Válka na Ukrajině

Ve čtvrtek 24. února ráno zahájila ruská armáda invazi na Ukrajinu. Vladimir Putin označil akci za speciální vojenskou operaci a jeho jednotky pronikly za ukrajinsko-ruské hranice, čímž Kreml završil rusko-ukrajinskou krizi datující se do roku 2013.

Tehdy v listopadu odmítl proruský prezident Viktor Janukovyč podepsat plánovanou Asociační dohodu s EU a naopak se chtěl zasloužit o rozšíření spolupráce s Ruskem. Odmítnutí ale vyvolalo masivní demonstrace na Majdanu a v roce 2014 za pomocí hnutí Euromajdan vedlo až ke státnímu převratu a útěku Janukovyče ze země.

K moci se dostala prozápadní vláda, což Rusko neslo jen těžce, a ještě téhož roku anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Následně vypukly na východě Ukrajiny ozbrojené konflikty mezi proruskými separatisty podporovanými Moskvou a ukrajinskou armádou.

Kde a jak lze přispět na pomoc válkou zasažené Ukrajině?

Situace vyeskalovala o čtvrt roku později, kdy nad Donbasem došlo k sestřelení civilního letadla Boeing 777 známého jako let MH17 s 298 lidmi na palubě, který sestřelila raketa BUK přivezená z Ruska. 

Situaci v rusko-ukrajinském pohraničí se během následujících let nepodařilo uklidnit. Rusko naopak podnítilo obavy z války, když v roce 2021 začalo přesouvat značné vojenské síly na hranice. O necelý rok později, v polovině února roku 2022, vyjádřily USA obavy z chystané ruské invaze na Ukrajinu, které se záhy ukázaly jako pravdivé.

Ruská armáda pronikla 24. února časně z rána na ukrajinské území a zahájila invazi na několika frontách. Soustředila se na velká města jako Kyjev či Charkov. Putin za hlavní příčiny označil například snahy o rozšiřování NATO na východ nebo takzvanou denacifikaci Ukrajiny. Ačkoliv Rusko invazí rozpoutalo plnohodnotnou válku, tamní cenzura tento termín zakazuje a úřady za toto označení zavedly přísné sankce.

V následujících týdnech se ruské jednotky rozprostřely po severní, východní i jižní hranici Ukrajiny a útoky se nevyhnuly ani hlavnímu městu Kyjevu, u kterého ale Rusové neuspěli a svou armádu stáhli. Ukrajině se po měsících odhodlaného bránění podařilo přejít do protiútoku a ruské jednotky začala vytlačovat ze země.

Ústupem ruské armády ale vyšla najevo zvěrstva páchaná jejími vojáky. Z mnoha míst Ukrajiny přicházejí zprávy o mučení, znásilňování i krutém vraždění civilistů, kterých podle různých zdrojů zemřelo už několik tisíc, včetně stovek dětí. Tragickému číslu přispívá i ruské bombardování, které se soustředí nejen na kritickou infrastrukturu, ale i na civilní cíle.

Přesný počet civilních obětí ale není znám, stejně jako počty mrtvých vojáků na obou stranách konfliktu. Odhaduje se, že RUsko i Ukrajina sčítají ztráty ve svých vojenských řadách v desetitisících.

Válka na Ukrajině: Rozhovory

Ukrajincům můžeme závidět jejich pohostinnost, říká ukrajinista Kalina. Prozradil, jak moc se liší od Čechů Rusko by při střetu s NATO nemělo šanci. Jaderná válka by ale neměla vítěze, skončil by svět jak ho známe, říká vojenský historik Jaderné zbraně jsou jasná červená čára, Ukrajina by je zřejmě nedokázala sestřelit, říká náčelník vojenské policie
Putin je v této situaci schopen všeho, říká expert Dvořák. Počítat je třeba i s možným jaderným úderem Uprchlíci nejvíce trpí podchlazením a dehydratací, problém je i tuberkulóza, říkají Lékaři bez hranic V Číně se o válce neinformuje jako v Česku. Návrat studené války si nepřeje, říká expert

Dopady války na Ukrajině pocítil celý svět. Po zahájení invaze došlo k uvalení celé řady sakncí, které vedly prakticky k ekonomické i turistické izolaci Ruska. Mnoho předních světových firem a značek ze země odešlo a nespokojenost s Putinovým režimem a jím rozpoutaným konfliktem vyjadřují i sami ruští obyvatelé, včetně těch nejmajetnějších.

Ukrajina se naopak dočkala obrovské vlny solidarity. Lidé v dobročiných sbírkách vybrali miliony korun na podporu lidem zasaženým válkou a řada zemí světa včetně České republiky podporují tamního prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho armádu dodávkami zbraní, munice i finančními prostředky. 

Válka se ale nevede pouze na bitevním poli. Velmi časté jsou například také kybernetické útoky nebo snahy Ruska poškodit ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Právě díky místy otřesným životním podmínkám, které mají na svědomí útoky ruské armády, už ze země uprchly miliony lidí, především do Polska či na Slovensko nebo do České republiky.

Válka na Ukrajině: Komentáře

Jednat o míru s Putinem? Ne. S teroristy se nevyjednává Rusko přežije případný Putinův pád. Na místo v Kremlu aspiruje několik osobností Putin ztrácí poslední zbytky zdravého rozumu. Doufejme, že referenda neposlouží jako záminka pro jaderný úder
Ukrajina Rusy děsí i mate. Dřevěnými raketomety Šest hřebíků do rakve. Rusové bojují o Záporožskou elektrárnu, mnohdy ani neznají pravdu o Černobylu Potvrzeno. Rusko páchá na Ukrajině genocidu. Už zase

Související články:

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruské jednotky pokračují ve snaze o dobytí Severodoněcka

Ruské jednotky pokračují ve snaze o dobytí Severodoněcku a útočí také u Lymanu v Donbasu na východě Ukrajiny. Ruská armáda dál útočí rovněž na Slovjansk. U Bachmutu utrpěly ruské síly značné ztráty, aniž by dosáhly úspěchu. Na jihu donbaské fronty bojové operace nepřítele nepokračovaly, uvádí ukrajinský generální štáb v ranním hlášení o situaci na bojišti. Válka Ruska proti Ukrajině dnes pokračuje 103. dnem.
Pavel Blažek (ODS), ministr spravedlnosti.

Blažek a slovenská ministryně se shodli na vyšetření trestných činů na Ukrajině

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) a slovenská ministryně spravedlnosti Mária Kolíková se dnes v Brně shodli na důležitosti vyšetření trestných činů na Ukrajině, které se tam staly v souvislosti s ruskou agresí. Ministři o tom dnes informovali na tiskové konferenci. Jejich brněnské setkání bylo součástí příprav nadcházejícího předsednictví České republiky v Radě EU.
M270 MLRS je americký samohybný obrněný salvový raketomet. Americká armáda ho začala používat v roce 1980. Po dalších změnách na drahém MLRS ho zakoupily armády Spojeného království, Francie, Německa, Itálie, Nizozemska a Turecka. Wikipedie

Británie dodá na Ukrajinu ničivé salvové raketomety s dostřelem 80 kilometrů

Británie dodá Ukrajině raketomety s dostřelem až 80 kilometrů, které mají pomoci v boji proti ruským silám na východě země. Oznámil to dnes britský ministr obrany Ben Wallace. Ministerstvo z taktických důvodů neupřesnilo, kolik salvových raketometů M270 a příslušné munice pošle. Oznámilo však, že ukrajinští vojáci se budou učit raketomety obsluhovat v Británii.
Ukrajinská armáda

Kyjev: Ukrajina potřebuje neustálé dodávky zbraní, jednorázová pomoc nestačí

Ukrajina potřebuje pravidelné dodávky zbraní ze Západu, a to až do dosažení vítězství nad Ruskem. Podle ukrajinských médií to dnes řekla náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová. Kyjev zatím nemá k dispozici dost zbraní na to, aby se mohl plně postavit ruské armádě, uvedla také politička. Zapotřebí jsou podle ní hlavně prostředky protivzdušné obrany a těžké zbraně.
Ruská armáda, ilustrační foto

Ruské síly pokračují v útoku na ukrajinské město Severodoněck

Ruské síly pokračují v útoku na ukrajinské město Severodoněck. Podle gubernátora Luhanské oblasti Serhije Hajdaje kontrolují východní část města. Jak dnes ráno uvedl generální štáb ukrajinské armády, ruští vojáci se v regionu zaměřují na útočné operace s cílem obklíčit ukrajinské jednotky v oblasti Severodoněcku a Lysyčansku a zablokovat hlavní logistické trasy.
Ukrajinští ministři obrany a zahraničí se sešli s protějšky z USA a Bidenem

Válka by mohla skončit do konce roku, řekl ukrajinský ministr obrany

Válka na Ukrajině by podle optimistického odhadu mohla skončit do konce roku. Řekl to dnes na bezpečnostní konferenci Globsec v Bratislavě ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov. Podle něj západní státy nepodporují dostatečně Ukrajinu. Uznal ale, že situace s dodávkami těžkých zbraní se v poslední době zlepšuje, informovala stanice CNN.
Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina)

Zelenskyj obvinil Rusko z úmyslného útoku na pravoslavný klášter se stovkami civilistů

Rusko a Ukrajina se dnes navzájem obvinily z poničení dřevěného kostela Všech svatých v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj tvrdí, že ruská armáda dělostřelecký útok na Svatohorskou lávru, pravoslavný klášter u Svjatohirsku, podnikla záměrně. Před boji se podle něj na místě ukrývalo asi 300 civilistů včetně 60 dětí. Podle Moskvy kostel při ústupu naopak vypálili ukrajinští vojáci.
Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda nadále ostřeluje Severodoněck, údajně sestřelila letadlo s nákladem zbraní

Ruská armáda posílila své jednotky a nadále ostřeluje východoukrajinské město Severodoněck. Informoval o tom dnes ráno generální štáb ukrajinské armády. U nedalekého města Bachmut se ale ruským vojákům postoupit nepodařilo a z této oblasti se stáhli. Stejně tak se jim nepodařilo odříznout přístup právě do Severodoněcku, citovala ukrajinský generální štáb agentura Reuters. Ukrajinští separatisté operující na východě země naopak informují o útocích ukrajinských vládních jednotek i o ztrátách, které podle nich ukrajinská armáda utrpěla. Situační zprávy ani jedné z bojujících stran nelze ověřit z nezávislých zdrojů.
Protitankové zábrany v Kyjevě.

CNN: Západ jedná o ukončení války na Ukrajině. Bez Ukrajiny

Američtí představitelé se v posledních týdnech pravidelně setkávají se svými protějšky z Británie a Evropské unie a jednají o možnostech ukončení války na Ukrajině diplomatickou cestou. Americké stanici CNN to řekly zdroje obeznámené s těmito jednáními. Ukrajina se rozhovorů přímo neúčastní, přestože USA dříve slíbily, že "o Ukrajině bez Ukrajiny" se nic nerozhodne, podotkla CNN.
Petr Fiala

Fiala: Jediným řešením války je vítězství Ukrajiny

Česko a Polsko se shodují, že jediným řešením rusko-ukrajinského konfliktu je vítězství Ukrajiny v boji o svobodu a nezávislost. Po dnešním společném zasedání české a polské vlády v Praze to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Ministři podle něj probírali, co mohou obě země i Evropská unie pro Ukrajinu dál dělat. Polský premiér Mateusz Morawiecki poděkoval Česku za jeho postoj k Ukrajině, společné snahy podle něj zvyšují šance na ukrajinské vítězství.
Ruská armáda, ilustrační foto

Ruští vojáci mají války dost. Chtějí domů, ne útočit na Ukrajinu

Ruské jednotky kontrolují většinu východní části ukrajinského Severodoněcku, boje pokračují v centru města, uvedl ráno generální štáb ukrajinské armády. Rusové se podle ukrajinské strany s dělostřeleckou podporou snaží útočit také na vesnice v okolí Severodoněcku, nejsou prý ale úspěšní.
Válka na Ukrajině: Následkem ruské invaze vznikají nedozírné škody na zdraví i majetku. Ilustrační foto

Válka na Ukrajině nebude mít vítěze, varoval koordinátor OSN

Válka na Ukrajině nebude mít vítěze, řekl koordinátor OSN pro tuto zemi Amin Awad. Podle agentury AFP v prohlášení vyzval k ukončení konfliktu, který před 100 dny začal ruskou invazí. V rozhovoru, který zveřejnila OSN, Awad dodal, že je naděje na konec války, protože její pokračování si nebude moci ani jeden ze států dovolit.

Aktuálně se děje

před 59 minutami

Maduro, Nicolas

Americká prokuratura se chystá vznést nová obvinění proti Madurovi za mučení Američanů

Americká federální prokuratura v New Yorku se chystá vznést nová obvinění proti bývalému venezuelskému prezidentovi Nicolási Madurovi a jeho manželce Cilii Floresové. Rozšíření obžaloby se týká údajného týrání a mučení více než desítky amerických občanů, kteří byli v minulých letech protiprávně zadržováni ve venezuelských věznicích jako političtí rukojmí.

před 1 hodinou

Prezident Trump

Trump zmírnil své kontroverzní výroky o íránském útoku na americká města

Americký prezident Donald Trump se na středečním předvolebním mítinku v texaském San Antoniu pokusil mírnit své dřívější kontroverzní výroky ohledně možného íránského útoku na americká města. Zatímco začátkem týdne na shromáždění v Nebrasce prohlásil, že by Írán v případě získání jaderné zbraně mohl zničit města jako Los Angeles nebo San Diego, tentokrát zdůraznil, že Spojené státy své obyvatele i města za všech okolností ochrání.

před 3 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce

Navzdory tomu, že události posledních dní naznačují spíše další eskalaci konfliktu, se prý válka na Ukrajině po čtyřech a půl letech bojů chýlí ke konci. Tvrdí to americký prezident Donald Trump, jehož administrativa se snaží dosáhnout míru mezi Moskvou a Kyjevem. 

včera

včera

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za chemii

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života

Nobelovu cenu za chemii získali francouzský vědec Henri B. Kagan a japonský výzkumník Kenzó Soai. Švédská královská akademie věd je ocenila za vyřešení dlouholeté záhady spojené s takzvanou asymetrií života. Vědci popsali způsob, jakým v přírodě vzniká pouze jedna ze dvou možných zrcadlových forem molekul, což má zásadní význam pro vývoj nových léčiv.

včera

Friedrich Merz (CDU)

Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství

Světoví lídři i veřejnost v řadě světových metropolí si v středu připomněli třetí výročí tragických teroristických útoků hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Zatímco hlavy států a představitelé mezinárodních organizací vyjadřovali solidaritu s oběťmi a závazek bojovat proti antisemitismu, v Londýně či Berlíně se konala vzpomínková shromáždění a pietní akce. Výroční vzpomínky doprovázely také bezpečnostní obavy a politické napětí před nadcházejícími izraelskými parlamentními volbami.

včera

včera

včera

Sídlo Světové zdravotnické organizace

V Rusku se objevil druhý případ záhadné nemoci. Moskva popírá, že by šlo o mor, WHO žádá vysvětlení

Světová zdravotnická organizace požádala ruské úřady o podrobnější informace v souvislosti s novými zprávami o druhém případu těžkého zápalu plic spojeném s protimorovým ústavem v sibiřském Irkutsku. Žádost přichází v návaznosti na úmrtí osmadvacetileté zaměstnankyně tamní laboratoře, ke kterému došlo na začátku týdne. Mezinárodní zdravotnická komunita vyjadřuje znepokojení nad nedostatkem transparentních dat ze strany Moskvy, neboť v souvislosti s případem panují obavy z možného výskytu plicního moru.

včera

včera

Francie, Paříž, ilustrační foto

Ke studentům se přidali rodiče i odbory. Demonstrace ve Francii jsou varováním pro Evropu, odhalily hluboké problémy

Francie čelí rozsáhlé vlně studentských protestů a blokád škol, které vyvrcholily v průběhu prvních říjnových dnů a přerostly v celonárodní projev nespokojenosti. Tisíce středoškoláků a vysokoškoláků v Paříži i v dalších francouzských městech vyšly do ulic na protest proti přeplněným třídám, chybějícím učitelům a chátrající infrastruktuře školních budov.

včera

Jared Kushner, zeť Donalda Trumpa

Trumpův muž má problém. Média si posvítila na Kushnera, kongres požaduje vysvětlení

Přední demokratický zákonodárce Robert Garcia požaduje podrobné informace o finančních investicích Jareda Kushnera na Blízkém východě. Jeho krok navazuje na vyšetřování stanice CNN, podle něhož je Kushnerova soukromá investiční společnost Affinity Partners největším akcionářem v izraelské firmě podporující podniky zapojené do vojenských kampaní. Garcia, který působí jako služebně nejstarší demokrat ve výboru pro dohled Sněmovny reprezentantů, zaslal Kushnerově společnosti oficiální dopis se žádostí o doložení obchodních transakcí.

včera

Marco Rubio

Opravdu šlo o plicní mor? USA dochází s ruským mlčením trpělivost

Americká administrativa stupňuje tlak na Ruskou federaci a požaduje oficiální vysvětlení tragického incidentu ve výzkumném ústavu v sibiřském Irkutsku. V tamním zařízení zaměřeném na výzkum moru a dalších nebezpečných nákaz zemřel osmadvacetiletý laborant, přičemž Moskva o okolnostech jeho úmrtí odmítá podrobněji informovat. Spojené státy z toho důvodu zaslaly ruské vládě oficiální diplomatickou nótu a snaží se prověřit, zda událost nepředstavuje širší bezpečnostní či zdravotní hrozbu.

včera

Petr Pavel

Pavel je kvůli neúčasti ve volbách terčem kritiky. Pavlová jej brání, poradci řeší, co dál

Část spolupracovníků prezidenta Petra Pavla se snaží hlavu státu přesvědčit, aby předčasně ukončil svou soukromou zahraniční cestu na motorkách v Maroku a vrátil se do České republiky k nadcházejícím komunálním volbám. Prezidentův odjezd vyvolal značnou vlnu kritiky, přestože jeho okolí před negativními reakcemi veřejnosti varovalo již předem. Samotná Kancelář prezidenta republiky označila celou situaci za plánovací chybu, která hlavu státu mrzí, a část poradců stále hledá možnosti, jak prezidentovi umožnit odevzdání volebního hlasu.

včera

Izrael si připomíná třetí výročí masivního útoku teroristického hnutí Hamás

Obyvatelé Izraele si celonárodní minutou ticha a pietními akcemi připomínají třetí výročí masivního útoku teroristického hnutí Hamás. Společné vzpomínkové obřady začaly přesně v šest hodin a devětadvacet minut ráno místního času, tedy v okamžiku, kdy ozbrojenci zahájili přeshraniční nájezd na izraelské území. Při tehdejších útocích zahynulo přibližně dvanáct set lidí a dalších dvě stě padesát jedna osob bylo odvlečeno jako rukojmí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy