Profil editora

Související články:

Další epizoda dlouhého konfliktu. Indie a Pákistán v nekončícím cyklu napětí a válek

Americký prezident Donald Trump výrazně přehání délku konfliktu mezi Indií a Pákistánem. Jeho výrok, spolu s čerstvým indickým útokem na pákistánské území, však nabízí příležitost připomenout si skutečnou povahu napětí mezi těmito dvěma státy. Série válek a krizí, které se od vzniku nezávislé Indie a Pákistánu v roce 1947 periodicky opakují, tvoří rámec jednoho z nejnebezpečnějších sporů, jaké dnes na světě probíhají. 

80 let po konci války se hroutí představa trvalého míru. Opakujeme totiž chyby z minulosti

Před osmdesáti lety kapitulovaly poslední německé jednotky na území tehdejšího Československa. Tím definitivně skončila druhá světová válka v Evropě, nejničivější konflikt v dějinách našeho kontinentu. Výročí této události není jen historickou připomínkou, nýbrž výzvou k tomu, abychom znovu a znovu promýšleli význam porážky nacismu a cenu svobody, kterou tehdy naši předkové vybojovali.

Polsko se profiluje jako nová vojenská velmoc. Po Evropě chce zásadní změnu

Polsko se profiluje jako nový pilíř evropské obrany a po evropských spojencích požaduje, aby byli obranyschopní. V reakci na zhoršující se bezpečnostní prostředí masivně investuje do armády, navyšuje stavy profesionálních vojáků a udržuje robustní tankové vojsko. Díky těmto krokům se zařadilo mezi nejvýznamnější vojenské síly nejen v Evropě, ale i na globální scéně.

Biden v rozhovoru spílal Trumpovi: Co se to sakra děje? Který prezident takhle mluví?

Bývalý šéf Bílého domu Joe Biden prolomil mlčení. Poprvé od odchodu z Bílého domu poskytl rozhovor a ostře se vymezil vůči Donaldu Trumpovi, ruské agresi i současnému směřování americké politiky. Bývalý prezident byl hostem britské stanice BBC.

Nová fronta studené války: Indicko-pákistánský konflikt jako zástupný boj USA a Číny o vliv v Asii

Indicko-pákistánský konflikt už není jen regionální spor. Nepřímo do něj vstupují i Spojené státy a Čína. Washington podporuje Dillí dodávkami moderní výzbroje, zatímco Peking posiluje vojenské kapacity Islámábádu. Z lokálního napětí se tak stává zástupný střet dvou supervelmocí o vliv v jižní Asii.

Indie, nebo Pákistán? Velké srovnání vojenských kapacit. Převaha ale nemusí být rozhodující

Na první pohled by se mohlo zdát, že Indie má v ozbrojeném střetu s Pákistánem jednoznačnou převahu, ať už z hlediska velikosti armády, ekonomiky, nebo technologií. Tento dojem je však klamavý. Obě země totiž disponují téměř totožným počtem jaderných hlavic, které, a to je podstatné, budovaly primárně jako protiváhu tomu druhému. Nepřátelství mezi dvěma jadernými státy v jedné z nejhustěji zalidněných oblastí světa je mimořádně riskantní a zdaleka nepřináší ohrožení pouze pro jižní Asii.

Kdo nahradí Františka? Favorité na papeže už nejsou jen z Evropy

Dnes se v Sixtinské kapli ve Vatikánu sejdou kardinálové, aby zahájili konkláve, tajnou volbu nového papeže. Mezi favority hlasování, které může zásadně ovlivnit směřování katolické církve na desítky let dopředu, nefigurují pouze Evropané, ale také kandidáti z USA, Ghany, Konga či Filipín.

Merz začíná extrémně oslaben. Na vině jsou i koaliční partneři, zaplatí za to celé Německo

Nový německý kancléř Friedrich Merz vstupuje do úřadu s podlomeným mandátem. Už samotná skutečnost, že musel být zvolen až na druhý pokus kvůli vzpouře vlastních koaličních poslanců, je signálem hluboké nestability. Znamená to jediné: Merz nemusí mít sílu prosadit zásadní body svého programu. Pro Evropu, která od Berlína očekává jasné vedení v době geopolitické nejistoty, je to varovný signál.

Hrozí jaderná válka? Bacik připodobnil dění v Kašmíru k napětí v Evropě v 90. letech

Ozbrojený střet mezi Indií a Pákistánem v Kašmíru znovu eskaluje a nabývá mezinárodního rozměru. Podle experta Gokhana Bacika z Univerzity Palackého nejde jen o regionální spor, ale o hluboce zakořeněný konflikt, který připomíná izraelsko-palestinské napětí a může ovlivnit globální rovnováhu sil. Jaderný konflikt podle něj ale nehrozí. 

Až uvidíme bílý dým, bude jasno. Kardinálové se chystají k volbě papeže

Ve středu se ve Vatikánu otevřou brány konkláve, které rozhodne o novém papeži pro půdruhé miliardy katolíků po celém světě. Tradiční signál z komína Sixtinské kaple, černý nebo bílý kouř, světu napoví, zda kardinálové dospěli k volbě, nebo zda jednání pokračuje.

Čína se vložila do konfliktu v Kašmíru. V zákulisí jasně stojí za jednou ze zemí

Čína vyzvala Indii a Pákistán k maximální zdrženlivosti poté, co se obě země v noci na středu ocitly v ozbrojeném konfliktu, zejména v citlivém regionu Kašmíru. Přestože Peking oficiálně apeluje na mír a stabilitu, v praxi se staví spíše na stranu Islámábádu. Čínsko-pákistánské vztahy nejsou mimořádně dobré jen kvůli strategickému partnerství, ale i v důsledku vlastních dlouhodobých pohraničních sporů obou zemí s Indií.

Evakuace či sestřely stíhaček. Konflikt mezi Indií a Pákistánem v Kašmíru sílí

Ozbrojený konflikt mezi Indií a Pákistánem v oblasti Kašmíru nadále eskaluje. Obě strany hlásí ztráty a pokračují v ozbrojených akcích i výměně palby přes demarkační linii. Pákistánská strana ohlásila sestřelení několika indických stíhaček francouzské výroby. Úřady na obou stranách vyzývají obyvatele z ohrožených oblastí k evakuaci.

"Je to hanba." Trump odpověděl na indický útok proti Pákistánu

Americký prezident Donald Trump označil indický útok na Pákistán za „hanbu“. Řekl to v úterý večer, pár chvil poté, co Indové spustili vojenskou akci údajně zaměřenou proti teroristům. 

Před 80 lety vyšli Češi do ulic se zbraněmi. Začalo Pražské povstání, které nás definitivně zbavilo nacistické okupace

Dne 5. května 1945 vypuklo na území protektorátu Čechy a Morava květnové povstání českého lidu, známé jako Pražské povstání. Tato ozbrojená vzpoura proti německé okupační moci představovala zlomový bod ve finální fázi druhé světové války ve střední Evropě a zřejmě urychlila postup spojeneckých armád směrem k hlavnímu městu o celý den.

Trump oznámil znovuotevření Alcatrazu. Navzdory už tak temné historii amerického vězeňství

Americký prezident Donald Trump oznámil znovuotevření známé věznice Alcatraz, kterou označil za symbol zákona a pořádku. Jeho rozhodnutí ale otevírá otázky o americkém přístupu k vězeňství, lidským právům i historickým excesům, jako jsou Guantánamo či tajné „black sites“ CIA.

80 let od rozhodnutí, která nás poslala do dekád temna. Na vině nejsou jen Sověti

Na počátku května 1945 se druhá světová válka v Evropě blížila ke svému neodvratnému závěru. Třetí říše se hroutila, Berlín padl 2. května, Adolf Hitler několik dní předtím spáchal sebevraždu a spojenecké armády – západní i sovětské – postupovaly nezadržitelně vpřed. V tomto kontextu vydal 4. května vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě, generál Dwight D. Eisenhower, rozhodující rozkaz k zahájení postupu amerických jednotek na území západního a jihozápadního Československa.

Útok, který otřásl Kanadou. Případ z Vancouveru ukázal, co představuje největší hrozbu

Během festivalu Lapu Lapu Day ve Vancouveru najel třicetiletý muž úmyslně autem do davu. Zahynulo 11 lidí, desítky dalších byly zraněny. Útok, který otřásl Kanadou i světem, podle policie nebyl teroristický. Pachatel měl v minulosti duševní potíže. Experti dlouhodobě varují před nebezpečnou kombinací psychických poruch a ideologické nenávisti.

Okamžitě zemře až 125 milionů lidí. Co by způsobila válka Pákistánu a Indie?

Napětí mezi Indií a Pákistánem eskaluje a hrozba ozbrojeného konfliktu je reálná. Obě jaderné mocnosti mají dohromady přes 340 hlavic. Studie varují, že jaderná válka by mohla způsobit až 125 milionů úmrtí okamžitě a nepřímo ohrozit životy až 2 miliard lidí po celém světě.

Pronásledování odpůrců, návrat detektorů lži, citování předních nacistů. Amerika se za Trumpa mění

Zavádění polygrafů uvnitř FBI na příkaz administrativy Donalda Trumpa není obranou státu, ale symptomem hluboce znepokojivého vývoje. Místo řešení reálných hrozeb sledujeme stíhání „neloajálních“ hlasů a bezostyšné normalizování rétoriky nacistické propagandy. Spojené státy se tak pod vedením paranoidního vůdce posouvají směrem, který si donedávna nikdo netroufl veřejně hájit.

Evropa a vojenská cvičení. Proč nezvládáme to, co Britové dělají už staletí?

Britské královské námořnictvo se zapojilo do klíčového vojenského cvičení na rozhraní Jihočínského moře – v prostoru, který je dnes epicentrem globálního soupeření. Zatímco Londýn dlouhodobě udržuje aktivní přítomnost tisíce mil od evropských břehů, kontinentální Evropa stále váhá. Chybí jí jednotný postoj i ochota jednat v prostoru, na němž přitom závisí budoucnost její ekonomické prosperity.