masivní demonstrace na Majdanu a v roce 2014 za pomocí hnutí Euromajdan vedlo až ke státnímu převratu a útěku Janukovyče ze země.

K moci se dostala prozápadní vláda, což Rusko neslo jen těžce, a ještě téhož roku anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Následně vypukly na východě Ukrajiny ozbrojené konflikty mezi proruskými separatisty podporovanými Moskvou a ukrajinskou armádou.

Kde a jak lze přispět na pomoc válkou zasažené Ukrajině?

Situace vyeskalovala o čtvrt roku později, kdy nad Donbasem došlo k sestřelení civilního letadla Boeing 777 známého jako let MH17 s 298 lidmi na palubě, který sestřelila raketa BUK přivezená z Ruska.

Situaci v rusko-ukrajinském pohraničí se během následujících let nepodařilo uklidnit. Rusko naopak podnítilo obavy z války, když v roce 2021 začalo přesouvat značné vojenské síly na hranice. O necelý rok později, v polovině února roku 2022, vyjádřily USA obavy z chystané ruské invaze na Ukrajinu, které se záhy ukázaly jako pravdivé.

Ruská armáda pronikla 24. února časně z rána na ukrajinské území a zahájila invazi na několika frontách. Soustředila se na velká města jako Kyjev či Charkov. Putin za hlavní příčiny označil například snahy o rozšiřování NATO na východ nebo takzvanou denacifikaci Ukrajiny. Ačkoliv Rusko invazí rozpoutalo plnohodnotnou válku, tamní cenzura tento termín zakazuje a úřady za toto označení zavedly přísné sankce.

V následujících týdnech se ruské jednotky rozprostřely po severní, východní i jižní hranici Ukrajiny a útoky se nevyhnuly ani hlavnímu městu Kyjevu, u kterého ale Rusové neuspěli a svou armádu stáhli. Ukrajině se po měsících odhodlaného bránění podařilo přejít do protiútoku a ruské jednotky začala vytlačovat ze země.

Ústupem ruské armády ale vyšla najevo zvěrstva páchaná jejími vojáky. Z mnoha míst Ukrajiny přicházejí zprávy o mučení, znásilňování i krutém vraždění civilistů, kterých podle různých zdrojů zemřelo už několik tisíc, včetně stovek dětí. Tragickému číslu přispívá i ruské bombardování, které se soustředí nejen na kritickou infrastrukturu, ale i na civilní cíle.

Přesný počet civilních obětí ale není znám, stejně jako počty mrtvých vojáků na obou stranách konfliktu. Odhaduje se, že RUsko i Ukrajina sčítají ztráty ve svých vojenských řadách v desetitisících.

Válka na Ukrajině: Rozhovory

Ukrajincům můžeme závidět jejich pohostinnost, říká ukrajinista Kalina. Prozradil, jak moc se liší od Čechů	Rusko by při střetu s NATO nemělo šanci. Jaderná válka by ale neměla vítěze, skončil by svět jak ho známe, říká vojenský historik	Jaderné zbraně jsou jasná červená čára, Ukrajina by je zřejmě nedokázala sestřelit, říká náčelník vojenské policie
Putin je v této situaci schopen všeho, říká expert Dvořák. Počítat je třeba i s možným jaderným úderem	Uprchlíci nejvíce trpí podchlazením a dehydratací, problém je i tuberkulóza, říkají Lékaři bez hranic	V Číně se o válce neinformuje jako v Česku. Návrat studené války si nepřeje, říká expert

Dopady války na Ukrajině pocítil celý svět. Po zahájení invaze došlo k uvalení celé řady sakncí, které vedly prakticky k ekonomické i turistické izolaci Ruska. Mnoho předních světových firem a značek ze země odešlo a nespokojenost s Putinovým režimem a jím rozpoutaným konfliktem vyjadřují i sami ruští obyvatelé, včetně těch nejmajetnějších.

Ukrajina se naopak dočkala obrovské vlny solidarity. Lidé v dobročiných sbírkách vybrali miliony korun na podporu lidem zasaženým válkou a řada zemí světa včetně České republiky podporují tamního prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho armádu dodávkami zbraní, munice i finančními prostředky.

Válka se ale nevede pouze na bitevním poli. Velmi časté jsou například také kybernetické útoky nebo snahy Ruska poškodit ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Právě díky místy otřesným životním podmínkám, které mají na svědomí útoky ruské armády, už ze země uprchly miliony lidí, především do Polska či na Slovensko nebo do České republiky.

Válka na Ukrajině: Komentáře

Jednat o míru s Putinem? Ne. S teroristy se nevyjednává	Rusko přežije případný Putinův pád. Na místo v Kremlu aspiruje několik osobností	Putin ztrácí poslední zbytky zdravého rozumu. Doufejme, že referenda neposlouží jako záminka pro jaderný úder
Ukrajina Rusy děsí i mate. Dřevěnými raketomety	Šest hřebíků do rakve. Rusové bojují o Záporožskou elektrárnu, mnohdy ani neznají pravdu o Černobylu	Potvrzeno. Rusko páchá na Ukrajině genocidu. Už zase

Související články:

Ukrajinská armáda přešla v Charkovské oblasti do protiútoku

Komentář

Šest hřebíků do rakve. Rusové bojují o Záporožskou elektrárnu, mnohdy ani neznají pravdu o Černobylu

Neinformovanost, lži, záměrné utajování zásadních událostí. Ruské techniky se nijak neliší od těch, které Sovětský svaz v čele s Ústředním výborem Komunistické strany sovětského svazu (KSSS) hojně používal. Tento přístup pak vede ke smrti alespoň zdánlivě nevinných lidí. Okupanti nejdříve obsazovali oblast bývalé jaderné elektrárny v Černobylu, nyní se snaží bojovat o Záporožskou jadernou elektrárnu.

Rusko nestíhá doplňovat zásoby ničených bezpilotních strojů

Rusko za poslední den na Ukrajině provedlo 27 operací s drony, denní průměr za srpen byl 50, upozornila dnes ve své pravidelné zprávě o situaci na Ukrajině britská vojenská rozvědka. Ruská armáda má podle Londýna problém doplňovat zásoby ničených bezpilotních strojů.

Válka na Ukrajině, ilustrační fotografie.

Ukrajinský poslanec apeloval na přijetí své země do NATO

Válku na Ukrajině lze vnímat jako globální hybridní konflikt koalice autoritářských států proti demokratickým. Na dnešní meziparlamentní konferenci o společné zahraniční, bezpečnostní a obranné politice to řekl předseda ukrajinského parlamentního zahraničního výboru Oleksandr Merežko. Apeloval také mimo jiné na přijetí Ukrajiny do Severoatlantické aliance (NATO).

Ukrajinská armáda na jihu a východě Ukrajiny prokazatelně postupuje

Ukrajinská armáda na jihu a východě Ukrajiny prokazatelně postupuje. Uvedl to v noci na dnešek americký Institut pro studium války (ISW). Podle ústavu Ukrajinci postupují v několika směrech na západě Chersonské oblasti a upevnili své pozice také v oblasti za řekou Severní Doněc v Doněcké oblasti.

Ukrajinská armáda, ilustrační fotografie.

Ukrajinci chtějí během protiofenzivy zdecimovat ruské síly a logistiku

Cílem ukrajinské protiofenzivy na jihu země je zdecimovat ruské invazní jednotky a rozkrýt a zničit jejich zásobování, řekl poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Oleksij Arestovyč deníku The Wall Street Journal (WSJ). Podle informací britské rozvědky navíc ruské síly čelí problémům s morálkou a disciplínou.

Zatímco Británie počítá drobné, my počítáme oběti, řekla manželka Zelenského

Ekonomické dopady války na Ukrajině jsou pro spojence tvrdé, ale zatímco Britové počítají drobné, Ukrajinci počítají oběti. Stanici BBC to v rozhovoru řekla první dáma Ukrajiny Olena Zelenská. Podle Zelenské je důležité neustále upozorňovat na lidské oběti války a přinášet jejich příběhy.

Není důvod doufat v Putinovu ochotu ukončit válku, uvedl Kirby

S přihlédnutím k aktuálnímu dění Spojené státy nemají důvod doufat, že by byl ruský prezident Vladimir Putin ochoten ukončit válku na Ukrajině, uvedl dnes bezpečnostní mluvčí Bílého domu John Kirby v rozhovoru s ruskou opoziční televizí Dožď.

Ruští hackeři nemíří vždy vysoko. Útoky ohrozily i aktivistu, profesora či novináře

Útoky hackerů se mohou týkat i zdánlivě nezajímavých osob. V dezinformačním tažení kolem války na Ukrajině se oběťmi stalo několik akademických pracovníků. Jedním z nich je profesor z London School of Economics Gwythian Prins. Hackeři se dostali do jeho osobních mailů a zveřejnili je. Nešlo jen o neškodné diskuze o Prinsově každodenním životě, ale také mimořádná tvrzení o spiknutí establishmentu s cílem ovládnout britskou vládu.

Ukrajinci ofenzivou docílili taktického překvapení, uvádí britská rozvědka

Ukrajinské síly ofenzivou na jihu země pravděpodobně docílily určitého taktického překvapení, když využily špatnou logistiku, řízení a vedení v ruské armádě. Uvedla to dnes britská vojenská rozvědka prostřednictvím twitterového účtu ministerstva obrany. Operace ukrajinských sil západně od řeky Dnipro ale podle ní mají pouze omezené bezprostřední cíle.

Rusko se dál snaží plně ovládnout Doněckou oblast na východě Ukrajiny

Rusko se dál snaží plně ovládnout Doněckou oblast na východě Ukrajiny a vytvořit si tam příhodné podmínky pro obnovení ofenzivy, uvedl v pravidelném hlášení o situaci na bojišti ukrajinský generální štáb.

Ukrajina a Rusko si v Doněcké oblasti opět vyměnily zajatce

Ukrajina a Rusko si v Doněcké oblasti opět vyměnily zajatce. Na svobodu se tak dostalo 14 Ukrajinců, oznámil dnes na sociální síti Telegram kyjevský koordinační štáb, který má na starosti záležitosti válečných zajatců.

Ruské síly od začátku invaze na Ukrajinu nuceně stěhují ukrajinské civilisty

Ruské a proruské síly od začátku invaze na Ukrajinu nuceně stěhují ukrajinské civilisty na ruské nebo Ruskem okupované území. Uvádí to zpráva organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch (HRW), podle které se jedná o závažné porušení válečného práva rovnající se válečnému zločinu a potenciálně i zločinu proti lidskosti. Ruské a proruské orgány podle HRW také tisíce ukrajinských občanů podrobily povinné a násilné kontrole, takzvané filtraci.

Pavel Filatěv patřil k parašutistiům (ilustrační fotografie).

Vláda nám o válce lhala, ničíme životy Ukrajinců, přiznává zběhlý ruský parašutista

Parašutista Pavel Filatěv utekl z Ruska poté, co byl zraněný stažen z fronty a poskytl několik rozhovorů. Nyní se obává, že se mu za to Kreml pomstí. Válku začínal při obsazování Chersonu a ruské snaze o dobytí Mykolaivu. Své spolubojovníky popsal jako unavené, hladové a rozčarované z důvodů, kterými Kreml invazi vysvětluje. Podle jeho slov vojáci v noci mrzli a museli se zakrývat odpadky.

Ukrajinská tenistka Kosťuková odmítla na US Open podat ruku Bělorusce Azarenkové

Ukrajinská tenistka Marta Kosťuková odmítla podat po utkání 2. kola US Open ruku Bělorusce Viktorii Azarenkové kvůli tomu, že se její země podílí na ruské invazi na Ukrajinu. Obě hráčky si po dnešním zápase, který bývalá světová jednička Azarenková vyhrála 6:2, 6:3, pouze u sítě ťukly raketami jako v dobách vrcholící koronavirové pandemie.

Cílem bojů na Ukrajině je podle Putina likvidace protiruské enklávy

Cílem bojů Ruska na Ukrajině je podle jeho prezidenta Vladimira Putina likvidace protiruské enklávy, která tam vzniká. Šéf Kremlu to řekl dnes během návštěvy Kaliningradu.

Ukrajina pokračuje v protiútoku proti ruským okupantům

Ukrajina v závěru srpna pokračovala v ofenzivě na jihu země proti ruským okupačním jednotkám, uvedla dnes britská vojenská rozvědka. Větší podrobnosti o operacích ukrajinských ozbrojených sil ale nejsou k dispozici. Podle analytiků Institutu pro studium války (ISW) je důvodem obezřetnost Kyjeva, který v bojích proti početnějšímu nepříteli spoléhá na klamavé operace.

Ruská armáda čelí na Ukrajině vážnému nedostatku personálu

Ruská armáda čelí na Ukrajině vážnému nedostatku personálu. Napsaly to agentury Reuters a AP s odkazem na informace amerických tajných služeb. Rusko se proto snaží různými způsoby posílit nábor vojáků, kteří půjdou bojovat na Ukrajinu. Moskva se podle tajných služeb snaží rekrutovat na ukrajinském území také zločince s příslibem finanční odměny a prominutí trestu.

Válka na Ukrajině: Následkem ruské invaze vznikají nedozírné škody na zdraví i majetku. Ilustrační foto

Šéf EIB: S obnovou Ukrajiny by se mělo začít okamžitě

Při obnově válkou poničené Ukrajiny bude nutné přitáhnout soukromý kapitál a mělo by se začít okamžitě. V panelové diskusi na dnes zahájeném Foru 2000 v Praze to řekl šéf Evropské investiční banky (EIB) Werner Hoyer. Evropská unie podle něj bude potřebovat nové nástroje pro podporu Ukrajiny, nabízí se například založení garančního fondu.

Fiala přirovnal ruský útok na Ukrajinu k 11. září

Útok Ruska na Ukrajinu byl podle premiéra Petra Fialy (ODS) pro svět stejným přelomovým okamžikem jako teroristické útoky v USA v roce 2001. Řekl to dnes při zahájení konference Forum 2000 v Praze. Její součástí je Forum pro Ukrajinu a po Fialově úvodní řeči se ke konferenci přes videohovor připojil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

před 4 hodinami

„To nejhloupější, co jsem kdy slyšel.“ Odpor proti Trumpovi kvůli Grónsku roste, Kongres hrozí impeachmentem

Aktuálně se děje

před 2 minutami

Pekarová Adamová má po odchodu z politiky novou práci. Pomáhá známé firmě

Bývalá předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová je od listopadu mimo vrcholnou politiku. Bez práce ale není. Podle nejnovějších informací se jedna z velkých nadnárodních firem rozhodla využít jejích zkušeností a kontaktů z politiky.

před 56 minutami

Pokus o vraždu bezdomovce v Praze. Policie podezřívá nezletilého mladíka

Pražská policie se zabývá pokusem o vraždu bezdomovce, kdy podezřelým je stále ještě nezletilý teenager. Muži způsobil těžká zranění v podchodu u stanice metra Vltavská. Soud poslal mladíka do vazby. O případu informoval web novinky.cz.

před 1 hodinou

Fiala překonal i Klause. V ODS končí jedna dlouhá éra, strana si zvolí nový směr

Dvě opoziční strany si o nadcházejícím víkendu zvolí vedení. Zatímco u Pirátů se očekává pokračování Zdeňka Hřiba v jejich čele, ODS si vybere nového předsedu. Jeho jméno se změní po neuvěřitelných 12 letech. Tak dlouho přitom stranu nevedl ani její otec zakladatel Václav Klaus, bývalý prezident a premiér.

před 2 hodinami

Úpadek bývalého prince Andrewa pokračuje. Čeká ho stěhování pryč z luxusu

Bývalý princ Andrew loni přišel o několik titulů a letos z rozhodnutí krále Karla III. definitivně přijde i o střechu nad hlavou. Podle nejnovějších informací britských médií odpočítává poslední dny v jednom ze sídel britské královské rodiny. Ještě v lednu by se totiž mladší bratr panovníka měl přestěhovat do vlastního.

před 3 hodinami

Kamion se nepochopitelně dostal do Nerudovy ulice na Malé Straně.

Řidič věřil navigaci, kamion zavedla až skoro na Pražský hrad

Kamion v úzkých malostranských uličkách vedoucích k Pražskému hradu šokoval místní v noci na čtvrtek. Policisté a hasiči pomáhali řidiči, jenž bezmezně věřil navigaci, která ho však zavedla do míst, kde nákladní vozidla opravdu nemají co dělat.

před 4 hodinami

Cimrmanova planetka se našla před 30 lety. Objevil ji astronom Moravec

Čas od času astronomové při svých pozorováních objeví nová tělesa ve vesmíru. Jejich objevitelé pak mají právo navrhnout název svému vesmírnému nálezu. Přesně před 30 lety, dne 16. ledna 1996, objevil jeden český astronom novou planetku, pro kterou vymyslel název Járacimrman. Kuriózní pojmenování bylo později schváleno odbornou komisí. Tato planetka není jediná ve vesmíru s názvem po nějaké české fiktivní postavě.

před 4 hodinami

„To nejhloupější, co jsem kdy slyšel.“ Odpor proti Trumpovi kvůli Grónsku roste, Kongres hrozí impeachmentem

Mezi republikánskými zákonodárci v americkém Kongresu roste odpor vůči plánům prezidenta Donalda Trumpa na ovládnutí Grónska. Zatímco prezident stupňuje svou rétoriku a hovoří o získání dánského území „jakýmikoli nezbytnými prostředky“, řada vlivných členů jeho vlastní strany se snaží tyto ambice krotit. Republikánský kongresman Don Bacon označil prezidentovu posedlost Grónskem za „nejhloupější věc, jakou kdy slyšel“, a varoval, že případný pokus o invazi by mohl vést až k ústavní žalobě na prezidenta (impeachmentu).

před 5 hodinami

Stříleli po všem, co se hýbe. Lidé před mýma očima padali v kaluži krve, popisuje svědek protestů v Íránu

Svědectví z Teheránu, které přinesla stanice France 24, odhaluje mrazivé detaily o brutalitě, s jakou íránský režim potlačuje současnou vlnu protestů. Muž, kterému se podařilo uprchnout do Evropy, popsal, jak se pokojné demonstrace změnily v krvavá jatka. Podle aktivistů si zásahy bezpečnostních složek vyžádaly již nejméně 2 637 mrtvých, přičemž největší násilnosti propukly mezi 8. a 10. lednem, kdy se miliony lidí v Teheránu pokusily postavit teokratické nadvládě.

před 6 hodinami

Trump selhal. Na lidech mu nezáleží, myslí si většina Američanů

Většina Američanů hodnotí první rok druhého funkčního období prezidenta Donalda Trumpa negativně. Vyplývá to z nového průzkumu televize CNN, který provedla agentura SSRS. Podle výsledků se 58 % respondentů domnívá, že prezident se zaměřuje na špatné priority a dělá příliš málo pro řešení rostoucích životních nákladů. Pro Trumpa i Republikánskou stranu jsou tato čísla varovná, zejména s ohledem na nadcházející poločasové volby do Kongresu (midterms), které se uskuteční v listopadu 2026.

před 6 hodinami

Praktický průvodce měsíčními platbami za plyn a elektřinu

Platby za plyn a elektřinu patří mezi nejčastější pravidelné výdaje domácností i firem. Mnoho odběratelů však platí zálohy jen orientačně, což může vést k nepříjemným překvapením při ročním vyúčtování. Jak správně nastavit zálohy na energie, jak je sledovat a upravovat podle reálné spotřeby?

před 7 hodinami

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump se setkali v Bílém domě. (18.8.2025)

Kyjev podle Trumpa brzdí ukončení války. Zelenskyj mu předložil důkaz, že se plete

Volodymyr Zelenskyj odmítl vyjádření Donalda Trumpa, který mu připsal odpovědnost za váznoucí mírová jednání. Ukrajinský lídr ve svém videoposelství prohlásil, že jeho země neklade uzavření míru žádné překážky. Reagoval tak na dřívější Trumpův výrok, podle kterého je to právě ukrajinský prezident, kdo brání dohodě. Americký prezident navíc naznačil, že Vladimir Putin je k jednání ochotnější než strana napadeného státu.

před 7 hodinami

Zelenskyj udělil Pavlovi vyznamenání nejvyššího stupně

Prezident Petr Pavel v pátek ráno dorazil do Kyjeva během své třetí oficiální návštěvě Ukrajiny od nástupu do úřadu. Cesta, která začala čtvrtečním programem ve Lvově, vyvrcholila v ukrajinské metropoli klíčovým setkáním s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Hned v úvodu jednání se Pavlovi dostalo mimořádné pocty, když mu ukrajinský lídr předal Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně – vyznamenání, které Kyjev uděluje cizím státníkům za zcela výjimečné zásluhy o ukrajinský stát a jeho bezpečnost.

před 8 hodinami

Bílý dům: Evropské jednotky v Grónsku Trumpův názor nijak nezmění

Snahy evropských zemí o posílení bezpečnosti v Arktidě zatím narážejí na neoblomný postoj Washingtonu. Bílý dům ústy své mluvčí Karoline Leavittové potvrdil, že Donald Trump nehodlá ustoupit od svého záměru ovládnout Grónsko. Podle americké administrativy nemá vyslání vojáků z Evropy na toto strategické území žádný vliv na prezidentovy plány. Washington argumentuje tím, že převzetí ostrova je nezbytné kvůli rostoucímu vlivu Ruska a Číny v regionu.

před 9 hodinami

Sněmovna vyzvala prezidenta, aby jmenoval Turka ministrem. Stanovisko se nemění, opáčil Hrad

Poslanecká sněmovna v pátek přijala usnesení, ve kterém důrazně vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby dodržoval Ústavu ČR a bez zbytečných průtahů jmenoval členy vlády navržené premiérem. Dokument, který podpořila vládní koalice ANO, SPD a Motoristů, reaguje na prezidentovo odmítnutí jmenovat Filipa Turka (Motoristé) ministrem životního prostředí. Podle zákonodárců nepřísluší hlavě státu kádrovat kandidáty, ale má je na návrh předsedy vlády pouze formálně jmenovat.

před 9 hodinami

USA přesouvají na Blízký východ letadlovou loď. Netanjahu přesvědčil Trumpa, aby neútočil na Írán

Spojené státy přesouvají do oblasti Blízkého východu jednu ze svých nejsilnějších válečných lodí, letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Tento krok Pentagonu přichází v době extrémně napjatých vztahů s Íránem, které vyvolalo brutální potlačování protivládních protestů v Teheránu. Podle satelitních dat se celá úderná skupina, zahrnující stíhací letouny, torpédoborce s řízenými střelami a útočnou ponorku, přesunula z indopacifického regionu směrem na západ.

před 10 hodinami

Padl první verdikt nad jihokorejským exprezidentem: Jun Sok-jol dostal pět let vězení

Bývalý jihokorejský prezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pěti letům vězení. Jde o první rozsudek v sérii procesů souvisejících s jeho kontroverzním pokusem o vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soud v Soulu uznal Juna vinným ze zneužití pravomoci, maření spravedlnosti a bránění vlastnímu zatčení, čímž podle soudce uvrhl zemi do hluboké politické krize.

před 11 hodinami

Petr Macinka přichází na zasedání nové vlády

Čech vězněný ve Venezuele byl propuštěn, oznámil Macinka. Letí pro něj speciál

Český občan Jan Darmovzal je po více než roce na svobodě. Dobrou zprávu v pátek dopoledne potvrdili premiér Andrej Babiš a ministr zahraničí Petr Macinka. Darmovzal byl propuštěn z venezuelské vazby v brzkých ranních hodinách našeho času a v současné době se již nachází v Caracasu, odkud stihl telefonicky kontaktovat své nejbližší.

před 12 hodinami

Íránský režim nedokáže po brutálním potlačení protestů udržet kontrolu, varuje známý filmař

Íránský režim vedený ajatolláhem Alím Chameneím již nedokáže po brutálním potlačení nejnovějších protestů udržet kontrolu nad společností. Předpovídá to jeden z nejuznávanějších tamních filmařů Džafar Panahí, jehož nejnovější snímek Drobná nehoda (It Was Just an Accident) získal loni Zlatou palmu v Cannes a nyní patří k favoritům na Oscara. Podle něj si íránští lídři uvědomují, že jejich vláda je neudržitelná, a jejich jediným cílem je nyní totální zkáza země.

před 12 hodinami

Trump dostal od Machadové Nobelovku za mír. Výbor pro udílení cen obratem zareagoval

Během čtvrtečního soukromého setkání v Bílém domě se odehrála neobvyklá scéna, když venezuelská opoziční vůdkyně María Corina Machadová předala Donaldu Trumpovi svou zlatou medaili Nobelovy ceny za mír. Politička tento krok vysvětlila jako uznání prezidentova výjimečného nasazení v boji za svobodu její země. Machadová získala toto prestižní ocenění v loňském roce za svůj dlouhodobý odpor proti autoritářskému režimu Nicoláse Madura.

před 13 hodinami

Trump se chystal na "nevyhnutelný" útok na Írán. Proč jej nakonec odvolal?

Americká administrativa se ocitla na prahu vojenského zásahu v Íránu, ale prezident Donald Trump se nakonec rozhodl vyčkat. Rozhodující moment nastal po nočním jednání v krizovém štábu, kde poradci prezentovali drastické záběry poprav íránských demonstrantů. Trumpa silně zasáhly zprávy o plánované popravě mladého aktivisty Erfana Soltáního a hrozil Teheránu tvrdými následky, pokud režim nepřestane s krveprolitím.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy