recenze

RECENZE: Ferda Mravenec cílí na dětské publikum, to mu chyby zřejmě promine

RECENZE: Tenet je velkolepý snímek protínající žánry, který musíte zažít v kině

Začínalo to vypadat, že se letos žádného velkého filmu nedočkáme, ale nakonec jako první dorazil do kin asi ten nejočekávanější snímek rok. Režisér Christpher Nolan opět servíruje velkolepou podívanou, která vypadá a zní naprosto fantasticky. Prolínání žánrů funguje, ale občas se hraje podle trochu jiných pravidel.

RECENZE: Casting na lásku rozesměje, ale romantičnost filmu ubližuje

Romantická komedie Casting na lásku by mohl být velmi dobrý sitkomový seriál. Bohužel jako celovečerní film působí nepovedeně. Nápadité humorné situace strhává spousta kýče, stereotypní role a kostrbaté dialogy. Divák se ale několikrát zasměje, což je u komedie to hlavní.

RECENZE: Poutavý příběh sebevědomé ženy, která vylezla na K2 vlastní cestou

Dokumentární pohled na výstup Kláry Kolouchové na druhou nejvyšší horu světa, odhaluje zákulisí příprav, výstup i šťastné shledání. Snímek otevírá mnoho témat, ale ukazuje trochu něco jiného, než byste čekali. V centru dění se ocitá ti Klářino okolí, které se musí srovnat s tím, že žena a matka dvou dětí opouští rodinu a vydává se na pokraj smrti.

RECENZE: Horor pro náctileté Démon zatracení míchá čarodějnice a Hitchcocka

Svěží snímek z produkce bratří Pierců střídá hororové pasáže s psychologicko-sociálním exkurzem útrap teenagera, který se přistěhoval do nového města a po rozvodu rodičů musí obnovit vztah se svým otcem. Jenže záhy se v sousedství začne dít něco podivného a zlo se pomalu rozlézá do okolí.

RECENZE: Radio and Juliet. První premiéra ND v Brně po koronakrizi byl nevšední balet

RECENZE - Motiv Romea a Julie je ještě starší, než slavné drama W. Shakespeara. Již antický Ovidius ve svých Proměnách převzal dávnou zkazku o Pýramovi a Thisbé, z řecké ústně předávané pověsti. A co potom další zpracovatelé tohoto putujících sujetu od slavného Alžbětince až po Bernsteinovu West side Story. Existuje určitě stovka kvalitních děl, inspirovaných tímto příběhem. Dokonce v roce 1938 byla v Brně světová premiéra baletu Sergeje Prokofjeva Romeo a Julie. Tuto brněnskou prestiž dnes stvrzuje baletní zpracování v inscenaci Radio and Juliet.

RECENZE: Palm Springs je překvapení léta, pohodová romantika s časovou smyčkou

Andy Samberg (Brooklyn 99) si střihnul zajímavou roli v odlehčené komedii s romantickou zápletkou s Christin Milioti (Jak jsem poznal vaši matku). Oba se sejdou na svatbě v městečku Palm Springs, kde se ocitnou v časové smyčce, kvůli níž prožívají tentýž den stále dokola. Tuto romantickou jednohubku zkousnou i zarytí odpůrci romantických komedií.

RECENZE: Proxima je evropskou intimní zpovědí kosmonautky připravující se na misi

Skoro každý rok se objeví nějaký evropský snímek, který se zaobírá tématikou evropského kosmického programu, který je známý pod zkratkou ESA. Proxima sleduje přípravu kosmonautů na pobyt v mezinárodní stanici ISS a zaměřuje se především na psychickou stránku přípravy a nutnost se vyrovnat s odloučením od svých blízkých.

RECENZE: Dobře zahraný Havel ukazuje státníkův lidský portrét

RECENZE - Mezitím, co se ve světě ničí a shazují sochy i pomníky, přichází do českých kin film o Václavu Havlovi. Žádný pomník mu ale nestaví a ani jej neboří. Jde o zobrazení přechodu dramatika, který si není jistý sám sebou, ke státníkovi, jenž hovoří k masám.

RECENZE: Cikáni jdou do nebe. Balada, která vyprodala Divadlo Bez zábradlí

RECENZE – Opatření skončila a některá divadla začala hrát. Patří mezi ně i Divadlo Bez zábradlí, které mělo na své vystoupení Cikáni jdou do nebe vyprodáno. Příběhu o touze po svobodě vévodí temperamentní tance a romská hudba. Herci se přitom stíhají vydýchávat jen díky potlesku obecenstva, hlasité výstřely duní divadlem a za mrskaní biče se odehrávají vášnivé erotické scény. Vše toto charakterizuje představení režírované Radkem Balašem, které i přes jednoduchý příběh dokáže zaujmout.

RECENZE: Pár přátel, večeře a nevšední hra, jež odhalí Téměř dokonalá tajemství

Německá variace úspěšné italské komedie s prvky sociálního dramatu (Naprostí cizinci) kopíruje originál, některé dialogy jsou téměř doslovným překladem. Přenést jiskřivou atmosféru se jí však nedaří. Rovina psychologického dramatu je na mnoha místech okřesaná na minimum, což v kombinaci s méně zdařilou komediální částí snímku viditelně ubližuje.

RECENZE: Nechte se unést romantickou krajinou Pálavy v uvolněné komedii 3Bobule

První Bobule byly příjemným překvapením, které podle producenta vidělo 360 000 diváků. Nečekaný úspěch letní komedie vedl k urychlené produkci pokračování 2Bobule, na němž se v plné míře projevil minimální čas na přípravu. Ani pokles v kvalitě diváky neodradil, do kina jich dokonce přišlo o něco více. Na trojku jsme si však museli dlouho počkat.

RECENZE: Komedie Bourák je protkaná absurdními situacemi, které nejsou vtipné

RECENZE - První „velká“ premiéra po znovuotevření kin věštila Bourákovi čisté pole působnosti. Bohužel nabídnutý potenciál zcela promarnil a je otázkou, zda za to může strach diváků vydat se do kina, ekonomické potíže či rozporuplná kvalita snímku. O to více zamrzí, že tvůrčí tým tvoří ostřílení matadoři, kteří umí točit zajímavé filmy.

RECENZE: O statečném kováři. První premiéra po nechtěné pauze v Brně

RECENZE - Tak to máme konečně za sebou. Tedy alespoň první vlnu pandemie a snad i vlnu poslední… Městské divadlo v Brně bylo připravené na spuštění svých open-aire představení, jako každé léto, na nádvoří Biskupského dvora v centru města. Diváci, obklopeni renesancí, s nádherným pozadím gotického chrámu svatého Petra a Pavla, což je dominanta města, se mohli těšit na pohádku. Ano, první premiérou byla klasická lidová pohádka, zaznamenaná Boženou Němcovou, Neohrožený Mikeš. Mnohokrát realizovaný příběh (rozhlasem, televizí, filmem) je pravidelně v médiích uváděný a velcí i malí diváci tu pohádku do detailů znají. Má smysl tak často opakovaný sujet ještě jednou uvádět? Jistěže má, pokud se té pohádky zhostí známý hudební pohádkář, Petr Ulrych.

RECENZE: Frčíme. Do magického světa bez magie, kterou je potřeba opět objevit

Může se zdát, že se Pixar zaseknul v koloběhu rozvíjení zaběhnutých značek, ale když už se pustil do originálního snímku, tak ve dvou ze tří případů z toho byla cena akademie. Frčíme je zářným příkladem, že to ve studiu stále umí. Navíc podobně jako V hlavě, i tentokrát je snímek prošpikovaný mnohými cennými ponaučeními, a to nejen pro děti.

RECENZE: Výborný hororový thriller Neviditelný od scénáristy Saw a Insidious

Scénárista původního Saw a série Insidious Leigh Whannell se pustil v poslední době také do režie. Na svědomí má třetí díl Insidious, chválené sci-fi Upgrade a nyní i nejnovější inkarnaci hororu Neviditelný muž z roku 1933, jenž je adaptací knihy H.G. Wellse. Současný snímek se těší výbornému hodnocení kritiků i veřejnosti, a nejedná se o náhodu.

RECENZE: Harrison Ford se vrací do kin. Volání divočiny je emotivní dobrodružný příběh

Klasická literární předloha o hledání sebe sama zasazená do dobrodružného příběhu v překrásné přírodě kanadského Yukonu v období zlaté horečky. Výborný Harrison Ford a jeho věrný čtyřnohý přítel Buck. Výsledkem je příjemná rodinná podívaná, která má silné emocionální momenty.

RECENZE: Dobové tance. Hořká komedie Karla Steigerwalda v Mahenově divadle v Brně

RECENZE - Psal se rok 1980 a mladý dramatik Karel S. nastoupil po krátkém působení na Barrandově, kde režim Antonína Novotného přísně hlídal ideologickou čistotu filmů. Ten kluk utekl do Činoherního studia v Ústí nad Labem, které pod vedením Ivana Rajmonta inscenovalo kdeco, co se snad v Praze ani nemohlo objevit. Prostě to bylo divadlo „v závětří“. Steigerwald napsal pro divadlo hru Tatarská poušť a všímaví rudí cenzoři ji zakázali. Napsal potom další hru Dobové tance a když k ní napsal noticku, tak tam snad naschvál, snad jenom na vysvětlenu dodal podtitul: Fraška z toku 1852.

RECENZE: 1917 je nejlepší válečný film posledních let s unikátním vizuálním dojmem

První velká válka byla peklem. A není snazší způsob, jak se přiblížit myšlenkovému rozpoložení vojáků v zákopech než se přiblížit jejich myšlenkám ve výtvarně skvěle ztvárněném filmu. Každý výbuch cítíte v kostech. Každá kulka od neviděného nepřítele by drásá nervy. Přesně tak se cítíte u 1917.

RECENZE: Dvě ženy a Chlap na střídačku. Zajímavý námět ničí špatný scénář

Podařila se Petru Zahrádkovi pokus o adaptaci feministický laděné adaptace francouzské komedie? Snímek vykresluje ženy jako silné až bezohledné bytosti, které jsou schopny muže roztrhat jenom proto, aby z něj měly o něco více. Audiovizální stránka je na českou komedii nadprůměrná, herecké výkony také, ale celek zkrátka nefunguje.