Válka na Ukrajině

Ve čtvrtek 24. února ráno zahájila ruská armáda invazi na Ukrajinu. Vladimir Putin označil akci za speciální vojenskou operaci a jeho jednotky pronikly za ukrajinsko-ruské hranice, čímž Kreml završil rusko-ukrajinskou krizi datující se do roku 2013.

Tehdy v listopadu odmítl proruský prezident Viktor Janukovyč podepsat plánovanou Asociační dohodu s EU a naopak se chtěl zasloužit o rozšíření spolupráce s Ruskem. Odmítnutí ale vyvolalo masivní demonstrace na Majdanu a v roce 2014 za pomocí hnutí Euromajdan vedlo až ke státnímu převratu a útěku Janukovyče ze země.

K moci se dostala prozápadní vláda, což Rusko neslo jen těžce, a ještě téhož roku anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Následně vypukly na východě Ukrajiny ozbrojené konflikty mezi proruskými separatisty podporovanými Moskvou a ukrajinskou armádou.

Kde a jak lze přispět na pomoc válkou zasažené Ukrajině?

Situace vyeskalovala o čtvrt roku později, kdy nad Donbasem došlo k sestřelení civilního letadla Boeing 777 známého jako let MH17 s 298 lidmi na palubě, který sestřelila raketa BUK přivezená z Ruska. 

Situaci v rusko-ukrajinském pohraničí se během následujících let nepodařilo uklidnit. Rusko naopak podnítilo obavy z války, když v roce 2021 začalo přesouvat značné vojenské síly na hranice. O necelý rok později, v polovině února roku 2022, vyjádřily USA obavy z chystané ruské invaze na Ukrajinu, které se záhy ukázaly jako pravdivé.

Ruská armáda pronikla 24. února časně z rána na ukrajinské území a zahájila invazi na několika frontách. Soustředila se na velká města jako Kyjev či Charkov. Putin za hlavní příčiny označil například snahy o rozšiřování NATO na východ nebo takzvanou denacifikaci Ukrajiny. Ačkoliv Rusko invazí rozpoutalo plnohodnotnou válku, tamní cenzura tento termín zakazuje a úřady za toto označení zavedly přísné sankce.

V následujících týdnech se ruské jednotky rozprostřely po severní, východní i jižní hranici Ukrajiny a útoky se nevyhnuly ani hlavnímu městu Kyjevu, u kterého ale Rusové neuspěli a svou armádu stáhli. Ukrajině se po měsících odhodlaného bránění podařilo přejít do protiútoku a ruské jednotky začala vytlačovat ze země.

Ústupem ruské armády ale vyšla najevo zvěrstva páchaná jejími vojáky. Z mnoha míst Ukrajiny přicházejí zprávy o mučení, znásilňování i krutém vraždění civilistů, kterých podle různých zdrojů zemřelo už několik tisíc, včetně stovek dětí. Tragickému číslu přispívá i ruské bombardování, které se soustředí nejen na kritickou infrastrukturu, ale i na civilní cíle.

Přesný počet civilních obětí ale není znám, stejně jako počty mrtvých vojáků na obou stranách konfliktu. Odhaduje se, že RUsko i Ukrajina sčítají ztráty ve svých vojenských řadách v desetitisících.

Válka na Ukrajině: Rozhovory

Ukrajincům můžeme závidět jejich pohostinnost, říká ukrajinista Kalina. Prozradil, jak moc se liší od Čechů Rusko by při střetu s NATO nemělo šanci. Jaderná válka by ale neměla vítěze, skončil by svět jak ho známe, říká vojenský historik Jaderné zbraně jsou jasná červená čára, Ukrajina by je zřejmě nedokázala sestřelit, říká náčelník vojenské policie
Putin je v této situaci schopen všeho, říká expert Dvořák. Počítat je třeba i s možným jaderným úderem Uprchlíci nejvíce trpí podchlazením a dehydratací, problém je i tuberkulóza, říkají Lékaři bez hranic V Číně se o válce neinformuje jako v Česku. Návrat studené války si nepřeje, říká expert

Dopady války na Ukrajině pocítil celý svět. Po zahájení invaze došlo k uvalení celé řady sakncí, které vedly prakticky k ekonomické i turistické izolaci Ruska. Mnoho předních světových firem a značek ze země odešlo a nespokojenost s Putinovým režimem a jím rozpoutaným konfliktem vyjadřují i sami ruští obyvatelé, včetně těch nejmajetnějších.

Ukrajina se naopak dočkala obrovské vlny solidarity. Lidé v dobročiných sbírkách vybrali miliony korun na podporu lidem zasaženým válkou a řada zemí světa včetně České republiky podporují tamního prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho armádu dodávkami zbraní, munice i finančními prostředky. 

Válka se ale nevede pouze na bitevním poli. Velmi časté jsou například také kybernetické útoky nebo snahy Ruska poškodit ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Právě díky místy otřesným životním podmínkám, které mají na svědomí útoky ruské armády, už ze země uprchly miliony lidí, především do Polska či na Slovensko nebo do České republiky.

Válka na Ukrajině: Komentáře

Jednat o míru s Putinem? Ne. S teroristy se nevyjednává Rusko přežije případný Putinův pád. Na místo v Kremlu aspiruje několik osobností Putin ztrácí poslední zbytky zdravého rozumu. Doufejme, že referenda neposlouží jako záminka pro jaderný úder
Ukrajina Rusy děsí i mate. Dřevěnými raketomety Šest hřebíků do rakve. Rusové bojují o Záporožskou elektrárnu, mnohdy ani neznají pravdu o Černobylu Potvrzeno. Rusko páchá na Ukrajině genocidu. Už zase

Související články:

Olaf Scholz

Scholz očekává dobu nejistoty. Putin podle něj nesmí válku vyhrát

Ruská invaze na Ukrajinu znamená pro svět dobu nejistoty, na našem odhodlání podporovat Kyjev to ale nic nemění. Na závěrečné tiskové konferenci po summitu skupiny sedmi velkých ekonomik G7 v bavorském alpském zámku Elamu to dnes prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Dodal, že země G7 jsou pilířem jednoty svobodného světa a že ruský prezident Vladimir Putin nesmí na Ukrajině vyhrát.
Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda se na východě Ukrajiny soustředí na postup na Slovjansk

Ruská armáda se na východě Ukrajiny soustředí na pokračování v postupu na město Slovjansk v Doněcké oblasti, uvedlo dnes ve své pravidelné zprávě o vývoji bojů velení ukrajinské armády. Rusové pokračují v útocích na Lysyčansk v Luhanské oblasti a snaží se ho odříznout, uvedl na sociální síti telegram místní gubernátor Serhij Hajdaj.
Následky ostřelování Charkova ruskou invazní armádou

Ruské zbraně zničené na Ukrajině vystavují nyní ve Varšavě

Výstava ruských zbraní zničených v bojích proti Ukrajině, kterou otevřeli v centru Varšavy, vyznívá jako připomínka hrůz války, ale i toho, že ruskou agresi lze porazit. Výstavu otevřeli náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová a vedoucí kanceláře polského premiéra Michal Dworczyk. Maljarová podle agentury AP uvedla, že se plánuje předvedení této výstavy také v České republice a na dalších místech v Evropě.
Ilustrační foto

KOMENTÁŘ: Konec války v nedohlednu. Vládu čeká těžká volba

Válka na Ukrajině trvá více než čtyři měsíce a její konec není v dohledu. Pro kabinet Petra Fialy to znamená problém, který má potenciál stupňovat se. Hrozí, že na pozadí horšící se ekonomické situace nezanedbatelné části tuzemského obyvatelstva dojde k proměnám a vyhrocení veřejných nálad. Vláda patrně bude muset volit mezi obětováním vlajkové lodi svého programu, tedy úspor, a růstem sociálního napětí se všemi neblahými konsekvencemi.
Nákupní středisko v Kremenčuku po zásahu ruskými raketami

Ruské rakety zasáhly nákupní středisko plné lidí. Počet obětí roste

Počet obětí na životech v ukrajinském městě Kremenčuk, kde dnes ruské střely zasáhly obchodní centrum, stoupl na jedenáct. Uvedl to podle agentury Unian gubernátor Poltavské oblasti Dmytro Lunin. Čtyři desítky dalších lidí vyvázly se zraněním. Gubernátor ale varoval, že bilance se může zhoršit. Úřady nejprve potvrdily smrt dvou lidí a zranění asi 20 dalších, později informovaly deseti obětech. Nákupní středisko podle Lunina ruské střely úplně zničily, záchranáři na místě odstraňují trosky a pátrají po obětech a přeživších.
Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda útočí na poslední ukrajinskou baštu v Luhanské oblasti

Ruští vojáci dnes pokračují v útocích na Lysyčansk, který je posledním velkým městem, jež ukrajinská armáda drží v Luhanské oblasti na východě země. Informuje o tom agentura Reuters. K evakuaci zbývajících obyvatel Lysyčansku dnes důrazně vyzval gubernátor Luhanské oblasti Serhij Hajdaj.
Ruská armáda, ilustrační foto

Moskva podle analytiků asi vyměnila velitele ruských sil na Ukrajině

Velení ruských sil na Ukrajině pravděpodobně převzal generálplukovník Gennadij Židko, a nejspíše tak nahradil na tomto postu generála Alexandra Dvornikova se zkušenostmi ze Sýrie. Ve své pravidelné zprávě o vývoji ruské invaze na Ukrajinu o tom informoval americký Institut pro výzkum války (ISW).
Protitankové zábrany v Kyjevě.

Kyjev zasáhly rakety, jeden člověk zemřel

Ruská armáda dnes časně ráno vypálila několik raket na ukrajinskou metropoli a zasáhla dvě obytné budovy. Podle kyjevského starosty Vitalije Klička nejméně jeden člověk zemřel, šest lidí bylo zraněno. Podle agentury AP šlo dnes o první ruský útok na Kyjev za tři týdny a Kličko jej označil za "symbolický útok" před summitem NATO, který se koná příští týden v Madridu.
Sergej Šojgu (ruský ministr obrany)

Šojgu navštívil ruské jednotky na Ukrajině, uvedla Moskva

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu dnes navštívil velitelská stanoviště ruské armády na okupované Ukrajině a vyslechl hlášení o situaci. Zajímal se prý také o životní podmínky nasazených vojáků. S odkazem na prohlášení ruského ministerstva obrany o tom informovala agentura Interfax.
Ukrajinská armáda, ilustrační fotografie.

Rusové dobyli Severodoněck, Ukrajinci se stáhli k Lysyčansku

Východoukrajinský Severodoněck už je zcela pod kontrolou jednotek ruské armády a proruských separatistů, ukrajinské síly se z týdny obléhaného města kompletně stáhly. Řekl to dnes starosta Oleksandr Strjuk, podle kterého už město nelze opustit skrze území, které by Ukrajina ještě ovládala. Gubernátor Luhanské oblasti Serhij Hajdaj už v pátek oznámil, že ukrajinští vojáci dostali rozkaz Severodoněck opustit. Boje se nyní vedou zejména o blízký Lysyčansk.
Policie ČR, ilustrační fotografie.

Dva čeští dobrovolníci jsou podezřelí z rabování na Ukrajině

Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) podezřívá dva české dobrovolníky z rabování ve válečné zóně v okolí Kyjeva. Byli členy praporu ukrajinské armády Karpatská sič, který bojoval u hlavního města s ruskou armádou. V případě viny jim hrozí až 20 let vězení nebo i výjimečný trest.
Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusové ostřelovali základnu v Javorivu nedaleko polských hranic

Ruská armáda dnes ráno ostřelovala vojenskou základnu v ukrajinském Javorivu blízko polské hranice, čtyři lidé při tom utrpěli zranění. S odvoláním na lvovského gubernátora o tom informovala agentura Reuters. Ruské jednotky vypálily na Javoriv šest střel, z nichž čtyři vojenskou základnu zasáhly.
Ukrajinská armáda střeží své území (březen 2022).

Odminování území bude trvat nejméně deset let, tvrdí Ukrajina

Až skončí ruská invaze, zabere Ukrajině jedno desetiletí, než vyčistí své území a teritoriální vody od min a dalších výbušných zařízení. Podle agentury Reuters to dnes řekl Oleksandr Chorunžyj, mluvčí Státní služby pro mimořádné události (DSNS). Ta podle něj dosud vyčistila 620 kilometrů čtverečních území, kde se nacházelo na 45.000 výbušných předmětů, včetně zhruba 2000 leteckých bomb.

Aktuálně se děje

před 19 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Donald Trump

Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce

Navzdory tomu, že události posledních dní naznačují spíše další eskalaci konfliktu, se prý válka na Ukrajině po čtyřech a půl letech bojů chýlí ke konci. Tvrdí to americký prezident Donald Trump, jehož administrativa se snaží dosáhnout míru mezi Moskvou a Kyjevem. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za chemii

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života

Nobelovu cenu za chemii získali francouzský vědec Henri B. Kagan a japonský výzkumník Kenzó Soai. Švédská královská akademie věd je ocenila za vyřešení dlouholeté záhady spojené s takzvanou asymetrií života. Vědci popsali způsob, jakým v přírodě vzniká pouze jedna ze dvou možných zrcadlových forem molekul, což má zásadní význam pro vývoj nových léčiv.

před 6 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství

Světoví lídři i veřejnost v řadě světových metropolí si v středu připomněli třetí výročí tragických teroristických útoků hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Zatímco hlavy států a představitelé mezinárodních organizací vyjadřovali solidaritu s oběťmi a závazek bojovat proti antisemitismu, v Londýně či Berlíně se konala vzpomínková shromáždění a pietní akce. Výroční vzpomínky doprovázely také bezpečnostní obavy a politické napětí před nadcházejícími izraelskými parlamentními volbami.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Sídlo Světové zdravotnické organizace

V Rusku se objevil druhý případ záhadné nemoci. Moskva popírá, že by šlo o mor, WHO žádá vysvětlení

Světová zdravotnická organizace požádala ruské úřady o podrobnější informace v souvislosti s novými zprávami o druhém případu těžkého zápalu plic spojeném s protimorovým ústavem v sibiřském Irkutsku. Žádost přichází v návaznosti na úmrtí osmadvacetileté zaměstnankyně tamní laboratoře, ke kterému došlo na začátku týdne. Mezinárodní zdravotnická komunita vyjadřuje znepokojení nad nedostatkem transparentních dat ze strany Moskvy, neboť v souvislosti s případem panují obavy z možného výskytu plicního moru.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Francie, Paříž, ilustrační foto

Ke studentům se přidali rodiče i odbory. Demonstrace ve Francii jsou varováním pro Evropu, odhalily hluboké problémy

Francie čelí rozsáhlé vlně studentských protestů a blokád škol, které vyvrcholily v průběhu prvních říjnových dnů a přerostly v celonárodní projev nespokojenosti. Tisíce středoškoláků a vysokoškoláků v Paříži i v dalších francouzských městech vyšly do ulic na protest proti přeplněným třídám, chybějícím učitelům a chátrající infrastruktuře školních budov.

před 10 hodinami

Jared Kushner, zeť Donalda Trumpa

Trumpův muž má problém. Média si posvítila na Kushnera, kongres požaduje vysvětlení

Přední demokratický zákonodárce Robert Garcia požaduje podrobné informace o finančních investicích Jareda Kushnera na Blízkém východě. Jeho krok navazuje na vyšetřování stanice CNN, podle něhož je Kushnerova soukromá investiční společnost Affinity Partners největším akcionářem v izraelské firmě podporující podniky zapojené do vojenských kampaní. Garcia, který působí jako služebně nejstarší demokrat ve výboru pro dohled Sněmovny reprezentantů, zaslal Kushnerově společnosti oficiální dopis se žádostí o doložení obchodních transakcí.

před 10 hodinami

Marco Rubio

Opravdu šlo o plicní mor? USA dochází s ruským mlčením trpělivost

Americká administrativa stupňuje tlak na Ruskou federaci a požaduje oficiální vysvětlení tragického incidentu ve výzkumném ústavu v sibiřském Irkutsku. V tamním zařízení zaměřeném na výzkum moru a dalších nebezpečných nákaz zemřel osmadvacetiletý laborant, přičemž Moskva o okolnostech jeho úmrtí odmítá podrobněji informovat. Spojené státy z toho důvodu zaslaly ruské vládě oficiální diplomatickou nótu a snaží se prověřit, zda událost nepředstavuje širší bezpečnostní či zdravotní hrozbu.

před 11 hodinami

Petr Pavel

Pavel je kvůli neúčasti ve volbách terčem kritiky. Pavlová jej brání, poradci řeší, co dál

Část spolupracovníků prezidenta Petra Pavla se snaží hlavu státu přesvědčit, aby předčasně ukončil svou soukromou zahraniční cestu na motorkách v Maroku a vrátil se do České republiky k nadcházejícím komunálním volbám. Prezidentův odjezd vyvolal značnou vlnu kritiky, přestože jeho okolí před negativními reakcemi veřejnosti varovalo již předem. Samotná Kancelář prezidenta republiky označila celou situaci za plánovací chybu, která hlavu státu mrzí, a část poradců stále hledá možnosti, jak prezidentovi umožnit odevzdání volebního hlasu.

před 12 hodinami

Haifa, ilustrační fotografie.

Izrael si připomíná třetí výročí masivního útoku teroristického hnutí Hamás

Obyvatelé Izraele si celonárodní minutou ticha a pietními akcemi připomínají třetí výročí masivního útoku teroristického hnutí Hamás. Společné vzpomínkové obřady začaly přesně v šest hodin a devětadvacet minut ráno místního času, tedy v okamžiku, kdy ozbrojenci zahájili přeshraniční nájezd na izraelské území. Při tehdejších útocích zahynulo přibližně dvanáct set lidí a dalších dvě stě padesát jedna osob bylo odvlečeno jako rukojmí.

před 13 hodinami

Christa Pikeová

Pikeová se probrala a začala komunikovat. Lékaři už vědí, proč přežila popravu

Americká vězeňkyně Christa Pikeová, která přežila neúspěšný pokus o popravu smrtící injekcí v americkém státě Tennessee, se v nemocnici probrala z bezvědomí a začala komunikovat. Podle jejích právních zástupců je padesátiletá žena při vědomí, mluví a nadále zůstává v intenzivní péči lékařů. Její zdravotní stav se postupně zlepšuje, přestože při pokusu o popravu utrpěla těžká poškození paží a v nemocničním lůžku zůstává připoutaná pouty. Jedná se o zcela ojedinělý případ, kdy odsouzený člověk přežil podání kompletní dávky popravčí látky.

před 13 hodinami

Volby, ilustrační fotografie.

Komunální volby jsou za dveřmi. Jak funguje křížkování?

Nadcházející komunální volby rozhodnou o novém složení vedení obcí, měst i jednotlivých městských částí na další čtyřleté období. Občané v nich vybírají své zástupce v lokálních zastupitelstvech, kteří následně ovlivňují každodenní chod daného místa. Voliči přitom nevybírají přímo starostu ani primátora, ti vzcházejí až z následných povolebních vyjednávání samotných zastupitelů.

před 15 hodinami

Výhled počasí na příští týden. Meteorologové naznačili, jak bude

Definitivně poslední dny babího léta jsou tady. Důkazem je i předpověď počasí na příští týden, která už s teplotami nad 20 stupňů nepočítá. Odpolední maxima ale stále mohou vystoupat až na 18 °C, vyplývá z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy