Válka na Ukrajině

Ve čtvrtek 24. února ráno zahájila ruská armáda invazi na Ukrajinu. Vladimir Putin označil akci za speciální vojenskou operaci a jeho jednotky pronikly za ukrajinsko-ruské hranice, čímž Kreml završil rusko-ukrajinskou krizi datující se do roku 2013.

Tehdy v listopadu odmítl proruský prezident Viktor Janukovyč podepsat plánovanou Asociační dohodu s EU a naopak se chtěl zasloužit o rozšíření spolupráce s Ruskem. Odmítnutí ale vyvolalo masivní demonstrace na Majdanu a v roce 2014 za pomocí hnutí Euromajdan vedlo až ke státnímu převratu a útěku Janukovyče ze země.

K moci se dostala prozápadní vláda, což Rusko neslo jen těžce, a ještě téhož roku anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Následně vypukly na východě Ukrajiny ozbrojené konflikty mezi proruskými separatisty podporovanými Moskvou a ukrajinskou armádou.

Kde a jak lze přispět na pomoc válkou zasažené Ukrajině?

Situace vyeskalovala o čtvrt roku později, kdy nad Donbasem došlo k sestřelení civilního letadla Boeing 777 známého jako let MH17 s 298 lidmi na palubě, který sestřelila raketa BUK přivezená z Ruska. 

Situaci v rusko-ukrajinském pohraničí se během následujících let nepodařilo uklidnit. Rusko naopak podnítilo obavy z války, když v roce 2021 začalo přesouvat značné vojenské síly na hranice. O necelý rok později, v polovině února roku 2022, vyjádřily USA obavy z chystané ruské invaze na Ukrajinu, které se záhy ukázaly jako pravdivé.

Ruská armáda pronikla 24. února časně z rána na ukrajinské území a zahájila invazi na několika frontách. Soustředila se na velká města jako Kyjev či Charkov. Putin za hlavní příčiny označil například snahy o rozšiřování NATO na východ nebo takzvanou denacifikaci Ukrajiny. Ačkoliv Rusko invazí rozpoutalo plnohodnotnou válku, tamní cenzura tento termín zakazuje a úřady za toto označení zavedly přísné sankce.

V následujících týdnech se ruské jednotky rozprostřely po severní, východní i jižní hranici Ukrajiny a útoky se nevyhnuly ani hlavnímu městu Kyjevu, u kterého ale Rusové neuspěli a svou armádu stáhli. Ukrajině se po měsících odhodlaného bránění podařilo přejít do protiútoku a ruské jednotky začala vytlačovat ze země.

Ústupem ruské armády ale vyšla najevo zvěrstva páchaná jejími vojáky. Z mnoha míst Ukrajiny přicházejí zprávy o mučení, znásilňování i krutém vraždění civilistů, kterých podle různých zdrojů zemřelo už několik tisíc, včetně stovek dětí. Tragickému číslu přispívá i ruské bombardování, které se soustředí nejen na kritickou infrastrukturu, ale i na civilní cíle.

Přesný počet civilních obětí ale není znám, stejně jako počty mrtvých vojáků na obou stranách konfliktu. Odhaduje se, že RUsko i Ukrajina sčítají ztráty ve svých vojenských řadách v desetitisících.

Válka na Ukrajině: Rozhovory

Ukrajincům můžeme závidět jejich pohostinnost, říká ukrajinista Kalina. Prozradil, jak moc se liší od Čechů Rusko by při střetu s NATO nemělo šanci. Jaderná válka by ale neměla vítěze, skončil by svět jak ho známe, říká vojenský historik Jaderné zbraně jsou jasná červená čára, Ukrajina by je zřejmě nedokázala sestřelit, říká náčelník vojenské policie
Putin je v této situaci schopen všeho, říká expert Dvořák. Počítat je třeba i s možným jaderným úderem Uprchlíci nejvíce trpí podchlazením a dehydratací, problém je i tuberkulóza, říkají Lékaři bez hranic V Číně se o válce neinformuje jako v Česku. Návrat studené války si nepřeje, říká expert

Dopady války na Ukrajině pocítil celý svět. Po zahájení invaze došlo k uvalení celé řady sakncí, které vedly prakticky k ekonomické i turistické izolaci Ruska. Mnoho předních světových firem a značek ze země odešlo a nespokojenost s Putinovým režimem a jím rozpoutaným konfliktem vyjadřují i sami ruští obyvatelé, včetně těch nejmajetnějších.

Ukrajina se naopak dočkala obrovské vlny solidarity. Lidé v dobročiných sbírkách vybrali miliony korun na podporu lidem zasaženým válkou a řada zemí světa včetně České republiky podporují tamního prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho armádu dodávkami zbraní, munice i finančními prostředky. 

Válka se ale nevede pouze na bitevním poli. Velmi časté jsou například také kybernetické útoky nebo snahy Ruska poškodit ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Právě díky místy otřesným životním podmínkám, které mají na svědomí útoky ruské armády, už ze země uprchly miliony lidí, především do Polska či na Slovensko nebo do České republiky.

Válka na Ukrajině: Komentáře

Jednat o míru s Putinem? Ne. S teroristy se nevyjednává Rusko přežije případný Putinův pád. Na místo v Kremlu aspiruje několik osobností Putin ztrácí poslední zbytky zdravého rozumu. Doufejme, že referenda neposlouží jako záminka pro jaderný úder
Ukrajina Rusy děsí i mate. Dřevěnými raketomety Šest hřebíků do rakve. Rusové bojují o Záporožskou elektrárnu, mnohdy ani neznají pravdu o Černobylu Potvrzeno. Rusko páchá na Ukrajině genocidu. Už zase

Související články:

Válka na Ukrajině: Následkem ruské invaze vznikají nedozírné škody na zdraví i majetku. Ilustrační foto

Jihoukrajinské město Mykolajiv dnes zasáhly ruské střely

Jihoukrajinské město Mykolajiv dnes brzy ráno zasáhly ruské střely, oznámil podle agentury Unian gubernátor Mykolajivské oblasti Vitalij Kim. Starosta Mykolajivu dříve uvedl, že městem otřásly silné výbuchy. Nejméně sedm Ruskem vyslaných raket zasáhlo infrastrukturu a výrobnu cihel, některé dopadly do polí. Podle Kima zatím nejsou hlášeny žádné oběti.
Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Ruské stíhačky bombardovaly Hadí ostrov, tvrdí Ukrajinci

Ruské stíhačky dnes bombardovaly ukrajinský Hadí ostrov v Černém moři, ze kterého se invazní síly poslední červnový den stáhly s vysvětlením, že jde o projev dobré vůle. Podle náčelníka ukrajinských ozbrojených sil Valerije Zalužného Rusové při dnešním útoku použili zakázané fosforové bomby, napsala agentura Unian.
Serhij Bratčuk

U Oděsy zemřelo 20 lidí po zásahu domu ruskou raketou, uvedly úřady

Na dvě desítky stoupl počet obětí ruského nočního raketového útoku ve vsi Serhijivka u Oděsy na jihozápadě Ukrajiny, uvádí ruskojazyčný web BBC. Mezi 20 mrtvými je i jedenáctiletý chlapec, mezi čtyřmi desítkami zraněných je šest dětí a těhotná žena, dodala BBC. Mluvčí oblastní správy Serhij Bratčuk podle listu Ukrajinska pravda informoval již o 21 obětech, včetně dvanáctiletého chlapce. Předchozí bilance byla 18 mrtvých a 38 raněných.
Válka na Ukrajině: Následkem ruské invaze vznikají nedozírné škody na zdraví i majetku. Ilustrační foto

O vývoj na Ukrajině se zajímají více než tři čtvrtiny Čechů

O vývoj na Ukrajině se zajímají více než tři čtvrtiny Čechů. Čtyři z pěti obyvatel zároveň považují nynější válku vyvolanou invazí Ruska za hrozbu pro evropskou bezpečnost. Vyplývá to z posledního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) Akademie věd ČR. O vývoj situace na Ukrajině se nyní zajímá nejvíce lidí od února 2014, kdy CVVM tuto otázku do průzkumu poprvé zařadilo.
Vladimír Putin

Německo: Putin se bude muset zodpovídat z nočního raketového útoku v Oděské oblasti

Ruský prezident Vladimir Putin se bude muset zodpovídat z nočního raketového útoku v Oděské oblasti, uvedl dnes mluvčí německé vlády Steffen Hebestreit. Podle posledních zpráv zahynulo dvacet osob. Podle německého mluvčího je počínání Moskvy nehumánní a cynické. Rusko opakovaně tvrdí, že jeho armáda neútočí záměrně na civilní cíle.
Ursula von der Leyenová

Von der Leyenová: Cesta Ukrajiny k členství v Evropské unii zabere čas

Ukrajina má nyní velmi jasnou evropskou perspektivu, ale cesta k členství v Evropské unii zabere čas a bude vyžadovat tvrdou práci. Ve videoprojevu v ukrajinském parlamentu to dnes řekla předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Reagovala tak na nedávné rozhodnutí vrcholných představitelů zemí EU přiznat Ukrajině status kandidáta na členství v unii. Zároveň ukrajinské politiky vyzvala, aby urychlili protikorupční reformy.
Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina)

Ukrajina začala vyvážet elektrickou energii do EU

Ukrajina začala vyvážet elektrickou energii do Evropské unie, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Krok podle něj pomůže unii snížit závislost na ruských energetických surovinách, informovala dnes agentura Reuters.
Uprchlíci z Ukrajiny na pražském hlavním nádraží.

Solidární příspěvek za poskytnutí bydlení uprchlíkům se ode dneška mění

Solidární příspěvek pro lidi, kteří u sebe zdarma ubytovávají uprchlíky, se ode dneška mění. Při poskytnutí celého bytu aspoň na 16 dní v měsíci v kuse je teď možné od státu získat 5000 až 15.000 korun podle počtu ubytovaných příchozích. Při ubytování v pokoji zůstává podpora 3000 korun na osobu, činí ale nejvýš 9000 korun na měsíc.
Do Kyjeva dorazil k jednáním s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským i britský premiér Boris Johnson (Kyjev, 9. dubna 2022).

Británie poskytne Ukrajině další vojenskou pomoc v hodnotě miliardy liber

Británie poskytne Ukrajině další vojenskou pomoc v hodnotě miliardy liber (29 miliard korun). S odvoláním na vládu v Londýně o tom dnes informovala agentura Reuters. Pomoc bude určena na podporu ukrajinské obrany včetně bezpilotních letounů, systémů vzdušné obrany či tisíců kusů nového vybavení pro ukrajinské vojáky.
Ruské bombardování divadla v ukrajinském Mariupolu z 16. března 2022.

Bombardování divadla v Mariupolu je ruským válečným zločinem, uvádí ve zprávě AI

Bombardování divadla v ukrajinském Mariupolu z 16. března letošního roku bylo jednoznačně "ruským válečným zločinem". V dnešní zprávě to uvádí organizace Amnesty International (AI), která poslední tři měsíce shromažďovala výpovědi svědků, názory odborníků a další důkazy. Obětí útoku na budovu, kde se před boji ukrývali obyvatelé města, je ale podle dostupných informací mnohem méně, než odhadovala ukrajinská správa, píše podle agentury AFP organizace.
Vladimír Putin

Rusko zrcadlově odpoví na nasazení jednotek NATO do Finska a Švédska, řekl Putin

Rusko se neobává vstupu Finska a Švédska do NATO, na nasazení vojenských jednotek aliance do těchto skandinávských zemí ale zrcadlově odpoví. Podle agentury TASS to ve středu řekl ruský prezident Vladimir Putin. Lídři členských zemí NATO se dnes rozhodli formálně spustit proces přijímání Švédska a Finska do aliance. Putin zároveň odmítl zodpovědnost ruské armády za pondělní útok na obchodní centrum v ukrajinském Kremenčuku, kde zahynulo 20 lidí.
Ukrajinská armáda

Ukrajina a Rusko si vyměnily 144 zajatců

Ukrajina a Rusko si vyměnily 144 zajatců, jde o největší výměnu od začátku ruské invaze na Ukrajinu, uvedla dnes podle agentury Unian ukrajinská vojenská rozvědka. Mezi 144 Ukrajinci je 95 obránců mariupolských oceláren Azovstal, z toho 43 vojáků pluku Azov.
Videozáznam s dopadem rakety na nákupní centrum v Kremenčuku

Video zachytilo dopad ruské rakety na nákupní centrum v Kremenčuku

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zveřejnil záznam z videokamery, která podle něj zachytila dopad rakety na nákupní centrum v ukrajinském Kremenčuku. Při pondělním útoku podle posledních informací zemřelo nejméně 20 lidí a desítky dalších utrpěly zranění.

Aktuálně se děje

před 6 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Donald Trump

Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce

Navzdory tomu, že události posledních dní naznačují spíše další eskalaci konfliktu, se prý válka na Ukrajině po čtyřech a půl letech bojů chýlí ke konci. Tvrdí to americký prezident Donald Trump, jehož administrativa se snaží dosáhnout míru mezi Moskvou a Kyjevem. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za chemii

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života

Nobelovu cenu za chemii získali francouzský vědec Henri B. Kagan a japonský výzkumník Kenzó Soai. Švédská královská akademie věd je ocenila za vyřešení dlouholeté záhady spojené s takzvanou asymetrií života. Vědci popsali způsob, jakým v přírodě vzniká pouze jedna ze dvou možných zrcadlových forem molekul, což má zásadní význam pro vývoj nových léčiv.

před 4 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství

Světoví lídři i veřejnost v řadě světových metropolí si v středu připomněli třetí výročí tragických teroristických útoků hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Zatímco hlavy států a představitelé mezinárodních organizací vyjadřovali solidaritu s oběťmi a závazek bojovat proti antisemitismu, v Londýně či Berlíně se konala vzpomínková shromáždění a pietní akce. Výroční vzpomínky doprovázely také bezpečnostní obavy a politické napětí před nadcházejícími izraelskými parlamentními volbami.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Sídlo Světové zdravotnické organizace

V Rusku se objevil druhý případ záhadné nemoci. Moskva popírá, že by šlo o mor, WHO žádá vysvětlení

Světová zdravotnická organizace požádala ruské úřady o podrobnější informace v souvislosti s novými zprávami o druhém případu těžkého zápalu plic spojeném s protimorovým ústavem v sibiřském Irkutsku. Žádost přichází v návaznosti na úmrtí osmadvacetileté zaměstnankyně tamní laboratoře, ke kterému došlo na začátku týdne. Mezinárodní zdravotnická komunita vyjadřuje znepokojení nad nedostatkem transparentních dat ze strany Moskvy, neboť v souvislosti s případem panují obavy z možného výskytu plicního moru.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Francie, Paříž, ilustrační foto

Ke studentům se přidali rodiče i odbory. Demonstrace ve Francii jsou varováním pro Evropu, odhalily hluboké problémy

Francie čelí rozsáhlé vlně studentských protestů a blokád škol, které vyvrcholily v průběhu prvních říjnových dnů a přerostly v celonárodní projev nespokojenosti. Tisíce středoškoláků a vysokoškoláků v Paříži i v dalších francouzských městech vyšly do ulic na protest proti přeplněným třídám, chybějícím učitelům a chátrající infrastruktuře školních budov.

před 9 hodinami

Jared Kushner, zeť Donalda Trumpa

Trumpův muž má problém. Média si posvítila na Kushnera, kongres požaduje vysvětlení

Přední demokratický zákonodárce Robert Garcia požaduje podrobné informace o finančních investicích Jareda Kushnera na Blízkém východě. Jeho krok navazuje na vyšetřování stanice CNN, podle něhož je Kushnerova soukromá investiční společnost Affinity Partners největším akcionářem v izraelské firmě podporující podniky zapojené do vojenských kampaní. Garcia, který působí jako služebně nejstarší demokrat ve výboru pro dohled Sněmovny reprezentantů, zaslal Kushnerově společnosti oficiální dopis se žádostí o doložení obchodních transakcí.

před 9 hodinami

Marco Rubio

Opravdu šlo o plicní mor? USA dochází s ruským mlčením trpělivost

Americká administrativa stupňuje tlak na Ruskou federaci a požaduje oficiální vysvětlení tragického incidentu ve výzkumném ústavu v sibiřském Irkutsku. V tamním zařízení zaměřeném na výzkum moru a dalších nebezpečných nákaz zemřel osmadvacetiletý laborant, přičemž Moskva o okolnostech jeho úmrtí odmítá podrobněji informovat. Spojené státy z toho důvodu zaslaly ruské vládě oficiální diplomatickou nótu a snaží se prověřit, zda událost nepředstavuje širší bezpečnostní či zdravotní hrozbu.

před 10 hodinami

Petr Pavel

Pavel je kvůli neúčasti ve volbách terčem kritiky. Pavlová jej brání, poradci řeší, co dál

Část spolupracovníků prezidenta Petra Pavla se snaží hlavu státu přesvědčit, aby předčasně ukončil svou soukromou zahraniční cestu na motorkách v Maroku a vrátil se do České republiky k nadcházejícím komunálním volbám. Prezidentův odjezd vyvolal značnou vlnu kritiky, přestože jeho okolí před negativními reakcemi veřejnosti varovalo již předem. Samotná Kancelář prezidenta republiky označila celou situaci za plánovací chybu, která hlavu státu mrzí, a část poradců stále hledá možnosti, jak prezidentovi umožnit odevzdání volebního hlasu.

před 11 hodinami

Haifa, ilustrační fotografie.

Izrael si připomíná třetí výročí masivního útoku teroristického hnutí Hamás

Obyvatelé Izraele si celonárodní minutou ticha a pietními akcemi připomínají třetí výročí masivního útoku teroristického hnutí Hamás. Společné vzpomínkové obřady začaly přesně v šest hodin a devětadvacet minut ráno místního času, tedy v okamžiku, kdy ozbrojenci zahájili přeshraniční nájezd na izraelské území. Při tehdejších útocích zahynulo přibližně dvanáct set lidí a dalších dvě stě padesát jedna osob bylo odvlečeno jako rukojmí.

před 11 hodinami

Christa Pikeová

Pikeová se probrala a začala komunikovat. Lékaři už vědí, proč přežila popravu

Americká vězeňkyně Christa Pikeová, která přežila neúspěšný pokus o popravu smrtící injekcí v americkém státě Tennessee, se v nemocnici probrala z bezvědomí a začala komunikovat. Podle jejích právních zástupců je padesátiletá žena při vědomí, mluví a nadále zůstává v intenzivní péči lékařů. Její zdravotní stav se postupně zlepšuje, přestože při pokusu o popravu utrpěla těžká poškození paží a v nemocničním lůžku zůstává připoutaná pouty. Jedná se o zcela ojedinělý případ, kdy odsouzený člověk přežil podání kompletní dávky popravčí látky.

před 12 hodinami

Volby, ilustrační fotografie.

Komunální volby jsou za dveřmi. Jak funguje křížkování?

Nadcházející komunální volby rozhodnou o novém složení vedení obcí, měst i jednotlivých městských částí na další čtyřleté období. Občané v nich vybírají své zástupce v lokálních zastupitelstvech, kteří následně ovlivňují každodenní chod daného místa. Voliči přitom nevybírají přímo starostu ani primátora, ti vzcházejí až z následných povolebních vyjednávání samotných zastupitelů.

před 14 hodinami

včera

Policie hledá svědky konfliktu v Běchovicích. Pachateli hrozí až 12 let vězení

Kriminalisté z oddělení vražd se zabývají konfliktem z prvního říjnového dne, který skončil zraněním dvou osob, kdy jedna z obětí je mladší patnácti let. Policie ve snaze objasnit případ hledá další možné svědky incidentu. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy