Profil editora

Související články:

KOMENTÁŘ: Populismus je rakovinou demokracie. A Babiš mu holduje tělem i duší

Včerejšek a dnešek ukáže, jak úspěšné byly předvolební kampaně jednotlivých stran a hnutí. Jejich různorodost je kořením demokracie. I když si toho ani nevšimneme, určí, jak je v zemi zdravá. Máme velkou spoustu kandidujících stran a ještě daleko více lidí, kteří jsou odhodlaní do voleb jít a při svých kampaních se dívat do očí potenciálních voličů. V tom je ta krása i překážka demokracie. Někteří se při pohledu na své voliče snaží vykonstruovat program, který myslí vážně a nesledují jím čistě jen své zájmy. Jiní jsou ale ochotni lhát „až do roztrhání těla“.

Současná situace si vyžádá turbulentní nárůst „slibovosti“ opozice, říká profesor politické historie

Profesor české politické historie a politického myšlení Vratislav Doubek z Univerzity Karlovy v rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal svůj pohled na předvolební situaci v rámci republiky. „Krize je náročná ve svém tlaku a nepochopitelná ve své složitosti. Lidé proto intuitivně vyhledávají nabídky jednoduchých a zjednodušených řešení,“ míní. V dnešní krizi vidí ideální situaci pro posílení extremistických stran. „Extrém sílí se svými úspěchy, vyplňuje volný prostor, který mu ponechává ne dosti přesvědčivá či opravdová realistická politika,“ pokračuje profesor Doubek. V rozhovoru se věnoval také vlivu situace v Německu na naši politiku. „Pro starší generace nadále doznívá jisté emocionálnější přijímání Německa na základě historicky sdílených klišé,“ dodává s tím, že mladší generace už jsou v tomto přístupu racionálnější.

Lidé se vůči politikům vymezují, škodí jim i nekorektní vyjadřování, říká mluvčí Jihlavy

Tiskový mluvčí Jihlavy Radovan Daněk vnímá společnost nejen na Vysočině, ale v celé republice jako frustrovanou. „Lidé nedávno frustrovaní covidem jsou teď mrzutí kvůli inflaci a zdražování nebo kvůli vysokým cenám energií,“ popsal Daněk v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. V Jihlavě podle něj kandiduje 12 různých subjektů. „Mezi sebou se neuměli dohodnout ani takzvaně kandidáti v rámci jednoho subjektu. Neumím si představit, jak by se v zastupitelstvu měli dohodnout, kdyby se do něj dostali zástupci většiny z nich,“ pokračoval mluvčí.

Volby asi vyhrají nezávislí kandidáti. Levice je v předsmrtném stavu, říká pražský zastupitel

Podle pražského zastupitele Ondřeje Miffka (nez.) je odliv voličů od spíše pravicové vládní koalice přirozený. „Volič nemá levicovou alternativu k současné převážně pravicové vládě, hledá pochopitelnou oporu v opozičních stranách,“ řekl v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. V komunální politice se pohybuje již více než dvacet let a je si jistý, že volby vyhrají spíše nezávislí kandidáti. „Ze zkušenosti komunálního politika mohu jednoznačně říci, že nejlepší pro města a obce je, pokud je spravují především slušní a schopní lidé s vizí a schopností změnit své myšlenky v konkrétní výsledky pro občany,“ míní Miffek, který mimo jiné zastává pozici výkonného ředitele poradenské společnosti Naviga4.

Šikana poškozuje psychické zdraví dítěte. Hrozí sebepoškozování nebo deprese, varuje psychoterapeutka

Začal nový školní rok, a s ním se opět intenzivněji otevírá téma dětské psychologie. Prvňáčci na základních školách i studenti prvních ročníků na školách středních přicházejí do nového prostředí. Po dlouhotrvajícím období s online výukou kvůli covidu situaci nemusí nést lehce, podepsat se na nich může také případná šikana. „Nejtěžší je sdělení vlastních dětí nezveličovat ani nezlehčovat. Každý případ šikany si žádá individuální přístup k řešení,“ řekla v rozhovoru pro EuroZprávy.cz psychoterapeutka Lenka Suchá.

Rusy zneklidňují více zavřené fastfoody než vraždění na Ukrajině. Putina mohou svrhnout bezpečnostní služby, míní sociolog

Není pravdou, že ruská společnost drží svorně pohromadě. Mnoha lidem propaganda Kremlu nevyhovuje. Problémem jsou ale velké demografické rozdíly. Rusko je největší země na světě, v otázkách etniky, politiky či kultury tak zkrátka nemůže být jednotné. „Rusko je nesourodým uskupením řady národů a národností s výrazně demografickou, politickou a ekonomickou dominancí ruského národa,“ přiblížil sociolog z Masarykovy univerzity Aleš Sekot pro EuroZprávy.cz.

Erdogan a Putin nejsou přátelé, snaží se přežít. Vztah Turecka s Ruskem může být užitečný, říká politolog Bacik

Erdogan i Putin jsou egocentričtí lídři, kteří míří za svými zájmy a promrhali desetiletí, které jim jejich země svěřily. „Oba zároveň selhali v transformaci své země na moderní, demokratickou a technicky vyspělou. Vládnou už po dekády. Rusko ani Turecko nejsou demokratické, a ani nemají silnou ekonomiku s více světovými značkami. Takže Erdogan i Putin zahodili všechny ty dekády, které jim jejich země daly k dispozici,“ řekl v rozhovoru pro EuroZprávy.cz expert na tureckou politiku Gökhan Bacik z olomoucké Univerzity Palackého.

Putinovo dilema: Mobilizace by znamenala přiznání neúspěchu na Ukrajině

Dosavadní počet vojáků, které Moskva vyslala na ukrajinu, nestačí k úspěchu při tak velké válce, jakou zde vede. Ruské velení upozorňuje Putina na nutnost zavedení stanného práva a plné nebo částečné mobilizace. Jde jim o rozšíření ruské armády a zlepšení její bojeschopnosti. Pokud mobilizace opravdu vejde v platnost, počet obětí se zřejmě podstatně zvýší.

Putin chce desítky tisíc nových vojáků. Experti se diví a mluví o Potěmkinově armádě

Ruský prezident Vladimir Putin koncem srpna oznámil, že ruskou armádu posílí 137 tisíc nových vojáků. Analytici si však myslí, že pro Moskvu je takový počet nedosažitelný. Putin chce významně posílit ofenzívu na Ukrajinu. Rozšířením o takový počet vojáků by kompletní stav ruského vojenského personálu stoupl na 1,15 milionu aktivních profesionálních bojovníků. Navíc takové zvýšení by bylo nejvyšší od roku 2017. Tehdy ruská armáda posílila o 13 698 vojáků.

Zásadní zvrat může přinést jen ruský jaderný úder, říká vojenský historik Řepa. Válka podle něj letos neskončí

Podle vojenského historika Tomáše Řepy, který působí na Univerzitě obrany v Brně, se válka rozhodne jedině na bojišti. „Mám obavy, že Ukrajina by sice chtěla válku vítězně ukončit do zimy, ale dosavadní politika Kremlu mnoho racionálních scénářů nenabízí, pokud by na ruské straně nedošlo k naprostému kolapsu,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy. Jednoznačně potvrdil, že válka zřejmě potrvá až do příštího roku. „Řada jednotek je na frontě dlouho, jejich situace není dobrá a myslím, že i s omezenými, ale motivovanými silami může i jinde dojít k ukrajinskému průlomu jako u Charkova,“ myslí si historik.

Unijní unikát: Orbán vyhrává jedny volby za druhými, navzdory možnému ze spojenectví s Putinem

Maďarská politická situace je v Evropské unii unikátní. Předseda vlády Viktor Orbán letos se svou stranou Fidesz vyhrál volby počtvrté za sebou. Na této pozici setrvá až do roku 2026, kdy jsou v Maďarsku další parlamentní volby.

Válku na Ukrajině provází dezinformace. Každý chce mít názor, bez ohledu na znalost tématu, říká expert

Válka na Ukrajině, stejně jako každý jiný konflikt, dává široký prostor pro šíření dezinformací. Falešná tvrzení se objevovaly z ukrajinské i ruské strany dokonce před začátkem invaze 24. února letošního roku. Propaganda a válka obecně se přesunuly do online světa. Státní autority i individuální uživatelé sociálních sítí šíří zavádějící informace.

Moskva se bojí převratu, nepřátele hledá i v zahraničí. Nenávidím Rusko, říkají bývalí agenti FSB

Michail Sokolov byl členem aktivistické skupiny bojující proti ruskému režimu. Nyní hledá azyl v Nizozemsku. Bojí se, že ho sledují ruští agenti Federální bezpečnostní služby (FSB), kteří ho v Moskvě dříve naverbovali jako informátora. Zradil svou opoziční skupinu v čele s Navalným a roky informoval FSB o její činnosti.

Nemáme zdroje, postupujeme po metrech. Okupanti protiofenzívu nečekali, říká britský voják bojující za Ukrajinu

První den protiofenzívy ukrajinských ozbrojených sil proti ruským okupantům na jihu země vypálil bývalý voják britské armády Mark Ayers více než dva tisíce nábojů ze sovětského kulometu PK. Jako jeden z pouhých tří cizinců bojuje v průzkumné jednotce armády obránců v bitvě o region jižně od okupovaného Chersonu. Nyní se společně s americkým kolegou z této jednotky léčí ze zranění v oděských nemocnicích.

Austrálií již zní výzvy k úplnému oddělení od britské koruny. Je to na vás, říkala Alžběta II.

Smrt královny Alžběty v Austrálii prakticky okamžitě zažehla diskuze o možném vzniku republiky. Lídr tamních Zelených Adam Bandt dokonce využil kondolování královské rodině jako možnost zatlačit na ústavní změny. Člen australského senátu za tu samou stranu Mehreen Faruqi dokonce řekl, že nemůže truchlit za hlavu rasistického impéria.

Velká Británie po smrti královny Alžběty II. Skotové pokukují po nezávislosti, mladí po republice

Ve stínu smutku ze smrti královny Alžběty se odehrává souboj mezi Glasgowem a Londýnem. Méně než polovina Skotů podporuje setrvání své země v monarchii. Uvedl to zpravodajský server Guardian na základě průzkumu veřejného mínění z letošního května.

Královská rodina za Alžběty II. uměla Británii vydělat peníze. Za hospodaření ale čelila kritice

Na rozdíl od rodin celebrit, jako jsou například Kardashianovi, neprofituje rod Windsorů ze samotného podnikání. Přesto podle údajů časopisu Forbes přispíval do ekonomiky Spojeného království před pandemií covidu 2,7 miliardy dolarů ročně.

Smrt královny se projeví i v každodenním životě Britů. Budou měnit bankovky nebo pasy

Více než milion lidí se sešlo okolo cesty, po které šel pohřební průvod s rakví princezny Diany. Podle zpravodajského serveru Insider se na přímý přenos z pohřbu dívalo 2,5 milionu lidí. Britské úřady očekávají na pohřbu královny podobnou účast, ne-li větší.

Královna Alžběta se nechtěně stala i módní ikonou. Jednu barvu nikdy nenosila

Jako královna musela zaujmout davy. Alžběta volila svůj šatník pečlivě a ve svém oblékání vždy měla poslední slovo. Její osobní asistentka pro módu jí vesměs pouze radila. Podle pozorování časopisu Vogue byla její nejoblíbenější barvou modrá. Béžovou si však oblékat nechtěla vůbec.

Smrt královny je historický moment. Desítky milionů lidí nezapomenou, podobně jako na 11. září, říká expertka

Královna Spojeného království Alžběta II. zemřela ve svých šestadevadesáti letech v obklopení rodiny. Obavy o její zdraví trvaly delší dobu, ale její smrt je opravdovým šokem. „Je to moment, který si každý Brit zapamatuje. Jako když byl útok na dvojčata v New Yorku. Událost bude v jejich pamětech a všichni budou vzpomínat na to, co se zrovna dělo,“ říká expertka na britskou politiku Irena Hůlová v rozhovoru pro EuroZprávy.cz.