historie

USA tříští debaty o otroctví. Nutné zlo, nebo zákaz výuky?

Komentář

Česko před 30 lety ukázalo, že se zbavilo komunistické krutovlády. Díky Havlovi a našim vojákům

KOMENTÁŘ – Definitivně se zbavili nálepky komunistické armády a před světem ji vrátili prestiž i obdiv. Přesně před 30 lety v noci na 2. srpna 1990 vpadla irácká vojska do Kuvajtu. Ve válce v Perském zálivu při akci Pouštní bouře v lednu 1991 ohromila spojence československá protichemická jednotka pod velením plukovníka Jána Való, jejíž muži postupovali v prvním sledu a o její vyslání se zasloužil zejména prezident Václav Havel. Očistila se tak od rudé minulosti.

Hrad Orlík u Humpolce zdobí zajímavá věž. Nesloužila ani k obraně ani k bydlení

Nevelké zříceniny hradu Orlík u Humpolce dnes lákají návštěvníky především na hradní sklepení, zbytky hradních paláců a vyhlídkovou plošinu, která zaujala vrchol hradní věže. Ač může být provedení samotné rozhledy diskutabilní, pravdou je, že hrad nabízí mnohem více jak z historie, tak architektury. Jeho stavitel z řad pyšných šlechticů se totiž snažil napodobit hrad královský.

Co se v minulosti pilo místo kávy?

Ve střední Evropě se začala pít káva někdy na konci 17. století. První kavárna na našem území byla otevřena roku 1714 v Praze. Káva byla odjakživa luxusní a drahou komoditou. Proto se připravovaly také její nejrůznější náhražky, z nichž se některé pijí dodnes.

Kavalírské cesty. Jak vypadaly zahraniční vzdělávací cesty šlechticů?

Důležitý mezník v životě šlechtice znamenala tzv. kavalírská cesta. Jednalo se o specifický způsob vzdělávání rozšířený zejména od druhé poloviny 16. století do počátku 17. století. Tehdy v oblasti vzdělávání a výchovy vznikl nový ideál, kdy urozený člověk měl mít nejenom rytířské ctnosti, ale také si měl osvojit znalosti a vědomosti z nejrůznějších oborů či vybrané společenské chování.

Johann Sebastian Bach: Autor více než tisíce skladeb a otec dvaceti dětí zemřel před 270 lety

Dne 28. července uplynulo 270 let od úmrtí Johanna Sebastiana Bacha, slavného německého hudebního skladatele. Za svůj život zkomponoval více než tisíc skladeb a byl také otcem dvaceti dětí, z nichž některé se rovněž začali živit hudbou.

Vyhlazovací program "eutanazie". Nacisté zabili v Hadamaru přes 10 tisíc postižených

V plynových komorách nenápadného hesenského městečka Hadamar zemřelo za pár měsíců roku 1941 přes 10.000 duševně nemocných. Nacistický režim je nepovažoval za schopné produktivní práce, a tudíž za hodné života. Rozsudek smrti nad oběťmi podepisovali lékaři ve více než 500 kilometrů vzdáleném Berlíně, aniž by je kdy viděli.

Zatracované i potřebné báby pupkořezné. S čím se musely potýkat?

Porodní bába nebo babička, bába pupkořezná či babice - to jsou výrazy označující ženu, která v minulosti pomáhala při porodu. Tato profese byla nepochybně potřebná, mnohdy však také zatracovaná.

Hrádek u Nechanic je kouskem Anglie ve východních Čechách

Romantický zámek Hrádek u Nechanic patří mezi nejmladší zámky u nás. Nachází se ve východních Čechách, západně od Hradce Králové. Jeho pohádkový vzhled posloužil nejednou jako filmová kulisa. Jeho asi nejznámější role je z pohádky Princ a Večernice. Zajímavostí a krás se zde ale ukrývá mnohem více.

Plavky prošly v dějinách velkou proměnou. Jak se vyvíjela móda?

Horké letní počasí láká k vodě. Zatímco dnešní plavky toho moc nezakrývají, v minulosti měly naopak co nejvíce zahalovat. Jak se v dějinách vyvíjela plavková móda?

Nečekaný objev v Osvětimi: Dětská bota ukrývala údaje o chlapci z Prahy

Výjimečné odhalení se podařilo při konzervaci dětských bot obětí nacistického koncentračního a vyhlazovacího tábora v Osvětimi: v jedné z nich se našel rukou psaný nápis se jménem a příjmením chlapce z Prahy, který do Osvětimi přijel transportem z Terezína. Oznámilo to dnes v tiskové zprávě muzeum, které působí na území někdejšího tábora na jihu Polska.

Klášter Louňovice: Smutná připomínka husitských válek. Na jeho zkáze se podílel i Žižka

Nevelká obec Louňovice pod Blaníkem se nachází ve Středočeském kraji jižně od Vlašimi. Již pod staletí leží ve stínu pod památnou horou Blaník nad břehy řeky Blanice. Ač patří mezi méně známé lokace, ve středověku patřila k nejdůležitějším v okolí. Místní klášter se stal nejen výchozím bodem kolonizace zdejšího kraje, ale i centrem vzdělanosti a umění.

Sněmovna navrhla Tichomira Mirkoviče na udělení státního vyznamenání

Jako dorůstající mladík zažil krutosti druhé světové války v Jugoslávii, při válečném běsnění přišel o rodiče i malou sestru. Do bojů proti nacistickému Německu se Tichomir Mirkovič zapojil v jugoslávských partyzánských jednotkách, za chrabrost si vysloužil medaili od jugoslávského vůdce Josipa Broze Tita.

Rusko uzavřelo případ Ďatlovovy výpravy. Tvrdí, že ví, co se před 61 lety stalo

Sesuv laviny a špatná viditelnost po prudkém zhoršení počasí zavinily podle ruské prokuratury smrt devíti účastníků turistického pochodu na severním Urale v roce 1959. "Případ je uzavřen," ohlásil zástupce náčelníka generální prokuratury pro Ural Andrej Kurjakov před novináři.

Rozhovor

EXKLUZIVNĚ: Vraždu Masaryka zosnovali komunističtí agenti pod cizí vlajkou, říká badatelka Jandečková pro EZ

ROZHOVOR - Vůbec o jeho násilně tragickém konci nepochybuje. Badatelka Václava Jandečková je přesvědčena, že tehdejší ministr zahraničí Jan Masaryk, který byl 10. března 1948 nalezen mrtvý pod okny svého služebního bytu v Černínském paláci, si nesáhl na život sám. „Na základě nezpracovaných archivních dokumentů jsem totiž naopak došla k dosud neuvažované, přiznávám složitější hypotéze, a to že Masarykovu vraždu zosnovaly komunistické zpravodajské služby, ovšem takzvaně pod cizí vlajkou, tedy prostřednictvím vlastní špionážní sítě v britské Intelligence Service,“ říká v exkluzivním obsáhlém rozhovoru pro EuroZprávy.cz soukromá badatelka Václava Jandečková, které na toto téma vyjde na podzim už druhá kniha tentokráte s názvem Svědectví o smrti Jana Masaryka s podtitulem Nová odhalení odkrývají pochybná „fakta“ a odsouvají staré „pravdy“.

Hrad Švihov patří mezi nejzachovalejší vodní hrady v Evropě

I přes svou středověkou strohost zaujme gotický vodní hrad Švihov svou členitostí a rozmanitostí. Jeho rozlohu ještě znásobuje pozůstatek okružního vodního příkopu, ve kterém se zrcadlí. Díky četným opravám v posledních desetiletí patří Švihov mezi nejzachovalejší vodní hrady v Evropě.

Hrad Velhartice ukrýval nejen české korunovační klenoty, ale i evropský unikát

Malebný hrad Velhartice se nachází jižně od Klatov v západních Čechách. Vypíná se vysoko na skalnaté ostrožně nad Ostružnou v nadmořské výšce 640 m. Dnes zde návštěvníci mohou obdivovat jak poměrně zachovalou středověkou část původního hradu, tak také renesanční palác a jeho interiéry. Obě části přitom spojuje evropský unikát.

Komentář

Hus neohnul před mocnými hřbet a dál hájil své postoje. Jeho odvaha je stále inspirující

KOMENTÁŘ – Pravdy si vážil více než svého života. Mistr Jan Hus, který byl přesně před 605 lety upálen v Kostnici, mohl ještě 6. července 1415 na hranici své postoje proti mocným hodnostářům odvolat, ale odmítl. Setrval ve svém přesvědčení. Odkaz kazatele, teologa i středověkého církevního reformátora je inspirující i pro dnešní dobu. Spočívá zejména v tom, nebát se ozvat proti společensky výše postaveným či jejich názory zpochybňovat. I když katolický kněz někdy připomínal anarchistu, jeho velkou předností byla schopnost diskutovat s každým. A je jedno, zda se takto chová člověk ve středověku nebo nyní. Otevřeně komunikovat, neohnout před nikým hřbet a zůstat pevný i odvážný, je cenné v každém čase.

Česko si dnes připomíná upálení Jana Husa

Česká republika si dnes připomíná odkaz církevního reformátora Jana Husa, který byl pro své názory upálen před 605 lety na koncilu v německé Kostnici. Lidé si mohou jeho památku připomenout na bohoslužbách v Betlémské kapli v Praze, v Husově rodišti - Husinci u Prachatic nebo na Kozím Hrádku na Táborsku, kde pobýval, když nesměl kázat v Praze.

Rozhovor

Příchod Cyrila a Metoděje se slavil v březnu, Hus nebyl průkopník komunismu, říká pro EZ historik Šebek

ROZHOVOR – Vyzdvihuje jejich vlastenectví. Tradice Cyrila a Metoděje i mistra Jana Husa, jejichž výročí si právě připomínáme, směřovala zejména během 19. století podle historika Jaroslava Šebka primárně k tomu, aby ctila národ. „I když tradice obou bratrů s Husem dělí od sebe několik století, tato šlechetnost je spojuje,“ říká pro EuroZprávy.cz odborník na církevní dějiny, který se v rozhovoru snaží trojici přiblížit současnosti.