rozhovor

Za nákup stejných produktů si Češi připlatí. Vyjít s příjmy pro ně bude stále těžší, říká ekonom

Rozhovor

Rozhovor

Uprchlíci nejvíce trpí podchlazením a dehydratací, problém je i tuberkulóza, říkají Lékaři bez hranic

Svět se momentálně potýká hned s několika vážnými uprchlickými krizemi. Jednou z nejsmrtelnějších tras zůstává oblast centrálního Středomoří, alarmující je situace v Latinské Americe, před válkou prchají miliony Ukrajinců. „Většina uprchlíků se nevydává někam do dálek za lepším, jak je to často prezentováno,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Tomáš Bendl, vedoucí komunikace české kanceláře Lékařů bez hranic.

Rozhovor

V Číně se o válce neinformuje jako v Česku. Návrat studené války si nepřeje, říká expert

Čínský postoj k válce na Ukrajině je tak trochu záhadou. Na jedné straně je obezřetné k Západu, na druhé straně i k Rusku. „Ruské báchorky o tom, že Ukrajinci vyrábí biologické a chemické zbraně, případně různé hoaxy o fašismu, kterými Rusové svět častovali, se uchytily i v Číně,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz docent Michal Kolmaš, vedoucí katedry Asijských studií Metropolitní univerzity Praha.

Rozhovor

Putin je válečným zločincem. Pokud Rusko vyhraje, čeká nás studená válka i nová železná opona, říká profesor

Pokud ruská armáda páchá válečné zločiny, odpovědnost padá na jejich velitele, kterým je prezident Vladimir Putin. Žádný zločin způsobený vojákem ale nesmí zůstat nepotrestán, říká v obsáhlém rozhovoru pro EuroZprávy.cz plukovník a profesor Jan Österreicher, bezpečnostní expert, někdejší velitel Nemocniční základny AČR a člen pracovní skupiny NATO, který působí jako garant oboru Bezpečnostní studia na vysoké škole CEVRO Institut. Dodává, že Rusko nebylo schopno obsadit Kyjev, protože nepreciznost, nepořádek a ignorance důležitých faktorů byla nešvarem nejen v ruské společnosti, ale nevyhýbá se ani tamní armádě.

Rozhovor

Češi se s Ukrajinci sblížili, už je neberou jen jako levnou pracovní sílu, říká zpěvačka s ukrajinským původem

Julie Škandjuk žila do svých sedmi let na Ukrajině, poté odjela s matkou do Česka. Na Ukrajinu se od té doby několikrát vrátila navštívit rodinu, v zemi má otce, nevlastního bratra s rodinou, sestřenice i bratrance. Část její rodiny žije ve městě Chmelnyckyi, část v Doněcku a část v Ivano-Frankivské oblasti. Současnou situaci na Ukrajině proto citlivě sleduje, na podporu Ukrajinců složila pod pseudonymem Julay spolu s hudebníkem Martinem Harichem píseň Milenci Bôľu. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz sdělila, co ji ke složení písně motivovalo, a popsala povahu Ukrajinců ve vztahu k Čechům, ale i Rusům.

Rozhovor

Češi trpí důsledky sedavého zaměstnání. Zlepšení je ale jen v jejich rukou, tvrdí ortoped

Na onemocnění pohybové soustavy má vysoký podíl sedavé zaměstnání, nadváha, přetěžování určitých tělesných partií, a především nedostatek pohybu, tvrdí ortoped Petr Řehoušek z privátní ambulance českobudějovické polikliniky. V oboru se pohybuje bezmála 50 let. V rozhovoru pro server EuroZprávy.cz prozradil, jak se v posledních letech změnil způsob léčby a kdy se ortopedie stala moderním lékařským oborem. Podle jeho zkušeností trpí potížemi se zády dospělí i děti, bolest však dle něj není radno podceňovat.

Rozhovor

NATO je jednotnější než kdykoli předtím. Jsme si zcela jistí svou schopností bránit sebe i své spojence, říká zástupkyně velvyslance USA

Nezákonná a nevyprovokovaná ruská agrese na Ukrajině musí skončit. Uvalili jsme tvrdé sankce na architekty této války a spolu se spojenci poskytujeme Ukrajině bezprecedentní humanitární i vojenskou pomoc, říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Charge d’affaires americké ambasády v Praze Jennifer Bachus. Dříve působila jako ředitelka kanceláře pro střední Evropu na Ministerstvu zahraničí USA.

Rozhovor

Putin může uvrhnout svět do další studené války. Nevnímá realitu, bojí se i svých lidí, říká spisovatel Kotleta

Bývalý novinář a současný popularizátor vědy Leoš Kyša je široké veřejnosti známější pod svým pseudonymem František Kotleta. Úspěšný český sci-fi spisovatel, který se pravidelně řadí mezi nejprodávanější tuzemské autory fantastické literatury, před šesti lety publikoval knihu SPAD, v níž fakticky předpověděl ruskou invazi na Ukrajinu a těžké boje o Kyjev. "Že chce Kreml získat za každou cenu Ukrajinu, bylo jasné už v roce 2014. Když jsem o tom psal knihu, nepochyboval jsem o tom, že se to stane," říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz a nevylučuje další studenou válku. Ruský prezident Vladimir Putin podle něj přestal vnímat realitu a domníval se, že obsadit Ukrajinu bude jako obsadit Československo v roce 1968.

Rozhovor

Ruská agrese je přímý útok na svobodu a demokracii. Musíme být neústupní, říká Bělobrádek

I na české politické scéně je hlavním tématem posledních dní ruská agrese vůči Ukrajině. Podle někdejšího vicepremiéra a předsedy stálé sněmovní komise pro kontrolu činnosti BIS Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL) jde o přímý útok na svobodu a demokracii. Západní společenství nesmí Rusku ustupovat, říká poslanec v rozhovoru pro EuroZprávy.cz.

Rozhovor

Tvrzení, že agresorem je Ukrajina, je zvrácené. Umírají tam osmnáctiletí kluci, říká ukrajinský rodák

Oles Shokalo pochází z ukrajinského Kyjeva, od svých devíti let ale žije v Česku. Přesto se každý rok do země vrací za rodinou a známými. Podle něj byla vždy Ukrajina mírumilovná země, nyní tam ale umírají nevinní z rozhodnutí člověka, který se snaží znovu si vydobýt svou moc. Ukrajinský rodák v rozhovoru pro EuroZprávy.cz dodává, že je důležité o současné situaci informovat veřejnost a co nejvíce jí přiblížit tamní dění.

Rozhovor

Jizva po Únoru 1948 se nikdy nezacelí. Část lidí si myslela, že komunisté po válce zajistí bezpečí, říká Čapková

Jeho projev na dlouhých čtyřicet let definitivně vyhnal ze země svobodu a demokracii. Po rétorice tehdejšího premiéra Klementa Gottwalda, který 25. února 1948 na pražském Václavském náměstí národu oznámil, že se právě vrací z Hradu a prezident Edvard Beneš všechny jeho návrhy přijal, se po někdejším Československu rozlila rudá barva. Komunistický puč byl dokonán. Producentka dokumentu Umění disentu Mariana Čapková, absolventka University of Nebraska v oborech diplomacie a mezinárodní vztahy tvrdí, že bolševismus zasetý přesně před 74 lety, přerušil přirozený společenský a ekonomický vývoj. „Vytrhl naši zemi ze společnosti kultivovaných demokratických států. Tato jizva nebude nikdy zcela zacelena, negativní dopady bude pociťovat ještě mnoho generací a český národ si ponese ještě mnoho let stigmata a rozdělení ve společnosti, v mezilidských vztazích a v přirozených ekonomických vazbách,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Mariana Čapková.

Rozhovor

Hlas Ameriky se před 80 lety ozval v éteru. Zářil v něm Werich i Medek. Byl důležitým atributem doby, říká Tomek

Jeho znělka představovala naději i závan svobody pro posluchače v totalitních zemích. Hlas Ameriky (VOA), který se poprvé v rozhlasovém éteru ozval přesně před 80 lety, bojoval nejprve proti nacismu a za studené války se vymezoval vůči komunismu. Prokop Tomek z Vojenského historického ústavu, který se specializuje i na zahraniční vysílání, tvrdí, že smyslem jeho šíření v době konfliktu byla podpora válečného úsilí. Připomíná, že od poloviny sedmdesátých let nebylo vládní vysílání USA rušené, neboť po helsinské konferenci nechtěl Sovětský svaz cenzurou narušovat vztahy se zámořskou velmocí. „V Hlasu Ameriky je silně patrná i česká stopa. Během čtyřiceti let mluvili pro něj stovky exulantů. V éteru zářili výjimeční Jan Werich a Jiří Voskovec i legendární Ivan Medek či Pavel Pecháček. Vysílání, které bylo hodně poslouchané, se stalo určitým atributem doby. Hlas Ameriky byl pro nás důležitý,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Prokop Tomek.

Rozhovor

Putina zaskočila jednota spojenců, svou nečitelnost bere jako hru. Mám obavy, že k agresi dojde, říká Decroix

Poslankyně za ODS a členka sněmovního zahraničního výboru Eva Decroix tvrdí, že obecná jednotná linie mezi spojenci a NATO panující ohledně eskalace rusko-ukrajinského napětí zaskočila administrativu Vladimira Putina. Primární podle zákonodárkyně je, aby od ruské strany byla odmítnuta jakákoliv ultimáta neslučitelná s právním řádem. S velkou obavou ale konstatuje, že i přes neustálá jednání se konflikt zřejmě nepodaří odvrátit. „Přejeme si, aby k agresi nedošlo, ale zatím z mnoha okolností a dostupných zdrojů informací pramení vysoká pravděpodobnost, že k ní dojde. Nejedná se o pesimismus, naopak zdravou racionalitu, která váží a hodnotí možná rizika a nepodceňuje je,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Eva Decroix.

Rozhovor

Čeká nás nadprůměrně teplé počasí. Silný vítr zeslábne, ale vrátí se, říká meteoroložka

Silný vítr je pro zimní měsíce v Česku typický a vrátí se i v příštím týdnu. Takové intenzity jako na konci ledna by už ale nabývat neměl, řekla v rozhovoru pro EuroZprávy.cz meteoroložka Dagmar Honsová. Podle ní má být zbytek února teplejší než obvykle, na horách ale zůstane dostatek sněhu.

Rozhovor

Umělci před 45 lety morálně selhali. Z Anticharty se někteří pokoušeli vylhat. Gott sehrál režimu trapnou roli, říká Kroupa

Podlehli tlaku komunistického režimu a nechali se jím ostudně zneužít. Přesně před 45 lety morálně selhali umělci, především herci, když v Národním divadle v pátek 28. ledna 1977 podepsali Antichartu, která dehonestovala opozici, jež na sebe upozornila občanskou iniciativou Charta 77 kritizující systém. O týden později 4. února 1977 v pražském Divadle hudby normalizátory podpořili i textaři, hudebníci a zpěváci včetně Karla Gotta. Někdejší signatář Charty 77 Daniel Kroupa dovede pochopit, že někteří měli vážné důvody k tomu, aby špatný skutek v podobě Anticharty udělali. „Mrzí mě, když se z toho někteří lidé i po letech pokoušeli vylhat a při tom se do té hanebnosti propadali ještě hlouběji. Gott sehrál režimu trapnou roli. Chtěl zpívat, mít se dobře,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz bývalý politik Daniel Kroupa.

Rozhovor

Palachova pochodeň nikdy nezhasla. I díky němu žijeme přes třicet let v demokracii, říká starostka Udženija

Poprvé se zde nadechl, když přišel na svět, a přesně před 53 lety, i naposledy vydechl. Krátký životní osud Jana Palacha (20), který 19. ledna 1969 v 15:30 hodin zemřel v někdejším Borůvkově sanatoriu na následky upálení, jímž chtěl společnost vyburcovat z apatie po sovětské invazi v roce 1968, je úzce spjatý s Městskou částí Prahy 2. Její starostka Alexandra Udženija (ODS) považuje studenta Filozofické fakulty Univerzity Karlovy za hrdinu, jehož odkaz přesahuje hranice země a v roce 1989 pomohl jeho čin vybojovat svobodu. „Palachova pochodeň nikdy nezhasla, její plamínek byl v srdci a mysli téměř každého z nás. A i když neprobudila náš národ z letargie v roce 1969, podařilo se to o dvacet let později. I díky němu žijeme už více než třicet let v demokracii,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Alexandra Udženija.

Rozhovor

Palachův čin se stal trvalým závazkem nekolaborovat. Zůstal pevný do posledního vydechnutí, říká kněz Halík

Zůstal morálně čistý, a to hlavně díky odkazu Jana Palacha, od jehož upálení, kterým chtěl probudit národ z letargie po sovětské okupaci, uplynulo právě dnes 53 let. Studentova oběť byla pro katolického kněze Tomáše Halíka symbolem, aby se nezapletl s komunistickým režimem. „Palachův čin se stal trvalým závazkem nekolaborovat alespoň pro několik procent lidí, a to už mělo význam. Malá skupina tu jiskru pronesla sychravým časem normalizace a ona zas vzplála po dvaceti letech při Palachově týdnu v lednu 1989 a pak v listopadových událostech, které doprovázely kolaps komunismu. Obdivuji na něm, že zůstal pevný do posledního vydechnutí,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz profesor Tomáš Halík.

Rozhovor

Charta 77 pronikla před 45 lety za železnou oponu. „Bez Havlových kontaktů by o nás na Západě nevěděli,“ tvrdí Němcová

O jejich aktivitě se dozvěděli za železnou oponou a podařilo se jim tak rudé propagandě zasadit nečekaný úder, po němž totalitní moc nemohla odpůrce režimu ignorovat. Zveřejněné prohlášení Charty 77 na stránkách renomovaného západního tisku přesně před 45 lety znamenalo první výrazné vítězství tehdejšího disentu usilující o dodržování lidských práv v někdejším normalizačním, komunistickém Československu. Dana Němcová označuje 7. leden 1977 za velký den signatářů. Publikace textu totiž v demokratickém světě zabránila ještě větší perzekuci. „Klíčové bylo, že Václav Havel měl zahraniční kontakty, a to i na západní média, která jeho osobnost uznávala. Bez jeho známostí by se Charta 77 nedostala ven do britských Timesů, amerického deníku The New York Times německého listu Frankfurter Allgemeine Zeitung a pařížského Le Mondu,“ říká ve druhé části exkluzivního rozhovoru pro EuroZprávy.cz Dana Němcová, rozená Valtrová.

Rozhovor

Divokou honičkou se StB před 45 lety pokusila zničit Chartu 77. Největší reklamu nám udělalo Rudé právo, říká Němcová

Provedli zásah, který měl zničit rodící se vzdor opozičního hnutí. Dana Němcová vzpomíná, jak akce ze strany StB, která po divoké automobilové honičce 6. ledna 1977 znemožnila přesně před 45 lety rozeslat Václavu Havlovi, Pavlu Landovskému a Ludvíku Vaculíkovi opisy signatářům Charty 77, ještě více zviditelnila občanskou iniciativu usilující o dodržování lidských práv. „Zátah na trio pošťáků nás nezlomil. Naopak se náš efekt vstupu na opoziční jeviště tím ještě zvýšil. Estébáci nám udělali velkou reklamu. O ještě větší propagaci se postaralo komunistické Rudé právo, po jeho článku Ztroskotanci a Samozvanci a také po Antichartě nás kontaktovali další lidé, kteří prohlášení podepsali. Zájem o nás stoupl,“ říká v první části exkluzivního rozhovoru pro EuroZprávy.cz Dana Němcová, významná tvář disentu a vzdoru.

Rozhovor

Pandemie radikalizuje část společnosti. Odpor k očkování se stal agendou radikální pravice, tvrdí sociolog Císař

Přísliby jednoduchých řešení ze strany politické reprezentace, které ve skutečnosti nejdou splnit, nejsou šťastné, jelikož se mohou projevit v dalším poklesu důvěry části společnosti v politické instituce. Myslí si to profesor Ondřej Císař, sociolog působící na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze v Sociologickém ústavu Akademie věd. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz rozebral dění v tuzemské společnosti po téměř dvouletém trvání koronavirové pandemie.