Válka na Ukrajině

Ve čtvrtek 24. února ráno zahájila ruská armáda invazi na Ukrajinu. Vladimir Putin označil akci za speciální vojenskou operaci a jeho jednotky pronikly za ukrajinsko-ruské hranice, čímž Kreml završil rusko-ukrajinskou krizi datující se do roku 2013.

Tehdy v listopadu odmítl proruský prezident Viktor Janukovyč podepsat plánovanou Asociační dohodu s EU a naopak se chtěl zasloužit o rozšíření spolupráce s Ruskem. Odmítnutí ale vyvolalo masivní demonstrace na Majdanu a v roce 2014 za pomocí hnutí Euromajdan vedlo až ke státnímu převratu a útěku Janukovyče ze země.

K moci se dostala prozápadní vláda, což Rusko neslo jen těžce, a ještě téhož roku anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Následně vypukly na východě Ukrajiny ozbrojené konflikty mezi proruskými separatisty podporovanými Moskvou a ukrajinskou armádou.

Kde a jak lze přispět na pomoc válkou zasažené Ukrajině?

Situace vyeskalovala o čtvrt roku později, kdy nad Donbasem došlo k sestřelení civilního letadla Boeing 777 známého jako let MH17 s 298 lidmi na palubě, který sestřelila raketa BUK přivezená z Ruska. 

Situaci v rusko-ukrajinském pohraničí se během následujících let nepodařilo uklidnit. Rusko naopak podnítilo obavy z války, když v roce 2021 začalo přesouvat značné vojenské síly na hranice. O necelý rok později, v polovině února roku 2022, vyjádřily USA obavy z chystané ruské invaze na Ukrajinu, které se záhy ukázaly jako pravdivé.

Ruská armáda pronikla 24. února časně z rána na ukrajinské území a zahájila invazi na několika frontách. Soustředila se na velká města jako Kyjev či Charkov. Putin za hlavní příčiny označil například snahy o rozšiřování NATO na východ nebo takzvanou denacifikaci Ukrajiny. Ačkoliv Rusko invazí rozpoutalo plnohodnotnou válku, tamní cenzura tento termín zakazuje a úřady za toto označení zavedly přísné sankce.

V následujících týdnech se ruské jednotky rozprostřely po severní, východní i jižní hranici Ukrajiny a útoky se nevyhnuly ani hlavnímu městu Kyjevu, u kterého ale Rusové neuspěli a svou armádu stáhli. Ukrajině se po měsících odhodlaného bránění podařilo přejít do protiútoku a ruské jednotky začala vytlačovat ze země.

Ústupem ruské armády ale vyšla najevo zvěrstva páchaná jejími vojáky. Z mnoha míst Ukrajiny přicházejí zprávy o mučení, znásilňování i krutém vraždění civilistů, kterých podle různých zdrojů zemřelo už několik tisíc, včetně stovek dětí. Tragickému číslu přispívá i ruské bombardování, které se soustředí nejen na kritickou infrastrukturu, ale i na civilní cíle.

Přesný počet civilních obětí ale není znám, stejně jako počty mrtvých vojáků na obou stranách konfliktu. Odhaduje se, že RUsko i Ukrajina sčítají ztráty ve svých vojenských řadách v desetitisících.

Válka na Ukrajině: Rozhovory

Ukrajincům můžeme závidět jejich pohostinnost, říká ukrajinista Kalina. Prozradil, jak moc se liší od Čechů Rusko by při střetu s NATO nemělo šanci. Jaderná válka by ale neměla vítěze, skončil by svět jak ho známe, říká vojenský historik Jaderné zbraně jsou jasná červená čára, Ukrajina by je zřejmě nedokázala sestřelit, říká náčelník vojenské policie
Putin je v této situaci schopen všeho, říká expert Dvořák. Počítat je třeba i s možným jaderným úderem Uprchlíci nejvíce trpí podchlazením a dehydratací, problém je i tuberkulóza, říkají Lékaři bez hranic V Číně se o válce neinformuje jako v Česku. Návrat studené války si nepřeje, říká expert

Dopady války na Ukrajině pocítil celý svět. Po zahájení invaze došlo k uvalení celé řady sakncí, které vedly prakticky k ekonomické i turistické izolaci Ruska. Mnoho předních světových firem a značek ze země odešlo a nespokojenost s Putinovým režimem a jím rozpoutaným konfliktem vyjadřují i sami ruští obyvatelé, včetně těch nejmajetnějších.

Ukrajina se naopak dočkala obrovské vlny solidarity. Lidé v dobročiných sbírkách vybrali miliony korun na podporu lidem zasaženým válkou a řada zemí světa včetně České republiky podporují tamního prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho armádu dodávkami zbraní, munice i finančními prostředky. 

Válka se ale nevede pouze na bitevním poli. Velmi časté jsou například také kybernetické útoky nebo snahy Ruska poškodit ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Právě díky místy otřesným životním podmínkám, které mají na svědomí útoky ruské armády, už ze země uprchly miliony lidí, především do Polska či na Slovensko nebo do České republiky.

Válka na Ukrajině: Komentáře

Jednat o míru s Putinem? Ne. S teroristy se nevyjednává Rusko přežije případný Putinův pád. Na místo v Kremlu aspiruje několik osobností Putin ztrácí poslední zbytky zdravého rozumu. Doufejme, že referenda neposlouží jako záminka pro jaderný úder
Ukrajina Rusy děsí i mate. Dřevěnými raketomety Šest hřebíků do rakve. Rusové bojují o Záporožskou elektrárnu, mnohdy ani neznají pravdu o Černobylu Potvrzeno. Rusko páchá na Ukrajině genocidu. Už zase

Související články:

Ruský křižník Moskva

Ukrajině pomohly v potopení ruského křižníku Moskva informace z amerických rozvědek

Ukrajině pomohly v potopení ruského křižníku Moskva v dubnu v Černém moři informace z amerických rozvědek, uvedlo několik amerických médií. Pentagon ale v reakci na tyto zprávy zdůraznil, že USA neposkytly Ukrajině konkrétní informace, které by mohla použít k zacílení křižníku, a zdůraznil, že Spojené státy se nijak nepodílely na ukrajinském rozhodnutí provést na plavidlo útok.
Ukrajinská armáda

71. den války: Ruské jednotky přišly o pozice na východě Ukrajiny. Cvičí s raketami nesoucími jaderné hlavice

Dva a půl měsíce od začátku ruské invaze na Ukrajinu se pozornost stále upírá na nejasnou situaci v Mariupolu a tamní ocelárny Azovstal, kde podle ukrajinských obránců pokračují těžké boje. Kreml dnes naopak odmítl, že by ruští vojáci na tuto poslední baštu ukrajinského odporu útočili. Diplomatickou dohru dnes měly nedávné výroky o Židech a Adolfu Hitlerovi ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova, které pobouřily i Izrael. Moskva se za ně podle izraelského premiéra Naftaliho Bennetta omluvila. V Polsku se dnes na mezinárodní konferenci na pomoc Ukrajině vybralo 6,5 miliardy dolarů (152 miliard korun), desítkami milionů eur přispěly i evropské země včetně Česka.
Město Buča po odchodu ruského agresora (4. dubna 2022, Ukrajina).

Na jednotky terorizující civilisty v Buči ukazují milostný dopis i osobní doklady

Když se ruští vojáci na konci března stáhli z Buče, zelenajícího se města nedaleko ukrajinského hlavního města, zanechali za sebou, na očích celému světu, připomínky své vražedné okupace. Ulice byly poseté těly mrtvých. Z malebných domů zůstaly jen trosky. Pole nedaleko místního kostela se proměnilo v masový hrob, píše agentura Reuters.
Lenka Bradáčová, státní zástupce

Elektronické důkazy jsou u války nový fenomén, uvedla Bradáčová

Zcela novým fenoménem v monitorování válečného konfliktu jsou elektronické důkazy z Ukrajiny, ať už ve formě SMS a MMS zpráv či audiohovorů a videohovorů. Novinářům to dnes řekla pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová. Poznatků je podle ní velké množství a česká policie je nyní především musí analyzovat. Zdůraznila, že jde teprve o prvotní šetření.
Ukrajinská armáda, ilustrační fotografie

Ukrajinské jednotky přešly u Charkova a Izjumu na východě země do protiútoku

Ukrajinské jednotky přešly u Charkova a Izjumu na východě země do protiútoku, uvedl dnes náčelník ukrajinských ozbrojených sil Valerij Zalužnyj ve zprávě o svém rozhovoru s nejvýše postaveným americkým generálem, šéfem sboru náčelníků štábů Markem Milleym. Současně požádal Spojené státy, aby Ukrajině dodaly moderní raketomety HIMARS a MLRS.
Ocelárna Azovstal v Mariupolu, útočiště ukrajinského odboje

Kreml odmítl, že by ruští vojáci útočili na mariupolský Azovstal

Kreml dnes podle agentury TASS odmítl, že by ruští vojáci útočili na areál ocelárny Azovstal v jihoukrajinském Mariupolu. Podle Kyjeva se ale na místě odehrávají tvrdé boje. Ukrajinská prezidentská kancelář dnes oznámila, že obráncům se podařilo z oceláren vytlačit ruské síly, které se do areálu probojovaly ve středu. Zástupce velitele pluku Azov, který ocelárny brání, na sociálních sítích vyzval k evakuaci civilistů, kteří se v komplexu ukrývají, i zraněných vojáků, a upozornil, že bojovníkům se nedostává adekvátní zdravotnické pomoci.
Toto video je jasnou ukázkou toho, proč se civilisté v Mariupolu, včetně těch, kteří se ukrývají v závodě Azovstal, bojí opustit sklepy a nevěří okupantům v možnost bezpečné evakuace z města.

OSN a Kyjev oznámily evakuaci přes 300 civilistů z Mariupolu a okolí do Záporoží

Do města Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny ve středu dorazilo něco přes 300 civilistů, kteří byli evakuovaní z bojových či okupovaných zón na jihu země včetně přístavu Mariupol. Pozdě večer to oznámili představitelé OSN a vlády v Kyjevě. Ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková mluvila o 344 evakuovaných, zda mezi nimi byl i někdo z obléhaných mariupolských oceláren Azovstal, ale nebylo jasné.
Sergej Lavrov

Zelenskyj oznámil, že mluvil s Bennettem o "skandálních" slovech Lavrova

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes oznámil, že se spojil s izraelským premiérem Naftalim Bennettem a mluvil s ním o "skandálních" a naprosto nepřijatelných poznámkách" šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova. Informuje o tom agentura Reuters s odkazem na video zveřejněné Zelenským. Lavrov o víkendu mimo jiné prohlásil, že vůdce nacistického Německa Adolf Hitler byl židovského původu, což Bennet v pondělí označil za lež.
houfnice M777, foto Sgt. Sarah Anderson

Ukrajinci převzali přes 80 z 90 houfnic přislíbených USA, informoval Pentagon

Drtivá většina houfnic, které Spojené státy slíbily ukrajinské armádě, už je "v ukrajinských rukách", sdělil dnes novinářům vysoce postavený činitel amerického ministerstva obrany. Ukrajinci údajně za tři týdny od oznámení prvních dodávek převzali 90 procent z 90 vyčleněných dělostřeleckých systémů. Podle Washingtonu i Londýna se ruská armáda snaží bombardováním napříč Ukrajinou narušit zásobování včetně přesunu zbraní.
Ilustrační foto

PŘEHLED: Jak mohou lidé pomoci Ukrajině?

Nevídanou vlnu solidarity s Ukrajinou spustila invaze ruských vojsk na území této suverénní země. Pokud sami zvažujete, že pomůžete, ale nevíte jak, přinášíme soubor cenných informací ohledně pomoci, ať už materiální nebo finanční.
Divadlo v Mariupolu, ilustrační fotografie.

V mariupolském divadle zemřelo asi 600 lidí, naznačují důkazy agentury AP

Mezi všemi hrůzami, které se odehrály během války na Ukrajině, vyniká ruské bombardování činoherního divadla v Mariupolu z 16. března jako dosud nejsmrtelnější známý útok proti civilistům. Napsala to dnes agentura AP, která na základě svého vyšetřování uvádí, že při této tragédii ve skutečnosti zemřelo více lidí, než se dosud odhadovalo.
Sergej Šojgu (ruský ministr obrany)

Rusko varuje před útoky na vozidla se zbraněmi od NATO na Ukrajině

Rusko považuje za legitimní útočit na Ukrajině na vozidla převážející zbraně dodávané Severoatlantickou aliancí ukrajinským silám, řekl dnes podle TASS ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Prohlásil také, že ukrajinské přístavní město Mariupol je pod kontrolou ruských sil a že Rusko se nadále snaží přesvědčit "zbytky" ukrajinských vojáků, aby propustili civilisty, kteří se ukrývají v tamních ocelárnách Azovstal.
Joe Biden

Biden vyzdvihl pracovníky továrny na střely Javelin, které USA posílají Ukrajině

Americký prezident Joe Biden dnes navštívil závod zbrojařské společnosti Lockheed Martin ve státě Alabama, kde se vyrábí protitankové střely Javelin používané ukrajinskou armádou proti ruským invazním silám. Šéf Bílého domu řekl, že diktátorům je třeba se postavit. Ocenil pracovníky továrny, kteří podle něj umožňují Ukrajincům bránit se.
Obyvatelé Ukrajiny se před invazí ruské armády schovali do krytů

69. den války: V Mariupolu přežívá v otřesných podmínkách sto tisíc lidí

V Mariupolu obléhaném na jihovýchodě Ukrajiny ruskými jednotkami je stále uvězněno asi 100.000 civilistů. Přes 200 z nich se spolu s obránci města ukrývá v rozsáhlých ocelárnách Azovstal, řekl podle agentury Reuters starosta města Vadym Bojčenko. Ruské síly také dnes na ocelárny dál útočí. Na různých místech v Doněcké oblasti dnes při ruském ostřelování zemřelo nejméně devět civilistů, ruské útoky v Záporožské oblasti si vyžádaly dva životy a u Charkova jednu oběť, uvedl portál Ukrajinska pravda.

Aktuálně se děje

před 9 minutami

před 57 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Úřad vlády

Vláda jednala o cenách pohonných hmot. Chystá zastropování marží, pokud se s pumpaři nedohodne

Vláda premiéra Andreje Babiše se na svém pondělním zasedání intenzivně zabývala krizovou situací na trhu s pohonnými hmotami. Hlavním tématem diskusí s největšími distributory, mezi které patří společnosti MOL, OMV, Shell, EuroOil a PKN Orlen, byla výše jejich marží. Podle premiéra jsou současné zisky prodejců, dosahující v některých případech až 10 korun na litr, naprosto nepřiměřené a neodpovídají realitě na trhu.

před 2 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trumpovi došla trpělivost: Pokud Írán nepřistoupí na naše podmínky, vyhodíme do vzduchu jeho infrastrukturu

Napětí v Perském zálivu dosahuje kritického bodu a rétorika amerického prezidenta Donalda Trumpa nabírá na intenzitě. Podle posledních prohlášení, která prezident poskytl deníku Financial Times a následně publikoval na síti Truth Social, čelí Írán ultimátu: buď přistoupí na americké mírové podmínky a okamžitě otevře Hormuzský průliv, nebo Spojené státy přikročí k totální likvidaci íránské energetické a ropné infrastruktury.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

NASA zahajuje program Artemis

Start mise Artemis II se blíží. Svět za pár dní zažije milník v novodobém dobývání vesmíru

Vypuštění mise Artemis II, která v nejbližších dnech vyšle čtyři astronauty na oblet Měsíce, představuje zásadní milník v novodobém dobývání vesmíru. Ačkoliv se od posledního přistání člověka na lunárním povrchu v rámci programu Apollo uplynulo více než 50 let, Spojené státy investovaly do programu Artemis již přibližně 93 miliard dolarů. Důvodem pro tento nákladný návrat není jen nostalgie, ale především strategické suroviny, technologická příprava na Mars a nová vlna vesmírného soupeření.

před 5 hodinami

Petr Pavel

Prezident Pavel udělil čtyři milosti

Prezident Petr Pavel udělil v pondělí čtyři milosti, kterými prominul tresty třem ženám a jednomu muži. Podle vyjádření Hradu vedly hlavu státu k tomuto kroku především vážné zdravotní komplikace odsouzených nebo snaha ochránit zájmy nezletilých dětí v náročných sociálních situacích.

před 6 hodinami

Předseda vlády Andrej Babiš

Babiš se kvůli vysokým cenám paliv sešel s pumpaři. Popírají umělé zvyšování cen

Kvůli dramatickému nárůstu cen benzinu a nafty se v pondělí dopoledne sešel premiér Andrej Babiš se zástupci nejvýznamnějších distributorů pohonných hmot v České republice. Jednání se zúčastnili šéfové společností MOL, OMV, Shell, EuroOil a PKN Orlen. Důležitost situace podtrhl fakt, že kvůli této schůzce bylo zrušeno i plánované koaliční vyjednávání.

před 7 hodinami

Ilustrační fotografie.

Budeš donášet, nebo jdeš sedět. Jak funguje ruská špionáž v Evropě?

Unikátní vhled do metod práce ruských tajných služeb přinesl soubor uniklých zpráv a nahrávek, které dokumentují, jakým způsobem Moskva získává a řídí své informátory v Evropě. Příběh studenta informatiky, kterému web Politico říká říkat Ivan, ukazuje drsnou realitu náboru: buď budeš donášet na své známé v protikremelských kruzích, nebo půjdeš na 15 let do vězení. Tato praxe se přitom zdaleka neomezuje jen na území Ruska, ale skrze nátlak na exulanty infiltruje i evropské státy.

před 8 hodinami

Lodní doprava, ilustrační foto

Průlom v blokádě: Trump naznačil, že umožní ruskému ropnému tankeru doplout na Kubu

Americký prezident Donald Trump v neděli naznačil, že Spojené státy umožní ruskému ropnému tankeru doplout na Kubu. Tento krok představuje zásadní průlom v dosavadní palivové blokádě, kterou Washington v posledních měsících vůči ostrovu uplatňoval. Kuba se v současnosti zmítá v hluboké energetické krizi, která ochromila běžný chod země, a prezidentovo vyjádření naznačuje ochotu k dočasnému ústupku z humanitárních důvodů.

před 8 hodinami

Íránský ostrov Charg

Složitá operace, která Hormuzský průliv nevyřeší. Obsazení ostrova Charg je Trumpův celoživotní sen

Americký prezident Donald Trump v aktuálním rozhovoru pro Financial Times opět rozvířil spekulace o možné vojenské operaci, jejímž cílem by bylo obsazení íránského ostrova Charg. Tento malý skalnatý výběžek v Perském zálivu, vzdálený jen asi 24 kilometrů od pevniny, představuje pro Teherán kritickou tepnu. Nachází se zde totiž terminál, přes který protéká 90 % veškerého íránského vývozu ropy, což z něj činí „hospodářskou krční tepnu“ celého režimu.

před 9 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Írán převáží uran v kontejnerech z Česka. Trump chce vyslat vojáky, aby jej zabavili

Americký prezident Donald Trump zvažuje vysoce riskantní vojenskou operaci, jejímž cílem je zabavit přibližně 454 kilogramů vysoce obohaceného uranu přímo na íránském území. Podle zpráv deníku Wall Street Journal, který se odvolává na bezpečnostní činitele, by taková mise vyžadovala přítomnost amerických pozemních sil v zemi po dobu několika dní i déle. Trump zatím definitivní rozhodnutí neučinil, ale myšlence zůstává nakloněn, neboť by tím mohl naplnit svůj hlavní cíl – definitivně zabránit Íránu ve výrobě jaderné zbraně.

před 10 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump chce převzít kontrolu nad ostrovem Charg

Donald Trump v rozhovoru pro Financial Times vyjádřil svůj záměr zaměřit se na íránské ropné zdroje. Uvedl, že jeho prioritou by bylo převzít kontrolu nad tamní ropou, přičemž americké síly by mohly obsadit exportní uzel na ostrově Charg. Podle jeho slov je tento krok jeho oblíbenou variantou, i když čelí domácí kritice. Trump naznačil, že obsazení ostrova zůstává otevřenou možností mezi mnoha dalšími strategickými alternativami.

před 11 hodinami

Jaro na Petříně

Počasí se o Velikonocích výrazně oteplí. Naměříme až 17 stupňů

Přípravy na nadcházející velikonoční svátky letos doprovodí proměnlivé jarní počasí, které nabídne jak slunečné okamžiky, tak i dešťové přeháňky a chladná rána. Podle aktuálního výhledu meteorologů se teploty budou postupně šplhat nahoru, ale zejména na horách se ještě můžeme setkat se sněhem.

včera

včera

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Papež Lev se nezvykle ostře opřel do světových lídrů

Papež Lev během mše na Květnou neděli pronesl nezvykle ostrá slova na adresu světových lídrů, kteří vedou válečné konflikty. Svatý otec na Svatopetrském náměstí prohlásil, že Bůh ignoruje modlitby vůdců, kteří mají ruce plné krve. Tento výrok je vnímán jako přímá, i když nejmenovaná kritika administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa.

včera

Jemen

Nová fronta války s Íránem: Co změní zapojení Jemenu do konfliktu?

Válka s Íránem otevřela novou frontu v Jemenu, kde do konfliktu v sobotu oficiálně vstoupili šíitští povstalci Húsíové. Skupina podporovaná Teheránem odpálila dvě střely směrem na Izrael, čímž naplnila své měsíční hrozby. Kromě přímých útoků navíc varovala, že by mohla uzavřít klíčovou námořní cestu u jižního vstupu do Rudého moře, což vyvolává obavy z drastického narušení globálního obchodu a dodávek ropy.

včera

Nový íránský tank Karrar

Na pozemní invazi čekáme, jsme připraveni rozpoutat zkázu, vzkazuje Írán USA

Vojenský konflikt mezi Íránem na jedné straně a Spojenými státy a Izraelem na straně druhé vstoupil do svého třicátého dne. Situace na Blízkém východě se nadále dramatizuje, přičemž íránské politické špičky vysílají do světa silná prohlášení o připravenosti na přímý pozemní střet. Předseda íránského parlamentu Mohammad Báqer Qálibáf otevřeně obvinil Washington z pokrytectví a tajných příprav invaze.

včera

Kudy unikají citlivé informace z EU? Kremlu donáší německá AfD, obávají se politici

V kuloárech evropské diplomacie i v německém Bundestagu sílí znepokojení nad bezpečností důvěrných dokumentů Evropské unie. Diplomaté a zákonodárci podle webu Politico varují, že citlivé informace o geopolitických strategiích, včetně podpory Ukrajiny, mohou unikat přímo do Kremlu. Hlavním zdrojem obav je přístup zástupců opoziční strany Alternativa pro Německo (AfD) k interní parlamentní databázi.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy