Gruzie

Protesty v Gruzii

Masové protesty v Gruzii: Policie nasadila slzný plyn a vodní děla

V gruzínském hlavním městě Tbilisi pokračovaly druhou noc masové protesty poté, co vláda oznámila pozastavení rozhovorů o vstupu země do Evropské unie. Na ulicích se shromáždily tisíce lidí, kteří skandovali hesla jako „zrádci“ a nesli fotografie novinářů, o nichž tvrdí, že byli během předchozích protestů zraněni policií, uvedl server BBC.
Protesty v Gruzii, ilustrační fotografie.

Volby v Gruzii ještě nemají definitivní výsledky. Komise oznámila další postup

Gruzínská volební komise oznámila, že přepočítá výsledky víkendových parlamentních voleb z přibližně 14 procent volebních místností. Opozice výsledky voleb zpochybňuje. Demonstranti v pondělí vypískali maďarského premiéra Viktora Orbána, který do Gruzie dorazil. Předtím poblahopřál vítězné proruské straně Gruzínský sen. 
Ministerstvo zahraničí, ilustrační fotografie.

Česko poprvé zareagovalo na volby v Gruzii. Vyhrály je proruské síly

I Česko má pochybnosti ohledně víkendových parlamentních voleb v Gruzii. Ministerstvo zahraničí v neděli označilo zprávy o jejich průběhu za znepokojivé. Česká europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti) už dříve uvedla, že jako pozorovatelka na vlastní oči viděla zjevné volební manipulace. 
Markéta Gregorová

Gregorová o volbách v Gruzii: Manipulace jsem viděla na vlastní oči

O parlamentních volbách v Gruzii vyvstávají pochybnosti. Opozice odmítá uznat vítězství proruské strany Gruzínský sen, někteří opoziční politici mluví o "ukradených" volbách. Podle české europoslankyně Markéty Gregorové (Piráti), která byla pozorovatelkou na místě, došlo při hlasování ke zjevným manipulacím. 
Protesty v Gruzii, ilustrační fotografie.

Gruzie se přiklonila k Rusku, naznačují výsledky voleb. Opozice protestuje

Gruzie se přiklonila k Rusku, ukazují téměř finální výsledky parlamentních voleb. Proruská strana Gruzínský sen podle nich získala přes 54 procent hlasů. Opozice ale její vítězství odmítá uznat, mluví se dokonce o "ukradených" volbách. Exit polly po uzavření volebních místností totiž naznačovaly jiný výsledek. 
Evropská unie, ilustrační fotografie. Analýza

Rozšiřování Evropské unie: Historie i výzvy současnosti. Kde až skončí evropská integrace?

Rozšiřování Evropské unie je velkým a důležitým tématem již od vzniku bloku v roce 1958, tehdy ještě pod názvem Evropské hospodářské společenství. Z původních šesti členů – Francie, Spolkové republiky Německo, Itálie a zemí Beneluxu – se postupem času stalo členů 28, po vystoupení Velké Británie roku 2020 pak 27. Teď má ale unie před sebou bezprecedentní výzvy, s nimiž se musí vyrovnat a řádně promyslet své budoucí kroky. 
Tbilisi, Gruzie

Gruzie se odklání od euroatlantických spojenectví. Stojí za tím rostoucí vliv Ruska či chyba Západu, ukazuje analýza

Gruzie se postupně odklání od euroatlantické integrace. Stojí za tím napříč gruzínskou společností úspěšná ruská propaganda a ignorace Západu. Když Rusové v roce 2008 na Gruzii zaútočili, přišla od NATO a USA jen vlažná aktivita. Letos přední představitel země nedostal pozvánku na alianční summit ve Vilniusu a NATO se věnovalo především Ukrajině, což mohlo tamní vládu ještě více demotivovat od spolupráce se Západem. 
Dmitrij Medveděv

Ukrajinou to neskončí. Medveděv mluví o anexi dalších území

Rusko by mohlo anektovat gruzínské regiony Abcházie a Jižní Osetii v případě, že bude mít k tomu dostatečné důvody. Uvedl to místopředseda Rady bezpečnosti Ruské federace Dmitrij Medveděv v článku pro ruský týdeník Argumenty i fakta, píše server Sky News.
Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023

Putin chtěl svou válku na Ukrajině. V Gruzii bránil myšlenku ruského impéria, říká diplomat

Bývalý americký diplomat Daniel Fried poskytl gruzínské verzi stanice RFE/RL rozhovor o pozici Washingtonu vůči ruské válce proti Gruzii z roku 2008. Podle něj prokázala, že je ruský prezident Vladimir Putin ochoten jít do války, aby „bránil svou verzi ruského impéria“. „Je to lekce, kterou jsme se všichni naučili v souvislosti s Ukrajinou, ale nejprve jsme se ji naučili s Gruzií,“ uvedl. 
Kolona ruských obrněných vozidel během války v Gruzii v roce 2008. Rozhovor

15 let od rusko-gruzínské války. S útokem na Ukrajinu ji propojuje Putinova imperiální politika, míní Horák

V noci ze 7. na 8. srpna 2008 zahájila gruzínská armáda operaci s cílem obnovit územní celistvost země a dobýt odštěpeneckou provincii Jižní Osetii. Následoval ruský vojenský úder na Gruzii. Boje, které trvaly do necelých deset dní, si vyžádaly několik stovek obětí. Výsledkem bylo mimo jiné uznání nezávislosti Jižní Osetie i Abcházie - další separatistické oblasti - Moskvou. Politický geograf Slavomír Horák z Katedry ruských a východoevropských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze nicméně soudí, že územní a etnické spory nehrály v událostech před 15 lety prim. Odborník na středoasijský a kavkazský region v rozhovoru pro EuroZprávy nastínil, proč za hlavní příčinu války považuje tehdejší ruskou politiku, jejímž cílem bylo především zamezit vstupu Gruzie do NATO. 
Martin Dvořák

Dvořák vnímá úsilí Ukrajiny o vstup do EU. Kyjev ale není jediným vážným zájemcem

Ministři pro evropské záležitosti Evropské unie ve Stockholmu jednali o možnostech členství Ukrajiny, Moldavska a Gruzie, napsal server Deutsche Welle. Obecně je snaha těchto zemí velmi vítaná a pozoruhodná, což pro EuroZprávy.cz potvrdila také mluvčí ministerstva pro evropské záležitosti Veronika Lukášová. Podle hostujícího pracovníka při EU Michaela Leigha ale blok má k rozšíření přistoupit opatrně. Ukrajina je totiž výrazně chudší zemí než zbytek členských zemí a rozšíření může vést k velké nespokojenosti Moskvy. 

Aktuálně se děje

před 25 minutami

Adventní věnec, ilustrační fotografie.

Svatá Barbora a tradice adventního času

Adventní období zahrnuje několik dnů, na které připadají památky světců. S nimi si pak naši předci spojovali některé zvyky nebo třeba pranostiky. K nejoblíbenějším světicím patřila svatá Barbora, jejíž svátek je čtvrtého prosincového dne. Jaké tradice se váží ke svaté Barboře?

před 53 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

Policie zasahuje kvůli hlášené střelbě na ZČU v Plzni. (4.12.2024)

Na univerzitě v Plzni se měly ozvat výstřely. Policie prověřuje oznámení

Policie od pozdních odpoledních hodin zasahuje v areálu Západočeské univerzity v Plzni, protože přijala oznámení o údajných výstřelech v areálu. Strážci zákona krátce po půl šesté odpoledne sdělili, že do této chvíle nemají potvrzenou informaci o střelbě či zraněných osobách. Evakuováno bylo zhruba tisíc lidí.

před 1 hodinou

před 3 hodinami

Recep Tayyip Erdogan

Pádem Aleppa to nekončí. Erdogan rozehrál v Sýrii nebezpečnou hru, o hlavu Asada mu ale nejde

Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan se aktuálně pouští do riskantní geopolitické hry v Sýrii, která by mohla mít dalekosáhlé důsledky pro celý region. Pád Aleppa, který ovládla koalice vedená islamistickou skupinou Hayat Tahrir al-Šám (HTS), znovu rozdmýchal dlouhotrvající syrskou občanskou válku a výrazně oslabil syrského prezidenta Bašára Asada i jeho klíčové spojence – Írán a Rusko.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Tucker Carlson

Ukrajina nás přibližuje jaderné válce víc než Kuba, tvrdí Putinův propagandista. Historik vysvětlil, jak to skutečně je

Tucker Carlson, známý americký konzervativní komentátor, se znovu objevuje v Rusku, tentokrát kvůli rozhovoru s ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Carlson tvrdí, že americké zapojení do konfliktu na Ukrajině nás přibližuje k jaderné válce více než kdykoli předtím, dokonce i více než během kubánské raketové krize. Na jeho odvážná prohlášení reagoval historik Sergey Radchenko, který se specializuje na sovětskou studenou válku a psychologii jaderného vyjednávání.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Podřezal si ICC pod sebou větev? Zatykač na Netanjahua nemá v historii obdoby

Mezinárodní trestní soud (ICC) čelí v posledních měsících nebývalému oslabení své autority. Rozhodnutí soudu vydat zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, jeho bývalého ministra obrany Yoava Gallanta a vysokého představitele Hamásu vyvolalo kontroverze a otázky o spravedlivém uplatňování mezinárodního práva.

před 7 hodinami

Jun Sok-jol

Jun Sok-jol dal v sázku jihokorejskou demokracii potřísněnou krví. Ta ho zřejmě přežije

Jihokorejský prezident Jun Sok-jol vyhlášením stanného práva ohrozil křehkou demokracii, která v zemi existuje. Historický vývoj jihokorejského režimu od konce Korejské války v roce 1953 se nese ve jménu autoritářství, vojenských převratů a studentských protestů. Snaha o ukončení násilností a diktatur vedla k tomu, že se Jihokorejcům podařilo vybudovat zemi fungující na principu právního státu a občanských svobod – což Jun Sok-jol v úterý bezprostředně ohrozil.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Jižní Korea, ilustrační foto

Rána geopolitické stabilitě. Noc politického chaosu v Jižní Koreji sleduje Rusko, Čína i KLDR

Noc politického chaosu v Jižní Koreji způsobila podle CNN otřesy u jednoho z klíčových demokratických spojenců Spojených států. Prezident Jun Sok-jol nečekaně vyhlásil stanné právo, které bylo po silném odporu během několika hodin zrušeno. Tento krok, který Jun označil za nezbytný k ochraně země před „protistátními silami“, vyvolal protesty, výzvy k rezignaci a znepokojení v USA i mezi regionálními hráči, jako je Čína, Rusko a Severní Korea.

před 11 hodinami

Jun Sok-jol

Nejskloňovanější jméno týdne. Kdo je Jun Sok-jol?

Jun Sok-jol, celým jménem Yoon Suk-yeol, je jednou z nejvýznamnějších postav současné jihokorejské politiky. Tento právník a politik, narozený 18. prosince 1960 ve městě Soul, se v roce 2022 stal prezidentem Jižní Koreje. Jeho kariéra, názory i rozhodnutí však vyvolávají jak obdiv, tak kontroverze.

před 11 hodinami

před 13 hodinami

Zimní mrazy, ilustrační foto

Počasí o víkendu nebude tak teplé, jak se čekalo. Naopak

Ačkoliv původně meteorologové z ČHMÚ.cz předpovídali na nadcházející neděli teploty místy až kolem 10 stupňů, aktualizovaná předpověď ukazuje, že takové teplo nebude. Teploty sice v sobotu vyrostou až k osmi stupňům, v neděli se ale citelně ochladí.

včera

Jun Sok-jol

Prezident Jižní Koreje Sok-jol zrušil stanné právo

Prezident Jižní Koreje Jun Sok-jol oznámil, že na základě hlasování parlamentu zruší vyhlášené stanné právo. Rozhodnutí přišlo po jednomyslném odmítnutí tohoto kroku Národním shromážděním, které hlasovalo v poměru 190:0 proti dekretu, uvedl server CNN.

včera

jihokorejský prezident Jun Sok-jol

Krize v Jižní Koreji se stupňuje. Parlament stanné právo zrušil, na Sok-jola tlačí i vlastní strana

Politická krize v Jižní Koreji se prohlubuje. prezident Jun Suk-jol čelí nejen silnému odporu opozice, ale i tlaku z vlastní strany, aby stáhl své rozhodnutí o vyhlášení stanného práva. Vládnoucí strana People’s Power Party (PPP) se během mimořádného zasedání usnesla, že prezident by měl respektovat rozhodnutí parlamentu, který stanné právo označil za neplatné, a okamžitě jej zrušit. 

včera

jihokorejský prezident Jun Sok-jol

Sok-jol se potácí na hranici politického kolapsu. Proč Jižní Korea vyhlásila stanné právo?

Jižní Korea zažila jeden z nejdramatičtějších politických okamžiků za poslední desetiletí, když prezident Jun Sok-jol nečekaně vyhlásil stanné právo. Tento krok, první svého druhu za více než 50 let, byl oznámen v úterý večer v přímém televizním vysílání, kde prezident argumentoval ochranou národní bezpečnosti a hrozbou ze Severní Koreje. Avšak skutečné důvody tohoto rozhodnutí byly spíše politické než vojenské.

včera

EU sleduje s obavami dění ve Francii. Barnierova vláda se rozpadá

Rozpad vlády Michela Barniera, který je na postu francouzského premiéra jen velmi krátce, se zdá nevyhnutelný. Jeho kabinet se blíží k hlasování o vyslovení nedůvěry, které pravděpodobně prohraje již tento týden. Tento vývoj by mohl vést k finanční krizi v druhé největší ekonomice eurozóny a vyvolat obavy v celé Evropské unii, uvedl server Politico.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy