Válka na Ukrajině

Ve čtvrtek 24. února ráno zahájila ruská armáda invazi na Ukrajinu. Vladimir Putin označil akci za speciální vojenskou operaci a jeho jednotky pronikly za ukrajinsko-ruské hranice, čímž Kreml završil rusko-ukrajinskou krizi datující se do roku 2013.

Tehdy v listopadu odmítl proruský prezident Viktor Janukovyč podepsat plánovanou Asociační dohodu s EU a naopak se chtěl zasloužit o rozšíření spolupráce s Ruskem. Odmítnutí ale vyvolalo masivní demonstrace na Majdanu a v roce 2014 za pomocí hnutí Euromajdan vedlo až ke státnímu převratu a útěku Janukovyče ze země.

K moci se dostala prozápadní vláda, což Rusko neslo jen těžce, a ještě téhož roku anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Následně vypukly na východě Ukrajiny ozbrojené konflikty mezi proruskými separatisty podporovanými Moskvou a ukrajinskou armádou.

Kde a jak lze přispět na pomoc válkou zasažené Ukrajině?

Situace vyeskalovala o čtvrt roku později, kdy nad Donbasem došlo k sestřelení civilního letadla Boeing 777 známého jako let MH17 s 298 lidmi na palubě, který sestřelila raketa BUK přivezená z Ruska. 

Situaci v rusko-ukrajinském pohraničí se během následujících let nepodařilo uklidnit. Rusko naopak podnítilo obavy z války, když v roce 2021 začalo přesouvat značné vojenské síly na hranice. O necelý rok později, v polovině února roku 2022, vyjádřily USA obavy z chystané ruské invaze na Ukrajinu, které se záhy ukázaly jako pravdivé.

Ruská armáda pronikla 24. února časně z rána na ukrajinské území a zahájila invazi na několika frontách. Soustředila se na velká města jako Kyjev či Charkov. Putin za hlavní příčiny označil například snahy o rozšiřování NATO na východ nebo takzvanou denacifikaci Ukrajiny. Ačkoliv Rusko invazí rozpoutalo plnohodnotnou válku, tamní cenzura tento termín zakazuje a úřady za toto označení zavedly přísné sankce.

V následujících týdnech se ruské jednotky rozprostřely po severní, východní i jižní hranici Ukrajiny a útoky se nevyhnuly ani hlavnímu městu Kyjevu, u kterého ale Rusové neuspěli a svou armádu stáhli. Ukrajině se po měsících odhodlaného bránění podařilo přejít do protiútoku a ruské jednotky začala vytlačovat ze země.

Ústupem ruské armády ale vyšla najevo zvěrstva páchaná jejími vojáky. Z mnoha míst Ukrajiny přicházejí zprávy o mučení, znásilňování i krutém vraždění civilistů, kterých podle různých zdrojů zemřelo už několik tisíc, včetně stovek dětí. Tragickému číslu přispívá i ruské bombardování, které se soustředí nejen na kritickou infrastrukturu, ale i na civilní cíle.

Přesný počet civilních obětí ale není znám, stejně jako počty mrtvých vojáků na obou stranách konfliktu. Odhaduje se, že RUsko i Ukrajina sčítají ztráty ve svých vojenských řadách v desetitisících.

Válka na Ukrajině: Rozhovory

Ukrajincům můžeme závidět jejich pohostinnost, říká ukrajinista Kalina. Prozradil, jak moc se liší od Čechů Rusko by při střetu s NATO nemělo šanci. Jaderná válka by ale neměla vítěze, skončil by svět jak ho známe, říká vojenský historik Jaderné zbraně jsou jasná červená čára, Ukrajina by je zřejmě nedokázala sestřelit, říká náčelník vojenské policie
Putin je v této situaci schopen všeho, říká expert Dvořák. Počítat je třeba i s možným jaderným úderem Uprchlíci nejvíce trpí podchlazením a dehydratací, problém je i tuberkulóza, říkají Lékaři bez hranic V Číně se o válce neinformuje jako v Česku. Návrat studené války si nepřeje, říká expert

Dopady války na Ukrajině pocítil celý svět. Po zahájení invaze došlo k uvalení celé řady sakncí, které vedly prakticky k ekonomické i turistické izolaci Ruska. Mnoho předních světových firem a značek ze země odešlo a nespokojenost s Putinovým režimem a jím rozpoutaným konfliktem vyjadřují i sami ruští obyvatelé, včetně těch nejmajetnějších.

Ukrajina se naopak dočkala obrovské vlny solidarity. Lidé v dobročiných sbírkách vybrali miliony korun na podporu lidem zasaženým válkou a řada zemí světa včetně České republiky podporují tamního prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho armádu dodávkami zbraní, munice i finančními prostředky. 

Válka se ale nevede pouze na bitevním poli. Velmi časté jsou například také kybernetické útoky nebo snahy Ruska poškodit ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Právě díky místy otřesným životním podmínkám, které mají na svědomí útoky ruské armády, už ze země uprchly miliony lidí, především do Polska či na Slovensko nebo do České republiky.

Válka na Ukrajině: Komentáře

Jednat o míru s Putinem? Ne. S teroristy se nevyjednává Rusko přežije případný Putinův pád. Na místo v Kremlu aspiruje několik osobností Putin ztrácí poslední zbytky zdravého rozumu. Doufejme, že referenda neposlouží jako záminka pro jaderný úder
Ukrajina Rusy děsí i mate. Dřevěnými raketomety Šest hřebíků do rakve. Rusové bojují o Záporožskou elektrárnu, mnohdy ani neznají pravdu o Černobylu Potvrzeno. Rusko páchá na Ukrajině genocidu. Už zase

Související články:

Ruská armáda, ilustrační foto

89. den války: Rusko soustředí síly u Severodoněcku a chystá útok na Slovjansk

Rusko na Ukrajině soustředí své síly u východoukrajinského Severodoněcku, od Izjumu chystá další útok na Slovjansk, uvedl dnes podle ruskojazyčného serveru BBC ukrajinský generální štáb. Invazní síly dnes útočí také na město Lyman v Doněcké oblasti. Česká republika nedávno věnovala ukrajinské armádě bojové helikoptéry, tanky a raketové systémy, řekl dnes americký ministr obrany Lloyd Austin.
Uprchlíci z Ukrajiny na pražském hlavním nádraží.

Z Ukrajiny před válkou uprchlo více než 6,5 milionu lidí

Z Ukrajiny před válkou uprchlo do zahraničí už více než 6,5 milionu lidí. Vyplývá to z nejnovějších údajů, které dnes v Ženevě zveřejnil Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Zdaleka nejvíce, 3,5 milionu, jich na útěku překročilo hranici s Polskem.
Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj promluvil o náletu na vesnici Desna, zemřelo 87 lidí

Ruský letecký úder na ukrajinskou obec Desna v Černihivské oblasti z minulého týdne si vyžádal 87 mrtvých, uvedl dnes podle agentury Reuters ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v projevu k účastníkům Světového ekonomického fóra v Davosu (WEF). Bilance dříve zveřejněná ukrajinskými úřady dosud činila 11 mrtvých.
Ruská armáda, ilustrační foto

87. den války: Ruské síly se chystají na nový útok přes řeku Severní Doněc

Spojené státy poskytnou Ukrajině další mnohamiliardovou pomoc, což umožní zákon, který dnes podepsal prezident Joe Biden. Ruská armáda chce podle Ukrajiny obnovit útoky v Doněcké oblasti a dostat se přes řeku Severní Doněc. Británie se domnívá, že ruské vojenské operace může ovlivnit nedostatek bezpilotních letadel nezbytných k průzkumným letům. Rusko přitom už v pátek ohlásilo ukončení bojů o ocelárny Azovstal v Mariupolu a jeho plynárenská společnost Gazprom dnes přestala dodávat plyn do Finska.
Joe Biden

Biden dnes podepsal zákon o poskytnutí finanční pomoci Ukrajině

Americký prezident Joe Biden dnes podepsal zákon o poskytnutí finanční pomoci Ukrajině v objemu téměř 40 miliard dolarů (téměř 933 miliard Kč). Oznámil to Bílý dům. Podle médií jde o největší balík americké zahraniční pomoci za posledních alespoň 20 let.
Ukrajinská armáda

Ukrajinu podle Zelenského brání proti ruskému agresorovi na 700.000 vojáků

Ukrajinu v současné době brání proti ruskému agresorovi na 700.000 vojáků. Podle listu Ukrajinska pravda to dnes řekl prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajinský generální štáb v aktualizovaném přehledu ztrát nepřítele uvedl, že Rusko od začátku invaze už přišlo téměř o 29.000 vojáků. Podobné informace uváděné oběma válčícími stranami ovšem nelze nezávisle ověřit.
Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda údajně zničila na severozápadě Ukrajiny velké množství zbraní a techniky

Ruská armáda zničila na severozápadě Ukrajiny velké množství zbraní a techniky, které ukrajinským silám na Donbasu poslaly západní země. Podle mluvčího ministerstva obrany Igora Konašenkova, kterého citovala agentura TASS, šlo o úder raketami Kalibr odpálenými z moře. K této informaci, kterou nelze ověřit z nezávislých zdrojů, se ukrajinská strana zatím nevyjádřila.
Sergej Šojgu (ruský ministr obrany)

Šojgu podal Putinovi hlášení o dobytí oceláren Azovstal v Mariupolu

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu podal hlášení ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi o "úplném osvobození oceláren Azovstal a města Mariupolu". Stalo se tak poté, co se poslední obránci této východoukrajinské bašty vzdali, uvedla dnes večer agentura Interfax s odvoláním na ruské ministerstvo obrany.
Soud, ilustrační fotografie.

V Kyjevě pokračuje soud s ruským vojákem, prokurátor pro něj chce doživotí

Ukrajinský prokurátor dnes požádal o trest vězení na doživotí pro ruského vojáka, obžalovaného z válečného zločinu kvůli zastřelení civilisty na Ukrajině. Agentura AFP to uvedla ze soudní síně v Kyjevě, kde se koná první proces svého druhu od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Soud má podle stanice CNN pokračovat v pátek.
Evropský parlament

Europoslanci chtějí tribunál pro zločiny z Ukrajiny a sankce pro Schrödera

Poslanci Evropského parlamentu dnes vyzvali ke zřízení zvláštního tribunálu, který má vyšetřit možné válečné zločiny Ruska na Ukrajině. V přijatém usnesení rovněž žádají rozšíření protiruských sankcí mimo jiné na bývalého německého kancléře Gerharda Schrödera pracujícího pro ruské státní firmy. Požadují také, aby byl zabaven majetek ruských oligarchů a zisky použity na nápravu následků války. Schválili rovněž roční zrušení dovozních cel na zboží z Ukrajiny.

Aktuálně se děje

před 50 minutami

před 1 hodinou

Ilustrační fotografie.

Více lékařů a zdravotníků pro české zdravotnictví. Programy nesou první výsledky

Ministerstvo zdravotnictví společně s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a Asociací děkanů lékařských fakult ČR vyhodnotilo výsledky dlouhodobých programů na podporu vzdělávání lékařů a nelékařských zdravotnických pracovníků. Oba programy podle hodnocení úspěšně plní svůj účel a zapojené školy naplňují stanovené závazky. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Sucho, ilustrační fotografie.

První kroky koalice pro boj se suchem. Mají se vytipovat nejkritičtější místa

Ve Strakově akademii se v pondělí sešla na prvním zasedání obnovená Národní koalice pro boj se suchem. Jednala o navýšení prostředků na financování opatření proti suchu a o naplňování Koncepce ochrany před následky sucha pro území České republiky na období 2023–2027. Premiér po jednání zdůraznil, že ministerstva společně s Českým hydrometeorologickým ústavem sestaví mapu míst, která jsou suchem zasažena nejvíce. Zároveň byla na pondělí 24. srpna svolána Ústřední komise pro sucho. 

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 15 hodinami

včera

včera

Plavání

Vynikající Seemanová s Knedlou. Z vydařeného ME v plavání si oba vezou domů zlato

Úspěšné léto českých sportovců pokračuje. Po tenistce Lindě Noskové (Wimbledon), šermíři Aleanderu Choupenitchovi  a motocyklistovi Filipu Salačovi zažili zlatý úspěch další z nich. Konkrétně jde o plavce Barboru Seemanovou a Miroslava Knedlu, kteří se rozhodně neztratili na své letošní vrcholné akci v podobě mistrovství Evropy v plavání v Paříži. Barbora Seemanová potvrdila dobře načasovanou formu v závodě na 200 metrů volným způsobem, kterou ovládla. Její reprezentační kolega Miroslav Knedla pak triumfoval v závodě na 50 m znakem. Zatímco Seemanová si ve svém finále vylepšila svůj osobní rekord o 74 setin na 1:54,38 sekundy, tak také Knedla vylepšil rekord a to ten český, když zaplaval čas 24,11. Celkově

včera

Vláda schválila koridory rychlovlaků na území Prahy

Vláda na pondělním zasedání schválila Dílčí územní rozvojový plán (DÚRP) VRT PRAHA, který vymezuje koridory pro vysokorychlostní trať na území hlavního města. Jde o významný krok v přípravě nové železniční infrastruktury, která má zvýšit kapacitu pražského železničního uzlu a vytvořit podmínky pro budoucí provoz vysokorychlostních vlaků.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy