Rozhovory

Související články:

Gottwald v prezidentském křesle nebyl jen zloduch ani zlomený člověk, kterému se rozpadají ideály, říká historik Lóži

Před 20 lety Češi odhlasovali vstup do EU. Byla tehdy přístavem, který neměl stinné stránky, poukazuje politoložka Pitrová

Uplynulo 20 let od referenda, v němž obyvatelé České republiky podpořilo vstup do Evropské unie. Pro se vyslovilo 77,3 % z 55,2 % oprávněných voličů, kteří se k urnám dostavili. Referendum přitom nemělo a nemá v českých zemích tradici, šlo spíše o symbolický moment, impulz k přijetí západních hodnot, domnívá se politoložka z Fakulty sociálních studií Masarykovy Univerzity Markéta Pitrová. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz připomněla, že všechny systémové politické strany se v té době shodovaly na tom, že vůči členství v Unii neexistuje alternativa. Jednoznačný výsledek spojuje také se skutečností, že v roce 2003 nedocházelo k masivnímu šíření dezinformací prostřednictvím internetu. Zároveň varuje, že argumentovat ve prospěch členství v EU prostřednictvím finančního přínosu bylo sice jednoduché, ale zároveň velmi krátkozraké.  

První schůzka Trumpa s Kimem proběhla před 5 lety. Američané měli upřímný zájem snížit napětí na Korejském poloostrově, míní odborník Tůma

Před pěti lety, 12. června 2018, se v Singapuru uskutečnilo historicky první setkání nejvyšších představitelů Spojených států a Severní Koreje. Vzhledem k dlouhodobému nepřátelství a silné vzájemné podezíravosti bylo jednání tehdejšího amerického prezidenta Donalda Trumpa se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem samo o sobě úspěchem, konstatuje v rozhovoru pro EuroZprávy.cz seniorní spolupracovník Ústavu mezinárodních vztahů Miroslav Tůma. Odborník na bezpečnostní politiku a nešíření jaderných zbraní se domnívá, že oboustranné vstřícné kroky, které po jednání následovaly, naznačovaly možnost postupného řešení složité otázky jaderného a raketového programu KLDR. Nastínil také důvody, proč se tak nestalo a namísto denuklearizace vidíme opět nebezpečně se stupňující spirálu napětí.

55 let od atentátu na Roberta Kennedyho. Politické násilí bylo v USA bohužel docela běžné, uvádí amerikanista Pondělíček

Robert Kennedy, vlivný politik a uchazeč o prezidentskou nominaci za Demokratickou stranu, bratr v roce 1963 zavražděného prezidenta Spojených států Johna Kennedyho, se před 55 lety, 5. června 1968, stal rovněž obětí atentátu. O den později zemřel. Pro své názory, především na nepřípustnost rasové segregace, byl mnohými nenáviděn, avšak motiv vraždy s vnitřní politikou patrně nesouvisel, vysvětluje v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Jiří Pondělíček. 

15 let po zákazu kazetová munice dál zabíjí civilisty. Expertka na humanitární právo popsala důvody

Uplynulo více než 15 let od chvíle, kdy se více než stovka zemí z celého světa, včetně České republiky, na konferenci v irském Dublinu dohodla na přijetí Úmluvy o zákazu použití kazetové munice. Důvod, proč se v centru pozornosti ocitl tento typ zbraní, který do okolí rozptyluje velké množství menších náloží, spočívá v ničivých dopadech jejich užití na civilisty, vysvětluje profesorka Veronika Bílková v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Odbornice na mezinárodní humanitární právo z Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze upozorňuje, že navzdory rychlému sjednání a přijetí dohody zůstávají stranou hlavní vojenské mocnosti, což představuje hlavní důvod, proč je kazetová munice nadále používána v ozbrojených konfliktech, včetně toho na Ukrajině, kde ji masivně využívá ruská armáda.      

Moldavsko je vystaveno ruské propagandě, většina voličů si přeje proevropské směřování, říká velvyslanec Kázecký

Velvyslanec České republiky v Moldavsku Stanislav Kázecký v rozhovoru pro EuroZprávy.cz ujistil o stabilní politické situaci v zemi. Rusové tady podle něj šíří svůj vliv zejména díky rozšířené znalosti ruštiny napříč moldavskou společností. Přesto je zřejmé, že proevropské směřování Kišiněva podporuje velká část společnosti, a to hlavně podle výsledků posledních prezidentských a parlamentních voleb.  

25 let od schválení Velkopáteční dohody. Sektářské násilí v Severním Irsku utichlo, konflikt ale nebyl zcela vyřešen, upozorňuje Váška

Před 25 lety, 22. května 1998, byla ve dvou referendech, které proběhly v Irsku a Severním Irsku, schválena Velkopáteční dohoda. Jejím cílem bylo ukončit období nazývané Troubles, neboli násilný konflikt v Severním Irsku mezi katolickými zastánci sjednocení Irska a protestantskými stoupenci setrvání v unii s Velkou Británií. Dohoda si vyžádala obrovské nasazení všech zúčastněných stran, připomíná v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Jan Váška z Institutu mezinárodních studií FSV Univerzity Karlovy v Praze. Odborník na moderní britské dějiny podotýká, že po uzavření dohody sice nastalo nejlepší období v dějinách Severního Irska, přesto však v regionu začínají sílit protesty a kritika dohody ze strany radikálnější části unionisté komunity.  

Exkluzivně: Taylor byl profík i fenomén, je hrdinou současné generace. Ukrajinci pro něj udělali co mohli, říká Řepa

Projekt Pheonix Tactical Care, který během války na Ukrajině vycvičil v bojové medicíně tisíce ukrajinských vojáků, včera informoval o úmrtí svého zakladatele. Muž známý pod přezdívkou Taylor zemřel v neděli poté, co byl před několika týdny vážně zraněn v bojích na Donbase. Pro EuroZprávy.cz na něj vzpomíná vojenský historik Tomáš Řepa, který se s Taylorem znal přes 15 let. „Vím, že se zase našlo spousta lidí, kteří nějakou svoji frustraci, jako správní hrdinové u klávesnice, přetavili v nadávky nebo posměch. Těm bych jen vzkázal, že Taylor by z vás měl srandu. Prožil život, který měl smysl a neměl potřebu se obhajovat,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. 

Je správné, že firmy, které žijí jen z dotací, zkrachují, říká ke konsolidačnímu balíčku Zdechovský

Konsolidační balíček, který před několika dny představila vláda, se části společnosti nelíbí. Vystupují proti němu odboráři i některé firmy, které se obávají o své podnikání poté, co stát seškrtá dotace. Lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský ale toto omezení podpory státu vítá s tím, že firmy, které fungují jen na dotacích a neumí si na sebe vydělat samy, nemají na trhu co dělat. "Lidé si uvědomují, že stát šetřit musí, aby nezkrachoval, ale samozřejmě chtějí, ať se jich to vůbec nedotkne. Tak to ale bohužel nefunguje," uvedl v první části rozhovoru pro EuroZprávy.cz.

Rusové mají pořád z čeho čerpat. Původní dynamiku ze začátku invaze už ale nezískají, hodnotí vojenský historik pro EZ

Vojenský historik Tomáš Řepa, vyučující na Univerzitě obrany v Brně, pro EuroZprávy.cz zhodnotil na základě vojenské přehlídky v Moskvě momentální situaci v ruské armádě – mimo jiné také její dislokaci po celém území. Za celou dobu se přehlídky, která proběhla přesně před týdnem, zúčastnil jediný tank T-34 a omezená vojenská posádka. „Až na výjimky jako železniční vojsko většinou nešlo o pravidelné jednotky. Jak je čím dál silněji patrné, Rusku dochází dech, ta společnost se však rozhodně ještě jen tak nezhroutí,“ popisuje v rozhovoru. Rusko podle něj má stále z čeho čerpat. 

Ukrajina musí získat zpět všechna území. Jiná cesta k ukončení války není, upozorňuje pro EZ šéfredaktorka Euromaidan Press

Šéfredaktorka ukrajinského serveru Euromaidan Press Alya Shandra v rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsala, co stojí za vznikem celého projektu a jaký byl jeho původní cíl. Z úsilí o propojení Ukrajiny s okolním světem prostřednictvím anglickojazyčného zpravodajství se v posledním roce stal odhodlaný boj proti ruským okupantům. Začátek celé invaze ji velmi zasáhl. „S manželem jsme nemohli uvěřit tomu, že toho byl Putin schopný. Byli jsme si jistí, že se to nestane. Další dva dny jsme přemýšleli, jestli máme opouštět Kyjev nebo ne. Nakonec jsme se rozhodli odejít kvůli malým dětem a mému těhotenství do Lvova,“ vzpomíná. Teď už je zpět v ukrajinské metropoli a pracuje naplno dál.  

Trump před 5 lety vypověděl dohodu o íránském jaderném programu. Dosáhl opaku toho, co zamýšlel, tvrdí odborník Horčička

Dne 2. května 2018 Spojené státy vedené tehdejším prezidentem Donaldem Trumpem oficiálně odstoupily od Společného uceleného akčního plánu (JCPOA), neboli multilaterální mezinárodní dohody, ve které se Írán zavázal omezit svůj kontroverzní jaderný program výměnou za zrušení sankčního režimu, jemuž byl vystaven. Krok pro Trumpovu administrativu představoval jednoduchou možnost, jak se vymezit proti mezinárodnímu směřování předchozího prezidenta Baracka Obamy, soudí Matouš Horčička, odborník na Írán z Asociace pro mezinárodní otázky. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz vyjádřil názor, že Teherán do té doby dohodu dodržoval víceméně stoprocentně a že Trumpova politika maximálního tlaku pouze posílila íránské konzervativce na úkor reformistů, přičemž tamní režim dále přiblížila Rusku a Číně. 

Zelenskyj je skromný a pokorný, Pavel udělal dojem, říká pro EZ zmocněnec Kopečný. Česko už se podílí na obnově Ukrajiny

Tomáš Kopečný je vládním zmocněncem pro obnovu Ukrajiny od ledna tohoto roku. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, jak obnova probíhá a co z ní Česká republika bude mít. Pozitivně hodnotil také dozvuky návštěvy prezidenta republiky Petra Pavla v Dnipropetrovské oblasti, nad níž má právě ČR patronát. Poznal se i s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Osobní chemie mezi Pavlem a Zelenským podle něj funguje velice dobře a Česká republika má velice dobře nakročeno k tomu být jedním z nejdůležitějších partnerů Kyjeva.   

25 let od zrodu eurozóny. Kdyby rozhodovala jen ekonomická data, některé země by se do ní nedostaly, míní politolog Sychra

Rada EU před 25 lety určila, že do připravované měnové unie vstoupí jako první jedenáct členských zemí. Rozhodnutí z 2. května 1998 již nešlo odkládat, přitom bylo na cestě k vytvoření eurozóny jedno z nejdůležitějších, konstatuje v rozhovoru pro EuroZprávy.cz politolog Zdeněk Sychra ze Západočeské univerzity v Plzni. Odborník na evropskou integraci přiznává, že u některých zemí přitom již tehdy existovaly značné pochybnosti, zda budou schopné podmínky pro přijetí eura splnit, avšak zvolená kritéria představovala – podobně jako mnoho aspektů spojených s novou jednotnou měnou – kompromis. Domnívá se však, že namísto jednorázového splnění kritérií se jako mnohem podstatnější problém měnové unie ukázaly strukturální rozdíly mezi zapojenými ekonomikami a celkové nastavení projektu. 

Čína se chce ve velmocenském postavení vyrovnat USA, uvítala by i další oslabení Ruska, říká expert pro EZ

Expert Jan Švec z Centra pro studium globálních regionů Ústavu mezinárodních vztahů v Praze popsal, jak Čína posiluje svou pozici ve světě. Asijská velmoc se podle něj snaží posilovat svůj vliv prostřednictvím ekonomické „spolupráce“, šířením propagandy, infiltrací akademické sféry nebo skrytým ovlivňováním vnitřní politiky. „Na rozdíl od dřívějších představitelů Číny chce Si Ťin-pching učinit z Číny hybatele mezinárodního dění, který má minimálně podobně silnou pozici jako Spojené státy. Ty jsou v podstatě v tomto ohledu jediným rivalem, kterého Čína uznává, tedy ani Indii nepovažuje za relevantního soupeře,“ vysvětluje.

Afghánští komunisté uchopili moc před 45 lety. Bez Sovětů by nevládli dlouho, soudí odborníci Polnar a Prokop

Před 45 lety, konkrétně 28. dubna 1978, proběhl v Afghánistánu mocenský převrat, při němž byl svržen a zabit autoritářský prezident Muhammad Daúd Chán. K moci se dostala Lidově demokratická strana Afghánistánu. Navzdory jejímu bezohlednému radikalismu nelze nový režim označit přímo za komunistický, spíše byl prosovětský a hledal specifický afghánský model socialismu, vysvětlují odborníci z Univerzity obrany v Brně Stanislav Polnar a Bronislav Prokop. 

Nebuďte s tím sami, po vyslovení problému přijde úleva. Neuroložka pro EZ hovořila o dopadech šikany na děti

Jak poznáme šikanu a jaké může mít důsledky na zdraví dítěte? Nejen taková témata s námi v rozhovoru pro EuroZprávy.cz probrala neuroložka se zaměřením na dětský spánek, podporu rodin, práci s emocemi a traumaty Magdalena Danielová. „Osobně si myslím, že šikana je devastující v každém věku, včetně dospělých. Kdykoliv situaci nemůžeme změnit, ztrácíme jistotu. Malé děti mají menší schopnost říkat ne a může být pro ně náročné obrátit se na učitele jako autoritu,“ upozorňuje.  

90 let od vzniku gestapa. Jeho velitelé jsou příkladem, že vzdělání nebrání v páchání obludných zločinů, říká historik Zumr

Před 90 lety, 26. dubna 1933, zřídil Hermann Göring v tehdejším Prusku úřad tajné státní police. Jak potvrzuje historik Jan Zumr z Ústavu pro studium totalitních režimů, nechvalně proslulé gestapo se následně stalo jedním nejdůležitějších nástrojů nacistického teroru, už jen z toho důvodu, že mohlo provádět mimosoudní popravy. Odborník na represivní aparát Třetí říše v rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil i to, že velitelé gestapa v protektorátu šli mnohdy nad rámec příkazů z Berlína, který je v jejich horlivosti musel nezřídka brzdit. Mimořádně brutální činy přitom páchali poměrně mladí lidé s vysokým stupněm vzdělání. Za mýtus naopak Zumr označuje zažitou představu, že po skončení války uprchl velký počet nacistických zločinců do latinské Ameriky či na Blízký východ. 

Kdybych měl poslouchat projevy Babišových lokajů nebo zjevů typu Zwyrtek Hamplová, vezli by mě v poutech, říká pro EZ Jan Rejžek

Jakmile jsem se dozvěděl, že Jan Rejžek vydává knihu pamětí s názvem Jste to vy?, bylo mi jasné, že si ji nejen musím koupit a přečíst, ale taky se konečně s tímto nesmlouvavým hudebním a filmovým kritikem, básníkem, novinářem a fotbalistou, ale taky nekonečnou studnicí zábavných historek, prostě musím potkat k rozhovoru. A nejenom kvůli jeho nové knize.  

Dvacet let od pádu Bagdádu. Irácká válka zásadně ovlivnila mezinárodní vztahy, upozorňuje Jan Daniel

Před dvaceti lety, 7. dubna 2003, obsadila koaliční vojska v čele s americkým kontingentem hlavní prezidentský palác v irácké metropoli. Fakticky tím svrhla režim diktátora Saddáma Husajna a splnila jeden z klíčových cílů celé invaze do Iráku. Rychlému dobytí města výrazně napomohl i rozklad irácké armády, jejíž kvalita byla na Západě ve své době přeceňována, konstatuje Jan Daniel v rozhovoru pro EuroZprávy.cz.