historie

Proč 17. listopad? Historik pro EZ vysvětlil, proč slavíme svobodu právě dnes

Rozhovor

Archiv zveřejnil záznamy StB o Havlovi, zájem veřejnosti je velký

Dokumenty vztahující se k osobnosti Václava Havla a jeho persekuci ze strany komunistické Státní bezpečnosti (StB), ale i další archiválie mimo jiné o Chartě 77 si dnes veřejnost může prohlédnout v Archivu bezpečnostních složek (ABS). V ulici Na Struze pořádá akci nazvanou Na čaj do archivu.

Zámek Průhonice: Pohádkový zámek ukrytý v zahradách světového významu

Romantický zámek se nachází v Průhonicích (okres Praha-západ). Již mnohokrát posloužil jako kulisa k mnoha filmům a především pohádkám. Průhonice jsou názornou ukázkou, jak se v uvozovkách z ošklivé a malé tvrze může stát nádherný zámek, který dodnes rozkvétá uprostřed botanické zahrady.

Úspěchy Občanského fóra jsou výhra ve volbách i kultivovaný rozchod, tvrdí historik

Největším úspěchem Občanského fóra (OF) byla výhra v parlamentních volbách v červnu 1990. Ve srovnání s jinými zeměmi střední a východní Evropy lze ale za úspěch považovat rovněž poměrně rychlý a kultivovaný rozchod OF. V rozhovoru s ČTK to uvedl historik Vojtěch Ripka z Ústavu pro studium totalitních režimů.

Poslední přeživší z Ležáků: Dnes by lidé do takového rizika nešli

Ani 77 let po vypálení osady Ležáky nedokáže Jarmila Doležalová rozená Šťulíková vzpomínat na celou tragédii bez rozechvění. Se sestrou Marií zůstaly jediné, které odvetnou akci nacistů přežily. O tom, zda by se Češi i dnes v těžké situaci semkli a vzali na sebe riziko smrti, není vůbec přesvědčená.

Událost, která mohla změnit dějiny. Stačilo pár minut a svět by dnes vypadal jinak

Píše se 8. listopad roku 1939. Nacistický vůdce Adolf Hitler právě vchází do sálu mnichovské pivnice Bürgerbräukeller, kde má přednést svůj každoroční projev. Nikdo netuš, že za pár minut se v budově rozhostí hotové peklo.

Předzvěst 17. listopadu 1989: Komunisté chtěli zničit Stromovku, lidé se postavili na odpor

Praha zažila během roku 1989 řadu protirežimních vystoupení, mezi nejvýraznější patřily akce protestující proti plánům na necitlivou stavbu rychlostní komunikace a tunelu v pražské Královské oboře zvané Stromovka. V červnu a v červenci chodilo demonstrovat přímo do Královské obory několik stovek lidí, další velké shromáždění se pak konalo 15. listopadu 1989 večer před Národním výborem hlavního města Prahy v centru města. Demonstrovalo tam nejméně tisíc lidí, některé odhady hovoří až o trojnásobku.

K pádu komunismu přispěl i smog. Demonstrace v Teplicích byly nezvykle silné

Listopad 1989 v Československu byl sice především ve znamení událostí v Praze, již týden před 17. listopadem se však konaly nezvykle silné protestní demonstrace v Teplicích. Na jejich počátku přitom stál vcelku nepolitický impulz - smogová inverze. Třídenní demonstrace za čistý vzduch, které vyvrcholily 13. listopadu, přinutily místní komunistické funkcionáře k dialogu s veřejností. Akce se přitom konaly mimo hlavní struktury disentu.

Jak dopadly sny a naděje roku 1989? Prestižní týdeník si nebere servítky

NÁZOR – Je těžké si uvědomit, že ještě začátkem roku 1989 srdce Berlína připomínalo něco, co se dnes jeví jako studenoválečný špionážní film, konstatuje editorial serveru The Observer. Prestižní týdeník připomíná opuštěný vyhořelý Reichstag, hlídkové věže východoněmecké pohraniční stráže, ostnaté dráty a hlídková světla či pochmurné území nikoho, které byly děsivou realitou.

Zbiroh: Středověký hrad ve službách armád II. světové války

Středověký kamenný hrad zde vznikl již během první poloviny 13. století. Zbiroh tak patří mezi nejstarší hrady u nás. Během 16. a 17. století se původní gotický hrad proměnil v zámek, ale své gotické jádro, včetně kamenné věže, si uchoval i nadále a ještě v rámci moderní historie si v časech II. světové války zahrál významnou roli.

Mají to svobodné matky těžké? Neuvěříte, jak žily v minulosti

Stát se v minulosti svobodnou matkou znamenalo ocitnout se na okraji společnosti. Na svobodné matky a nemanželské děti se pohlíželo s nevraživostí ještě v minulém století.

Spokojenost s pádem komunismu? Ruský analytik ukazuje na paradox a zmiňuje Česko

NÁZOR – Z dnešního pohledu je těžké představit si bezprecedentní rozsah „Gorby-mánie“ z roku 1989 a situaci, kdy je vůdce jedné země populárnější v zahraničí než doma, poukazuje Andrej Kolesnikov v komentáři pro server Moscow Times. Politický analytik z think tanku Carnegie Moscow Center rozebral současné vnímání tehdejších změn.

Na Rychnovsku našli 3000 let starý meč, ostrý jako břitva

Náhodný nálezce objevil na Rychnovsku bronzový meč datovaný do mladší doby bronzové. Zbraň je zdobená jednoduchou rytou linií obíhající kolem ostří, které je stále ostré jako břitva, řekla dnes ČTK archeoložka rychnovského muzea Martina Beková. Nález označila za mimořádný. Pravěký meč byl na Rychnovsku naposledy objeven před 130 lety.

Berlínská zeď padla před 30 lety, následky rozdělení města a země ale přetrvávají dál

Betonová zeď, která na bezmála tři desítky let vytvořila ze západního Berlína uzavřený ostrov ve východním bloku, vyrostla ve vší tajnosti v srpnu 1961. Měla zastavit odliv obyvatel komunistické NDR do bohatšího a svobodnějšího západního Berlína, kterých tam mezi léty 1945 až 1961 odešly asi tři miliony. A byť padla už před 30 lety, 9. listopadu 1989, následky někdejšího rozdělení města a země přetrvávají dál.

Pád berlínské zdi? Část východních Němců událost úplně zaspala

Pád berlínské zdi v noci z 9. na 10. listopadu 1989 v ulicích slavily statisíce Němců, další miliony se z něj radovaly doma. Byla ale i řada takových, kteří historický zlom zaspali. Patří mezi ně třeba Uwe a Viola Benniesovi, kteří by přitom měli skutečně co slavit. Hroutil se totiž východoněmecký komunistický režim, který Uweho kvůli jeho politickým názorům ještě před pár měsíci věznil a který je dlouhá léta nechtěl pustit na Západ.

Z bývalého Checkpointu Charlie v Berlíně zmizeli muži v kostýmech vojáků USA

Krátce před třicátým výročím pádu berlínské zdi německé hlavní město zakázalo jednu z turistických atrakcí, která rozdělení metropole připomínala. Jedno z bývalých kontrolních stanovišť, takzvaný Checkpoint Charlie, už nebudou smět "střežit" muži v uniformách amerických vojáků. Za společné fotografie totiž od turistů požadovali peníze - podle berlínské radnice často velmi nevybíravě.

Pád berlínské zdi: Východní Němci byli v šoku, chtěli hned cestovat

Ať už žili ve východním Berlíně, Zhořelci při polských hranicích nebo ve Stralsundu u Baltského moře, pamatují si východní Němci dodnes přesně, kde a jakým způsobem se 9. listopadu 1989 dozvěděli o pádu berlínské zdi. A také na šok a nevěřícné nadšení, jakou v nich tato informace vzbudila. Rádi vzpomínají i na to, že nově nabytou svobodu cestovat chtěli co nejdříve okusit, a vydali se hned v nejbližších dnech aspoň na krátkou návštěvu západního Německa - aby na vlastní kůži poznali, jak se tam vlastně žije.

Tajemné období mezi úmrtím a pohřbem: Lidé věřili, že zemřelí se mohou vracet mezi živé

Naši předci věřili v posmrtný život. Také se obávali, že se zemřelí mohou vracet mezi živé, pokud jejich duše nenajde po smrti pokoje. Správný odchod duše na onen svět měly zajistit některé rituály. Pozůstalí třeba otevírali v místnosti okna, aby mohla duše v klidu odejít. Aby se duše nevracela, bylo také nutné zakrýt v domácnosti všechna zrcadla. V některých oblastech lidé ze stejného důvodu zastavovali hodiny.

Den pádu berlínské zdi: První se z NDR bez kontrol na Západ dostala lékařka

Prvním občanem východního Německa, který se v den pádu berlínské zdi dostal bez jakéhokoliv zvláštního povolení na Západ, byla lékařka Annemarie Reffertová. Když se 9. listopadu 1989 večer dozvěděla, že východoněmečtí komunisté oznámili otevření hranic, rozhodla se, že si s dcerou udělá krátký výlet na Západ. Zaskočení celníci na hraničním přechodu Marienborn si s nimi zpočátku vůbec nevěděli rady, nakonec je ale přes hranici pustili. Za necelé dvě hodiny, tedy v momentě kdy se v Berlíně hroutila zeď, byly už zase zpátky.

Vražda Jana Masaryka: Žalobce znovu otevřel případ podivné smrti

Státní zástupce Michal Muravský minulý týden nařídil znovu otevřít vyšetřování smrti poválečného ministra zahraničí Jana Masaryka. Muravský to řekl pro dnešní Právo.