Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Právníci podali trestní oznámení na Babiše, Vojtěcha, Hamáčka a Prymulu

Turecko oznámilo už 34 109 nakažených koronavirem a 725 obětí

Turecko dnes oznámilo téměř 4000 nových případů nákazy koronavirem a také 76 dalších úmrtí z řad nakažených za poslední den. Celkem tak tato osmdesátimilionová země eviduje od prvního potvrzeného případu 34.109 nakažených a 725 obětí nemoci covid-19, informoval server Ahval s odvoláním na ministerstvo zdravotnictví.

Pandemie sníží celosvětově počet pracovních hodin o 6,7 PROCENT

Pandemie nemoci covid-19 sníží ve druhém čtvrtletí po celém světě počet pracovních hodin o 6,7 procenta, což odpovídá pracovní době 195 milionů lidí na plný úvazek. Uvedla to dnes Mezinárodní organizace práce (ILO). Více než čtyři pětiny lidí z celosvětové pracovní síly žijí na místech, kde jsou pracoviště zcela, nebo částečně uzavřená.

Vědci připravili naučná videa o výzkumu koronaviru i testování

Tři naučná videa o novém typu koronaviru připravila Vysoká škola chemicko-technologická (VŠCHT). Vědci Michaela Rumlová a Tomáš Ruml v nich hovoří o výzkumu koronaviru, jeho vlastnostech i rozdílech v metodách testování. Videa cílí i na naprosté laiky. Za VŠCHT o nich informoval Michal Janovský v dnešní tiskové zprávě.

Francie má přes 10 000 obětí koronaviru

Ve Francii už mají přes 10.000 obětí koronaviru. Za uplynulý den zemřelo v nemocnicích a domovech pro seniory 1417 lidí, a bilance se tak zvýšila výrazně více, než v pondělí, kdy bylo nových obětí 833. Oznámilo to dnes ministerstvo zdravotnictví. Co do počtu obětí je nyní Francie s 10.328 mrtvými čtvrtou nejhůře postiženou zemí po Itálii, Španělsku a USA.

Klausův právník udeřil na Prymulu: Děláte si pr..? To je trestný čin

Když náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula (58) prohlásil, že by chtěl řízeně promořit obyvatelstvo koronavirem, řada lidí byla zděšená. Velmi ostře jeho slova odsoudil například právník Pavel Hasenkopf (41), který mezi lety 2003 až 2013 pracoval v prezidentské kanceláři Václava Klause. Ten upozornil, že by v případě, že by k tomuto plánu skutečně došlo, mohlo jít o trestný čin.

Téměř 5000 nakažených v Česku. Koronavirus zabil už 88 lidí

Počet zemřelých s nemocí covid-19 v Česku se proti údajům z dnešního rána zvýšil o osm na 88. Uzdravených přibylo k 17:45 podle údajů ministerstva zdravotnictví 45 na 172. Celkem už bylo onemocnění covid-19, které způsobuje nový typ koronaviru, potvrzeno v ČR u 4944 lidí. Vyplývá to z aktuálních informací ministerstva.

Česko si i přes zvýšené testování v žebříčku EU pohoršilo

Česko si i přes zvýšený počet testů, kterým zjišťuje nákazu novým typem koronaviru, za poslední týden pohoršilo v žebříčku zemí Evropské unie. Před týdnem bylo sedmé, nyní mu patří 13. příčka. Počet testů přepočítaný na milion obyvatel se sice za poslední týden zdvojnásobil ze 4000 na 8521, přibylo ale zemí, které testují ještě více.

Bulovka pro pacienty s koronavirem vyčlenila zhruba 300 lůžek

Nemocnice na Bulovce má nyní včetně míst v Lázních Toušeň u Prahy pro pacienty s covid-19 vyčleněno zhruba 300 lůžek. Vyplývá to z transformačního plánu nemocnice, který má ČTK k dispozici. Dále funguje porodnice, péče o onkologické pacienty a zajištění neodkladné péče pro pacienty přivezené záchrannou službou, zbytek zařízení je připraven k přijetí většího množství nakažených pacientů. Těch je nyní v nemocnici 54, z toho 12 je na jednotce intenzivní péče.

Stát New York hlásí už nejméně 5489 obětí nákazy koronavirem

V americkém státě New York za poslední 24 hodinové období rekordně narostla bilance úmrtí na nemoc covid-19, oznámil místní guvernér Andrew Cuomo. Úřady nově hlásí 5489 obětí, což je o 731 více než v pondělí. Podle Cuoma se nicméně ve státě na severovýchodě USA zpomaluje růst počtu lidí, kteří jsou kvůli nákaze koronavirem hospitalizováni.

Úmrtí u chřipky i koronaviru mají často jinou příčinu

U chřipky i nemoci covid-19 je podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) primární příčina úmrtí často jiná. Statistiky u obou nemocí navíc postihují jen počty úmrtí pacientů v nemocnicích. Za zhruba měsíc a půl vrcholu chřipkové epidemie letos v nemocnicích skončilo podle údajů SZÚ 287 osob, které vyžadovaly intenzivní péči, z nichž 57 zemřelo. U nemoci covid-19 šlo od začátku března o 80 zemřelých z celkem více než 400 hospitalizovaných, intenzivní péči potřebovalo 86 lidí.

Saúdská Arábie čeká až 200 000 nakažených koronavirem

Saúdská Arábie očekává, že v následujících několika týdnech může zaznamenat až 200.000 případů nákazy koronavirem.

Norsko uvolňuje opatření proti koronaviru, otevře školy

Norská vláda dnes rozhodla, že po Velikonocích uvolní některá opatření přijatá kvůli pandemii nemoci covid-19, a koncem dubna tak například začne postupně otevírat školky a školy. Informovala o tom agentura Reuters. Podle premiérky Erny Solbergové se podařilo šíření koronaviru dostat pod kontrolu, občané nicméně musí i nadále co nejpřísněji dodržovat hygienická pravidla a pracovat pokud možno z domova.

Koronavirus se přeceňuje, statistiky jsou zavádějící. Exprezident Klaus sepsul vládu

Vláda při epidemii koronaviru řeší mikromanagement, nemá čas ani osobnosti na koncepční plán. V rozhovoru na serveru Blesk.cz to dnes řekl bývalý prezident Václav Klaus. Chybí mu koncepční plán pro další postup, zároveň má obavy z toho, že nynější restrikce budou mít dlouhodobý negativní dopad na společnost i na ekonomiku.

Zemětřesení a koronavirus zhoršují práci chorvatských poslanců

Zemětřesení a koronavirus zkomplikovaly práci poslancům chorvatského parlamentu. Kvůli poškozenému sídlu Saboru museli dnes schvalovat zákony při zasedání ve více méně improvizovaném prostředí jednoho ze záhřebských hotelů. Informovala o tom chorvatská média.

Koronavirus ve Wu-chanu nedovolí lidem rozloučit se se zemřelými

V čínském velkoměstě Wu-chanu, odkud se koncem minulého roku začala šířit koronavirová infekce a kde se postupně uvolňuje omezení pohybu, si lidé začínají vyzvedávat z pohřebních ústavů urny s popelem svých blízkých, píše dnes deník Financial Times. Obyvatelé totiž neměli během uzávěry možnost vystrojit pro své příbuzné pohřby a nyní se potýkají s dalšími obtížemi. Na tento víkend také připadl svátek čching-ming, kdy Číňané uctívají zemřelé předky, správa města ale skupinové chození na hřbitovy ve snaze zabránit šíření nákazy zakázala.

Japonsko nabídne 20 zemím lék proti covid-19, je mezi nimi i Česko

Japonsko plánuje věnovat dvacítce zemí včetně Česka lék proti chřipce, který je účinný při léčbě onemocnění covid-19. Antivirotikum Avigan, které je nyní ve fázi klinických testů, prokázalo účinnost v boji s nemocí v Číně. S odvoláním na dnešní prohlášení japonského ministerstva zahraničí o tom informovala japonská tisková agentura Kjódó.

Anglie a Wales mají 777 nových úmrtí na covid-19

Británii dnes čeká další rekordní nárůst bilance obětí nemoci covid-19 poté, co Anglie ohlásila 758 nových úmrtí osob hospitalizovaných po nákaze koronavirem. Dalších 19 smrtelných případů uvedeného onemocnění oznámil Wales, informovala zpravodajská společnost BBC. Dosud byla v tomto ohledu nejhorším dnem sobota, kdy bilance pro celou zemi narostla o 708 mrtvých.

Blízký východ má šanci posílit boj s koronavirem, tvrdí WHO

Každodenní nárůst v počtu lidí nakažených koronavirem v blízkovýchodních státech je znepokojující, region má ale stále čas rychlé šíření viru zpomalit. S odvoláním na dnešní sdělení vysoce postaveného představitele Světové zdravotnické organizace (WHO) to napsala agentura Reuters.

Forbes: Nejbohatším člověkem světa zůstává Jeff Bezos, Babiš zchudl

Nejbohatším člověkem světa je už třetím rokem za sebou šéf internetového obchodu Amazon Jeff Bezos. Hodnota jeho majetku činí zhruba 113 miliard dolarů (2,8 bilionu Kč). Vyplývá to z nejnovějšího žebříčku časopisu Forbes. Nejbohatším Čechem je Petr Kellner s majetkem za 14,9 miliardy dolarů (373 miliard Kč).