historie

Kojení z pohledu historie: Výnosný byznys i nepřípustná vulgarita

S vaničkou se vylévá i dítě, tvrdí historik o ničení soch a památníků

NÁZOR - Příští rok si připomeneme stopadesáté výročí stržení sochy Napoleona Bonaparta v Paříži, poukazuje historik Robert Zaretsky. V komentáři pro server Washington Post konstatuje, že mnoho lidí Napoleona nepovažuje za kladnou postavu, ale jeho socha se přesto dnes opět tyčí na čtyřiačtyřicetimetrovém Vendômském sloupu.

Divoký odsun na Náchodsku skončil masakrem. Nikdo nebyl potrestán, komunisté vyšetřování zastavili

Poválečný odsun německého obyvatelstva z Československa, zejména jeho takzvaná divoká část krátce po válce, přinesl řadu obětí. Příčinou byla nejen touha po odplatě za vraždění a další zvěrstva, které Němci páchali během okupace, ale mnohdy i snaha některých přisluhovačů nacistického režimu přisvojit si na konci války nějaké "zásluhy", zištné důvody či sadismus jednotlivců.

Jednotlivci bych odpustila, komunistům nikoliv, má jasno dcera Horákové

Odkaz oběti justiční vraždy během politických procesů 50. let Milady Horákové stále žije. Její dcera Jana Kánská promluvila a konstatovala, že ačkoliv by se chybám jednotlivců dalo odpustit, komunistickému režimu za to, co provedl s národem a státem, nikoliv.

Tady sucho pomohlo. Archeologové hledali ztracenou stavbu marně, teď se objevila

Sucho nemusí být vždy nutně negativním jevem. Díky němu se například podařilo po letech beznadějí objevit starý indický chrám, kdysi zasvěcený Bohu Višnuovi. Ten však před více než 200 lety zachvátily ničivé záplavy. Ačkoliv vědci původně věřili, že se jim podaří jej znovu nalézt, jejich naděje se po několika neúspěších rozplynuly. Nyní ale současné sucho odhalilo vrcholek jeho věže.

Zámek Sychrov je křehkou kráskou s ostrými rysy. Pyšní se mnoha unikáty

Zámek Sychrov se nachází ve stejnojmenné obci v Libereckém kraji. Ač se zámek se svými věžemi tváří jako dílo středověku, ve skutečnosti současné budovy časy gotiky nepamatují. Šlehačkovitě krásný až kýčovitý zámek však nabízí krásný příklad romantického nazírání na zámeckou i zahradní architekturu a pyšní se nejedním unikátem.

Jaká byla Milada Horáková? Bojovala za právo žen i proti nacismu

Dne 27. června 1950, tedy před 70 lety, byla popravena Milada Horáková. O samotném vykonstruovaném procesu bylo napsáno a řečeno mnoho. Osobnost Milady Horákové také neupadla v zapomnění - do dějin se zapsala například svým bojem za práva žen i proti nacismu.

Rusínský Mnichov. ČSR před 75 lety přišla o Podkarpatskou Rus, na nátlak Stalina

Zakarpatská oblast na dnešní Ukrajině je lákavou destinací pro české turisty. Svoji roli v tom hraje, kromě přírodních krás, i fakt, že bývala součástí někdejšího Československa. Před 75 lety, 29. června 1945, byla podepsána smlouva mezi ČSR a Sovětským svazem (SSSR) o odstoupení Podkarpatské Rusi sovětské Ukrajině. Stalo se tak bez účasti zástupců oblasti, událost tak bývá označována za "rusínský Mnichov".

Před 70 lety došlo na justiční vraždy. Kdo byl s Miladou Horákovou popraven?

Před 70 lety, dne 27. června 1950, došlo k justičním vraždám - popravám osob, které se staly trnem v oku tehdejšímu komunistickému režimu, za což zaplatily životem. Kdo byl s Miladou Horákovou ve vykonstruovaném procesu odsouzen k trestu smrti?

Před 70 lety komunisté zavraždili Horákovou. S trestem smrti nepočítala, říkají pro EZ členové klubu

ROZHOVOR – Do poslední chvíle byla statečná, nepokořená. Když se Milada Horáková, kterou komunisté zavraždili 27. června před sedmdesáti lety jako jedinou ženu ve vykonstruovaném procesu, setkala den před popravou s dcerou Janou Kánskou, sestrou Věrou Tůmovou i jejím manželem, neplakala. „Jana na tuto chvíli vzpomíná velice nerada, ale jednou mně řekla, že maminka byla klidná, naopak své blízké utěšovala. Je obdivuhodné, jakou měla v sobě vnitřní sílu. Vězeňští dozorci nedovolili, aby se Milada někoho dotkla či objala,“ říká pro EuroZprávy.cz ve druhé části rozhovoru členka Klubu dr. Milady Horákové Jitka Titzlová. „Na odvahu a statečnost doktorky Horákové se nesmí zapomenout, je nutné ji neustále připomínat a vyzdvihovat. Jsem ale přesvědčený, že do poslední chvíle nevěřila, že ji odsoudí k trestu smrti, “ tvrdí další člen výboru Milan Nevole.

Udání v Lidicích pár dní před vyhlazením? Kontroverzní případ mají rozseknout historikové

Experti na historii mají nezávisle posoudit případ údajného udání v Lidicích několik dní před vyhlazením obce v roce 1942. Iniciátorem práce odborníků je ředitel Památníku Lidice Eduard Stehlík. Podle něj postupně ryze odborná argumentace přerostla v mediální a politickou kauzu.

Zámky ukrývají víc, než se na první pohled zdá. Jak ovlivňovaly život lidí?

Otázky týkající se života a jeho jednotlivých období zajímají současné lidi, stejně jako zajímaly lidi v minulosti. Snaha zmapovat a zodpovědět, jaký v danou dobu jsme a co nás čeká, je zde odnepaměti. Byť je dnes uznávaný individualismus každého člověka, v minulosti měly značnou sílu určité vzory. Jak vypadaly a kde je můžeme najít?

Stačí nemoc a lidé vás zavrhnou aneb život na okraji společnosti: Koho naši předci vyčleňovali?

Skladba společnosti se měnila napříč dějinami. V každém historickém období však existovaly jisté marginalizované skupiny obyvatelstva, tedy lidé na okraji společnosti. Které osoby podléhaly marginalizaci ve středověku a raném novověku?

Jan Černý: Významný český autor, na kterého historie zapomněla

Jan Černý nepatří mezi známé postavy české historie. Jednalo se přitom o významného lékaře, který je autorem vůbec prvního česky psaného herbáře i spisu pojednávajícího o moru.

Hrad Trosky: Odkud pochází název nekrásnější české zříceniny?

Trosky patří mezi nejznámější a jistě též nejkrásnější hradní zříceniny u nás. Přímo ikonická podoba hradu se již dávno stala symbolem Českého ráje. Za vše hrad vděčí jedinečné přírodní konfiguraci, která zde v dávnověku vznikla díky sopečné činnosti. Odkaz na dávnou sopku přitom můžeme najít nejen v architektuře hradu.

Putin si hraje na historika: Společnost národů selhala, osud ČSR je důkazem

Předválečná Společnost národů (SN), jíž dominovaly Británie a Francie, podle ruského prezidenta Vladimira Putina selhala v předcházení konfliktům a nynější systém mezinárodních vztahů je jedním z nejdůležitějších výsledků 2. světové války. Neúčinnost předválečného uspořádání šéf Kremlu podrobně ilustruje i na osudu Československa. Jako jeden z nejvýznamnějších pozitivních důsledků 2. světové války Putin vyzdvihuje OSN.

Hrdinně kladli odpor gestapu. Před 78 lety padli parašutisté, kteří provedli atentát na Heydricha

ANALÝZA - Dlouho je nacisté nemohli vypátrat. Jednotky gestapa a SS přivedl na stopu československých parašutistů rotmistrů Jana Kubiše a Jozefa Gabčíka, kteří z výsadku Anthropid provedli smrtelný atentát či vojenský útok na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha až zrádce Karel Čurda ze skupiny Out Distance. Podraz přišel paradoxně z řad výsadkářů. Díky němu se Němci dostali k lidem, kteří o úkrytu hrdinů věděli. Krátce po čtvrté hodině ranní 18. června 1942, před 78 lety, začali nacisté o síle 800 mužů dobývat pravoslavný chrám svatých Cyrila a Metoděje v pražské Resslově ulici, v němž statečně přesile vzdorovali i velitel Adolf Opálka z Out Distance, Josef Valčík ze Silver A, Josef Bublík a Jan Hrubý z Operace Bioscop a Jaroslav Švarc zastupující výsadek Tin. Výsadkaři měli na území tehdejšího Protektrorátu Čechy a Morava své úkoly a poslání. V bezvýchodné situaci zvolali: „Jsme Češi! Nikdy se nevzdáme, slyšíte? Nikdy!“

400 let od Bílé hory. Na místě bitvy bude vztyčen smírčí kříž, oznámily církve

Letošní 400. výročí bitvy na Bílé hoře připomene srpnová poutní slavnost, výstava, ekumenické setkání a ve výroční den bitvy koncert v katedrále svatého Víta. Koncert pro Bílou horu zamýšlejí organizátoři jako podporu dobré vůle směrem ke smíření a vzájemnému respektu.

Zajímavost v Mníšku pod Brdy. Zámek, který pohřbil hrad

Zámek Mníšek pod Brdy se nachází ve stejnojmenném městečku v okrese Praha-západ. Vypíná se nevysoko nad Zámeckým rybníkem, přesto je při cestě kolem nepřehlédnutelný. Již zdálky zaujme svým situováním a s trojicí nárožních věží, jejichž počet překvapí při faktu, že se jedná o čtyřkřídlí zámek.

Horečka omladnic. Proč byl dříve bezpečnější porod doma než v porodnici?

Porod v porodnici býval v minulosti značně rizikovou záležitostí. Ženy zde totiž umíraly na tzv. horečku omladnic. K propuknutí nemoci přitom přispěli sami lékaři tím, že nedodržovali základní hygienické návyky a nemyli si před vstupem na porodní sál ruce.