Válka na Ukrajině

Ve čtvrtek 24. února ráno zahájila ruská armáda invazi na Ukrajinu. Vladimir Putin označil akci za speciální vojenskou operaci a jeho jednotky pronikly za ukrajinsko-ruské hranice, čímž Kreml završil rusko-ukrajinskou krizi datující se do roku 2013.

Tehdy v listopadu odmítl proruský prezident Viktor Janukovyč podepsat plánovanou Asociační dohodu s EU a naopak se chtěl zasloužit o rozšíření spolupráce s Ruskem. Odmítnutí ale vyvolalo masivní demonstrace na Majdanu a v roce 2014 za pomocí hnutí Euromajdan vedlo až ke státnímu převratu a útěku Janukovyče ze země.

K moci se dostala prozápadní vláda, což Rusko neslo jen těžce, a ještě téhož roku anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Následně vypukly na východě Ukrajiny ozbrojené konflikty mezi proruskými separatisty podporovanými Moskvou a ukrajinskou armádou.

Kde a jak lze přispět na pomoc válkou zasažené Ukrajině?

Situace vyeskalovala o čtvrt roku později, kdy nad Donbasem došlo k sestřelení civilního letadla Boeing 777 známého jako let MH17 s 298 lidmi na palubě, který sestřelila raketa BUK přivezená z Ruska. 

Situaci v rusko-ukrajinském pohraničí se během následujících let nepodařilo uklidnit. Rusko naopak podnítilo obavy z války, když v roce 2021 začalo přesouvat značné vojenské síly na hranice. O necelý rok později, v polovině února roku 2022, vyjádřily USA obavy z chystané ruské invaze na Ukrajinu, které se záhy ukázaly jako pravdivé.

Ruská armáda pronikla 24. února časně z rána na ukrajinské území a zahájila invazi na několika frontách. Soustředila se na velká města jako Kyjev či Charkov. Putin za hlavní příčiny označil například snahy o rozšiřování NATO na východ nebo takzvanou denacifikaci Ukrajiny. Ačkoliv Rusko invazí rozpoutalo plnohodnotnou válku, tamní cenzura tento termín zakazuje a úřady za toto označení zavedly přísné sankce.

V následujících týdnech se ruské jednotky rozprostřely po severní, východní i jižní hranici Ukrajiny a útoky se nevyhnuly ani hlavnímu městu Kyjevu, u kterého ale Rusové neuspěli a svou armádu stáhli. Ukrajině se po měsících odhodlaného bránění podařilo přejít do protiútoku a ruské jednotky začala vytlačovat ze země.

Ústupem ruské armády ale vyšla najevo zvěrstva páchaná jejími vojáky. Z mnoha míst Ukrajiny přicházejí zprávy o mučení, znásilňování i krutém vraždění civilistů, kterých podle různých zdrojů zemřelo už několik tisíc, včetně stovek dětí. Tragickému číslu přispívá i ruské bombardování, které se soustředí nejen na kritickou infrastrukturu, ale i na civilní cíle.

Přesný počet civilních obětí ale není znám, stejně jako počty mrtvých vojáků na obou stranách konfliktu. Odhaduje se, že RUsko i Ukrajina sčítají ztráty ve svých vojenských řadách v desetitisících.

Válka na Ukrajině: Rozhovory

Ukrajincům můžeme závidět jejich pohostinnost, říká ukrajinista Kalina. Prozradil, jak moc se liší od Čechů Rusko by při střetu s NATO nemělo šanci. Jaderná válka by ale neměla vítěze, skončil by svět jak ho známe, říká vojenský historik Jaderné zbraně jsou jasná červená čára, Ukrajina by je zřejmě nedokázala sestřelit, říká náčelník vojenské policie
Putin je v této situaci schopen všeho, říká expert Dvořák. Počítat je třeba i s možným jaderným úderem Uprchlíci nejvíce trpí podchlazením a dehydratací, problém je i tuberkulóza, říkají Lékaři bez hranic V Číně se o válce neinformuje jako v Česku. Návrat studené války si nepřeje, říká expert

Dopady války na Ukrajině pocítil celý svět. Po zahájení invaze došlo k uvalení celé řady sakncí, které vedly prakticky k ekonomické i turistické izolaci Ruska. Mnoho předních světových firem a značek ze země odešlo a nespokojenost s Putinovým režimem a jím rozpoutaným konfliktem vyjadřují i sami ruští obyvatelé, včetně těch nejmajetnějších.

Ukrajina se naopak dočkala obrovské vlny solidarity. Lidé v dobročiných sbírkách vybrali miliony korun na podporu lidem zasaženým válkou a řada zemí světa včetně České republiky podporují tamního prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho armádu dodávkami zbraní, munice i finančními prostředky. 

Válka se ale nevede pouze na bitevním poli. Velmi časté jsou například také kybernetické útoky nebo snahy Ruska poškodit ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Právě díky místy otřesným životním podmínkám, které mají na svědomí útoky ruské armády, už ze země uprchly miliony lidí, především do Polska či na Slovensko nebo do České republiky.

Válka na Ukrajině: Komentáře

Jednat o míru s Putinem? Ne. S teroristy se nevyjednává Rusko přežije případný Putinův pád. Na místo v Kremlu aspiruje několik osobností Putin ztrácí poslední zbytky zdravého rozumu. Doufejme, že referenda neposlouží jako záminka pro jaderný úder
Ukrajina Rusy děsí i mate. Dřevěnými raketomety Šest hřebíků do rakve. Rusové bojují o Záporožskou elektrárnu, mnohdy ani neznají pravdu o Černobylu Potvrzeno. Rusko páchá na Ukrajině genocidu. Už zase

Související články:

houfnice M777, foto Lance Cpl. Katelyn Hunter

Kanada poskytla ukrajinským silám těžká děla

Kanada poskytla ukrajinským bezpečnostním silám těžká děla. Splnila tak slib premiéra Justina Trudeaua z počátku tohoto týdne, že pošle Ukrajině další dělostřeleckou výzbroj kvůli ruskému útoku na východě země.
Ruská armáda, ilustrační foto

58. den války: Rusko oznámilo cíle "druhé fáze vojenské operace" na Ukrajině

Moskva chce plně ovládnout Donbas a jih Ukrajiny, řekl dnes jeden z ruských generálů. Podle Kyjeva tím Rusko popřelo svá předchozí prohlášení, že nemá územní ambice a prokázalo úmysl Ukrajinu okupovat. V plánech Moskvy je podle generála i vytvoření spojnice mezi Ruskem a separatistickým Podněstřím v Moldavsku. Kišiněv si kvůli těmto výrokům předvolal ruského velvyslance.
Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda chce odříznout Ukrajinu od moře

Ve druhé fázi vojenské operace na Ukrajině, která již začala, má ruská armáda za cíl získat úplnou kontrolu nad Donbasem na východě země a nad jižní Ukrajinou. Podle agentury TASS to řekl zástupce velitele Centrálního vojenského okruhu, generálmajor Rustam Minněkajev. Ukrajinské ministerstvo obrany v reakci na oznámení na twitteru napsalo, že Rusku zjevně na Ukrajině nejde v rozporu s tím, co dříve tvrdilo, o vyšší cíle, ale jen o okupaci jejího území. Avizované plány ruské armády označilo za ruský imperialismus.
Policie SR, ilustrační fotografie

Slovensko vyslalo na Ukrajinu policisty, budou pomáhat při mapování válečných zločinů

Slovensko vyslalo na válkou zasaženou Ukrajinu policisty, kteří tam budou pomáhat při mapování podezření z válečných zločinů. Slovenská policie dnes informovala, že policisté již jsou na Ukrajině. Tuto formu pomoci nabídli Kyjevu slovenští politici po zveřejnění záběrů z Buče a z dalších ukrajinských měst na sever od Kyjeva, které ve stávajícím konfliktu okupovala ruská armáda.
Bundeswehr, ilustrační fotografie

Experti: Válka na Ukrajině ukázala, že německá armáda je podfinancovaná a stěží bojeschopná

Ruská invaze na Ukrajinu naplno odhalila to, na co už odborníci i část médií upozorňují léta - německá armáda je dlouhodobě podfinancovaná a stěží bojeschopná. Potvrzují to i aktuální slova vrcholných německých představitelů, že bundeswehr už prakticky nemá možnost dodávat další zbraně Kyjevu, protože by to mohlo ohrozit německou bezpečnost. I když teď politici slibují dramatické změny, zlepšení armádní připravenosti bude podle expertů trvat léta.
OSN, ilustrační foto

OSN: Přibývá indicií o páchání válečných zločinů na Ukrajině

Přibývá indicií o páchání válečných zločinů na Ukrajině, uvedl dnes Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva (OHCHR). Ruské ozbrojené síly bez rozlišování cílů bombardují obydlené oblasti, a zabíjejí tak civilisty a ničí nemocnice, školy a další civilní objekty, upozornil dnes v Ženevě úřad komisařky Michelle Bacheletové.
Policie Velké Británie

Britská policie vyšetřuje až 50 možných válečných zločinů na Ukrajině

Britská policie dnes oznámila, že shromažďuje důkazy poté, co obdržela asi 50 oznámení o údajných válečných zločinech během ruské invaze na Ukrajinu. Informovala o tom agentura Reuters, podle které počet nahlášených případů ještě vzroste, protože do Británie stále přicházejí další ukrajinští uprchlíci.
Jan Lipavský

Velké země jako Německo by měly dělat více pro vyzbrojení Ukrajiny, řekl Lipavský

Český ministr zahraničí Jan Lipavský by rád, aby velké země jako Německo dělaly více pro vyzbrojení Ukrajiny. Řekl to v rozhovoru s americkou televizí CNN a dodal, že by to Ukrajině hodně pomohlo. Zároveň poznamenal, že ale chápe vnitropolitickou situaci v těchto státech. Německá vláda je opakovaně terčem kritiky za to, že Kyjevu, který čelí ruské agresi, neposkytuje větší pomoc.
Červený kříž evakuuje ukrajinské civilisty

Český červený kříž poskytl Ukrajině od začátku invaze 80 tun materiálu

Za necelých osm týdnů od začátku ruské invaze poskytl Český červený kříž (ČČK) Ukrajině 80 tun materiálu. Kromě léků, sad pro ošetřování zraněných nebo zdravotnických stanů poslal také tři desítky sanitek a zdravotnických vozidel. Nově se zaměřuje i na pomoc ukrajinskému hasičskému sboru, uvedl v tiskové zprávě prezident ČČK Marek Jukl.
Ruská armáda, ilustrační foto

57. den války: Ruské jednotky ovládly Mariupol a desítky obcí v Donbasu

Ukrajinský Mariupol je pod kontrolou ozbrojených sil Ruska a Doněcké lidové republiky, řekl dnes ruský ministr obrany Sergej Šojgu prezidentovi Vladimirovi Putinovi podle agentury TASS. Podle Ukrajinců se ve městě přesto dál bojuje. Kyjev dnes také připustil ztrátu čtyř desítek vesnic v Donbasu.
Ukrajinská armáda, ilustrační fotografie.

Ukrajinci připustili ztrátu desítek obcí v Donbasu

Ruské jednotky dnes obsadily 42 obcí v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, ale bránící se ukrajinské síly je mohou zase dobýt zpět, uvedla dnes v televizi poradkyně šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře. V Donbasu na východě napadené země zahájilo Rusko tento týden novou rozsáhlou ofenzívu. Rusko na Ukrajinu zaútočilo před 57 dny.
Sergej Šojgu (ruský ministr obrany)

Rusko tvrdí, že dobylo Mariupol. Ne celý, reaguje Zelenskyj

Ukrajinský Mariupol je pod kontrolou ozbrojených sil Ruska a Doněcké lidové republiky, prohlásil dnes ruský ministr obrany Sergej Šojgu podle agentury TASS v besedě s prezidentem Vladimirem Putinem. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle agentury Reuters reagoval, že ač je většina klíčového jihoukrajinského přístavního města pod kontrolou Rusů, v části dál kladou odpor ukrajinské síly. Upozornil, že ve městě je uvězněno 120.000 civilistů, a řekl, že Kyjev se snaží dojednat s Moskvou výměnu zajatců za mariupolské vojáky a civilisty.
Ukrajinci brání svou zem před ruskými invazními vojsky.

Ukrajina prodloužila válečný stav o další měsíc

Ukrajinští poslanci dnes schválili návrh prezidenta Volodymyra Zelenského prodloužit válečný stav do 25. května. Oznámila to ukrajinská média. Válečný stav vyhlásil prezident Zelenskyj po ruském útoku, který začal 24. února ráno. Původně platil do 26. března, nyní byl už podruhé o 30 dní prodloužen.
Ilustrační foto

Válka může mít značné ekonomické dopady, od zdražování potravin po sociální nepokoje

Když Rusko zaútočilo na Ukrajinu, nikdo nevěděl, jak dlouho konflikt potrvá a jak velké dopady bude mít na Evropu a zbytek světa. Po téměř třech měsících války jsou ekonomické důsledky konfliktu zřetelnější a vyhlídky nevypadají dobře. V době už tak silných inflačních tlaků, za kterými stojí rostoucí ceny potravin a energií a výpadky v dodavatelských řetězcích po pandemii, prohlubuje válka mezi Ruskem a Ukrajinou napětí mezi nabídkou a poptávkou, zhoršuje spotřebitelskou náladu a ohrožuje globální hospodářský růst, píše server CNBC.

Aktuálně se děje

před 24 minutami

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Ukrajinci si do konce války nezatopí? Ruský plán, jak donutit Kyjev ke kapitulaci, znepokojuje experty

Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) vydala varování, podle kterého Moskva plánuje útoky na klíčové rozvodny napojené na tři funkční jaderné elektrárny na západě a jihu země. Cílem této strategie je úplné odpojení jaderných zdrojů od sítě, což by pro miliony Ukrajinců znamenalo absolutní ztrátu dodávek tepla a elektřiny uprostřed mrazivé zimy. Podle rozvědky chce Rusko tímto drastickým krokem donutit Kyjev k nepřijatelné kapitulaci.

před 1 hodinou

Petr Pavel

Ať si nejprve ověří informace, vzkázal Pavel Macinkovi. Vysvětlil, jak to je s letouny pro Ukrajinu

Prezident Petr Pavel zareagoval na slova ministra zahraničí Petra Macinky, který se dnes v České televizi vymezil vůči jeho tvrzením o dodávce letounů Ukrajině. Prezident v neděli před svým odletem do Říma vysvětloval pozadí jednání o těchto letounech, o která má Kyjev zájem už minimálně půl roku. Podle hlavy státu jeho slova navazovala na dřívější debaty o bitevnících coby daru, nyní se ale hovořilo o možnosti odkoupení.

před 2 hodinami

Donald Trump

Zasadí Trump globální ekonomice drtivou ránu? Francie požaduje odvetu, USA se kvůli Grónsku bojí izolace

Evropské mocnosti čelí bezprecedentní diplomatické krizi poté, co americký prezident Donald Trump pohrozil uvalením drastických cel a ekonomickým tlakem na osm evropských zemí. Důvodem je jeho trvající snaha získat pod americkou kontrolu Grónsko. Velká Británie spolu s Francií, Norskem, Švédskem, Finskem, Nizozemskem a Dánskem vydala společné prohlášení, ve kterém varuje, že tento postup riskuje „nebezpečnou sestupnou spirálu“ a zásadním způsobem podkopává transatlantické vztahy.

před 3 hodinami

Martin Červíček

Vedení ODS je kompletní. Post místopředsedy obhájil Vondra, mezi nově zvolenými je i Červíček

Vedení Občanské demokratické strany je po víkendovém kongresu v Praze kompletní. V nedělní volbě delegáti rozhodli o čtyřech řadových místopředsedech, kterými se stali poslanec Karel Haas, exministr Pavel Drobil, senátor Martin Červíček a europoslanec Alexandr Vondra. Nejsilnější podporu získal Karel Haas s 383 hlasy, zatímco Alexandr Vondra jako jediný obhájil svůj dosavadní post v nejužším vedení.

před 5 hodinami

Prezident Trump

Trump zpoplatní členství v mírové radě pro Gazu. Od států za ni bude chtít neuvěřitelnou částku

Prezident Donald Trump plánuje zpoplatnit členství ve své nově vznikající „Radě pro mír“, která má dohlížet na situaci v Gaze. Podle informací médií Bloomberg a The Atlantic bude od států, které se chtějí do tohoto orgánu zapojit, vyžadovat příspěvek ve výši jedné miliardy dolarů. Tato částka by měla zemím zajistit trvalé místo v radě bez nutnosti periodického obnovování mandátu.

před 6 hodinami

Petr Macinka přichází na zasedání nové vlády

Jako slon v porcelánu, zkritizoval Macinka Pavla. Není přitom jasné, jestli Ukrajině vůbec něco slíbil

Ministr zahraničí Petr Macinka se ostře opřel do prezidenta Petra Pavla za jeho nedávné kroky během návštěvy Ukrajiny. Prezident tam údajně přislíbil možnost dodání lehkých bojových letounů, prostředků včasného varování a generátorů, což však podle šéfa diplomacie nebylo předem projednáno s vládou. Macinka v České televizi prohlásil, že se hlava státu zachovala jako „slon v porcelánu“, a překročila tak své pravomoci.

před 7 hodinami

ČEZ

Vláda zahájí zestátnění ČEZ. Proces má trvat dva roky, tvrdí Havlíček

Vláda potvrzuje svůj záměr získat plnou kontrolu nad energetickou společností ČEZ. První vicepremiér Karel Havlíček v České televizi uvedl, že stát stále počítá s výkupem akcií od menšinových vlastníků. Celý tento náročný proces by měl podle jeho odhadů trvat přibližně osmnáct měsíců až dva roky.

před 8 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump vyzval Íránce ke svržení režimu a ukončení vlády Chameneího

Americký prezident Donald Trump v nejnovějším rozhovoru pro server Politico otevřeně vyzval ke svržení íránského režimu a ukončení sedmatřicetileté vlády ajatolláha Alího Chameneího. Podle Trumpa nastal čas, aby si Írán hledal nové vedení, které zemi vyvede z izolace a bídy. Prezidentova slova přicházejí v době, kdy v Íránu po vlně brutálního potlačování protestů začíná opadat největší napětí.

před 9 hodinami

Ájatolláh Sajjid Alí Chameneí

Chameneí označil Trumpa za zločince. Přiznal, že při protestech umírají tisíce lidí

Íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí poprvé oficiálně přiznal, že nedávné masové nepokoje v zemi si vyžádaly tisíce lidských životů. Během svého  projevu uvedl, že mnozí lidé zemřeli „nehumánním a barbarským způsobem“. Zodpovědnost za vysoký počet obětí však odmítl připsat domácím bezpečnostním složkám a místo toho obvinil Spojené státy.

před 10 hodinami

Ilustrační foto

Lavina v Alpách smetla skupinu Čechů. Tři na místě zemřeli

Rakouské Alpy se potýkají s tragickou bilancí, kterou si vyžádaly tři ničivé laviny během jediného dne. Celkem osm lidí přišlo o život poté, co se v různých částech země uvolnily masy sněhu. Horská služba i policie potvrzují, že podmínky v horách jsou v současné době extrémně nebezpečné.

před 12 hodinami

včera

Prezident Trump

Trump chce rozhodnout o tom, zda může Netflix koupit Warner Bros

Americký prezident Donald Trump investoval nejméně milion dolarů do nákupu dluhopisů společností Netflix a Warner Bros Discovery (WBD). Vyplývá to z finanční zprávy, kterou Bílý dům zveřejnil tento pátek. Na celé transakci je nejvíce kontroverzní její načasování; k nákupům totiž došlo jen několik dní poté, co Trump veřejně prohlásil, že hodlá osobně zasahovat do schvalovacího procesu plánovaného spojení těchto dvou mediálních gigantů.

včera

Jana Černochová

Nové vedení nestačí, říká pro EZ po prvním dni sjezdu Černochová. Členům poslala rázný vzkaz

Exministryně obrany Jana Černochová neskrývá spokojenost s výsledky pražského kongresu ODS, který do čela strany vynesl Martina Kupku. Podle ní je nové složení vedení správným krokem, ale pro EuroZprávy.cz zároveň upozorňuje, že samotná změna ve špičkách strany k úspěchu stačit nebude. Černochová zdůraznila, že odpovědnost za restart občanských demokratů nesou všichni členové, kteří nyní musí společně pracovat na zásadní proměně politického stylu.

včera

včera

Martin Kupka

Koalice SPOLU jde k ledu. Kupka ji dál rozvíjet nehodlá

Jedním z nejzásadnějších prohlášení nového předsedy ODS byl postoj k budoucí spolupráci s koaličními partnery. Nový šéf strany Martin Kupka jasně deklaroval, že v rozvíjení projektu SPOLU již nehodlá pokračovat a chce se soustředit na samostatnou cestu občanských demokratů. 

Aktualizováno včera

Martin Červíček Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Zvrat na sjezdu ODS: Červíček se vzdal kandidatury, prvním místopředsedou je Portlík

Jednání o novém vedení ODS na pražském kongresu přineslo zvrat, o kterém se na sjezdu v zákulisí podle informací serveru EuroZprávy.cz spekulovalo celý den. O post statutárního místopředsedy se měla původně utkat dvojice silných kandidátů – senátor Martin Červíček a starosta Prahy 9 Tomáš Portlík. Červíček se však na závěr svého nominačního projevu rozhodl z boje odstoupit a vyzval delegáty, aby podpořili jeho soupeře Portlíka.

včera

Petr Pavel a Volodymyr Zelenskyj

Česko může poslat Ukrajině bojové letouny, prohlásil podle tamních médií Pavel v Kyjevě

Česká republika může v blízké době posílit ukrajinské letectvo o stroje určené k likvidaci ruských bezpilotních letounů. Během své návštěvy Kyjeva to podle ukrajinských médií oznámil prezident Petr Pavel. Podle jeho slov může Česko v relativně krátkém časovém horizontu poskytnout několik bojových letounů, které vykazují vysokou efektivitu právě při potírání útoků drony.

Aktualizováno včera

Volební sjezd České pirátské strany Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Předsedou Pirátů zůstává Hřib. Pozici obhájil hned v prvním kole

Česká pirátská strana má o svém vedení jasno. Dosavadní předseda Zdeněk Hřib v sobotním hlasování Celostátního fóra v Prachaticích přesvědčivě obhájil svou pozici a stranu povede i v nadcházejících dvou letech. Zvítězil hned v prvním kole, kdy pro něj hlasovalo 469 z celkem 611 přítomných členů. Jeho protikandidát David Witosz obdržel 257 hlasů a Hřibovi k úspěchu pogratuloval s tím, že Piráti i nadále zůstávají živou a demokratickou stranou plnou různých názorů.

včera

Volební sjezd České pirátské strany

Piráti zvolili kompletní předsednictvo. Místopředsedy jsou Šmída i Richterová

Česká pirátská strana má po víkendovém jednání v Prachaticích kompletní nové vedení. K obhájenému mandátu předsedy Zdeňka Hřiba se přidala čtveřice místopředsedů, které si členská základna vybrala během sobotního Celostátního fóra. Post prvního místopředsedy uhájil poslanec Martin Šmída, druhou místopředsedkyní se stala poslankyně Kateřina Stojanová. Vedení dále doplnili investor Jiří Hlavenka na pozici třetího místopředsedy a poslankyně Olga Richterová jako čtvrtá místopředsedkyně.

včera

ODS hledala dokonalého šéfa. Našla ho? Jak delegáti grilovali Kupku a Ivana

ODS potřebuje dokonalého předsedu, zaznělo během diskuze před volbou nejvýše postaveného člena strany. Stal se jím nakonec Martin Kupka, dosavadní místopředseda a ministr dopravy v předchozí vládě. Podle Kupky je například nutné posílit stranickou značku, i když nový šéf občanských demokratů zároveň připustil, že není dokonalý.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy