Válka na Ukrajině

Ve čtvrtek 24. února ráno zahájila ruská armáda invazi na Ukrajinu. Vladimir Putin označil akci za speciální vojenskou operaci a jeho jednotky pronikly za ukrajinsko-ruské hranice, čímž Kreml završil rusko-ukrajinskou krizi datující se do roku 2013.

Tehdy v listopadu odmítl proruský prezident Viktor Janukovyč podepsat plánovanou Asociační dohodu s EU a naopak se chtěl zasloužit o rozšíření spolupráce s Ruskem. Odmítnutí ale vyvolalo masivní demonstrace na Majdanu a v roce 2014 za pomocí hnutí Euromajdan vedlo až ke státnímu převratu a útěku Janukovyče ze země.

K moci se dostala prozápadní vláda, což Rusko neslo jen těžce, a ještě téhož roku anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Následně vypukly na východě Ukrajiny ozbrojené konflikty mezi proruskými separatisty podporovanými Moskvou a ukrajinskou armádou.

Kde a jak lze přispět na pomoc válkou zasažené Ukrajině?

Situace vyeskalovala o čtvrt roku později, kdy nad Donbasem došlo k sestřelení civilního letadla Boeing 777 známého jako let MH17 s 298 lidmi na palubě, který sestřelila raketa BUK přivezená z Ruska. 

Situaci v rusko-ukrajinském pohraničí se během následujících let nepodařilo uklidnit. Rusko naopak podnítilo obavy z války, když v roce 2021 začalo přesouvat značné vojenské síly na hranice. O necelý rok později, v polovině února roku 2022, vyjádřily USA obavy z chystané ruské invaze na Ukrajinu, které se záhy ukázaly jako pravdivé.

Ruská armáda pronikla 24. února časně z rána na ukrajinské území a zahájila invazi na několika frontách. Soustředila se na velká města jako Kyjev či Charkov. Putin za hlavní příčiny označil například snahy o rozšiřování NATO na východ nebo takzvanou denacifikaci Ukrajiny. Ačkoliv Rusko invazí rozpoutalo plnohodnotnou válku, tamní cenzura tento termín zakazuje a úřady za toto označení zavedly přísné sankce.

V následujících týdnech se ruské jednotky rozprostřely po severní, východní i jižní hranici Ukrajiny a útoky se nevyhnuly ani hlavnímu městu Kyjevu, u kterého ale Rusové neuspěli a svou armádu stáhli. Ukrajině se po měsících odhodlaného bránění podařilo přejít do protiútoku a ruské jednotky začala vytlačovat ze země.

Ústupem ruské armády ale vyšla najevo zvěrstva páchaná jejími vojáky. Z mnoha míst Ukrajiny přicházejí zprávy o mučení, znásilňování i krutém vraždění civilistů, kterých podle různých zdrojů zemřelo už několik tisíc, včetně stovek dětí. Tragickému číslu přispívá i ruské bombardování, které se soustředí nejen na kritickou infrastrukturu, ale i na civilní cíle.

Přesný počet civilních obětí ale není znám, stejně jako počty mrtvých vojáků na obou stranách konfliktu. Odhaduje se, že RUsko i Ukrajina sčítají ztráty ve svých vojenských řadách v desetitisících.

Válka na Ukrajině: Rozhovory

Ukrajincům můžeme závidět jejich pohostinnost, říká ukrajinista Kalina. Prozradil, jak moc se liší od Čechů Rusko by při střetu s NATO nemělo šanci. Jaderná válka by ale neměla vítěze, skončil by svět jak ho známe, říká vojenský historik Jaderné zbraně jsou jasná červená čára, Ukrajina by je zřejmě nedokázala sestřelit, říká náčelník vojenské policie
Putin je v této situaci schopen všeho, říká expert Dvořák. Počítat je třeba i s možným jaderným úderem Uprchlíci nejvíce trpí podchlazením a dehydratací, problém je i tuberkulóza, říkají Lékaři bez hranic V Číně se o válce neinformuje jako v Česku. Návrat studené války si nepřeje, říká expert

Dopady války na Ukrajině pocítil celý svět. Po zahájení invaze došlo k uvalení celé řady sakncí, které vedly prakticky k ekonomické i turistické izolaci Ruska. Mnoho předních světových firem a značek ze země odešlo a nespokojenost s Putinovým režimem a jím rozpoutaným konfliktem vyjadřují i sami ruští obyvatelé, včetně těch nejmajetnějších.

Ukrajina se naopak dočkala obrovské vlny solidarity. Lidé v dobročiných sbírkách vybrali miliony korun na podporu lidem zasaženým válkou a řada zemí světa včetně České republiky podporují tamního prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho armádu dodávkami zbraní, munice i finančními prostředky. 

Válka se ale nevede pouze na bitevním poli. Velmi časté jsou například také kybernetické útoky nebo snahy Ruska poškodit ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Právě díky místy otřesným životním podmínkám, které mají na svědomí útoky ruské armády, už ze země uprchly miliony lidí, především do Polska či na Slovensko nebo do České republiky.

Válka na Ukrajině: Komentáře

Jednat o míru s Putinem? Ne. S teroristy se nevyjednává Rusko přežije případný Putinův pád. Na místo v Kremlu aspiruje několik osobností Putin ztrácí poslední zbytky zdravého rozumu. Doufejme, že referenda neposlouží jako záminka pro jaderný úder
Ukrajina Rusy děsí i mate. Dřevěnými raketomety Šest hřebíků do rakve. Rusové bojují o Záporožskou elektrárnu, mnohdy ani neznají pravdu o Černobylu Potvrzeno. Rusko páchá na Ukrajině genocidu. Už zase

Související články:

Ukrajinci se schovávají v krytech.

Putinův spojenec tvrdí, že politika Západu a Kyjeva vede k rozpadu Ukrajiny

Vlivný tajemník ruské bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev obvinil Západ a vládu v Kyjevě, že jejich politika vede k rozpadu Ukrajiny. Agentura Reuters uvádí, že jeho slova lze chápat jako varování, že ruská válka proti Ukrajině by mohla vést k rozdělení země a že Moskva by z toho obviňovala své oponenty.
Poslanecká sněmovna, ilustrační fotografie.

Lidovci chtějí navrhnout Sněmovně, aby usnesením nazvala dění na Ukrajině genocidou

Lidovci navrhnou koaličním partnerům a později celé dolní parlamentní komoře, aby Sněmovna označila zločiny ruského vojsky na Ukrajině za genocidu, jak je o to během víkendového sjezdu v Ostravě požádal ukrajinský velvyslanec v Česku Jevhen Perebyjnis. Uvedl tehdy, že český Parlament by měl reagovat tak, jak to již schválili v Estonsku a Lotyšsku.
António Guterres (Foto: Eskinder Debebe)

Generální tajemník OSN Guterres je v Moskvě, sejde se s Putinem

OSN má maximální zájem na vyhlášení příměří na Ukrajině v nejbližší době, uvedl dnes generální tajemník OSN António Guterres v Moskvě. Guterres, který by se měl v ruské metropoli setkat také s prezidentem Vladimirem Putinem, podle tiskových agentur uvedl, že hodlá udělat vše, aby válka skončila.
Ruská armáda, ilustrační foto

Británie: Není vůbec jisté, že se Rusku podaří Donbas dobýt

Není ani zdaleka jisté, že ofenziva ruské armády na východě Ukrajiny bude úspěšná a že se Rusku podaří Donbas dobýt, protože ukrajinské síly mají poměrně silnou pozici a podporu Západu v podobě dodávek zbraní. V rozhovoru se stanicí Sky News to dnes řekl náměstek britského ministerstva obrany James Heappey.
Válka na Ukrajině: Následkem ruské invaze vznikají nedozírné škody na zdraví i majetku. Ilustrační foto

Mezinárodní trestní soud se zapojí do vyšetřování možných válečných zločinů na Ukrajině

Mezinárodní trestní soud (ICC) se zapojí do vyšetřování možných válečných zločinů a zločinů proti lidskosti na Ukrajině, na němž už teď spolupracují Polsko, Litva a Ukrajina. V tiskové zprávě o tom dnes informoval unijní úřad pro justiční spolupráci Eurojust. Rusko opakovaně čelí kritice západních zemí i neziskových organizací, že se při své agresi vůči Ukrajině dopouští mezinárodních zločinů. Moskva to popírá.
Jaderné zbraně

KOMENTÁŘ: Přízrak jaderných zbraní nad Ukrajinou vrací svět hluboko do studené války

Od počátku války na Ukrajině před dvěma měsíci odborníci, média i politici spekulují, zda se agresor, tedy Ruská federace, nakonec neuchýlí k nasazení atomových zbraní. Připravit se na tuto eventualitu světu minulý týden hlasitě doporučil ukrajinský prezident Volodynyr Zelenskyj. V tuzemské veřejné diskuzi dokonce zazněl názor, že Rusko může od jaderného úderu odradit snad jen přímé vojenské angažmá NATO na ukrajinském bojišti. Podobná rétorika vrací svět (alespoň jeho severní polokouli) do poloviny 50. let, do nejvyhrocenějších období studené války.
Raketa Iskander-M

60. den války: Rusko rozmístilo u hranic s Ukrajinou rakety Iskander

Ukrajina dál odráží ruské útoky v Donbasu na východě země a dílčí územní zisky ruských sil jsou vykoupeny značnými ztrátami, který způsobuje silný odpor, hlásí britská rozvědka. Rusko neustává v ostřelováni a bombardování, a to i v Mariupolu, kde ukrajinská strana opět navrhla příměří k evakuaci civilistů a vojáků. Tu požaduje i turecký prezident Recep Tayyip Erdogan či Mezinárodní výbor Červeného kříže. Dřívější podobné návrhy a výzvy Rusko dosud nevyslyšelo.
Mychajlo Podoljak, poradce z kanceláře ukrajinského prezidenta

Ukrajina znovu navrhla Rusku velikonoční příměří pro Mariupol, bezvýsledně

Ukrajina znovu navrhla Rusku velikonoční příměří pro Mariupol, aby odtud mohla evakuovat civilisty i své vojáky. Oznámil to poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak, který také patří mezi ukrajinské vyjednávače při rozhovorech s Ruskem. K evakuaci zraněných vojáků a civilistů z Mariupolu vybídl dnes také turecký prezident Recep Tayyip Erdogan a Mezinárodní výbor Červeného kříže. Znovu se však podle Kyjeva nezdařila.
Marian Jurečka

Sjezd KDU-ČSL usnesením odmítl nevyprovokovanou ruskou invazi na Ukrajinu

Sjezd KDU-ČSL usnesením odmítl nevyprovokovanou ruskou invazi na Ukrajinu, odsoudil ruské válečné zločiny a shodl se na plné podpoře Ukrajiny i jejího co nejrychlejšího vstupu do Evropské unie. Lidovci také například uložili ministrům KDU-ČSL, aby ve vládě prosazovali urychlení růstu obranných výdajů na dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) nejpozději v roce 2024.
Pracovníci OBSE na Ukrajině

Ruská armáda unesla pracovníky OBSE

Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) se snaží dosáhnout propuštění členů své zvláštní pozorovatelské mise, kteří byli zadrženi v Doněcku a Luhansku, baštách proruských separatistů na východě Ukrajiny.
Oděsu zasáhly ruské rakety

59. den války: Ruská armáda útočí na východě Ukrajiny, Oděsu zasáhly ruské rakety

Dnešek nepřinesl v rusko-ukrajinském konfliktu žádné dramatické změny. Rusko v 59. den války sice pokračovalo v útocích po celé frontové linii v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, významných územních zisků ale nedosáhlo. Z obleženého Mariupolu na jihovýchodě země se ani dnes nepodařilo evakuovat civilisty. Nejvíce obětí si vyžádal útok ruských raket na přístavní město Oděsa, při němž zahynulo osm lidí a další byli zraněni. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval ruského prezidenta Vladimira Putina k osobní schůzce. Kyjev v neděli poprvé od začátku bojů navštíví vysoce postavení američtí činitelé.
houfnice M777, foto Lance Cpl. Katelyn Hunter

Kanada poskytla ukrajinským silám těžká děla

Kanada poskytla ukrajinským bezpečnostním silám těžká děla. Splnila tak slib premiéra Justina Trudeaua z počátku tohoto týdne, že pošle Ukrajině další dělostřeleckou výzbroj kvůli ruskému útoku na východě země.

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Úřad vlády

Vláda jednala o cenách pohonných hmot. Chystá zastropování marží, pokud se s pumpaři nedohodne

Vláda premiéra Andreje Babiše se na svém pondělním zasedání intenzivně zabývala krizovou situací na trhu s pohonnými hmotami. Hlavním tématem diskusí s největšími distributory, mezi které patří společnosti MOL, OMV, Shell, EuroOil a PKN Orlen, byla výše jejich marží. Podle premiéra jsou současné zisky prodejců, dosahující v některých případech až 10 korun na litr, naprosto nepřiměřené a neodpovídají realitě na trhu.

před 7 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trumpovi došla trpělivost: Pokud Írán nepřistoupí na naše podmínky, vyhodíme do vzduchu jeho infrastrukturu

Napětí v Perském zálivu dosahuje kritického bodu a rétorika amerického prezidenta Donalda Trumpa nabírá na intenzitě. Podle posledních prohlášení, která prezident poskytl deníku Financial Times a následně publikoval na síti Truth Social, čelí Írán ultimátu: buď přistoupí na americké mírové podmínky a okamžitě otevře Hormuzský průliv, nebo Spojené státy přikročí k totální likvidaci íránské energetické a ropné infrastruktury.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

NASA zahajuje program Artemis

Start mise Artemis II se blíží. Svět za pár dní zažije milník v novodobém dobývání vesmíru

Vypuštění mise Artemis II, která v nejbližších dnech vyšle čtyři astronauty na oblet Měsíce, představuje zásadní milník v novodobém dobývání vesmíru. Ačkoliv se od posledního přistání člověka na lunárním povrchu v rámci programu Apollo uplynulo více než 50 let, Spojené státy investovaly do programu Artemis již přibližně 93 miliard dolarů. Důvodem pro tento nákladný návrat není jen nostalgie, ale především strategické suroviny, technologická příprava na Mars a nová vlna vesmírného soupeření.

před 10 hodinami

Petr Pavel

Prezident Pavel udělil čtyři milosti

Prezident Petr Pavel udělil v pondělí čtyři milosti, kterými prominul tresty třem ženám a jednomu muži. Podle vyjádření Hradu vedly hlavu státu k tomuto kroku především vážné zdravotní komplikace odsouzených nebo snaha ochránit zájmy nezletilých dětí v náročných sociálních situacích.

před 10 hodinami

Předseda vlády Andrej Babiš

Babiš se kvůli vysokým cenám paliv sešel s pumpaři. Popírají umělé zvyšování cen

Kvůli dramatickému nárůstu cen benzinu a nafty se v pondělí dopoledne sešel premiér Andrej Babiš se zástupci nejvýznamnějších distributorů pohonných hmot v České republice. Jednání se zúčastnili šéfové společností MOL, OMV, Shell, EuroOil a PKN Orlen. Důležitost situace podtrhl fakt, že kvůli této schůzce bylo zrušeno i plánované koaliční vyjednávání.

před 11 hodinami

Ilustrační fotografie.

Budeš donášet, nebo jdeš sedět. Jak funguje ruská špionáž v Evropě?

Unikátní vhled do metod práce ruských tajných služeb přinesl soubor uniklých zpráv a nahrávek, které dokumentují, jakým způsobem Moskva získává a řídí své informátory v Evropě. Příběh studenta informatiky, kterému web Politico říká říkat Ivan, ukazuje drsnou realitu náboru: buď budeš donášet na své známé v protikremelských kruzích, nebo půjdeš na 15 let do vězení. Tato praxe se přitom zdaleka neomezuje jen na území Ruska, ale skrze nátlak na exulanty infiltruje i evropské státy.

před 12 hodinami

Lodní doprava, ilustrační foto

Průlom v blokádě: Trump naznačil, že umožní ruskému ropnému tankeru doplout na Kubu

Americký prezident Donald Trump v neděli naznačil, že Spojené státy umožní ruskému ropnému tankeru doplout na Kubu. Tento krok představuje zásadní průlom v dosavadní palivové blokádě, kterou Washington v posledních měsících vůči ostrovu uplatňoval. Kuba se v současnosti zmítá v hluboké energetické krizi, která ochromila běžný chod země, a prezidentovo vyjádření naznačuje ochotu k dočasnému ústupku z humanitárních důvodů.

před 13 hodinami

Íránský ostrov Charg

Složitá operace, která Hormuzský průliv nevyřeší. Obsazení ostrova Charg je Trumpův celoživotní sen

Americký prezident Donald Trump v aktuálním rozhovoru pro Financial Times opět rozvířil spekulace o možné vojenské operaci, jejímž cílem by bylo obsazení íránského ostrova Charg. Tento malý skalnatý výběžek v Perském zálivu, vzdálený jen asi 24 kilometrů od pevniny, představuje pro Teherán kritickou tepnu. Nachází se zde totiž terminál, přes který protéká 90 % veškerého íránského vývozu ropy, což z něj činí „hospodářskou krční tepnu“ celého režimu.

před 14 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Írán převáží uran v kontejnerech z Česka. Trump chce vyslat vojáky, aby jej zabavili

Americký prezident Donald Trump zvažuje vysoce riskantní vojenskou operaci, jejímž cílem je zabavit přibližně 454 kilogramů vysoce obohaceného uranu přímo na íránském území. Podle zpráv deníku Wall Street Journal, který se odvolává na bezpečnostní činitele, by taková mise vyžadovala přítomnost amerických pozemních sil v zemi po dobu několika dní i déle. Trump zatím definitivní rozhodnutí neučinil, ale myšlence zůstává nakloněn, neboť by tím mohl naplnit svůj hlavní cíl – definitivně zabránit Íránu ve výrobě jaderné zbraně.

před 15 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump chce převzít kontrolu nad ostrovem Charg

Donald Trump v rozhovoru pro Financial Times vyjádřil svůj záměr zaměřit se na íránské ropné zdroje. Uvedl, že jeho prioritou by bylo převzít kontrolu nad tamní ropou, přičemž americké síly by mohly obsadit exportní uzel na ostrově Charg. Podle jeho slov je tento krok jeho oblíbenou variantou, i když čelí domácí kritice. Trump naznačil, že obsazení ostrova zůstává otevřenou možností mezi mnoha dalšími strategickými alternativami.

před 16 hodinami

Jaro na Petříně

Počasí se o Velikonocích výrazně oteplí. Naměříme až 17 stupňů

Přípravy na nadcházející velikonoční svátky letos doprovodí proměnlivé jarní počasí, které nabídne jak slunečné okamžiky, tak i dešťové přeháňky a chladná rána. Podle aktuálního výhledu meteorologů se teploty budou postupně šplhat nahoru, ale zejména na horách se ještě můžeme setkat se sněhem.

včera

Uvolnění obřích zásob ropy nepomohlo. Svět zažil měsíc, jaký moderní historie nepamatuje

Březen roku 2026 se zapíše do historie finančních trhů černým písmem. Válka mezi Íránem na jedné straně a USA s Izraelem na straně druhé uvrhla světové trhy do naprostého chaosu. Cena ropy Brent, která je mezinárodním měřítkem, směřuje k rekordnímu měsíčnímu nárůstu, jaký moderní historie nepamatuje.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy