Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Blízký východ má šanci posílit boj s koronavirem, tvrdí WHO

Forbes: Nejbohatším člověkem světa zůstává Jeff Bezos, Babiš zchudl

Nejbohatším člověkem světa je už třetím rokem za sebou šéf internetového obchodu Amazon Jeff Bezos. Hodnota jeho majetku činí zhruba 113 miliard dolarů (2,8 bilionu Kč). Vyplývá to z nejnovějšího žebříčku časopisu Forbes. Nejbohatším Čechem je Petr Kellner s majetkem za 14,9 miliardy dolarů (373 miliard Kč).

Boj proti covid-19: WHO vydala detailní pokyny týkající se roušek

Světová zdravotnická organizace (WHO) v souvislosti s pandemií nemoci covid-19 vydala podrobné pokyny týkající se nošení roušek. Vychází z názoru, že rouška může zabránit přenosu kapének z nakažené osoby a infikování jiného člověka.

Věra Jourová vítá aplikace proti koronaviru, obává se ale o soukromí

Česká eurokomisařka Věra Jourová ocenila nasazení internetových aplikací v boji proti šíření koronaviru. V rozhovoru s německou agenturou DPA dnes ovšem zároveň varovala, aby se lidé při jejich používání nezdávali svého soukromí. Používání koronavirových aplikací, které mimo jiné zaznamenávají polohu uživatelů, musí podle Jourové zůstat dobrovolné. Data, která se takto získají, by měl stát uchovávat jen nezbytně dlouhou dobu.

"Držím vám palce." Babiš popřál Johnsonovi brzké uzdravení

Premiér Andrej Babiš (ANO) popřál svému britskému protějšku Borisovi Johnsonovi na twitteru brzké uzdravení. V příspěvku psaném v angličtině také uvedl, že doufá, že jej bude moci co nejdříve přivítat v Praze. Johnson je kvůli onemocnění covid-19 způsobeném novým typem koronaviru na jednotce intenzivní péče.

Ministerstvo povolilo používat hydroxychlorochin, lék dostanou pacienti s covid-19

Ministerstvo zdravotnictví dočasně povolilo používání neregistrovaného léku Hydroxychloroquine-sulfaat Teva německého výrobce Merckel. Bude se podávat v nemocnicích pacientům s nemocí covid-19. Rozhodnutí o povolení užívání léku na osm měsíců dnes zveřejnilo na webu ministerstvo zdravotnictví.

Covid-19 si vybírá vysokou daň: 76 tisíc mrtvých, tři čtvrtiny jsou z Evropy

Nemoci covid-19 již po celém světě podlehlo téměř 76.000 lidí. Koronavirus SARS-CoV-2 se přitom potvrdil u asi 1,36 milionu osob. Nejvíce obětí nákazy stále eviduje Itálie (16.523), za ní je Španělsko (13.798) a třetí jsou s necelými 11.000 zemřelých Spojené státy.

Johnson zůstává kvůli covid-19 na JIP, nemoc prodělala i J. K. Rowlingová

Britský premiér Boris Johnson zůstává kvůli onemocnění covid-19 na jednotce intenzivní péče. V rozhovoru se zpravodajskou stanicí BBC to dnes řekl člen britského kabinetu Michael Gove. Podle zdrojů agentury Reuters se zdravotní stav ministerského předsedy od pondělního přeložení na JIP nijak nezměnil.

Slovenští vědci vyvinuli test na koronavirus, věnují ho státu

Slovenští vědci vyvinuli přesný test na koronavirus a připravují výrobu 100.000 kusů, které věnují Slovensku. Novinářům to dnes řekl biochemik a člen stálého krizového štábu zřízeného kvůli pandemii choroby covid-19 Robert Mistrík. Podle Mistríka by testy od slovenských vědců měly v průběhu tří týdnů získat příslušné certifikáty. Jde o takzvané PCR testy, které zjišťují ribonukleovou kyselinu (RNA) koronaviru a které Slovensko dosud dováželo.

Rektor Zima: Covid-19 nezmizí, Česko se nemůže na dlouho izolovat

Česko se podle rektora Univerzity Karlovy (UK) Tomáše Zimy nemůže kvůli koronaviru zavřít na dlouhé měsíce do izolace. Virus podle něj nezmizí a dlouhotrvající omezení by mohla rozložit fungování společnosti.

Křivka epidemie covid-19 v Íránu se zplošťuje. 62 500 nakažených a 3872 mrtvých

V Íránu přibylo za minulých 24 hodin přes 2000 lidí nakažených koronavirem a celkem je jich tam víc než 62.500. Podle dnešních údajů ministerstva zdravotnictví v zemi zemřelo od začátku epidemie více než 3870 lidí.

Lidé, kteří po uvolnění režimu vycestují z ČR, budou muset do karantény

Lidé, kteří po uvolnění pravidel pro vycestování překročí hranice ČR, budou muset až na výjimky do povinné čtrnáctidenní karantény. Na tiskové konferenci to řekl ministr vnitra a šéf Ústředního krizového štábu Jan Hamáček (ČSSD).

Covid-19: Španělsko oznámilo další stovky obětí, Francie se chystá na nejhorší

Počet obětí koronaviru ve Španělsku stoupl za posledních 24 hodin o 743, což je zhruba o stovku větší nárůst než předchozí den. Celkem na nemoc covid-19 zemřelo v této zemi již 13.798 pacientů.

Hamáček: Detailní plán proti koronaviru nemůže mít zatím nikdo

Detailní plán dalšího postupu proti epidemii koronaviru, který žádá opozice, nemůže podle vicepremiéra a ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) za současné situace mít nikdo. Současný stav vývoje pandemie je s ohledem na přijatá opatření teprve koncem začátku, řekl Hamáček poslancům.

Japonsko podpoří ekonomiku zatím nejvyšší částkou v historii

Japonsko podpoří ekonomiku zasaženou dopady koronaviru částkou 108 bilionů jenů (zhruba 25 bilionů Kč), zatím nejvyšší k takovému účelu ve své historii. Soubor opatření dnes schválila vláda. Částka odpovídá zhruba 20 procentům hrubého domácího produktu (HDP) země a je vyšší než pomoc schválená za finanční krize z roku 2009.

Rakousko má 243 obětí covid-19, v Tyrolsku skončila karanténa

V Rakousku se k dnešnímu dni potvrdilo již 12.332 případů nákazy koronavirem. Nemoci covid-19, kterou virus SARS-CoV-2 způsobuje, podlehlo 243 lidí, informovalo rakouské ministerstvo zdravotnictví. Více než 4000 osob se z nemoci covid-19 uzdravilo. V nejpostiženější spolkové zemi Tyrolsku dnes skončila celoplošná karanténa a ve většině místních obcí tak nyní platí stejná opatření jako ve zbytku Rakouska.

Zaorálek bude chtít po vládě 1,16 miliardy pro pomoc kultuře

Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) bude žádat vládu o 1,16 miliardy korun, které by podle něj měly přispět ke zmírnění dopadů koronavirové krize na kulturu. Pro nezávislé subjekty bez vlastního zřizovatele chce 440 milionů, které se přidají do grantového řízení. Navrhuje zřídit program na podporu zpřístupňování kultury prostřednictvím digitálních médií s 30 miliony korun. Regionální kultuře chce poslat 390 milionů a pro resortní příspěvkové organizace chce letošní příspěvek navýšit o 300 milionů korun.

Japonsko kvůli covid-19 vyhlásilo stav nouze, má trvat měsíc

Japonský premiér Šinzó Abe vyhlásil dnes v Tokiu, Ósace a dalších pěti prefekturách kvůli koronaviru nouzový stav. Potrvá do 6. května. Vláda podle premiéra připravuje stimulační balíček ve výši 108 bilionů jenů (25 bilionů Kč), který by měl zmírnit dopady opatření na ekonomiku. Informovala o tom agentura Reuters.

Studie WHO: Ve světě chybí téměř 6 milionů zdravotních sester a ošetřovatelů

Ve světě, který se v současnosti potýká s pandemií nemoci covid-19, chybí asi 5,9 milionu profesionálních zdravotních sester a ošetřovatelů. Vyplývá to ze zprávy, kterou dnes zveřejnila Světová zdravotnická organizace (WHO). Nyní tyto profese podle ní vykonává celosvětově asi 27,9 milionu lidí, ovšem jen 19,3 milionu z nich má odpovídající vzdělání. Asi 90 procent zaměstnanců v pečovatelských profesích tvoří ženy.

Nouzový stav je v zájmu obyvatel, řekl Babiš ve Sněmovně. Promoření odmítl

Premiér Andrej Babiš (ANO) dnes požádal Sněmovnu o prodloužení nouzového stavu o měsíc do pondělí 11. května v souladu s usnesením vlády. Podmínky pro jeho vyhlášení podle ministerského předsedy trvají a nouzový stav je v zájmu každého obyvatele. Babiš také zdůraznil, že pandemie nového typu kononaviru nebude znamenat návrat k silnému a všemocnému státu.