Profil editora

Související články:

V Německu se antisemitismus stává součástí mainstreamu. Významnou roli v tom hrají elity, poukazuje studie

Berlín - Na počátku dvacáté století byl v Německu velmi rozšířený antisemitismus. Jeho plody byla druhá světová válka. Nacistická strana by však nikdy nebyla schopná ji uskutečnit, pokud by nebyla dostatečně mainstreamová. Podle studie profesorky lingvistiky Moniky Schwarz-Frieselové z Technické univerzity Berlín se opětovně stává antisemitismus německou majoritní záležitostí.

Vítěz Putin? Helsinský summit odhalil nečekané souvislosti na Blízkém východě

Helsinky - Setkání amerického a ruského prezidenta v Helsinkách si vysloužilo velkou pozornost v médií kvůli kontroverznímu postoji Donalda Trumpa k jeho ruskému protějšku, Vladimiru Putinovi zvláště v otázce údajného ruského vměšování se v amerických prezidentských volbách. Nicméně, poněkud stranou zůstalo téma Blízkého východu. Jaký dopad bude mít helsinské setkání na problematický region?

Ovládne USA islám? V zemi se schyluje k převratu

Washington - V USA budou 6. listopadu probíhat tzv. průběžné volby (middle term elections), které rozhodnou, jakou bude mít Sněmovna reprezentantů a Senát politickou podobu. O důležitosti těchto voleb svědčí nebývale velký počet muslimských kandidátů.

Setkání Trumpa a Putina z ruského pohledu: převládá mírný optimismus

Moskva/Washington - Už v pondělí se uskuteční očekávané setkání prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským protějškem, Vladimirem Putinem v Helsinkách. V USA převládá mírná skepse. Nicméně na ruské straně podle magazínu The National Interest, který vyzpovídal ruské analytiky, vládne jistá forma opatrného optimismu.

Dokázalo by NATO přežít bez USA? Odpověď Vás možná překvapí

Brusel - Americký prezident Donald Trump opětovně vzbudil pozdvižení na setkání další mezinárodní organizace. Tentokrát to byl summit NATO v Bruselu, kde nevypočitatelný Trump hrozil, že pokud členské státy nebudou dávat na obranu více peněz, USA z severoatlantické organizace odejdou. Jeho slova vyvolala mezi členy NATO zděšení. Byl by ale odchod USA skutečně taková ztráta? Nedokáže se NATO obejít i bez americké přítomnosti?

První americká intervence na Blízkém východě? Proběhla před šedesáti lety, důvodem byl Irák

USA nyní vedou několik válečných operací na Blízkém východě – v Iráku, Afghánistánu, Sýrii či Jemenu. Žádná z nich zatím nepřinesla jednoznačné vítězství, naopak představují stále se zvětšující černou kaňku na pověsti USA. Když v roce 1958 poprvé Spojené státy uskutečnily vojenskou intervenci v regionu, zřejmě nikdo nečekal, jakým prokletým místem se stane pro zemi s nejmocnější armádou na světě.

Rozhodla mexické volby Moskva? Rusko v stále větší míře se snaží získat vliv v Latinské Americe

Mexiko City - Prezidentské volby v Mexiku vyhrál levicový politik Andrés Manuel López Obrador, který je nazýván mexickou odpovědí na Donalda Trumpa. Zároveň se dá říci, že je to mexický Donald Trump, protože byl vynesen na podobné tzv. populistické vlně jako jeho americký protějšek. A podobně jako i u amerického prezidenta, i v případě mexických voleb se vznáší podezření, že se je pokusili ovlivnit Rusové.

Kdo si mastí kapsy? Uprchlíci jsou výhodný byznys, točí se v nich miliardy

Řím - I přestože podle statistik počet migrantů od roku 2015, kdy migrační vlna dosáhla svého vrcholu, se velmi snížil, migrace stále představuje jeden z nejpalčivějších problémů, které Evropa musí řešit. Zvláště Itálie tlačí na to, aby ostatní evropské státy jí pomohly s přicházejícími migranty. A právě v Itálii je nejvíce zřetelné, že migrace je velmi výnosný byznys pro kriminální sítě.

Zažívá Francie nový druh terorismu? Řezníci jsou terčem útoků, hledají ochranu o policie

Paříž - Francie se stala v průběhu několika posledních let dějištěm teroristických činů. Jejich pachateli byli muslimští radikálové. Francouzští řezníci si však nyní stěžují na jiné údajné „teroristy“. Jsou to podle nich radikální vegané a obhájci práv zvířat.

Migranti našli nový způsob, jak získat azyl. Neziskovky ho bagatelizují

Ankara - V mnoha zemích jsou příslušníci LGBT pronásledováni, zvláště v těch, kde mají silné slovo islamisté. Takoví lidé jsou podle mezinárodní řádu ochrany lidských práv na vrchním listě těch, kterým je třeba poskytnout azyl. Podle webu The Huffington Post si to migranti dobře uvědomují a snaží se toho využít tím, že se falešně tváří jako pronásledovaní členové LGBT komunity.

Turecko na cestě k diktatuře? Volby mohou skončit násilím, ozývají se varovné hlasy

Ankara - Dnešní prezidentské a parlamentní volby v Turecku jsou jedny z nejdůležitějších v moderním tureckém období. Sázky jsou totiž vysoké. Turecký prezident prezident Recep Tayyip Erdogan, stálice turecké politické scény od roku 2002, může na základě jejich výsledku získat takřka absolutní moc a posunout Turecku směrem k v podstatě ničím nekontrolovatelného prezidentského systému. Opozice varuje před tím, že už nyní se Erdogan chová diktátorsky. Ve vzduchu dokonce visí obavy z použití násilí.

Turecké volby mají první oběť. Místní politik byl zastřelen

Ankara - Volby vždy bývají plné napětí, většinou však nejsou spjaty s s vraždami. V Turecku však volební hádky vedly k smrti Mehmeta Sıddıka Durmane, místního zástupce pro Stranu dobra v okresu Karaçoban ve východní provincii Erzurum. Zprávu o tom ohlásila jeho strana na Twitteru.

Povede Turecko žena? Nejsme jako Rusko, tvrdí turecká „železná lady". Erdogana přirovnává k blízkovýchodním diktátorům

Ankara - Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan a jeho Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) jsou favority nedělních prezidentských a parlamentních voleb, má však proti sobě tvrdého protivníka – respektive protivnici. Tzv. „turecká železná lady“, kandidátka na prezidentku Meral Aksenerová, může být podle analytiků tou, kdo ukončí dlouholetou vládu stálice turecké politické scény.

Rozhodnou migranti volby v Turecku? Jsou na tom lépe než my, ať odejdou, tvrdí stále větší počet Turků

Anakara - V Turecku dnes probíhají a prezidentské a parlamentní volby. Významnou úlohu v nich sehraje téma migrace. Turecko hostí vůbec nejvíce syrských migrantů na světě, okolo 4 miliónů lidí. Jen asi 30 000 z nich získalo volební právo a může směr Turecka ovlivnit. Zbytek se s obavami čeká výsledek voleb. Někteří turečtí politici totiž slibují výrazné omezení turecké solidarity.

Nové „hvězdné války“? Ještě horší než studená válka, varuje Rusko před amerických vesmírným zbrojením

Washington/ Moskva - Americký prezident Donald Trump ohlásil vytvoření nezávislé sekce vesmírných sil. Je to podle něj nutné proto, aby se USA dokázaly uspět v konkurenci Ruska a Číny. Jeho krok nevyvolal v Rusku nadšení. Ruské ministerstvo zahraničí varovalo, že závod ve vesmírném zbrojení by mohl mnohem intenzivnější než závod v nukleárním zbrojení, který dominoval 21. století.

Budoucnost africké migrace? Do Evropy může přijít až 40% afrických migrantů v roce 2050, uvádí studie

Afrika patří mezi největší zdroje migrační vlny. Zvláště Itálie se vzhledem ke své poloze potýká s řadou běženců z severoafrických zemí. Nicméně, většina Afričanů zůstává v Africe. Podle prognóz Společného výzkumného střediska Evropské komise taková situace bude i v roce 2050, nicméně uvádí možnost, že zbylých 40% půjde do Evropy.

Co si Severokorejci skutečně myslí o Kimově režimu? Mýty a fakta o životě v KLDR

Pchjongjang- Severní Korea je v západních médiích vykreslována jako země plná bezostyšné propagandy, nesvobody, tvrdému režimního zacházení a konstantního porušování lidských práv. Jaký je ale ve skutečnosti život v KLDR? A co si myslí její obyvatelé o Kim Čong-unovi?

Kolik stojí Evropu terorismus? Studie dospěla k ohromující sumě

Terorismus patří mezi největší bezpečností hrozby dneška. V podstatě kdykoliv a kdekoliv se může odehrát násilný čin, mající za sebou i několik stovek mrtvých. Ačkoliv samotná pravděpodobnost, že se běžný Evropan stane terčem útoku je stále malá, terorismus přesto dokáže způsobit mnoho škody – a jak ukazuje studie výzkumné organizace Rand Europe, nejen na fyzické a psychické úrovni, ale i té materiální.

Syrské opoziční síly nutí sekulární obyvatele Afrinu přijmout islamistická pravidla. Je to předzvěst etnického čistění, bojí se Kurdové

Afrin - Syrské město Afrin bylo pevností kurdských milicí známých pod zkratkou YPG (jejich plný název je Lidové obranné jednotky) před tím, než Afrin napadli Turci v lednu 2018. Změna vedení je nepříjemná pro sekulární Kurdy, protože se objevují tendence je přinutit přijmout islamistická pravidla. Bojí se, že to je jen předzvěst genocidy.

Po Kimovi Putin? USA a Rusko se mají připravovat na setkání svých prezidentů

Washington - Americký prezident Donald Trump si velice pochvaluje setkání se severokorejských diktátorem Kim čong-unem v Singapuru, navzdory hlasům kritikům, podle kterých legitimizoval brutální severokorejský režim. Zastánci setkání však poukazují na to, že schůzka byla nutná k vyřešení naléhavých bezpečnostních otázek týkajících se KLDR. Podobné argumenty by teoreticky mohly být použity na schůzku Trumpa s jeho ruským protějškem, Vladimirem Putinem. Podle informací stanice CNN se mezi americkými úředníky o možném uspořádání schůzky dvou nejsledovanějších státníků žhavě mluví.