Válka na Ukrajině

Ve čtvrtek 24. února ráno zahájila ruská armáda invazi na Ukrajinu. Vladimir Putin označil akci za speciální vojenskou operaci a jeho jednotky pronikly za ukrajinsko-ruské hranice, čímž Kreml završil rusko-ukrajinskou krizi datující se do roku 2013.

Tehdy v listopadu odmítl proruský prezident Viktor Janukovyč podepsat plánovanou Asociační dohodu s EU a naopak se chtěl zasloužit o rozšíření spolupráce s Ruskem. Odmítnutí ale vyvolalo masivní demonstrace na Majdanu a v roce 2014 za pomocí hnutí Euromajdan vedlo až ke státnímu převratu a útěku Janukovyče ze země.

K moci se dostala prozápadní vláda, což Rusko neslo jen těžce, a ještě téhož roku anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Následně vypukly na východě Ukrajiny ozbrojené konflikty mezi proruskými separatisty podporovanými Moskvou a ukrajinskou armádou.

Kde a jak lze přispět na pomoc válkou zasažené Ukrajině?

Situace vyeskalovala o čtvrt roku později, kdy nad Donbasem došlo k sestřelení civilního letadla Boeing 777 známého jako let MH17 s 298 lidmi na palubě, který sestřelila raketa BUK přivezená z Ruska. 

Situaci v rusko-ukrajinském pohraničí se během následujících let nepodařilo uklidnit. Rusko naopak podnítilo obavy z války, když v roce 2021 začalo přesouvat značné vojenské síly na hranice. O necelý rok později, v polovině února roku 2022, vyjádřily USA obavy z chystané ruské invaze na Ukrajinu, které se záhy ukázaly jako pravdivé.

Ruská armáda pronikla 24. února časně z rána na ukrajinské území a zahájila invazi na několika frontách. Soustředila se na velká města jako Kyjev či Charkov. Putin za hlavní příčiny označil například snahy o rozšiřování NATO na východ nebo takzvanou denacifikaci Ukrajiny. Ačkoliv Rusko invazí rozpoutalo plnohodnotnou válku, tamní cenzura tento termín zakazuje a úřady za toto označení zavedly přísné sankce.

V následujících týdnech se ruské jednotky rozprostřely po severní, východní i jižní hranici Ukrajiny a útoky se nevyhnuly ani hlavnímu městu Kyjevu, u kterého ale Rusové neuspěli a svou armádu stáhli. Ukrajině se po měsících odhodlaného bránění podařilo přejít do protiútoku a ruské jednotky začala vytlačovat ze země.

Ústupem ruské armády ale vyšla najevo zvěrstva páchaná jejími vojáky. Z mnoha míst Ukrajiny přicházejí zprávy o mučení, znásilňování i krutém vraždění civilistů, kterých podle různých zdrojů zemřelo už několik tisíc, včetně stovek dětí. Tragickému číslu přispívá i ruské bombardování, které se soustředí nejen na kritickou infrastrukturu, ale i na civilní cíle.

Přesný počet civilních obětí ale není znám, stejně jako počty mrtvých vojáků na obou stranách konfliktu. Odhaduje se, že RUsko i Ukrajina sčítají ztráty ve svých vojenských řadách v desetitisících.

Válka na Ukrajině: Rozhovory

Ukrajincům můžeme závidět jejich pohostinnost, říká ukrajinista Kalina. Prozradil, jak moc se liší od Čechů Rusko by při střetu s NATO nemělo šanci. Jaderná válka by ale neměla vítěze, skončil by svět jak ho známe, říká vojenský historik Jaderné zbraně jsou jasná červená čára, Ukrajina by je zřejmě nedokázala sestřelit, říká náčelník vojenské policie
Putin je v této situaci schopen všeho, říká expert Dvořák. Počítat je třeba i s možným jaderným úderem Uprchlíci nejvíce trpí podchlazením a dehydratací, problém je i tuberkulóza, říkají Lékaři bez hranic V Číně se o válce neinformuje jako v Česku. Návrat studené války si nepřeje, říká expert

Dopady války na Ukrajině pocítil celý svět. Po zahájení invaze došlo k uvalení celé řady sakncí, které vedly prakticky k ekonomické i turistické izolaci Ruska. Mnoho předních světových firem a značek ze země odešlo a nespokojenost s Putinovým režimem a jím rozpoutaným konfliktem vyjadřují i sami ruští obyvatelé, včetně těch nejmajetnějších.

Ukrajina se naopak dočkala obrovské vlny solidarity. Lidé v dobročiných sbírkách vybrali miliony korun na podporu lidem zasaženým válkou a řada zemí světa včetně České republiky podporují tamního prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho armádu dodávkami zbraní, munice i finančními prostředky. 

