EU (Evropská unie)

Evropská unie (EU) představuje unikátní politický a ekonomický projekt, který vznikl s cílem dosáhnout míru, stability a prosperity v Evropě. V průběhu více než půlstoletí se vyvinula z původního společenství do složité politické a ekonomické entity, která zahrnuje řadu členských států.  

Začátky Evropské unie sahají do poválečného období, kdy byla snaha o zabránění dalším konfliktům v Evropě. Schumanova deklarace v roce 1950 položila základy vytvoření Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO), kde byla produkce uhlí a oceli převedena pod mezinárodní kontrolu. Toto společenství se postupně rozrostlo do Evropského hospodářského společenství (EHSS) a Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom).

Evropská unie byla oficiálně založena Maastrichtskou smlouvou v roce 1993. Od té doby se EU rozrostla o několik nových členských států, přičemž aktuálně má 27 členů. Každý členský stát podpisuje a dodržuje smlouvy, které stanovují pravidla a cíle EU.

Evropská unie má složitou strukturu institucí, které zahrnují Evropský parlament, Evropskou komisi, Radu Evropské unie, Evropskou centrální banku a Evropský soudní dvůr. Tyto instituce mají za úkol přijímat rozhodnutí, vyvíjet legislativu a zajišťovat fungování EU.

Evropská unie vyvíjí společnou zahraniční a bezpečnostní politiku s cílem zajistit stabilitu a řešit globální výzvy. Spolupracuje také v oblasti práva a lidských práv.

Související články:

Ukrajina potřebuje munici do děl, EU na ni chce dát miliardu eur

Česko musí maximalizovat vliv v EU, hlavně kvůli válce na Ukrajině. Dlouhodobý konflikt není jen hypotézou, míní expert

Bude pomoc Ukrajině pokračovat i v případě dlouhodobého konfliktu? Také nad tímto tématem debatovali členové Expertní skupiny pro Ukrajinu během konference na FSV Univerzity Karlovy. Podle některých by Česká republika měla pokračovat i v případě opadnutí pomoci ze Západu. V Severní Americe a západní Evropě totiž společnost nevnímá konflikt tak intenzivně jako ve státech středovýchodní Evropy.  

Plán EU zakázat auta se spalovacím motorem je ohrožen. Německo a Itálie jsou proti

Itálie a Německo hrozí, že zablokují plán Evropské unie zakázat od roku 2035 prodej automobilů se spalovacím motorem. V ohrožení tak jsou unijní cíle na ochranu ovzduší. Zrušení zákazu, na kterém už se dohodly členské státy unie, by tak zřejmě bylo politicky toxické, napsal dnes web Automotive News Europe.

Komentář

Evropa přihlíží růstu další jednostranné závislosti. Problém představují auta z Číny

Možná se to jen zdá, ale nepřijde vám, že se na tom našem „starém“ kontinentu, pohybujeme takříkajíc z extrému do extrému? Ještě nedávno jsme se tu všichni chovali přesně jako v jedné filmem proslavené písni: „Kupovat potřebné energetické komodity z jednoho zdroje, ale levně? Nevadí!“ Jenže ruská agrese na Ukrajině ukázala, že to byl hodně špatný nápad. Mezitím se odhalily i další závislosti vyspělého světa na podobných „dodavatelích“, i když zatím ne se skutečnými válečnickými aktivitami. A to ať už u léků, čipů nebo potřebných součástek do vojenské munice. Jenže, jak se zdá, zatím jsme se z toho moc nepoučili.  

Dopad normy Euro 7 na dopravu? Fiala doufá ve změny

Premiér Petr Fiala (ODS) je přesvědčen, že je možné automobilovou emisní normu Euro 7 upravit tak, aby byla realističtější a neměla tolik negativních dopadů. Podle předsedy vlády existují signály, že jsou k tomu země Evropské unie připraveny. Uvedl to na dnešní tiskové konferenci po bilanční návštěvě u ministra pro evropské záležitosti Mikuláše Beka (STAN). K návrhu mají výhrady vedle vlády i poslanci a senátoři.

Evropský parlament zakáže svým zaměstnancům používat na služebních telefonech TikTok

Evropský parlament zakáže svým zaměstnancům používat na služebních telefonech čínskou sociální síť TikTok s odkazem na možné bezpečnostní hrozby. Agentuře Reuters to dnes řekl nejmenovaný unijní činitel. Zaměstnanci nebudou smět TikTok používat ani na soukromých zařízeních, na nichž mají zároveň nainstalované pracovní aplikace.

O budoucnosti Severního Irska je rozhodnuto. EU a Británie po dvou letech dokončily dohodu

Britský premiér Rishi Sunak potvrdil, že Británie a Evropská unie dnes dosáhly nové dohody týkající se takzvaného severoirského protokolu. Dohoda se týká obchodních pravidel v Severním Irsku, která byla poslední dva roky zdrojem napětí v návaznosti na odchod Británie z Evropské unie. Podle šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové, která dnes Británii navštívila, začíná "nová kapitola" ve vztazích mezi Londýnem a sedmadvacítkou.

Dohoda s EU o Severním Irsku se podle Británie blíží

Británie nejspíš už brzy oznámí, že se jí podařilo dohodnout se s Evropskou unií na změně pravidel obchodu v Severním Irsku, která obsahuje dohoda o brexitu. Britský vicepremiér Dominic Raab dnes stanicím BBC a Sky News řekl, že řešení dlouhodobého sporu mezi Londýnem a Bruselem je "na spadnutí" a dohoda je otázkou dní, nikoli týdnů. Zpravodajové BBC odpoledne uvedli, že oficiální oznámení může přijít ještě dnes, vzápětí ale očekávání opět zmírnili.

Británie se blíží uzavření dohody s EU o pravidlech v Severním Irsku

Evropská unie a Británie se blíží uzavření dohody, která by upravila pravidla ohledně Severního Irska stanovená ve smlouvě o brexitu. Řekl to dnes irský premiér Leo Varadkar. Podle zpravodajského serveru BBC lze na pozitivní vyústění komplikovaných jednání usuzovat i z toho, že se měl král Karel III. dnes v Londýně setkat s šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Schůzka ale nakonec byla z provozních důvodů zrušena.

Evropská unie oficiálně schválila desátý balík sankcí proti Rusku

Evropská unie dnes oficiálně schválila další, už desátý balík sankcí proti Rusku kvůli jeho vpádu na Ukrajinu. Nová opatření zasáhnou banky, export technologií využitelných pro vojenské účely nebo vývoz ruských surovin. Rozšíří se také sankční seznam, na nějž přibyde 121 jmen jednotlivců a organizací, pro které platí omezení nakládat s majetkem a zákaz cest do unie. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přijetí sankcí přivítal, zároveň vyzval k dalšímu zvyšování tlaku na Rusko.

Státy EU se shodly na desátém balíku sankcí proti Rusku

Státy Evropské unie se dnes večer po dlouhých debatách na poslední chvíli shodly na desátém balíku protiruských sankcí, které plánovaly schválit na dnešní první výročí ruského vpádu na Ukrajinu. 

Rozhovor

Rusko si připravuje problémy pro budoucí existenci, válka mu přináší kritiku, zhnusení a ztrátu kreditu, říká sociolog Sekot pro EZ

Ruská vojenská agrese na Ukrajinu byla dlouho připravovaná, mezinárodním společenstvím tušená a jasně monitorovaná. Jak přibližuje sociolog Aleš Sekot z Masarykovy univerzity v Brně během rozhovoru pro EuroZprávy.cz, zahájení invaze zřejmě nezapůsobilo ani šokově, jako spíše ohromením z brutality historicky známého imperiálního agresora. „Rok války, bez ohledu na její budoucí výsledky, tak přinesl i pro nás utěšující zjištění, že ruský imperiální apetit není rozhodně sycen odpovídající schopností ‚dobýt svět‘,“ hodnotí v rozhovoru profesor. 

Velvyslanci zemí EU se dnes opět neshodli na detailech desátého balíku sankcí

Velvyslanci zemí Evropské unie se dnes opět neshodli na detailech desátého balíku sankcí proti Rusku, které chce evropský blok přijmout nejpozději v pátek na výročí ruského vpádu na Ukrajinu. ČTK to sdělil diplomatický zdroj, podle něhož se státy nedokázaly dohodnout na objemu omezení exportu ruského syntetického kaučuku. Zástupci unijních států budou o nové sadě opatření znovu jednat v pátek dopoledne a diplomaté očekávají, že se zbývající neshody podaří vyřešit.

Experti: Česko nemá hrát hry, že je mezi Východem a Západem. Jsme součástí EU

Na úterní konferenci Česko a Ukrajina: od pomoci ke strategii na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy experti rozebrali proměny v rámci české zahraniční politiky po invazi Ruska na ukrajinské teritorium. Panuje mezi nimi shoda na nutnosti pokračovat v posilování pozice České republiky napříč západními strukturami. 

Kandidátský status pro Ukrajinu je levný politický slib, míní odborník. Vztahy s Kyjevem čeká formalizace a rozsáhlá jednání

Ukrajinu na cestě do Evropské unie čekají mnohá úskalí. Experti předpokládají dlouhá jednání, která v konečném důsledku ani nemusí vést ke vstupu. Stálá zástupkyně ČR v Bruselu vnímá nutnost propojení evropského a ukrajinského vnitřního trhu. Budoucnost ukrajinského přístupu do evropských struktur řešili odborníci na konferenci s názvem Česko a Ukrajina: od podpory ke strategii, která se konala na Fakultě společenských věd Univerzity Karlovy.  

Jsme Ukrajině vděční za její odpor, zaznělo z úst náměstka šéfa diplomacie. Zmínil unikátní postavení Česka

Konferenci s názvem Česko a Ukrajina: od podpory ke strategii na Fakultě společenských věd Univerzity Karlovy jako host navštívil náměstek ministra zahraničních věcí Jiří Kozák. Hovořil o vedoucí pozici České republiky mezi pomáhajícími zeměmi a konkrétních oblastech, v nichž Praha Kyjevu od začátku ruské invaze asistovala.  

EU díky obnovitelným energiím ušetřila miliardy eur za dovoz plynu

Evropská unie byla díky většímu využívání energie z větru a slunce schopna ušetřit po začátku invaze Ruska na Ukrajinu 12 miliard eur (asi 285 miliard Kč) za dovoz plynu. Podle agentury DPA to vyplývá z dnes zveřejněné analýzy think-tanku Ember Climate.

Čína a její značný vliv v Evropě: Je třeba se ponaučit, aby se podobná situace už neopakovala, zní ze Sinopsis

Konference Vztahy s Čínou v uplynulém desetiletí v prostorách Poslanecké sněmovny přinesla debatu o přímém čínském vlivu v České republice. Problematiku otevřel ředitel projektu Sinopsis Martin Hála, podle kterého je nutné si vzít ponaučení z dění v uplynulých letech.

V EU chtějí některé země účinněji spolupracovat proti ruskému obcházení sankcí

Evropská unie by měla najít účinnější nástroje proti stále častějšímu obcházení sankcí, které mají omezit zdroje ruského režimu k financování války na Ukrajině. Dvanáct unijních zemí včetně Německa, Francie či Česka sepsalo dokument vyzývající k větší spolupráci orgánů a využívání pák obchodu a jednotného trhu ve snaze zabránit firmám obcházet sankce. Informovala o tom dnes agentura Reuters. 

Unijní státy se zatím shodnou jen na 60 procentech migračního paktu

Unijní státy nalezly shodu nad 60 procenty nového migračního a azylového paktu. V rozhovoru, který dnes otiskl španělský deník El País, to uvedl místopředseda Evropské komise Margaritis Schinas. Podle něj by nová dohoda měla být schválena před volbami do Evropské parlamentu v roce 2024, aby migraci nemohli v kampani zneužívat populisté.