Ve čtvrtek 24. února ráno zahájila ruská armáda invazi na Ukrajinu. Vladimir Putin označil akci za speciální vojenskou operaci a jeho jednotky pronikly za ukrajinsko-ruské hranice, čímž Kreml završil rusko-ukrajinskou krizi datující se do roku 2013.
Tehdy v listopadu odmítl proruský prezident Viktor Janukovyč podepsat plánovanou Asociační dohodu s EU a naopak se chtěl zasloužit o rozšíření spolupráce s Ruskem. Odmítnutí ale vyvolalo masivní demonstrace na Majdanu a v roce 2014 za pomocí hnutí Euromajdan vedlo až ke státnímu převratu a útěku Janukovyče ze země.
K moci se dostala prozápadní vláda, což Rusko neslo jen těžce, a ještě téhož roku anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Následně vypukly na východě Ukrajiny ozbrojené konflikty mezi proruskými separatisty podporovanými Moskvou a ukrajinskou armádou.
| Kde a jak lze přispět na pomoc válkou zasažené Ukrajině? |
Situace vyeskalovala o čtvrt roku později, kdy nad Donbasem došlo k sestřelení civilního letadla Boeing 777 známého jako let MH17 s 298 lidmi na palubě, který sestřelila raketa BUK přivezená z Ruska.
Situaci v rusko-ukrajinském pohraničí se během následujících let nepodařilo uklidnit. Rusko naopak podnítilo obavy z války, když v roce 2021 začalo přesouvat značné vojenské síly na hranice. O necelý rok později, v polovině února roku 2022, vyjádřily USA obavy z chystané ruské invaze na Ukrajinu, které se záhy ukázaly jako pravdivé.
Ruská armáda pronikla 24. února časně z rána na ukrajinské území a zahájila invazi na několika frontách. Soustředila se na velká města jako Kyjev či Charkov. Putin za hlavní příčiny označil například snahy o rozšiřování NATO na východ nebo takzvanou denacifikaci Ukrajiny. Ačkoliv Rusko invazí rozpoutalo plnohodnotnou válku, tamní cenzura tento termín zakazuje a úřady za toto označení zavedly přísné sankce.
V následujících týdnech se ruské jednotky rozprostřely po severní, východní i jižní hranici Ukrajiny a útoky se nevyhnuly ani hlavnímu městu Kyjevu, u kterého ale Rusové neuspěli a svou armádu stáhli. Ukrajině se po měsících odhodlaného bránění podařilo přejít do protiútoku a ruské jednotky začala vytlačovat ze země.
Ústupem ruské armády ale vyšla najevo zvěrstva páchaná jejími vojáky. Z mnoha míst Ukrajiny přicházejí zprávy o mučení, znásilňování i krutém vraždění civilistů, kterých podle různých zdrojů zemřelo už několik tisíc, včetně stovek dětí. Tragickému číslu přispívá i ruské bombardování, které se soustředí nejen na kritickou infrastrukturu, ale i na civilní cíle.
Přesný počet civilních obětí ale není znám, stejně jako počty mrtvých vojáků na obou stranách konfliktu. Odhaduje se, že RUsko i Ukrajina sčítají ztráty ve svých vojenských řadách v desetitisících.
Válka na Ukrajině: Rozhovory
Dopady války na Ukrajině pocítil celý svět. Po zahájení invaze došlo k uvalení celé řady sakncí, které vedly prakticky k ekonomické i turistické izolaci Ruska. Mnoho předních světových firem a značek ze země odešlo a nespokojenost s Putinovým režimem a jím rozpoutaným konfliktem vyjadřují i sami ruští obyvatelé, včetně těch nejmajetnějších.
Ukrajina se naopak dočkala obrovské vlny solidarity. Lidé v dobročiných sbírkách vybrali miliony korun na podporu lidem zasaženým válkou a řada zemí světa včetně České republiky podporují tamního prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho armádu dodávkami zbraní, munice i finančními prostředky.
Válka se ale nevede pouze na bitevním poli. Velmi časté jsou například také kybernetické útoky nebo snahy Ruska poškodit ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Právě díky místy otřesným životním podmínkám, které mají na svědomí útoky ruské armády, už ze země uprchly miliony lidí, především do Polska či na Slovensko nebo do České republiky.
Válka na Ukrajině: Komentáře
Související články:
Ukrajina může podle Johnsona získat zpět Ruskem zabraná území
Putin zřejmě nařídil ruské invazní armádě operační pauzu
Kyjev: Na Hadím ostrově byla opět vztyčena ukrajinská vlajka
Putin vyhlásil ruské vítězství v Luhanské oblasti
Zelenskyj: Ostřelování ukrajinských školek, škol a zdravotnických zařízení je ruská strategie
Sežehnuté lesy, vypálená města. Ukrajinští vojáci popisují východní frontu jako peklo na zemi
Ruská vojska se snaží proniknout ke Slovjansku, upevňují pozice v Lysyčansku
Ukrajinská armáda se stáhla z Lysyčansku, zničila ruskou základnu v Melitopolu
Slovjansk zasáhlo silné ostřelování, několik lidí bylo zraněno a zabito
Rusko se chce opět zbavit viny. Západ prý Kyjevu neumožňuje jednat o míru
Ruským Belgorodem zahřměla série explozí, jsou tři ranění, uvedl gubernátor
Rusko přišlo na Ukrajině o téměř 36 tisíc vojáků, tvrdí generální štáb. Snaží se postoupit u Charkova
Jihoukrajinské město Mykolajiv dnes zasáhly ruské střely
Ruské stíhačky bombardovaly Hadí ostrov, tvrdí Ukrajinci
U Oděsy zemřelo 20 lidí po zásahu domu ruskou raketou, uvedly úřady
O vývoj na Ukrajině se zajímají více než tři čtvrtiny Čechů
Německo: Putin se bude muset zodpovídat z nočního raketového útoku v Oděské oblasti
Von der Leyenová: Cesta Ukrajiny k členství v Evropské unii zabere čas
Česko převzalo předsednictví EU, místo vizí bude ale tématem válka, píší v Německu
Aktuálně se děje
před 19 minutami
Piráti zvolili kompletní předsednictvo. Místopředsedy jsou Šmída i Richterová
před 23 minutami
ODS hledala dokonalého šéfa. Našla ho? Jak delegáti grilovali Kupku a Ivana
před 36 minutami
Další bizarní krok Okamury: Z kanceláře nechal odstranit vlajku Evropské unie
Aktualizováno před 1 hodinou
OBRAZEM: Předsedou ODS se stal Martin Kupka
před 1 hodinou
Zavřené školy, teploty hluboko pod nulou. Ukrajinci čelí jedné z nejnáročnějších zim za poslední desetiletí
Aktualizováno před 2 hodinami
OBRAZEM: Předsedou Pirátů zůstává Hřib. Pozici obhájil hned v prvním kole
před 3 hodinami
ODS se nesmí smířit s udržovacím stylem, prohlásil Kupka. Ivan v projevu nešetřil Fialu, zkritizoval porušování slibů
před 3 hodinami
Fiala mluvil bez obav, že mu nedají hlas. Bilancoval i nastínil, jak vidí novou ODS
před 4 hodinami
Piráti volí nové vedení. Hřib se chce zaměřit na dostupné bydlení a levnější potraviny
před 5 hodinami
Ve Francii se rodí návrh na okamžité vystoupení z NATO
před 6 hodinami
Trump pohrozil uvalením cel na státy, které nesouhlasí s anexí Grónska
před 7 hodinami
Kdo nahradí Fialu a Hřiba? ODS a Piráti si dnes zvolí nové vedení
před 9 hodinami
Mrazivé počasí se vrátí do Česka. V noci se připravte na tuhou zimu
včera
Pekarová Adamová má po odchodu z politiky novou práci. Pomáhá známé firmě
včera
Pokus o vraždu bezdomovce v Praze. Policie podezřívá nezletilého mladíka
včera
Fiala překonal i Klause. V ODS končí jedna dlouhá éra, strana si zvolí nový směr
včera
Úpadek bývalého prince Andrewa pokračuje. Čeká ho stěhování pryč z luxusu
včera
Řidič věřil navigaci, kamion zavedla až skoro na Pražský hrad
včera
Cimrmanova planetka se našla před 30 lety. Objevil ji astronom Moravec
včera
„To nejhloupější, co jsem kdy slyšel.“ Odpor proti Trumpovi kvůli Grónsku roste, Kongres hrozí impeachmentem
Mezi republikánskými zákonodárci v americkém Kongresu roste odpor vůči plánům prezidenta Donalda Trumpa na ovládnutí Grónska. Zatímco prezident stupňuje svou rétoriku a hovoří o získání dánského území „jakýmikoli nezbytnými prostředky“, řada vlivných členů jeho vlastní strany se snaží tyto ambice krotit. Republikánský kongresman Don Bacon označil prezidentovu posedlost Grónskem za „nejhloupější věc, jakou kdy slyšel“, a varoval, že případný pokus o invazi by mohl vést až k ústavní žalobě na prezidenta (impeachmentu).
Zdroj: Libor Novák