Válka se ale nevede pouze na bitevním poli. Velmi časté jsou například také kybernetické útoky nebo snahy Ruska poškodit ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Právě díky místy otřesným životním podmínkám, které mají na svědomí útoky ruské armády, už ze země uprchly miliony lidí, především do Polska či na Slovensko nebo do České republiky.

Válka na Ukrajině: Komentáře

Jednat o míru s Putinem? Ne. S teroristy se nevyjednává Rusko přežije případný Putinův pád. Na místo v Kremlu aspiruje několik osobností Putin ztrácí poslední zbytky zdravého rozumu. Doufejme, že referenda neposlouží jako záminka pro jaderný úder
Ukrajina Rusy děsí i mate. Dřevěnými raketomety Šest hřebíků do rakve. Rusové bojují o Záporožskou elektrárnu, mnohdy ani neznají pravdu o Černobylu Potvrzeno. Rusko páchá na Ukrajině genocidu. Už zase

Související články:

Rusko, Kreml

Rusko stanovilo podmínky údajného zastavení války na Ukrajině

Rusko zastaví vojenskou operaci na Ukrajině, pokud Kyjev uzná, že poloostrov Krym je součástí ruského území, přizná nezávislost republikám vyhlášeným proruskými separatisty na východě Ukrajiny a pokud se Ukrajina ve své ústavě vzdá ambic vstoupit do "jakýchkoli bloků". Agentuře Reuters to dnes řekl ruský prezidentský mluvčí Dmitrij Peskov. Prohlásil, že Moskva je připravena boje zastavit ve chvíli, kdy Ukrajina tyto požadavky splní.
Ruská armáda, ilustrační foto

Rusko přišlo podle Kyjeva o 11.000 vojáků

Ruské ozbrojené síly ztratily od začátku invaze na Ukrajinu přes 11.000 vojáků, oznámil dnes podle agentury Interfax-Ukrajina generální štáb ukrajinské armády. Moskva dnes informovala o zničení 2396 objektů vojenské infrastruktury na Ukrajině, píše ruská agentura TASS. Bilance uváděné oběma zeměmi nelze nezávisle ověřit.
Obyvatelé Ukrajiny opouští kvůli válce zemi

V neděli se v Česku ohlásilo 4112 uprchlíků z Ukrajiny

V neděli se cizinecké policii či v asistenčních centrech nahlásilo 4112 ukrajinských uprchlíků, celkem je jich přes 46.000. Vyplývá to z údajů, které dnes ministerstvo vnitra zveřejnilo na twitteru. Speciálních víz udělilo vnitro více než 57.000, v neděli jich vydalo 11.438.
Protitankové zábrany v Kyjevě.

Na Ukrajině se nadále bojuje. První pokusy o lokální příměří dopadly neslavně

Pokus o evakuaci civilistů z obléhaného ukrajinského města Mariupol dnes opět selhal. Podle poradce ukrajinského ministra vnitra Antona Heraščenka byla evakuace neúspěšná kvůli pokračujícímu ruskému ostřelování. Ruský prezident Vladimir Putin naopak uvedl, že za neúspěch akce mohou ukrajinští nacionalisté. Boje pokračují i v dalších částech země - v okolí Kyjeva, Charkova či Mykolajiva.
Obyvatelé Ukrajiny opouští kvůli válce zemi

Uprchlická vlna sílí. Do Polska v sobotu dorazilo 129 tisíc lidí

Počet lidí, kteří uprchli před ruskými vojsky z Ukrajiny do Polska, přesáhl milion. Na twitteru o tom informovala polská pohraniční stráž, která uvedla stav k dnešním 20:00 SEČ. V posledních dnech ukrajinsko-polské hranice překročilo okolo 100.000 lidí denně, za sobotu polští pohraničníci odbavili asi 129.000 osob.
Vladimir Putin, prezident Ruské federace

Rusko podle Putina zastaví konflikt, pokud Ukrajinci přestanou bojovat

Rusko zastaví svá vojska na Ukrajině jen v případě, že Ukrajinci přestanou bojovat a splní požadavky Moskvy, řekl podle Kremlu ruský prezident Vladimir Putin při svém dnešním telefonátu tureckému prezidentovi Recepovi Tayyipovi Erdoganovi. Ten zase podle vyjádření Ankary Putina vyzval k okamžitému vyhlášení klidu zbraní, otevření humanitárních koridorů a podepsání mírové dohody s Kyjevem.
Petr Fiala (ODS)

Putin nepoužije jaderné zbraně, platí na něj jen síla, konstatoval Fiala

Ruský prezident Vladimir Putin podle premiéra Petra Fialy (ODS) nenaplní svou hrozbu a jaderné zbraně nepoužije. Chce pouze demokratické země rozdělit a zastrašit. Ruského prezidenta může odradit jejich odhodlání použít sílu, které je chrání. Fiala to dnes uvedl ve svém pořadu otázek a odpovědí z Kramářovy vily.
Charles Michel

Michel upozornil, že bezletová zóna nad Ukrajinou by mohla vést ke světové válce

Zavedení bezletové zóny nad Ukrajinou by mohlo rozpoutat světovou válku, řekl dnes předseda Evropské rady Charles Michel. Toto opatření opakovaně požaduje ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Mluvčí ruského ministerstva obrany varoval, že jakoukoliv zemi, která ukrajinským vzdušným silám poskytne svá letiště, může Moskva považovat za účastníka konfliktu.
Zajatý ruský voják během války na Ukrajině.

USA mají důvěryhodné zprávy o záměrných ruských útocích na civilisty, řekl Blinken

Spojené státy mají "velmi důvěryhodné zprávy" o záměrných ruských útocích na civilisty na Ukrajině, oznámil dnes americký ministr zahraničí Antony Blinken. V pořadu stanice CNN uvedl, že Washington tyto zprávy schraňuje, aby mohl podpořit případné vyšetřování možných válečných zločinů. Moskva tvrdí, že na Ukrajině cílí výhradně na vojenské objekty a infrastrukturu.
Ukrajinci se schovávají v krytech.

V Mariupolu selhal další pokus o evakuaci, potvrdil to i Červený kříž

Pokus o evakuaci civilistů z obléhaného ukrajinského města Mariupol dnes opět selhal. Poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Heraščenko uvedl, že byla evakuace neúspěšná kvůli pokračujícímu ruskému ostřelování. Ruský prezident Vladimir Putin ale řekl, že za neúspěch akce mohou ukrajinští nacionalisté.
Věra Jourová

Putinovým cílem je začlenit Ukrajinu pod Rusko, je přesvědčena Jourová

Cílem ruského prezidenta Vladimira Putina je podle místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové začlenit Ukrajinu pod Rusko. Bývalý předseda Vojenského výboru NATO Petr Pavel řekl, že by Rusko kvůli odporu ukrajinského obyvatelstva muselo Ukrajinu masivně okupovat, aby si Putin udržel alespoň částečnou kontrolu nad touto zemí. Uvedli to dnes v pořadu České televize Otázky Václava Moravce.
Papež František

Papež má jasno. Konflikt na Ukrajině považuje za válku

Papež František dnes odmítl ruské tvrzení, že na Ukrajině provádí "speciální vojenskou operaci". Konflikt nazval válkou a Ukrajinu označil za "zemi mučedníků", ve které "tečou potoky slz a krve". Informovala o tom agentura Reuters.
Předchozí články Další články

před 23 minutami

Cesta zpět už neexistuje, řekl Trump Ruttemu o Grónsku. Pak zveřejnil mapu Kanady s vlajkou USA

Aktuálně se děje

před 23 minutami

před 58 minutami

před 2 hodinami

včera

Český lev

Český lev představil nominované. Ceny budou předány za dva měsíce

Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) dnes oznámila nominace 33. ročníku výročních cen Český lev. V rámci 24 statutárních kategorií do druhého kola hlasování postoupilo 32 filmů, televizních seriálů a minisérií z celkového počtu 94 děl uvedených v premiéře v roce 2025. Nejvíce nominací posbíraly snímky Franz, Sbormistr, Karavan, Letní škola, 2001, Nahoře nebe, v dolině já a minisérie Studna.

včera

Robert Fico jednal s Donaldem Trumpem. (

Fico se s Trumpem bavil o EU. Podle obou politiků je v hluboké krizi

Slovenský premiér Robert Fico se o uplynulém víkendu dočkal přijetí u amerického prezidenta Donalda Trumpa. Nezavítal nicméně do Bílého domu, jeho současný nájemník ho přijal ve vlastní rezidenci na Floridě. Politici si notovali například v kritice Evropské unie. 

včera

včera

Petr Fiala na víkendovém kongresu ODS.

Neříkejte mu, co má dělat. Fiala na kongresu ODS promluvil o své budoucnosti

Expremiér Petr Fiala (ODS) se v sobotu definitivně stáhl do ústraní. Po 12 letech totiž skončil v čele nejdéle trvale zastoupené politické strany v Poslanecké sněmovně. Zůstává jejím řadovým členem a poslancem. Objevily se však nejméně dvě spekulace ohledně jeho politické budoucnosti. Fiala se k nim vyjádřil na víkendovém stranickém kongresu. 

včera

včera

U.S. ARMY

Zlomový okamžik ve válečnictví nastal před 115 lety. Letadlo přistálo na lodi

Psal se 18. leden roku 1911, když se jednomu americkému letci podařilo něco, co se dosud nikomu nepovedlo – přistál se svým letadlem na palubě lodi. Tento jeho odvážný kousek se stal přelomem v dějinách vojenství. Letec, který provedl tento kurážný čin, se jako průkopník válečného letectví příliš neproslavil, zemřel totiž ještě téhož roku.

včera

včera

Grónsko

Experti kroutí hlavou. Ani oni netuší, proč vlastně Trump potřebuje Grónsko

Americký prezident Donald Trump přišel s novým, ryze vojenským argumentem pro své kontroverzní ambice ovládnout Grónsko. Podle jeho posledních vyjádření je vlastnictví tohoto dánského autonomního území „zcela zásadní“ pro vybudování ambiciózního protiraketového štítu známého jako Golden Dome (Zlatá kopule). Analytici a experti na obranu však upozorňují, že pro realizaci tohoto nákladného projektu není nutné největší ostrov světa anektovat.

včera

Jonas Gahr Støre, norský premiér

Norsko smetlo Trumpův dopis ze stolu: My o Nobelově ceně nerozhodujeme, vzkázalo

Americký prezident Donald Trump poslal norskému premiérovi Jonasi Gahru Støreovi dopis, který vyvolal v diplomatických kruzích značné pozdvižení. Trump v něm přímo spojil své nátlakové kroky vůči Grónsku se skutečností, že mu za rok 2025 nebyla udělena Nobelova cena za mír. Obsah listu, o kterém jako první informovala stanice CBS News, potvrdil i sám norský premiér.

včera

včera

Zasedání nové vlády

Vláda odmítla zálohování PET lahví a plechovek, schválila Den české vlajky

Vláda Andreje Babiše na svém pondělním zasedání rázně odmítla zavedení povinného zálohování PET lahví a plechovek. Návrh, který připravil bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík, označil současný šéf resortu Petr Macinka za pokus o protlačení agendy minulé pětikoaliční vlády. Podle hnutí Motoristé sobě i hnutí ANO není systém plošných záloh v tuto chvíli prioritou.

včera

Andrej Babiš

"Koupil jsem si glóbus za 15 tisíc, abych viděl, kde je." Babiš se odmítl postavit za Grónsko

Premiér Andrej Babiš (ANO) se na pondělní tiskové konferenci vyjádřil k aktuálně nejpalčivějšímu tématu světové diplomacie – snaze amerického prezidenta Donalda Trumpa získat do vlastnictví Grónsko. Na přímý dotaz, zda může jednoznačně prohlásit, že Česká republika stojí v tomto sporu za autonomním územím Dánska, Babiš odpověděl negativně. Podle něj není situace černobílá a Praha v tuto chvíli preferuje cestu vyjednávání a vnitroalianční dohody namísto kategorických deklarací.

včera

včera

včera

Větrný rukáv

Větrné počasí trvá. Meteorologové prodloužili výstrahu

Větrné počasí bude v Česku pokračovat až do půlky pracovního týdne. Vyplývá to z aktuálního znění výstrahy na silný vítr, jejíž platnost Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) prodloužil do středečního rána. Vítr bude v nárazech dosahovat rychlosti až 80 kilometrů za hodinu. 

včera

Demonstrace v Íránu

16 tisíc mrtvých, 300 tisíc zraněných, tisíce lidí přišly o zrak. Írán podle lékařů skutečná čísla obětí demonstrací tají

Íránský režim se ocitl pod palbou mezinárodní kritiky kvůli brutálnímu potlačování celonárodních protestů, které si podle nových zpráv lékařů vyžádalo životy nejméně 16 500 lidí. Zpráva, o které informoval britský list The Sunday Times, popisuje situaci v zemi jako „naprostý masakr“. Údaje shromážděné sítí lékařů přímo v terénu naznačují, že kromě tisíců mrtvých bylo více než 330 000 dalších osob zraněno.

včera

Letouny Ukrajině neprodáme, oznámil po jednání koalice Okamura

Česká republika své bitevníky L-159 na Ukrajinu nepošle. Po pondělním jednání koaliční rady to potvrdil předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD). Vláda se shodla na tom, že stroje nebudou Kyjevu darovány a nepřipadá v úvahu ani jejich prodej. Hlavním argumentem kabinetu je potřeba zachovat tyto letouny ve výzbroji naší armády pro zajištění vlastní obrany.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy