Válka na Ukrajině

Ve čtvrtek 24. února ráno zahájila ruská armáda invazi na Ukrajinu. Vladimir Putin označil akci za speciální vojenskou operaci a jeho jednotky pronikly za ukrajinsko-ruské hranice, čímž Kreml završil rusko-ukrajinskou krizi datující se do roku 2013.

Tehdy v listopadu odmítl proruský prezident Viktor Janukovyč podepsat plánovanou Asociační dohodu s EU a naopak se chtěl zasloužit o rozšíření spolupráce s Ruskem. Odmítnutí ale vyvolalo masivní demonstrace na Majdanu a v roce 2014 za pomocí hnutí Euromajdan vedlo až ke státnímu převratu a útěku Janukovyče ze země.

K moci se dostala prozápadní vláda, což Rusko neslo jen těžce, a ještě téhož roku anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Následně vypukly na východě Ukrajiny ozbrojené konflikty mezi proruskými separatisty podporovanými Moskvou a ukrajinskou armádou.

Kde a jak lze přispět na pomoc válkou zasažené Ukrajině?

Situace vyeskalovala o čtvrt roku později, kdy nad Donbasem došlo k sestřelení civilního letadla Boeing 777 známého jako let MH17 s 298 lidmi na palubě, který sestřelila raketa BUK přivezená z Ruska. 

Situaci v rusko-ukrajinském pohraničí se během následujících let nepodařilo uklidnit. Rusko naopak podnítilo obavy z války, když v roce 2021 začalo přesouvat značné vojenské síly na hranice. O necelý rok později, v polovině února roku 2022, vyjádřily USA obavy z chystané ruské invaze na Ukrajinu, které se záhy ukázaly jako pravdivé.

Ruská armáda pronikla 24. února časně z rána na ukrajinské území a zahájila invazi na několika frontách. Soustředila se na velká města jako Kyjev či Charkov. Putin za hlavní příčiny označil například snahy o rozšiřování NATO na východ nebo takzvanou denacifikaci Ukrajiny. Ačkoliv Rusko invazí rozpoutalo plnohodnotnou válku, tamní cenzura tento termín zakazuje a úřady za toto označení zavedly přísné sankce.

V následujících týdnech se ruské jednotky rozprostřely po severní, východní i jižní hranici Ukrajiny a útoky se nevyhnuly ani hlavnímu městu Kyjevu, u kterého ale Rusové neuspěli a svou armádu stáhli. Ukrajině se po měsících odhodlaného bránění podařilo přejít do protiútoku a ruské jednotky začala vytlačovat ze země.

Ústupem ruské armády ale vyšla najevo zvěrstva páchaná jejími vojáky. Z mnoha míst Ukrajiny přicházejí zprávy o mučení, znásilňování i krutém vraždění civilistů, kterých podle různých zdrojů zemřelo už několik tisíc, včetně stovek dětí. Tragickému číslu přispívá i ruské bombardování, které se soustředí nejen na kritickou infrastrukturu, ale i na civilní cíle.

Přesný počet civilních obětí ale není znám, stejně jako počty mrtvých vojáků na obou stranách konfliktu. Odhaduje se, že RUsko i Ukrajina sčítají ztráty ve svých vojenských řadách v desetitisících.

Válka na Ukrajině: Rozhovory

Ukrajincům můžeme závidět jejich pohostinnost, říká ukrajinista Kalina. Prozradil, jak moc se liší od Čechů Rusko by při střetu s NATO nemělo šanci. Jaderná válka by ale neměla vítěze, skončil by svět jak ho známe, říká vojenský historik Jaderné zbraně jsou jasná červená čára, Ukrajina by je zřejmě nedokázala sestřelit, říká náčelník vojenské policie
Putin je v této situaci schopen všeho, říká expert Dvořák. Počítat je třeba i s možným jaderným úderem Uprchlíci nejvíce trpí podchlazením a dehydratací, problém je i tuberkulóza, říkají Lékaři bez hranic V Číně se o válce neinformuje jako v Česku. Návrat studené války si nepřeje, říká expert

Dopady války na Ukrajině pocítil celý svět. Po zahájení invaze došlo k uvalení celé řady sakncí, které vedly prakticky k ekonomické i turistické izolaci Ruska. Mnoho předních světových firem a značek ze země odešlo a nespokojenost s Putinovým režimem a jím rozpoutaným konfliktem vyjadřují i sami ruští obyvatelé, včetně těch nejmajetnějších.

Ukrajina se naopak dočkala obrovské vlny solidarity. Lidé v dobročiných sbírkách vybrali miliony korun na podporu lidem zasaženým válkou a řada zemí světa včetně České republiky podporují tamního prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho armádu dodávkami zbraní, munice i finančními prostředky. 

Válka se ale nevede pouze na bitevním poli. Velmi časté jsou například také kybernetické útoky nebo snahy Ruska poškodit ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Právě díky místy otřesným životním podmínkám, které mají na svědomí útoky ruské armády, už ze země uprchly miliony lidí, především do Polska či na Slovensko nebo do České republiky.

Válka na Ukrajině: Komentáře

Jednat o míru s Putinem? Ne. S teroristy se nevyjednává Rusko přežije případný Putinův pád. Na místo v Kremlu aspiruje několik osobností Putin ztrácí poslední zbytky zdravého rozumu. Doufejme, že referenda neposlouží jako záminka pro jaderný úder
Ukrajina Rusy děsí i mate. Dřevěnými raketomety Šest hřebíků do rakve. Rusové bojují o Záporožskou elektrárnu, mnohdy ani neznají pravdu o Černobylu Potvrzeno. Rusko páchá na Ukrajině genocidu. Už zase

Související články:

Boris Johnson

Ukrajina může podle Johnsona získat zpět Ruskem zabraná území

Ukrajinská armáda může znovu dobýt území, které v poslední době obsadily ruské invazní síly. Při dnešním telefonickém hovoru to ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému řekl britský premiér Boris Johnson, sdělila agentuře Reuters mluvčí Downing Street.
Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Putin zřejmě nařídil ruské invazní armádě operační pauzu

Ruské vedení možná stanovuje podmínky pro operační pauzu, když jeho invazní jednotky dobyly ukrajinský Lysyčansk a dosáhly hranice Luhanské oblasti. Ve své nejnovější analýze shrnující vývoj ruské invaze na Ukrajinu to uvedl americký Institut pro výzkum války (ISW). Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí vyhlásil vítězství ruských sil v této oblasti a podle ISW se zdá, že ruské armádě nařídil operační přestávku.
Ilustrační foto

Kyjev: Na Hadím ostrově byla opět vztyčena ukrajinská vlajka

Na strategicky položeném Hadím ostrově v Černém moři, odkud se minulý týden stáhla ruská okupační posádka, je opět ukrajinská vlajka a území se vrátilo pod jurisdikci Kyjeva. Oznámila to dnes armádní mluvčí Natalija Humenjuková, která podle stanice CNN později upřesnila, že vlajka zatím ještě nebyla vztyčena.
Vladimir Putin

Putin vyhlásil ruské vítězství v Luhanské oblasti

Ruský prezident Vladimir Putin dnes vyhlásil vítězství ruských sil ve východoukrajinské Luhanské oblasti. Učinil tak den poté, co se ukrajinská armáda stáhla z Lysyčansku, poslední zbývající bašty odporu v tomto regionu. Informovala o tom agentura AP.
Ukrajinská armáda

Sežehnuté lesy, vypálená města. Ukrajinští vojáci popisují východní frontu jako peklo na zemi

Sežehnuté lesy a vypálená města. Kolegové s uťatými končetinami. Bombardování tak neúprosné, že jedinou možností je ležet v zákopu, čekat a modlit se. Ukrajinští vojáci, kteří se vracejí z frontových linií ve východoukrajinském Donbasu, kde Rusko vede zuřivou ofenzívu, popisují život během bojů proměněných v opotřebovávací válku jako apokalypsu, napsala agentura AP.
Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská vojska se snaží proniknout ke Slovjansku, upevňují pozice v Lysyčansku

Ruská vojska se snaží proniknout ke Slovjansku od Izjumu, hlásí ukrajinský generální štáb, aniž by se zmínil, zda Rusové v tomto směru dosáhli nějakého úspěchu; jen konstatoval, že "boje pokračují". V ranním hlášení rovněž uvedl, že Rusové upevňují své pozice v Severodoněcku a Lysyčansku, jehož dobytí ruskými jednotkami ukrajinské velení v neděli potvrdilo. Ve směru na Kramatorsk ruské oddíly podle Kyjeva po dělostřelecké přípravě překonaly řeku Severní Doněc.
Ukrajinská armáda, ilustrační fotografie

Ukrajinská armáda se stáhla z Lysyčansku, zničila ruskou základnu v Melitopolu

Proruské síly podle Moskvy dobyly ukrajinské město Lysyčansk, a plně tak ovládají celou Luhanskou oblast na východě Ukrajiny. Ministerstvo obrany v Kyjevě ale trvá na tom, že Lysyčansk plně pod kontrolou ruských jednotek není. O pravděpodobném stažení ukrajinských sil z Lysyčansku nicméně informovali američtí analytici. Nejméně šest lidí zahynulo při ostřelování nedalekého Slovjansku, exploze hlásila ruská Belgorodská oblast, která sousedí s Ukrajinou.
Ruským Belgorodem zahřměla série explozí (3.7.2022)

Ruským Belgorodem zahřměla série explozí, jsou tři ranění, uvedl gubernátor

Ruským Belgorodem, jenž se nachází v blízkosti hranic s Ukrajinou, zahřměla série explozí. Ve městě vzplál soukromý dům, tři lidé jsou zranění. Podle agentury TASS to dnes uvedl gubernátor ruské Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov. Příčiny se vyšetřují, pravděpodobně zafungoval systém protivzdušné obrany, dodal šéf regionu.
Ruská armáda, ilustrační foto

Rusko přišlo na Ukrajině o téměř 36 tisíc vojáků, tvrdí generální štáb. Snaží se postoupit u Charkova

Ruské invazní jednotky se snaží získat zpět ztracené pozice v Charkovské oblasti na východě Ukrajiny. Terčem ruských dělostřeleckých útoků se stalo několik městeček na východ od Charkova. Ve své pravidelné ranní zprávě o vývoji bojů to dnes uvedl ukrajinský generální štáb. Ruské ozbrojené síly také pokračují ve snahách obklíčit Lysyčansk.
Válka na Ukrajině: Následkem ruské invaze vznikají nedozírné škody na zdraví i majetku. Ilustrační foto

Jihoukrajinské město Mykolajiv dnes zasáhly ruské střely

Jihoukrajinské město Mykolajiv dnes brzy ráno zasáhly ruské střely, oznámil podle agentury Unian gubernátor Mykolajivské oblasti Vitalij Kim. Starosta Mykolajivu dříve uvedl, že městem otřásly silné výbuchy. Nejméně sedm Ruskem vyslaných raket zasáhlo infrastrukturu a výrobnu cihel, některé dopadly do polí. Podle Kima zatím nejsou hlášeny žádné oběti.
Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Ruské stíhačky bombardovaly Hadí ostrov, tvrdí Ukrajinci

Ruské stíhačky dnes bombardovaly ukrajinský Hadí ostrov v Černém moři, ze kterého se invazní síly poslední červnový den stáhly s vysvětlením, že jde o projev dobré vůle. Podle náčelníka ukrajinských ozbrojených sil Valerije Zalužného Rusové při dnešním útoku použili zakázané fosforové bomby, napsala agentura Unian.
Serhij Bratčuk

U Oděsy zemřelo 20 lidí po zásahu domu ruskou raketou, uvedly úřady

Na dvě desítky stoupl počet obětí ruského nočního raketového útoku ve vsi Serhijivka u Oděsy na jihozápadě Ukrajiny, uvádí ruskojazyčný web BBC. Mezi 20 mrtvými je i jedenáctiletý chlapec, mezi čtyřmi desítkami zraněných je šest dětí a těhotná žena, dodala BBC. Mluvčí oblastní správy Serhij Bratčuk podle listu Ukrajinska pravda informoval již o 21 obětech, včetně dvanáctiletého chlapce. Předchozí bilance byla 18 mrtvých a 38 raněných.
Válka na Ukrajině: Následkem ruské invaze vznikají nedozírné škody na zdraví i majetku. Ilustrační foto

O vývoj na Ukrajině se zajímají více než tři čtvrtiny Čechů

O vývoj na Ukrajině se zajímají více než tři čtvrtiny Čechů. Čtyři z pěti obyvatel zároveň považují nynější válku vyvolanou invazí Ruska za hrozbu pro evropskou bezpečnost. Vyplývá to z posledního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) Akademie věd ČR. O vývoj situace na Ukrajině se nyní zajímá nejvíce lidí od února 2014, kdy CVVM tuto otázku do průzkumu poprvé zařadilo.
Vladimír Putin

Německo: Putin se bude muset zodpovídat z nočního raketového útoku v Oděské oblasti

Ruský prezident Vladimir Putin se bude muset zodpovídat z nočního raketového útoku v Oděské oblasti, uvedl dnes mluvčí německé vlády Steffen Hebestreit. Podle posledních zpráv zahynulo dvacet osob. Podle německého mluvčího je počínání Moskvy nehumánní a cynické. Rusko opakovaně tvrdí, že jeho armáda neútočí záměrně na civilní cíle.
Ursula von der Leyenová

Von der Leyenová: Cesta Ukrajiny k členství v Evropské unii zabere čas

Ukrajina má nyní velmi jasnou evropskou perspektivu, ale cesta k členství v Evropské unii zabere čas a bude vyžadovat tvrdou práci. Ve videoprojevu v ukrajinském parlamentu to dnes řekla předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Reagovala tak na nedávné rozhodnutí vrcholných představitelů zemí EU přiznat Ukrajině status kandidáta na členství v unii. Zároveň ukrajinské politiky vyzvala, aby urychlili protikorupční reformy.

Aktualizováno před 1 hodinou

OBRAZEM: Předsedou ODS se stal Martin Kupka

Aktuálně se děje

před 19 minutami

Volební sjezd České pirátské strany

Piráti zvolili kompletní předsednictvo. Místopředsedy jsou Šmída i Richterová

Česká pirátská strana má po víkendovém jednání v Prachaticích kompletní nové vedení. K obhájenému mandátu předsedy Zdeňka Hřiba se přidala čtveřice místopředsedů, které si členská základna vybrala během sobotního Celostátního fóra. Post prvního místopředsedy uhájil poslanec Martin Šmída, druhou místopředsedkyní se stala poslankyně Kateřina Stojanová. Vedení dále doplnili investor Jiří Hlavenka na pozici třetího místopředsedy a poslankyně Olga Richterová jako čtvrtá místopředsedkyně.

před 23 minutami

ODS si volí nového předsedu. (17.1.2026)

ODS hledala dokonalého šéfa. Našla ho? Jak delegáti grilovali Kupku a Ivana

ODS potřebuje dokonalého předsedu, zaznělo během diskuze před volbou nejvýše postaveného člena strany. Stal se jím nakonec Martin Kupka, dosavadní místopředseda a ministr dopravy v předchozí vládě. Podle Kupky je například nutné posílit stranickou značku, i když nový šéf občanských demokratů zároveň připustil, že není dokonalý.

před 36 minutami

Tomio Okamura

Další bizarní krok Okamury: Z kanceláře nechal odstranit vlajku Evropské unie

Předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura pokračuje v symbolických změnách ve své úřadovně. Ve videu, které zveřejnil na sociálních sítích, ukázal, jak z kanceláře nechal odstranit vlajku Evropské unie. Ta tam zůstala po jeho předchůdkyni Markétě Pekarové Adamové, což se Okamura rozhodl změnit podle svého vkusu.

Aktualizováno před 1 hodinou

Martin Kupka Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Předsedou ODS se stal Martin Kupka

Občanští demokraté si na pražském sjezdu zvolili svého nového předsedu. Stal se jím Martin Kupka, který v souboji o vedení strany získal 327 hlasů. Jeho soupeř Radim Ivan obdržel podporu 138 delegátů z celkového počtu 508 platných lístků. Dosavadní lídr Petr Fiala, který se rozhodl funkci opustit, Kupku označil za svého přirozeného nástupce a garanta stability i budoucích úspěchů.

před 1 hodinou

Obyvatelé Kyjeva se před invazí ruské armády schovali do krytů

Zavřené školy, teploty hluboko pod nulou. Ukrajinci čelí jedné z nejnáročnějších zim za poslední desetiletí

Ukrajinci v těchto dnech čelí jedné z nejnáročnějších zim za poslední desetiletí. Kateryna Skurydina z Kyjeva popsala, že do postele uléhá v termoprádle a několika vrstvách oblečení pod tlustými dekami. Jejím netradičním pomocníkem v boji s mrazem je bezsrstý kocour jménem Pušok. Díky své vysoké tělesné teplotě funguje pro svou majitelku jako živý termofor. V jejím bytě se topení téměř nespustilo od masivního ruského útoku na energetiku z počátku ledna.

