historie

Tadeáš Hájek z Hájku. Všestranně nadaný renesanční učenec bývá srovnáván s da Vincim

V Belgii našli při opravě fontány srdce starosty, bylo uchované v lihu

Při renovaci fontány v belgickém městě Verviers se našla schránka s podivuhodným obsahem - nádobou s lihem, v níž se uchovalo srdce prvního starosty Pierra Davida. Napsal o tom server BBC.

81 let od vypuknutí druhé světové války. Polsko si připomnělo útok nacistů i SSSR

Polsko si dnes připomnělo vypuknutí druhé světové války před 81 lety, kdy nacistické Německo napadlo Polsko. Pietní akt se tentokrát odehrál čistě v režii vládního tábora, upozornil opoziční list Gazeta Wyborza.

Historie českého školství: Jak vypadala vesnická škola a co se učilo?

Vesnické školy měly od svého počátku zvláštní význam – zajišťovaly základní vzdělání prostým lidem, kteří k němu po dlouhou dobu neměli přístup. Dochované dobové prameny nám dávají možnost nahlédnout do vesnické školy 19. století, a my tak víme, co se v té době vyučovalo, jak byly vybaveny třídy nebo jaké společenské postavení měl na vesnici pan učitel.

Hrad Trosky je opředen mnoha legendami. Která je ta nejznámější?

O hradu Trosky, který patří k nejkrásnějším zříceninám u nás, se váže mnoho legend. Dlouhá a pestrá historie hradu, stejně jako jeho podoba, k tomu ostatně vybízí. Asi nejznámější je příběh o Barboře a Markétě aneb o Panně a Babě.

Poznala jsem na vlastní kůži bolševické zlo, šlo mně o život, říká pro EZ pamětnice o 21. srpnu 1969

Šlo jí s manželem o život, kolem nich svištěly vypálené náboje. Kdyby se Eva Bínová s mužem neukryla v náhodně otevřeném domě v pražské Jungmannově ulici, skončili by 21. srpna 1969 tragicky. Na roční výročí okupace vyšli do ulic, oba, stejně jako řada Čechoslováků, věřili, že účastí na demonstraci mohou ještě něco zvrátit. „Pořád jsme doufali, že Alexander Dubček vývoj zvrátí. Když jsme se později dozvěděli, že jsme při řežbě skandovali jeho jméno a on o den později podepsal pendrekový zákon, přišli jsme o všechny iluze,“ říká exkluzivně pro EuroZprávy.cz čilá sedmasedmdesátiletá seniorka. Dodnes si vybavuje přesné detaily z událostí starých 51 let. „Poznala jsem na vlastní kůži bolševické zlo a zvůli. I po těch letech se mně vybaví zvuk té děsivé střelby. Považuji za zrůdnost, že Čechoslováci pálili do krajanů,“ kroutí hlavou pamětnice Eva Bínová.

Malebný zámek Vrchotovy Janovice byl domovem významné české mecenášky

Ač je zámek Vrchotovy Janovice nevelký a obecně málo známý, o to více zaujme svou malebností a pestrou historií. Nachází se ve stejnojmenném městysi v jižní části benešovského okresu ve středních Čechách. Historie tohoto vrchnostenského sídla je dlouhá a lze s ním spojit mnoho zvučných jmen.

Rozhovor

Dubček byl slaboch, Kriegel ukázal, že se dalo Sovětům vzepřít, říká badatel Schovánek o invazi

ROZHOVOR – Z potemnělého nebe nad Prahou se pozdě večer ozývá burácení letadel. Lomoz strojů, který neslábne, ale naopak sílí, je předzvěstí blížící se tragédie, která způsobí v československých dějinách obrovskou jizvu, jež se dodnes nezacelila. Právě udeřila půlnoc, píše se 21. srpna roku 1968 a první tajemník ÚV KSČ Alexander Dubček před malou chvílí zjistil, že zemi okupuje pět armád Varšavské smlouvy v čele se Sověty. „Když se Dubček zprávu o okupaci dozvěděl, tak brečel, místo toho, aby něco dělal. Jednalo se o tragickou postavu naší historie. Svoji roli nezvládl ani v srpnu 1969, kdy demonstranti vyvolávali jeho jméno, ale on o den později podepsal pendrekový zákon, který umožnil větší perzekuci protestujících. Byl to slaboch,“ říká ve druhé části exkluzivního rozhovoru pro EuroZprávy.cz antikomunista a badatel Radek Schovánek o událostech starých 51, respektive 52 let.

Zámek v Panenských Břežanech chátrá. Sídlil v něm i Reinhard Heydrich

Dnes zchátralý Dolní zámek v Panenských Břežanech patří k mladším zámeckým dílům z období empíru. Oč je jeho historie kratší, o to je bohatší. Asi mezi jeho nejznámější kapitoly patří období během 2. světové války, kdy se stal sídlem zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.

Srovnávali ho s Paganinim. Před 120 lety se narodil houslista Váša Příhoda

Dne 22. srpna uplynulo přesně 120 let od narození významného českého houslisty Váši Příhody. S tímto skvělým hudebníkem se život nemazlil. Hudební kariéru mu zkomplikovaly dvě světové války, obvinění ze smrti manželky nebo působení v Československu po druhé světové válce. Smůla byla s touto osobností spojena i po smrti, kdy měl být zrušen hudebníkův hrob ve Vídni.

Pravděpodobně poslední čsl. bojovník od Tobruku žije na Slovensku

Podařilo se mu utéct před nacisty i přežít těžké zranění z bojů u Dunkerque. Nyní pravděpodobně poslední žijící československý bojovník od Tobruku bydlí u nevlastní dcery na jihozápadním Slovensku. Na začátku příštího roku Bernard Papánek oslaví již 101. narozeniny.

Rozhovor

Předání dokumentu, kterým zrádci legitimizovali invazi, vypovídá o inteligenci bolševiků, říká k srpnu 1968 badatel Schovánek

ROZHOVOR – Badatel Radek Schovánek je přesvědčený, že některý z vojenských útvarů se měl proti sovětským okupantům a dalším armádám Varšavské smlouvy, které 21. srpna 1968 podnikli invazi na území tehdejšího Československa, bránit střelbou. V exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz Radek Schovánek, držitel ocenění účastníka třetího protikomunistického odboje a odporu, také uvedl, že za tragédii považuje i srpen roku 1969, kdy Lidové milice i Sbor národní bezpečnosti střílely do vlastních lidí, bily je, aby daly najevo, že normalizace není dočasná. „Záběry z násilných zásahů se šířily televizí po celé zemi, aby každý věděl, že když nebude souhlasit se současným stavem, tak mu komunisté rozbijí hubu. Kolaboranstké bezpečnostní složky i následné represe zlomily národu páteř na dvacet let,“ tvrdí.

Suverenita není samozřejmostí, uvedla Čaputová k roku 1968

Srpen 1968 je připomínkou, že suverenita státu není samozřejmostí, ale hodnotou, která vyžaduje, aby ji státní reprezentace odhodlaně bránila, uvedla dnes slovenská prezidentka Zuzana Čaputová v Bratislavě na pietním setkání při příležitostí 52. výročí vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Premiér Igor Matovič, který na setkání rovněž promluvil, události srpna 1968 označil za symbol zrady.

Novotný řeší problém s památníkem Vlasovcům. Tančík někdo přetřel narůžovo

Plastika tanku z dílny umělce Davida Černého stojící na stožáru v blízkosti pamětní desky na památku Ruské osvobozenecké armády na náměstí v pražských Řeporyjích byla ráno přetřená narůžovo. Starosta této městské části hlavního města Pavel Novotný (ODS) avizoval, že způsobenou škodu nenahlásí policistům.

Senát podpořil návrh zřídit den památky obcí vyhlazených nacisty

Senát dnes v úvodním kole podpořil návrh svojí místopředsedkyně Miluše Horské (KDU-ČSL) na zařazení nového významného dne do kalendáře. Má to být Den památky obcí a sídel vyhlazených během nacistické okupace a připomínal by se 24. června. Na toto datum připadá výročí vypálení obce Ležáky na Chrudimsku, kterou vyhladili nacisté v roce 1942 v souvislosti s atentátem na Reinharda Heydricha. Návrh nyní projedná školský výbor.

Vikingští válečníci mohli být i transmuži, domnívá se švédský archeolog

Pod Vikingy si představíme neúprosné nájezdníky, pro vikingskou kulturu se nám zdá být typický obdiv válečníků k udatnosti na bitevním poli i mužnému chování. Podle historiků však někteří z dávných válečníků mohli být ve skutečnosti transmuži, píše server The Australian.

Vědci se kvůli covidu vrací do historie. Zjistili, proč byla španělská chřipka tolik smrtící

Jedna z nejsmrtelnějších epidemií v dějinách lidstva se objevila v letech 1918-1920. Odhaduje se, že španělská chřipka mohla za smrt až 100 milionů lidí po celém světě. To bylo o mnoho více než počet obětí, které si vyžádala první světová válka. Ale proč byla tato chřipková epidemie tolik smrtelná a zemřelo až 5 % světové populace?

Stravování našich předků? Lahůdkou byly veverky i bobři

Ze starých dochovaných kuchařek si můžeme udělat představu o skladbě jídelníčku našich předků v různých dějinných obdobích. Při jejich pročítání mnohdy narazíme na recepty z neobvyklých surovin. Víme tedy, že lidé v minulosti jedli třeba pečené veverky, bobří ocas nebo želví polévku.

Středověká medicína: Léčilo se česnekem i pivem

Zdravotní problémy sužují člověka od nepaměti. Díky dochovaným písemným pramenům i archeologickým výzkumům víme o nemocech, kterými trpěl středověký člověk. A díky starým lékařským příručkám také víme, jak se tehdy nemoci či zranění léčily. Třeba jídlem!

Čelili nacistům, pak komunistům. Česko si připomnělo 75 let od návratu letců RAF do vlasti

Památku československých letců sloužících v britském Královském letectvu RAF (Roayal Air Force), kteří se před 75 lety vrátili z Velké Británie do vlasti, si dnes připomněli lidé u památníku okřídleného lva na pražském Klárově.