Profil editora

Související články:

Jak fungují sankce? Západ může za rozpoutání války přivést Rusko ke krachu

Agresivní válka na Ukrajině, rozpoutaná člověkem, který byl za válečné zločiny zažalován vládnoucími činiteli této země u mezinárodního soudu v Haagu, Vladimirem Putinem, pokračuje už více než týden. Stále větší počet lidí světa proto netrpělivě čeká na to, kdy zaberou údajně nejtvrdší sankce, co by trest uvalený na extremistické a agresivní Rusko, které rozpoutalo válku v Evropě. Mimochodem ‒ má s tím bohaté zkušenosti.

Válka změnila uvažování Evropy. Bude si muset jasně říct, kde kupovat plyn a ropu

Zatímco se ještě na přelomu minulého a letošního roku zdálo, že by se i přes už tehdy tu vědomé, tu nevědomé přešlapy členských zemí Evropské unie a jejich lídrů v otázkách snižování ceny energií, zvláště zemního plynu a elektřiny, mohly sesunout z loňských výšin níž, přišla nečekaná pohroma. Doslova. Bezprecedentní invaze a zabíjení nevinných lidí ruským agresorem Vladimirem Putinem a jeho partičkou válečných štváčů, rozmetala všechny analýzy a úvahy o tom, že by se v roce 2022 mohly ceny energií uklidnit. Nejeden zlý jazyk sice může namítnout, že přece naděje na zklidnění situace tu pořád je, jenže i kvůli zatím nekončící válce musí Evropa přemýšlet nad tím, jak odstranit své fatální chyby při vyjednávání nejen objemů a cen za zemní plyn z Ruska, ale jak se ho zbavit, pokud možno z většiny svých transakcí za energie.

Migrační vlna i tvrdá rána ekonomice. Jaké budou následky války?

Už nějaký ten pátek může každý sledovat v přímém přenosu výsledky agresivní, rozpínavé a nelítostné politiky exdůstojníka sovětské tajné služby KGB, který bohužel stojí v čele nynějšího Ruska, Vladimira Putina. Na hranicích s Ukrajinou, a to i v té běloruské části kdysi mocného Sovětského svazu, po jehož obnově Putin tak touží, stojí údajně okolo dvě stě tisíc vskutku ruských vojáků, kteří mají za sebou všemožnou techniku a vojenské vybavení, jenž nyní využívají k útoku na Ukrajinu. A Putin se rozhodl, že půjde ještě dál, zabral totiž území cizího státu, které se vydává samo za ruské.

Německo proti Putinovi vytasilo trumf. Celá Evropa ale musí rázně ukázat, že se umí bránit

Říká se, že demokracie neválčí. Že demokracie vyjednává tak dlouho, dokud nepřesvědčí ty, kteří chtějí válčit, že to nikam nevede. Jenže ukazuje se, že tahle taktika nefunguje. Na druhou stranu, jaké mají demokratické země nástroje, aby nyní zastavily válku, pro kterou se jen kvůli svým představám evidentně rozhodl Vladimir Putin?

Nemáte dluhy? Při současných ekonomických problémech je to stejně jedno

Že v Česku rychle roste všeobecné zadlužení, a to bohužel nejen eráru, ale i u domácností, a hlavně u firem, je snad všeobecně známo. Čtenářům se servírují titulky a rozsáhlé zprávy o tom, jak že podnikatelé a domácnosti se loni zadlužovali výrazně rychleji než v předešlých letech, takže u lidí dluh meziročně vzrostl o desetinu, což byl nejrychlejší nárůst od roku 2009 a zadlužení dnes činí 2,05 bilionu korun. Objem firemních úvěrů se zvýšil o šest procent, což bylo nejvíce od roku 2011 a firmy věřitelům dluží další „dardu“ ‒1,19 bilionu korun. Když se k tomu přičte i dluh státu, který na konci roku 2021 vykázal „sekeru“ ve výši 2,5 bilionu korun, může se člověku ze všech těch čísel udělat až nevolno. Kdo to jako všechno zaplatí, že?

Česko proti všem. Na pozadí rekordního zdražování letí úrokové sazby nahoru, ale jen u nás

Boj s inflací nabírá ve světě obrátky. I na těchto stránkách jste si mohli milí čtenáři už přečíst, že inflace v Česku je nejvyšší od 90. let, ale že ani tato čísla nejsou pravděpodobně ještě u konce, takže i stávající rekordní znehodnocení úspor a navyšování cen ještě minimálně během letošního roku stoupne. Ano, ano, dle veřejných zpráv meziroční míra inflace v lednu letošního roku stoupla na 9,9 procenta z prosincových 6,6 procenta a stala se tak nejvyšší od července 1998. Ne příliš dobrou zprávou ale je, že uvedená čísla byla bohužel vyšší, než očekávala Česká národní banka, která i kvůli tomu odhadla, že je více než pravděpodobné, že v následujících měsících inflace překoná deset procent.

Minimální mzda nedá politikům spát. Jen zvyšováním se nic nevyřeší

Říká se, že v jednoduchosti je krása. Tak třeba taková minimální mzda. Když by se její výše nemusela odvíjet od rozhodnutí politiků, ale třeba jen od toho, jak se mění předem schválené parametry jejího výpočtu, myslím, že by se ulevilo nejen lidem v Česku, ale i investorům, a nakonec jistě i nejednomu politikovi. No uznejte, přijít o hodiny často zbytečných a nicotných plků ve Sněmovně o tom, že jedni nemají rádi chudé, zatímco těm druhým je jedno, jestli erár má nebo nemá peníze na jejich rozhazování z pověstného vrtulníku, je snad až příliš krásná a ideální představa o tom, jak by mohl fungovat stát. Do nastavení její výše se ale chystá nyní promluvit i Evropský parlament. Ten totiž chce schválit směrnici, která má všem zemím Evropské unie poradit, jak jí zvyšovat.

Češi bezhlavě skupují zájezdy. Zdražování a krachu cestovek navzdory

Na řadě míst České republiky si už několik dní nejen školáci, ale i jejich rodiče, prarodiče či blízcí příbuzní užívají jarní prázdniny. A možná, že ani nezaznamenali velké třesky a očekávané změny v segmentu cestovního ruchu. Řeč je o tom, že právě v tomto roce bude muset opustit podnikání v tomto segmentu řada cestovek.

Extrémní úrokové rozdíly v boji s inflací ukazují, že nežijeme v normální době

Člověk nemusí mít hned nějaké ekonomické super vzdělání, třeba z prestižních amerických univerzit, aby si nevšiml, že teď nežijeme úplně v normální době. Tak třeba ‒ když porovnáme vývoj inflace v tuzemsku s nastavením úrokových sazeb Českou národní bankou s tím, jaké hodnoty mají třeba země Eurozóny, musí nás nutně napadnout, že tu existují dost „extrémy“. Jenže ‒ jak se říká ‒ všechno má své příčiny a následky.

Nálada Čechů je na bodu mrazu. Protentokrát za to ale nemohou peníze

Společenská nálada v tuzemsku nebyla kvůli šíření viru SARS-CoV-2 za poslední více jak dva roky nijak zvlášť výborná. Nebyla nouze i o novinové titulky, jak se kvůli existenci nebo neexistenci samotné nákazy rozkližují vztahy v rodinách, mezi přáteli nebo kolegy. Jenže, proč vlastně?

Tahle země není pro chudý. Lidé mohou skončit na ulici lusknutím prstu

Po přečtení výsledků zkoumání statistického serveru Numbeo o tom, jaké jsou životní náklady v zemích Střední a Východní Evropy, musím říct jedno: Tahle země není pro chudý. A berte to milí čtenáři jako konstatování faktu, nikoliv jako nějaký atak proti bohatým či chudým. Naopak.

Cena ropy opět letí nahoru. Poděkovat můžeme i totalitnímu Rusku

Nejen tuzemská média, ale snad i většina „mainstreamových“ světových titulů, v těchto dnech s velkou vervou varují před tím, že cena ropy nezadržitelně míří k magické hranici 100 amerických dolarů za barel. To je 2150 korun, přepočteno aktuálním měnovým kurzem české koruny k americkému dolaru, když ještě před rokem to bylo necelých 1380 korun. Laskavý čtenář, který si ale umí najít na internetu graf dlouhodobého vývoje obou klíčových značek ropného segmentu, totiž americké ropy WTI a ropy Brent, ale rychle zjistí, že ona „stovka“ u cenovky není za posledních třicet let žádnou novinkou. A že už bylo s cenami ropy hůř, je taky fakt. Pravdou ale je, že rostoucí ceny ropy mají nyní značně nepříznivý dopad na růst všeobecné cenové hladiny. Ale ani to není výjimečné. Chce se tak říct: Hlavně žádnou paniku.

Česko zažívá digitalizační boom. Kam nás posouvají virtuální asistentky?

Když v roce 1984 hudební skupina Olympic vydala album Laboratoř, málokdo si připustil, že by jednou mohl mít doma třeba virtuální asistentku, se kterou by se dalo nejen rozprávět v rodném jazyce, ale i z pohodlí domácího křesla jí zadávat úkoly, které pak splní. V úvodní písni zmíněného alba se mimo jiné zpívá: „Když jím, kolik reakcí se ve mně ztrácí. A mám víc než en na entou informací. Tak dál mě má chemie tu nutí k práci. A pak že prý tu nedělám nic… Ať to zkusí laboratoř!“ Uběhlo dost let a laboratoře vyvinuly virtuální realitu.

Češi utrácejí za kryptoměny miliardy. Někteří padají do pasti a přichází o celoživotní úspory

Snad jste milí čtenáři v minulých dnech četli, viděli nebo slyšeli z nejrůznějších médií zprávy o tom, že globální kryptoměnový trh přišel jenom během čtyřiadvaceti hodin o téměř 150 miliard dolarů. To naštve, řeknete si, jenže no a co? Při vědomí toho, že jen za loňský rok nakoupili Češi dle veřejných zdrojů kryptoměny v nominální hodnotě 4,5 miliardy korun, se ale musí člověku z takových zpráv zatočit hlava. Navíc ‒ internetové vyhledavače na vás vypustí i zprávy o tom, že o vysoce rizikové a stále spekulativní kryptoměnové investice začali stát i tzv. drobní investoři. A to je ten problém. Protože stejné zdroje mají srdceryvné příběhy o tom, jak kvůli lákavým číslům o ziscích na kryptoměnových trzích přišli lidé při aktuálním pádu hodnoty e-měn třeba i o rodinné úspory.

Inflace letí nahoru, pořádně se zdražuje. Proč nikdo nepanikaří? Není důvod

Zdá se, že očekávání ekonomů a analytiků, zveřejňovaná často už na podzim loňského roku o tom, že rychle rostoucí ceny (inflace) z Česka hned tak nezmizí, se naplňují. Sama Česká národní banka (ČNB), která má v tuzemsku na starosti cenovou a měnovou stabilitu, minulý týden uvedla, že nejpravděpodobnějším výhledem je v následujících týdnech další růst inflace, která na sklonku roku 2021, dle nejnovějších zjištění centrální banky, byla 6,6 procenta. To je meziročně nejvíc od září 2008. Podle Petra Krále, ředitele měnové sekce ČNB, kterého citoval zpravodajský server Českého rozhlasu iRozhlas.cz, lze očekávat, že inflace zrychlí na devět až deset procent. „Pokud to přeteče desítku, tak jen malinko a mělo by to být na několik málo měsíců,“ uvedl.

KOMENTÁŘ: Covid tvrdě dopadl na firmy a podnikatele. Tak kde berou peníze na vyšší mzdy?

Česká ekonomika, nutno ale hned na začátku přiznat, že nejen ona sama, čelí v posledních měsících ataku nejen nejrůznějších krizí, ale i rychlému nárůstu snad všech cen, které existují. Dá se proto říct, že zpráva, kterou tento týden vydala agentura ČTK, je téměř malým zázrakem. O čem je řeč? O tomhle: agenturní novinka říká, že podle výsledků průzkumu personální agentury Grafton Recruitment z konce roku 2021 mezi 432 podniky jich chce 59 procent v letošním roce nabírat nové zaměstnance a tři čtvrtiny z nich chce nové lidi do svých stavů získat zvyšováním mzdy. Což o to, je to super zpráva, jenže, když si uvědomím, že následky řešení covidové pandemie, zvláště v tuzemsku, dopadly často dosti tvrdě na řadu firem a podnikatelů, tak jak to, že najednou se všude nabírá a mzdy letí nahoru? Zkrátka, kde na to ty firmy vezmou?

Zdražování nebere konce aneb inflace jako hlavní téma roku 2022

Až se na konci letošního roku budou zveřejňovat žebříčky nejhledanějších slov na různých internetových vyhledavačích, rozhodně čekám, že výraz „inflace“ porazí nejen slovo covid či pandemie, ale i další termíny. Statistiky a taky některé titulky novinových článků ovšem říkají že z inflace se minimálně v Evropě (a tudíž i u nás) zřejmě letos stane „noční můra“. Nejen čísla v Česku, ale i v Evropě totiž zatím naznačují, že „zdražování“, jak se taky někdy zkratkovitě inflaci říká, neberou konce.

KOMENTÁŘ: Babišova vláda uplácením voličů nesmyslně utrácela. Snahám o zastavení dluhu se vysmívá

Jedno okřídlené české pořekadlo říká, že opakování je matkou moudrosti. Tak tedy, pojďme si připomenout důležitá statistická čísla a fakta. Poslední česká vláda levicových populistů Andreje Babiše nejen, že nesmyslně utrácela, dá se říct v duchu uplácení voličů, ale kvůli tempu, jakým to dělala, má země vskutku vážný problém. Fakt velký malér. A bez ohledu na bohapustá prohlášení exministryně financí Aleny Schillerové a samotného Andreje Babiše o tom, že extrémní zadlužení země bylo způsobeno hlavně dopady řešení pandemické krize, se stále více ukazuje, že dluhový vlak, který ANO populisté cíleně rozjeli, bude možná nemožné zastavit. Úspěchem už bude, pokud se dluhy země alespoň stabilizují a vbrzku začnou rychleji snižovat.

Zažije Česko nejdražší Vánoce v historii? Pro mnohé přijde Ježíšek až v lednu

Možná si říkáte, co se to děje. Média s chutí informují o tom, že lidé už na Vánoce nakupují od srpna, ale ten vánoční duch letos trochu vázne. Ani řada vánočních klipů, po kterých nejednomu divákovi ukápne jistě slza dojetím, nám totiž nakonec asi velkou radost nepřinese. Důvodem je totiž velké cenové pozdvižení, a to nejen to z posledních týdnů, které pořádně šponuje cenovky zboží. Jenže ono zdražení nepřichází nečekaně z čistého nebe. Už letos v létě totiž řada ekonomů upozorňovala na to, že Vánoce 2021 budou asi ty nejdražší v historii. A to ještě nebyla na obzoru aktuální energetická, ropná, ani jiná krize. Ale jak s oblibou říkají nejen zlí jazykové: „Nedivte se, milí spotřebitelé, že to tak je, protože všechno souvisí se vším.“

Fialova vláda přebírá rozsekanou zemi, na nápravu Babišových chyb má jeden pokus

Zadlužení země, covidová pandemie, energetická a cenová krize, inflace, nefunkční stát, zanedbaná infrastruktura, hrozba totalitních režimů vojenskými údery, nekonečná řada zákonů, které jsou zapleveleny nesmysly nebo úplně něco jiného? Před takovými výzvami totiž stojí dneska jmenovaná vláda Petra Fialy (ODS) a jeho týmů z pětikoalice. Zdá se ale, že vůbec tím prvním úkolem, který na nový kabinet čeká je prodloužení/neprodloužení nouzového stavu. Hned na začátku je jasné jedno: Ať se stane prioritou cokoli nebude mít vláda pod vedením lídra ODS více pokusů na to, aby udržela důvěru voličů při spravování doslova „rozsekané“ země.