Aktualizováno před 2 hodinami

Volební sjezd České pirátské strany Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Předsedou Pirátů zůstává Hřib. Pozici obhájil hned v prvním kole

Česká pirátská strana má o svém vedení jasno. Dosavadní předseda Zdeněk Hřib v sobotním hlasování Celostátního fóra v Prachaticích přesvědčivě obhájil svou pozici a stranu povede i v nadcházejících dvou letech. Zvítězil hned v prvním kole, kdy pro něj hlasovalo 469 z celkem 611 přítomných členů. Jeho protikandidát David Witosz obdržel 257 hlasů a Hřibovi k úspěchu pogratuloval s tím, že Piráti i nadále zůstávají živou a demokratickou stranou plnou různých názorů.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Clémence Guetté

Ve Francii se rodí návrh na okamžité vystoupení z NATO

Vztahy mezi Paříží a Washingtonem procházejí jednou z nejhlubších krizí v novodobé historii. To, co bylo dříve považováno za nepředstavitelný politický scénář, se nyní stává reálným tématem veřejné debaty. Vůbec poprvé byl totiž na půdu francouzského Národního shromáždění předložen konkrétní parlamentní návrh, který požaduje okamžité vystoupení Francie ze Severoatlantické aliance. Tato iniciativa, v jejímž čele stojí vlivná levicová poslankyně Clémence Guetté, odráží rostoucí frustraci Francouzů z dominance Spojených států.

před 6 hodinami

Donald Trump

Trump pohrozil uvalením cel na státy, které nesouhlasí s anexí Grónska

Americký prezident Donald Trump přitvrdil ve své rétorice ohledně Grónska a pohrozil uvalením obchodních cel na státy, které nebudou sdílet jeho ambici toto území anektovat. Během pátečního setkání v Bílém domě, které se původně mělo týkat zdravotní péče, prohlásil, že Spojené státy Grónsko nezbytně potřebují pro svou národní bezpečnost. Podle Trumpa existují dvě cesty, jak ostrova dosáhnout – buď „po dobrém“, tedy koupí, nebo „po zlém“, což mnozí interpretují jako hrozbu vojenskou silou.

před 7 hodinami

Petr Fiala na zahájení poslední fáze kampaně koalice SPOLU

Kdo nahradí Fialu a Hřiba? ODS a Piráti si dnes zvolí nové vedení

Pražský hotel Clarion se dnes stane dějištěm 32. kongresu Občanské demokratické strany. Zástupci členské základny z celé republiky se zde sejdou, aby v sobotu a v neděli rozhodli o budoucím kurzu tohoto politického uskupení. Hlavním bodem programu bude personální obměna, při níž delegáti vyberou předsedu i jeho zástupce na další dva roky. Ze stejného důvodu se dnes sejde v jihočeských Prachaticích i Celostátního fórum České pirátské strany, kde delegáti rovněž rozhodnou o novém složení nejužšího vedení. 

před 9 hodinami

včera

včera

včera

včera

Princ Andrew

Úpadek bývalého prince Andrewa pokračuje. Čeká ho stěhování pryč z luxusu

Bývalý princ Andrew loni přišel o několik titulů a letos z rozhodnutí krále Karla III. definitivně přijde i o střechu nad hlavou. Podle nejnovějších informací britských médií odpočítává poslední dny v jednom ze sídel britské královské rodiny. Ještě v lednu by se totiž mladší bratr panovníka měl přestěhovat do vlastního. 

včera

včera

Noční obloha, ilustrační fotografie.

Cimrmanova planetka se našla před 30 lety. Objevil ji astronom Moravec

Čas od času astronomové při svých pozorováních objeví nová tělesa ve vesmíru. Jejich objevitelé pak mají právo navrhnout název svému vesmírnému nálezu. Přesně před 30 lety, dne 16. ledna 1996, objevil jeden český astronom novou planetku, pro kterou vymyslel název Járacimrman. Kuriózní pojmenování bylo později schváleno odbornou komisí. Tato planetka není jediná ve vesmíru s názvem po nějaké české fiktivní postavě.

včera

„To nejhloupější, co jsem kdy slyšel.“ Odpor proti Trumpovi kvůli Grónsku roste, Kongres hrozí impeachmentem

Mezi republikánskými zákonodárci v americkém Kongresu roste odpor vůči plánům prezidenta Donalda Trumpa na ovládnutí Grónska. Zatímco prezident stupňuje svou rétoriku a hovoří o získání dánského území „jakýmikoli nezbytnými prostředky“, řada vlivných členů jeho vlastní strany se snaží tyto ambice krotit. Republikánský kongresman Don Bacon označil prezidentovu posedlost Grónskem za „nejhloupější věc, jakou kdy slyšel“, a varoval, že případný pokus o invazi by mohl vést až k ústavní žalobě na prezidenta (impeachmentu).

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy