Válka na Ukrajině

Ve čtvrtek 24. února ráno zahájila ruská armáda invazi na Ukrajinu. Vladimir Putin označil akci za speciální vojenskou operaci a jeho jednotky pronikly za ukrajinsko-ruské hranice, čímž Kreml završil rusko-ukrajinskou krizi datující se do roku 2013.

Tehdy v listopadu odmítl proruský prezident Viktor Janukovyč podepsat plánovanou Asociační dohodu s EU a naopak se chtěl zasloužit o rozšíření spolupráce s Ruskem. Odmítnutí ale vyvolalo masivní demonstrace na Majdanu a v roce 2014 za pomocí hnutí Euromajdan vedlo až ke státnímu převratu a útěku Janukovyče ze země.

K moci se dostala prozápadní vláda, což Rusko neslo jen těžce, a ještě téhož roku anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Následně vypukly na východě Ukrajiny ozbrojené konflikty mezi proruskými separatisty podporovanými Moskvou a ukrajinskou armádou.

Kde a jak lze přispět na pomoc válkou zasažené Ukrajině?

Situace vyeskalovala o čtvrt roku později, kdy nad Donbasem došlo k sestřelení civilního letadla Boeing 777 známého jako let MH17 s 298 lidmi na palubě, který sestřelila raketa BUK přivezená z Ruska. 

Situaci v rusko-ukrajinském pohraničí se během následujících let nepodařilo uklidnit. Rusko naopak podnítilo obavy z války, když v roce 2021 začalo přesouvat značné vojenské síly na hranice. O necelý rok později, v polovině února roku 2022, vyjádřily USA obavy z chystané ruské invaze na Ukrajinu, které se záhy ukázaly jako pravdivé.

Ruská armáda pronikla 24. února časně z rána na ukrajinské území a zahájila invazi na několika frontách. Soustředila se na velká města jako Kyjev či Charkov. Putin za hlavní příčiny označil například snahy o rozšiřování NATO na východ nebo takzvanou denacifikaci Ukrajiny. Ačkoliv Rusko invazí rozpoutalo plnohodnotnou válku, tamní cenzura tento termín zakazuje a úřady za toto označení zavedly přísné sankce.

V následujících týdnech se ruské jednotky rozprostřely po severní, východní i jižní hranici Ukrajiny a útoky se nevyhnuly ani hlavnímu městu Kyjevu, u kterého ale Rusové neuspěli a svou armádu stáhli. Ukrajině se po měsících odhodlaného bránění podařilo přejít do protiútoku a ruské jednotky začala vytlačovat ze země.

Ústupem ruské armády ale vyšla najevo zvěrstva páchaná jejími vojáky. Z mnoha míst Ukrajiny přicházejí zprávy o mučení, znásilňování i krutém vraždění civilistů, kterých podle různých zdrojů zemřelo už několik tisíc, včetně stovek dětí. Tragickému číslu přispívá i ruské bombardování, které se soustředí nejen na kritickou infrastrukturu, ale i na civilní cíle.

Přesný počet civilních obětí ale není znám, stejně jako počty mrtvých vojáků na obou stranách konfliktu. Odhaduje se, že RUsko i Ukrajina sčítají ztráty ve svých vojenských řadách v desetitisících.

Válka na Ukrajině: Rozhovory

Ukrajincům můžeme závidět jejich pohostinnost, říká ukrajinista Kalina. Prozradil, jak moc se liší od Čechů Rusko by při střetu s NATO nemělo šanci. Jaderná válka by ale neměla vítěze, skončil by svět jak ho známe, říká vojenský historik Jaderné zbraně jsou jasná červená čára, Ukrajina by je zřejmě nedokázala sestřelit, říká náčelník vojenské policie
Putin je v této situaci schopen všeho, říká expert Dvořák. Počítat je třeba i s možným jaderným úderem Uprchlíci nejvíce trpí podchlazením a dehydratací, problém je i tuberkulóza, říkají Lékaři bez hranic V Číně se o válce neinformuje jako v Česku. Návrat studené války si nepřeje, říká expert

Dopady války na Ukrajině pocítil celý svět. Po zahájení invaze došlo k uvalení celé řady sakncí, které vedly prakticky k ekonomické i turistické izolaci Ruska. Mnoho předních světových firem a značek ze země odešlo a nespokojenost s Putinovým režimem a jím rozpoutaným konfliktem vyjadřují i sami ruští obyvatelé, včetně těch nejmajetnějších.

Ukrajina se naopak dočkala obrovské vlny solidarity. Lidé v dobročiných sbírkách vybrali miliony korun na podporu lidem zasaženým válkou a řada zemí světa včetně České republiky podporují tamního prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho armádu dodávkami zbraní, munice i finančními prostředky. 

Válka se ale nevede pouze na bitevním poli. Velmi časté jsou například také kybernetické útoky nebo snahy Ruska poškodit ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Právě díky místy otřesným životním podmínkám, které mají na svědomí útoky ruské armády, už ze země uprchly miliony lidí, především do Polska či na Slovensko nebo do České republiky.

Válka na Ukrajině: Komentáře

Jednat o míru s Putinem? Ne. S teroristy se nevyjednává Rusko přežije případný Putinův pád. Na místo v Kremlu aspiruje několik osobností Putin ztrácí poslední zbytky zdravého rozumu. Doufejme, že referenda neposlouží jako záminka pro jaderný úder
Ukrajina Rusy děsí i mate. Dřevěnými raketomety Šest hřebíků do rakve. Rusové bojují o Záporožskou elektrárnu, mnohdy ani neznají pravdu o Černobylu Potvrzeno. Rusko páchá na Ukrajině genocidu. Už zase

Související články:

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Moskva tvrdí, že její letectvo dnes zabilo přes 200 ukrajinských vojáků

Rusko tvrdí, že jeho letectvo dnes zabilo přes 200 ukrajinských vojáků a zničilo 23 obrněných vozidel. Ruské rakety prý navíc zasáhly 17 ukrajinských vojenských objektů a zničily také jedno velitelské stanoviště a sklad raket a dělostřelectva. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na prohlášení ruské armády.
Ocelárna Azovstal v Mariupolu, útočiště ukrajinského odboje

Lidé v ocelárnách Azovstal jsou na pokraji smrti, tvrdí starosta Mariupolu

Lidé v Rusy obléhaném areálu oceláren Azovstal v ukrajinském Mariupolu jsou na pokraji smrti a mohou jim zbývat jen hodiny života. Britské stanici BBC to dnes řekl starosta Mariupolu Vadym Bojčenko. Podle ukrajinského generálního štábu ruské síly pokračují v náletech na Mariupol s cílem zablokovat jednotky bránící Azovstal. Ruská strana dnes naopak informovala o úspěšné evakuaci 25 civilistů z obléhaného areálu.
Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina)

V Kyjevské oblasti byly objeveny hromadné hroby s 900 těly, řekl Zelenskyj

V Kyjevské oblasti byl objeven další hromadný hrob s těly 900 civilistů. Podle agentury Unian to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru s představiteli polských médií. Zelenského mluvčí později uvedl, že byl prezident špatně pochopen. Uvedený počet těl se týkal všech hromadných hrobů nalezených v Kyjevské oblasti, nikoliv jen těch nových.
Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj: Ukrajinci chtějí ruské vojáky zabíjet. U Kyjeva byl objeven hromadný hrob s 900 civilisty

Riziko, že mírové rozhovory s Ruskem skončí, je podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského vysoké. Může za to podle něj hněv Ukrajinců způsobený ruskými zvěrstvy. Uvedla to agentura Interfax-Ukraina. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov zase dnes podle agentury Reuters řekl, že se v mírových rozhovorech podařilo dosáhnout výrazných výsledků. Kyjev teď ale podle něj mění svůj postoj, a to na příkazy z Washingtonu a Londýna.
Ocelárna Azovstal v Mariupolu, útočiště ukrajinského odboje

Rusko chce Donbas vylidnit, řekl Zelenskyj, podle Pentagonu je operace ve skluzu

Cílem ruských vojenských útoků na Donbase je oblast zcela zničit a vylidnit. V noci na dnešek to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle něj hrozí, že oblast skončí jako těžce obléhaný Mariupol. Představitel Pentagonu agentuře AP řekl, že ruská vojenská operace v oblasti má ve srovnání s původní představou Moskvy několikadenní skluz.
Ekonomika

Českou ekonomiku v prvním čtvrtletí nakopli spotřebitelé. Už bude jen hůř

Hrubý domácí produkt České republiky letos v první čtvrtletí stoupl meziročně o 4,6 procenta. Překonal tak drtivou většinu očekávání. Mezinárodní analytici oslovení agenturou Bloomberg předpokládali ve střední hodnotě svých odhadů růst pouze o 4,3 procenta. Za svižným růstem ovšem z podstatné části stojí také citelně ponížená srovnávací základna loňského prvního čtvrtletí, kdy byla ekonomika stále v sevření silných protipandemických opatření. Informuje Lukáš Kovanda.
Ruská armáda, ilustrační foto

65. den války: V okolí měst Lysyčansk a Severodoněck probíhají těžké boje

Bitva o Donbas zůstává hlavním strategickým cílem Ruska, aby dosáhlo svého deklarovaného cíle zajistit si kontrolu nad Doněckou a Luhanskou oblastí. Ve své poslední zprávě k situaci na Ukrajině to dnes uvedlo britské ministerstvo obrany. V těchto východoukrajinských regionech se podle něj odehrávají těžké boje zejména kolem měst Lysyčansk a Severodoněck.
Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Nejméně 1899 ruských vojáků zemřelo při bojích na Ukrajině

Na Ukrajině zahynulo v boji nejméně 1899 ruských vojáků, uvádí ruskojazyčný server BBC, kterému se podařilo z veřejně dostupných zdrojů najít jména těchto mrtvých. Další informace o zemřelých podle serveru potvrzují dříve zjištěné trendy; 19 procent obětí patřilo k důstojnictvu nebo velitelům a většina mrtvých pocházela z chudších regionů Ruska.
Následky ostřelování Kyjeva ruskou invazní armádou

Rusko potvrdilo, že na Kyjev vyslalo raketu během návštěvy šéfa OSN

Rusko dnes potvrdilo, že ve čtvrtek provedlo raketový útok na Kyjev v době návštěvy šéfa OSN Antónia Guterrese, uvedla agentura AFP. Podle starosty ukrajinské metropole Vitalije Klička si nálet, při němž byl zasažen obytný dům, vyžádal nejméně jednu oběť. Rozhlasová stanice Rádio svoboda dnes oznámila, že při ostřelování zahynula její novinářka a producentka.
Vít Rakušan

Téma českého předsednictví určil Putin invazí na Ukrajinu, řekl Rakušan

Téma nacházejícího českého předsednictví Evropské unii určil invazí na Ukrajinu ruský prezident Vladimir Putin, bude jím Ukrajina a konsolidace Evropy. Dnes to v rozhovoru s ČTK řekl český ministr vnitra Vít Rakušan, který v Berlíně při čtvrtečním jednání se svou německou kolegyní Nancy Faeserovou apeloval na co nejrychlejší zavedení jednotného evropského registračního systému.
Ruská armáda, ilustrační foto

64. den války: Ruská armáda zesiluje ofenzivu na Ukrajině

Ruská armáda podle ukrajinského generálního štábu zesiluje ofenzivu na východě a severovýchodě Ukrajiny. Vedení zdevastovaného Mariupolu tvrdí, že jeho obyvatelům kromě ostřelování hrozí i vypuknutí epidemií. Americký prezident Joe Biden dnes požádal Kongres o dalších 33 miliard dolarů (zhruba 770 miliard korun) na pomoc Ukrajině.
Město Buča po odchodu ruského agresora (4. dubna 2022, Ukrajina).

Kyjev zveřejnil údaje vojáků podezřelých z masakru v Buči

Ukrajinská generální prokuratura dnes zveřejnila jména deseti ruských vojáků, kteří jsou podezřelí z účasti na zvěrstvech ve městě Buča u Kyjeva, kde ruské jednotky během krátké okupace podle místních úřadů zavraždily stovky civilistů.
Ukrajinci brání svou zem před ruskými invazními vojsky.

Z Chersonu jsou hlášeny exploze

Z centra ukrajinského Chersonu byly dnes večer hlášeny exploze. Údery byly provedeny z ukrajinských pozic raketami Točka-U, tvrdí ruská agentura RIA Novosti. Zatím podle ní nejsou žádné informace o obětech či zraněných. Ve městě, které je obsazené ruskými silami, podle agentury platí zákaz vycházení.
Ruská armáda, ilustrační foto

63. den války: Rusové dál útočí na východě země, Ukrajina bojuje o Hadí ostrov

Ruská vojska dál útočí na východě Ukrajiny, informoval dnes ukrajinský generální štáb, který zároveň připustil dobytí několika obcí ruskými silami. Kyjev si podle britské vojenské rozvědky udržuje kontrolu nad většinou ukrajinského vzdušného prostoru a americký Institut pro studium války (ISW) se domnívá, že ruské invazní jednotky postupují pomaleji, ale metodičtěji. Ruský prezident Vladimir Putin dnes pohrozil "bleskovou" reakcí Moskvy na jakékoli vnější vměšování do událostí na Ukrajině nebo ohrožování Ruska.

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Martin Červíček

Vedení ODS je kompletní. Post místopředsedy obhájil Vondra, mezi nově zvolenými je i Červíček

Vedení Občanské demokratické strany je po víkendovém kongresu v Praze kompletní. V nedělní volbě delegáti rozhodli o čtyřech řadových místopředsedech, kterými se stali poslanec Karel Haas, exministr Pavel Drobil, senátor Martin Červíček a europoslanec Alexandr Vondra. Nejsilnější podporu získal Karel Haas s 383 hlasy, zatímco Alexandr Vondra jako jediný obhájil svůj dosavadní post v nejužším vedení.

před 2 hodinami

Prezident Trump

Trump zpoplatní členství v mírové radě pro Gazu. Od států za ni bude chtít neuvěřitelnou částku

Prezident Donald Trump plánuje zpoplatnit členství ve své nově vznikající „Radě pro mír“, která má dohlížet na situaci v Gaze. Podle informací médií Bloomberg a The Atlantic bude od států, které se chtějí do tohoto orgánu zapojit, vyžadovat příspěvek ve výši jedné miliardy dolarů. Tato částka by měla zemím zajistit trvalé místo v radě bez nutnosti periodického obnovování mandátu.

před 3 hodinami

Petr Macinka přichází na zasedání nové vlády

Jako slon v porcelánu, zkritizoval Macinka Pavla. Není přitom jasné, jestli Ukrajině vůbec něco slíbil

Ministr zahraničí Petr Macinka se ostře opřel do prezidenta Petra Pavla za jeho nedávné kroky během návštěvy Ukrajiny. Prezident tam údajně přislíbil možnost dodání lehkých bojových letounů, prostředků včasného varování a generátorů, což však podle šéfa diplomacie nebylo předem projednáno s vládou. Macinka v České televizi prohlásil, že se hlava státu zachovala jako „slon v porcelánu“, a překročila tak své pravomoci.

před 4 hodinami

ČEZ

Vláda zahájí zestátnění ČEZ. Proces má trvat dva roky, tvrdí Havlíček

Vláda potvrzuje svůj záměr získat plnou kontrolu nad energetickou společností ČEZ. První vicepremiér Karel Havlíček v České televizi uvedl, že stát stále počítá s výkupem akcií od menšinových vlastníků. Celý tento náročný proces by měl podle jeho odhadů trvat přibližně osmnáct měsíců až dva roky.

před 5 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump vyzval Íránce ke svržení režimu a ukončení vlády Chameneího

Americký prezident Donald Trump v nejnovějším rozhovoru pro server Politico otevřeně vyzval ke svržení íránského režimu a ukončení sedmatřicetileté vlády ajatolláha Alího Chameneího. Podle Trumpa nastal čas, aby si Írán hledal nové vedení, které zemi vyvede z izolace a bídy. Prezidentova slova přicházejí v době, kdy v Íránu po vlně brutálního potlačování protestů začíná opadat největší napětí.

před 6 hodinami

Ájatolláh Sajjid Alí Chameneí

Chameneí označil Trumpa za zločince. Přiznal, že při protestech umírají tisíce lidí

Íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí poprvé oficiálně přiznal, že nedávné masové nepokoje v zemi si vyžádaly tisíce lidských životů. Během svého  projevu uvedl, že mnozí lidé zemřeli „nehumánním a barbarským způsobem“. Zodpovědnost za vysoký počet obětí však odmítl připsat domácím bezpečnostním složkám a místo toho obvinil Spojené státy.

před 8 hodinami

Ilustrační foto

Lavina v Alpách smetla skupinu Čechů. Tři na místě zemřeli

Rakouské Alpy se potýkají s tragickou bilancí, kterou si vyžádaly tři ničivé laviny během jediného dne. Celkem osm lidí přišlo o život poté, co se v různých částech země uvolnily masy sněhu. Horská služba i policie potvrzují, že podmínky v horách jsou v současné době extrémně nebezpečné.

před 9 hodinami

včera

Prezident Trump

Trump chce rozhodnout o tom, zda může Netflix koupit Warner Bros

Americký prezident Donald Trump investoval nejméně milion dolarů do nákupu dluhopisů společností Netflix a Warner Bros Discovery (WBD). Vyplývá to z finanční zprávy, kterou Bílý dům zveřejnil tento pátek. Na celé transakci je nejvíce kontroverzní její načasování; k nákupům totiž došlo jen několik dní poté, co Trump veřejně prohlásil, že hodlá osobně zasahovat do schvalovacího procesu plánovaného spojení těchto dvou mediálních gigantů.

včera

Jana Černochová

Nové vedení nestačí, říká pro EZ po prvním dni sjezdu Černochová. Členům poslala rázný vzkaz

Exministryně obrany Jana Černochová neskrývá spokojenost s výsledky pražského kongresu ODS, který do čela strany vynesl Martina Kupku. Podle ní je nové složení vedení správným krokem, ale pro EuroZprávy.cz zároveň upozorňuje, že samotná změna ve špičkách strany k úspěchu stačit nebude. Černochová zdůraznila, že odpovědnost za restart občanských demokratů nesou všichni členové, kteří nyní musí společně pracovat na zásadní proměně politického stylu.

včera

včera

Martin Kupka

Koalice SPOLU jde k ledu. Kupka ji dál rozvíjet nehodlá

Jedním z nejzásadnějších prohlášení nového předsedy ODS byl postoj k budoucí spolupráci s koaličními partnery. Nový šéf strany Martin Kupka jasně deklaroval, že v rozvíjení projektu SPOLU již nehodlá pokračovat a chce se soustředit na samostatnou cestu občanských demokratů. 

Aktualizováno včera

Martin Červíček Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Zvrat na sjezdu ODS: Červíček se vzdal kandidatury, prvním místopředsedou je Portlík

Jednání o novém vedení ODS na pražském kongresu přineslo zvrat, o kterém se na sjezdu v zákulisí podle informací serveru EuroZprávy.cz spekulovalo celý den. O post statutárního místopředsedy se měla původně utkat dvojice silných kandidátů – senátor Martin Červíček a starosta Prahy 9 Tomáš Portlík. Červíček se však na závěr svého nominačního projevu rozhodl z boje odstoupit a vyzval delegáty, aby podpořili jeho soupeře Portlíka.

včera

Petr Pavel a Volodymyr Zelenskyj

Česko může poslat Ukrajině bojové letouny, prohlásil podle tamních médií Pavel v Kyjevě

Česká republika může v blízké době posílit ukrajinské letectvo o stroje určené k likvidaci ruských bezpilotních letounů. Během své návštěvy Kyjeva to podle ukrajinských médií oznámil prezident Petr Pavel. Podle jeho slov může Česko v relativně krátkém časovém horizontu poskytnout několik bojových letounů, které vykazují vysokou efektivitu právě při potírání útoků drony.

Aktualizováno včera

Volební sjezd České pirátské strany Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Předsedou Pirátů zůstává Hřib. Pozici obhájil hned v prvním kole

Česká pirátská strana má o svém vedení jasno. Dosavadní předseda Zdeněk Hřib v sobotním hlasování Celostátního fóra v Prachaticích přesvědčivě obhájil svou pozici a stranu povede i v nadcházejících dvou letech. Zvítězil hned v prvním kole, kdy pro něj hlasovalo 469 z celkem 611 přítomných členů. Jeho protikandidát David Witosz obdržel 257 hlasů a Hřibovi k úspěchu pogratuloval s tím, že Piráti i nadále zůstávají živou a demokratickou stranou plnou různých názorů.

včera

Volební sjezd České pirátské strany

Piráti zvolili kompletní předsednictvo. Místopředsedy jsou Šmída i Richterová

Česká pirátská strana má po víkendovém jednání v Prachaticích kompletní nové vedení. K obhájenému mandátu předsedy Zdeňka Hřiba se přidala čtveřice místopředsedů, které si členská základna vybrala během sobotního Celostátního fóra. Post prvního místopředsedy uhájil poslanec Martin Šmída, druhou místopředsedkyní se stala poslankyně Kateřina Stojanová. Vedení dále doplnili investor Jiří Hlavenka na pozici třetího místopředsedy a poslankyně Olga Richterová jako čtvrtá místopředsedkyně.

včera

ODS si volí nového předsedu. (17.1.2026)

ODS hledala dokonalého šéfa. Našla ho? Jak delegáti grilovali Kupku a Ivana

ODS potřebuje dokonalého předsedu, zaznělo během diskuze před volbou nejvýše postaveného člena strany. Stal se jím nakonec Martin Kupka, dosavadní místopředseda a ministr dopravy v předchozí vládě. Podle Kupky je například nutné posílit stranickou značku, i když nový šéf občanských demokratů zároveň připustil, že není dokonalý.

včera

Tomio Okamura

Další bizarní krok Okamury: Z kanceláře nechal odstranit vlajku Evropské unie

Předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura pokračuje v symbolických změnách ve své úřadovně. Ve videu, které zveřejnil na sociálních sítích, ukázal, jak z kanceláře nechal odstranit vlajku Evropské unie. Ta tam zůstala po jeho předchůdkyni Markétě Pekarové Adamové, což se Okamura rozhodl změnit podle svého vkusu.

Aktualizováno včera

Martin Kupka Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Předsedou ODS se stal Martin Kupka

Občanští demokraté si na pražském sjezdu zvolili svého nového předsedu. Stal se jím Martin Kupka, který v souboji o vedení strany získal 327 hlasů. Jeho soupeř Radim Ivan obdržel podporu 138 delegátů z celkového počtu 508 platných lístků. Dosavadní lídr Petr Fiala, který se rozhodl funkci opustit, Kupku označil za svého přirozeného nástupce a garanta stability i budoucích úspěchů.

včera

Zavřené školy, teploty hluboko pod nulou. Ukrajinci čelí jedné z nejnáročnějších zim za poslední desetiletí

Ukrajinci v těchto dnech čelí jedné z nejnáročnějších zim za poslední desetiletí. Kateryna Skurydina z Kyjeva popsala, že do postele uléhá v termoprádle a několika vrstvách oblečení pod tlustými dekami. Jejím netradičním pomocníkem v boji s mrazem je bezsrstý kocour jménem Pušok. Díky své vysoké tělesné teplotě funguje pro svou majitelku jako živý termofor. V jejím bytě se topení téměř nespustilo od masivního ruského útoku na energetiku z počátku ledna.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy